GLYNWED představí své produkty na konferenci o zásadách a opatřeních na stavbách v povodňových územích

Úvod konference bude všeobecný, následně budou představeny možnosti protipovodňových a vsakovacích systémů či realizace budov vhodné do záplavových oblastí včetně produktů a řešení nabízených společností GLYNWED. Mezi tyto produkty můžeme zařadit určitě zpětné kanalizační klapky, ale také decentrální řešení pro hospodaření s dešťovou vodou – vsakování, retenci i využívání dešťové vody.

Na konferenci vystoupí Ing. Ondřej Samek, který tato řešení představí a bude k dispozici pro dotazy jak ze strany projektantů a realizačních firem, tak také majitelů nemovitostí a drobných stavebníků.

 

Tyto kanalizační klapky jsou určené k instalaci v potrubí dešťové a splaškové kanalizace a umožňují plynulý odtok do veřejné kanalizační sítě bez nebezpečí možnosti vzniku zpětného vzdutí.

Jedná se o snadné a hospodárné řešení proti přetížení kanalizačních sítí a následnému zatopení. Stále častěji jsme svědky přívalových dešťů a také sezónních povodní ať už většího či menšího rozsahu. Při nich je množství srážek mnohdy výrazně vyšší, než je kanalizační systém schopen pojmout. Takto přetížené uliční stoky se potom zaplňují až po svůj nejvyšší bod do horních poloh terénu. Všechna místa, která se potom nacházejí níže, jsou díky tomu zaplavena. Tomu mohou zabránit právě zpětné klapky, které zabraňují zpětnému vzdutí vody. Kromě toho představují tyto klapky i ochranu proti průniku hlodavců kanalizační sítí až do budovy.

Podle ČSN 75 6760 a ČSN EN 13564‐1 je povoleno pro splaškovou odpadní vodu (černou vodu) použít pouze zpětné armatury typu 2 a 3 určené do ležatého potrubí se dvěma automatickými uzávěry a jedním nouzovým uzávěrem. To splňuje dvouklapkové provedení zpětné klapky OTTIMA.

Zpětná klapka OTTIMA může pracovat ve dvou režimech:

a) automatický provoz – aretace je uvolněna a průtok je umožněn jedním směrem;

b) ruční aretace – klapky jsou pomocí páky aretace zcela uzavřeny a průtok je znemožněn oběma směry.

 

Výhody zpětných klapek OTTIMA:

• kompaktní rozměry,

• malý počet součástí,

• při instalaci nejsou potřeba žádné nástroje,

• zamezení korozi a oxidaci,

• rychlé a snadné otevření či uzavření bez potřeby jakýchkoli nástrojů,

• nízký odskok toku,

• nerezová klapka proti krysám.

 

Nakládání se srážkovou vodou způsoby, které jsou zakotveny v české legislativě, má své logické důvody. Zdržování odtoku dešťové vody během srážkových událostí je při vysokém podílu zpevněných ploch v určitých místech jediným možným řešením, jak zabránit přetěžování čistíren odpadních vod a především také tvorbě výraznějších povodňových vln ve vodních tocích. Během přívalových dešťů takové intenzity, jaké jsme byli svědky před pár týdny, vsakovací ani retenční nádrže nepomohou ničivým následkům povodní. Ovšem při deštích, které se opakují pravidelně, řekněme až do přívalových dešťů, které přijdou statisticky jednou za pět let, plní retence a vsakování svůj účel.

Vsakováním srážkové vody dotujeme podzemní vodu, jejíž hladina na mnoha místech výrazně klesá. Tím, že neposíláme srážkovou vodu do kanalizace a dále na čistírnu odpadních vod nebo do vodního toku, šetříme jak finanční prostředky na větší dimenze kanalizací a větší kapacity ČOV, tak přispíváme k ekologické stabilitě vodních toků, které nenarušují náhlé a rychlé odtoky ze zpevněných ploch při srážkových událostech. Retenční nádrže mají i další účel. Srážkovou vodu, která se při dešti akumuluje, využíváme jako užitkovou. Nejčastěji slouží pro zálivku zahrad, běžnou údržbu či splachování toalet. Při stále rostoucí ceně dodávek pitné vody bude využívání dešťové vody čím dál ekonomicky zajímavější.

 

Vsakování je nejjednodušší a přesto vysoce efektivní způsob decentralizovaného odvodnění, nicméně řešená lokalita musí splňovat určité podmínky, především hydrogeologické. Půda musí mít dostatečnou propustnost (není možno zasakovat v jílovitých půdách), hladina podzemní vody musí být minimálně 1 m hlouběji od dna vsakovacího zařízení a musí být také splněna dostatečná vzdálenost od budov, stromů a keřů.

V praxi se využívají různá vsakovací zařízení od povrchových průlehů až po podzemní plastové prvky (tunely či bloky – viz obr.). Tyto prvky přinášejí vysokou flexibilitu při montáži a je možné z nich tvořit nádrže různých rozměrů a kapacity. Pro zachování dlouhé životnosti nádrže je také nutné zajistit čištění dešťové vody od mechanických nečistot.

 

Návrhu řešení hospodaření se srážkovými vodami je potřeba věnovat vysokou pozornost, tak aby byl zvolen vhodný způsob nakládání s dešťovými vodami, velikost nádrže i způsob instalace. V loňském i letošním roce proto také vzniklo několik norem upravujících problematiku hospodaření se srážkovými vodami, které projektantům a stavebníkům poskytnou vodítko pro návrh a výstavbu vsakovacích zařízení.

 

Ke shromažďování a uchovávání dešťové vody je ideální použít podzemní nádrže, které zajišťují stabilní teplotu vody bez přístupu světla a tím nedochází ke zkáze vody. Akumulační nádrže jsou instalovány do nezámrzné hloubky, což umožňuje prakticky celoroční využívání dešťové vody. Plastové nádrže mají velkou výhodu z hlediska manipulace a rychlosti montáže. Monolitické samonosné nádrže se nemusí obetonovávat a oproti svařovaným nádržím přináší značnou úsporu na armování, bednění a vlastním betonu. Je to ideální řešení pro celoroční využívání vody. Výrobce na ně poskytuje 15 let záruku a její životnost je prakticky neomezená.

 

Velmi důležité je zvolit správnou velikost nádrže. Ta se odvíjí od plochy odvodňované střechy a vydatnosti srážek v dané lokalitě. Typ nádrže dále závisí na geologických podmínkách a také na účelu využívání dešťové vody. Pro návrh optimální velikosti nádrže můžete využít kalkulátor na www.glynwed.cz. Důležité je uvědomit si, na co budu dešťovou vodu využívat a odhadnout přibližnou roční potřebu. Práce s kalkulátorem bude názorně představena na přednášce, takže každý účastník si bude moci vyzkoušet výpočet právě pro svůj dům a zahradu. Součástí přednášky bude také videoukázka instalace podzemní plastové nádrže.