Předpokladem provedení staveb s nízkou energetickou náročností či přímo pasivních domů je vzduchotěsnost obálky budovy. Tu lze změřit pomocí blower-door testu, což je metoda měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu. Společnost HELUZ nově nabízí provedení tohoto měření individuálním stavebníkům stavějícím z cihelného systému HELUZ kdekoli po republice.
Stavba, která blower-door testem úspěšně projde a dosáhne hodnoty výměny max. 0,6 h–1, splní jednu z podmínek pro označení za pasivní a její investor může požádat o dotace.
„Aby společnost HELUZ mohla zákazníkům nabídnout co nejkompletnější služby, pořídila měřicí komplet pro blower-door test, kterým lze vzduchotěsnost obálky budovy a tedy energetickou náročnost domu měřit. Můžeme s touto technikou přijet na místo stavby a provést měření průvzdušnosti obálky budovy (dokončené hrubé stavby nebo provozního stavu budovy), najít případné netěsnosti a vystavit protokol o provedeném kontrolním měření,“ představuje novou službu Ing. Filip Bosák, manažer technického poradenství společnosti HELUZ.
Blower-door test měří množství unikajícího vzduchu
Na výsledcích blower-door testu závisí možnost získat označení pasivní stavba a tedy i dotaci. Jde o metodu měření těsnosti staveb pomocí tlakového spádu. Cílem je změřit průvzdušnost neboli vzduchotěsnost obálky objektu dle ČSN EN ISO 9972. Zařízení se skládá z ventilátoru, který je nejčastěji osazen v rámu dveří v obvodové stěně. Jeho spuštěním se vytváří podtlak i přetlak při rozdílu 50 Pa. Takto lze zjistit, kolik vzduchu uniká z interiéru do exteriéru a naopak.
„Zhotovení stavby ve vzduchotěsném režimu tak, aby splnila blower-door test, nám pomáhá dosáhnout požadované úspory nákladů na vytápění. Nejde ale pochopitelně o nutnost dosáhnout úplné vzduchotěsnosti, norma určitou výměnu vzduchu povoluje. Technickou mluvou řečeno, při přetlaku/podtlaku 50 Pa je povolena výměna maximálně 60 % objemu vzduchu v interiéru za jednu hodinu. Z toho je odvozena hodnota n50 < 0,6 h–1,“ vysvětluje Ing. Filip Bosák.
U cihelného domu plní funkci vzduchotěsné vrstvy řádně omítnuté zdivo
V případě zděného domu z cihelných bloků můžeme za vzduchotěsnou vrstvu pro splnění hodnot blower-door testu bezpečně považovat řádně omítnuté zdivo. Už v projekční části je třeba mít vyřešeno, kudy tato vrstva povede. Znamená to rovněž dodržet důsledné řemeslné zpracování této vrstvy, což přináší požadavek na jistou časovou, ale i precizní řemeslnou náročnost při řešení detailů styku navazujících konstrukcí. Řada těchto detailů je v systému HELUZ vyřešena a je samozřejmě stavebníkům k dispozici. Důležité je rovněž použít vhodné těsnicí pásky a tmely tam, kde vzduchotěsnou funkci vnitřní omítka plnit nebude.
Metoda „B“ ještě umožní opravit opomenuté netěsnosti
V průběhu stavby proto norma stanovuje metodu „B“, která se provádí v době, kdy je sice již obálka budovy dokončena, ale je stále možný přístup k této vzduchotěsné vrstvě. Tu je možné v případě detekování netěsností ještě opravit. Abychom kontrolní měření mohli vůbec provést, je nutné stavbu na testování připravit. Za použití dočasných těsnicích pásek a tmelů uzavřeme kanalizaci, kouřovody, vzduchotechniku, otvory TZB, zavřeme i okna. Měření samotné pak probíhá prakticky totožně jako měření konečné s tím rozdílem, že se během něj soustředíme na těsnosti zejména v místech návaznosti konstrukcí.
Kde může mikronanometr odhalit nežádoucí proudění vzduchu
Na fotografiích 3–9 je ukázka měření metodou „B“ v době, kdy dům ještě neměl vnější omítky a byla realizována pouze hrubá podlaha. Ostatní instalace a průchody byly realizovány a utěsněny. Pomocí mikronanometru detekujeme postupně všechna místa nežádoucího proudění vzduchu.
podle podkladů firmy HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s.
