BIM je akronym pro Building Information Modelling nebo také – možná výstižnější pro účely tohoto článku – Building Information Management. BIM je digitální reprezentace konstrukčních a funkčních vlastností budovy. Zároveň se jedná o sdílený vědomostní zdroj informací týkajících se určité stavby, který poskytuje spolehlivý základ pro rozhodování během celého životního cyklu – od nejranějšího koncepčního řešení až po demolici a odstranění.
Podstatou BIM je proces, který se soustředí na vytvoření koherentního systému informačního modelu, který zastupuje množství jednotlivých výkresů. BIM není specificky použitelný pouze pro stavebnictví. Možnost vytvoření koherentního modelu, který obsahuje veškeré informační toky o projektu, umožňuje snižovat náklady spojené s vícepracemi a omyly spojenými s nedostatečnou výměnou informací. Pro správnou implementaci BIM do stavebnictví není možné pouze změnit používaný projekční software. Je nutné dohlédnout na zapojení všech zúčastněných stran a jejich procesů. Pokud bude chybět i jediný významný informační zdroj projektu (například určitý klíčový dodavatel profesí) opět dojde k obvyklým omylům. BIM je zcela nový systém, který vyžaduje, aby se všichni profesionálové stavebního průmyslu naučili moderní způsoby předávaní informací a práce s nimi.
Důležitost písmene I v akronymu BIM z pohledu výrobce
Podstata BIM spočívá ve vytvoření dostatečně velikého souboru dat, a to již v raných fázích projektu. Dle požadované úrovně podrobnosti je nutné nejen přidat atributy, jako jsou například rozměr produktu, cena, barva nebo jeho tepelná vodivost. Pokud je kvalita produktových dat a práce v této úvodní fázi opomenuta, dají se očekávat dnes standardní problémy projektu a výstavby, čímž pak celá filozofie BIM ztrácí smysl. Výrobce stavebních materiálů hraje v této fázi klíčovou roli, jelikož jeho data rozhodují o kvalitě návrhu a celkové efektivitě BIM procesu. Data musí být předána ve strukturované formě, rychle a správně. Na trhu existuje celá řada možností, jak získat produktová data. Existuje i celá řada odlišných standardů a formátů, což projektovému týmu komplikuje situaci. Řešením je strukturovaná databáze výrobců stavebních materiálů, která umožňuje předávání dat v požadovaných formátech. Příkladem může být společnost Wienerberger, která se zaměřuje na garanci kvality informací pro své produktové značky Porotherm, Tondach, Terca nebo Penter. Cílem není tlačit projekční týmy do konkrétních datových standardů, ale nabídnout takové řešení, které bude efektivní pro daný projekt. Důležitou roli hraje i stupeň detailu, ve kterém je informace požadována (je rozdíl mezi studií a dokumentací pro provedení stavby), nebo stupeň vyspělosti použitého BIM modelu.
Implementace BIM
Abychom byli schopni popsat postup implementace BIM a jeho současnou podobu, je nutné celý proces rozdělit do několika fází vyspělosti. V první řadě se jedná o stupeň výměny dat. Na jedné straně stojí pouze výkresová dokumentace obsahující základní informace ohledně prostorové orientace. Na druhé straně stojí plně integrovaný standard pro efektivní výměnu dat a informací. Další fáze vyspělosti udávají stupeň vývoje BIM. V tomto směru hovoříme o velmi nízké úrovni implementace BIM až po velmi vysokou implementační úroveň. Grafickou představou může být graf na obrázku.
Z obrázku je patrné, že vývoj BIM můžeme rozdělit do tří úrovní. V nulté úrovní hovoříme o nízké technologické sofistikovanosti a zároveň o nevyspělém stádiu. První úroveň již zachází s 2D a 3D CAD modely, čímž se míra vyspělosti a technické vybavenosti zvedá. Přelom nastává na hranici první a druhé úrovni. Druhá úroveň již pracuje s informačním modelem, čímž se úroveň BIM posouvá na hranici, kdy je již možné dosáhnout synergického efektu kombinovaných informačních toků. Poslední třetí úroveň již zachází s jediným projektovým modelem a standardem pro výměnu dat. V této úrovni je již míra benefitu výrazná a přináší významnou hodnotu za investované peníze do složitějších technologických a technokratických procesů.
Závěr
Moderní výpočetní technika a inovované procesy přispěly k zavádění BIM nejen do stavebnictví. Propojení výrobců stavebních materiálů a jejich řešením s moderně koncipovaným informačním systémem dokáže přinést pozitivní výsledky nejen v rámci výstavbové fáze, ale i v rámci samotného provozu. Pokud jsou tedy konkrétní (a ověřená) produktová data zapojena již v rané fázi výstavbového procesu, je možné efektivněji navrhnout fungující celek, který pak přímo ovlivní například spotřeby energií nebo kvalitu vnitřního prostředí.
JIŘÍ DOBIÁŠ
Ing. Jiří Dobiáš, Ph.D., (*1985)
absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, kde se věnoval výzkumu nákladů životního cyklu. Od roku 2011 působil jako akreditovaný profesionál LEED a projektový manažer staveb pro mezinárodní klienty ve firmě Arcadis, s. r. o., Od roku 2017 vede produktový management firmy Wienerberger, s. r. o., kde se věnuje i tématům spojeným s digitalizací stavebnictví.
Literatura:
1) CONNAUGHTON, J. Getting the Most Out of BIM: A Guide For Clients. London: Davis Langdon, 2012.
