Trendem posledních let je návrat zeleně do měst, která trpí vysokou mírou zastavění, a tím i nedostatkem zelených ploch a zeleně obecně. Budete svoji letošní dovolenou trávit doma a nemáte k dispozici velký pozemek? Možná máte plochou střechu alespoň na garáži… Udělejte si zde příjemné posezení a navíc zabijete víc much jednou ranou. Zlepšíte si i klima kolem svého bytu. Realizaci v každém případě doporučujeme konzultovat s odborníky.
V posledních letech můžeme pozorovat, jak jsou centra měst sužována vysokými teplotami. Situaci nepomáhají ani klimatizační jednotky, které přenášejí problém z interiérů nevhodně navržených budov do venkovního prostředí. Nemluvě o rozpálených střešních plochách, které vydávají další tepelné znečištění do svého okolí. Tento fakt dokážou potlačit vegetační střechy. Tyto střechy navrhl v pěti bodech funkcionalismu uznávaný architekt Le Corbusier jakožto prostředek vrácení vegetace do zastavěné krajiny. A to již ve 20. letech minulého století.
Moderní řešení vegetační střechy
Moderní skladba vegetačního souvrství, která byla použita i na vítězné vegetační střeše roku 2018, má jako základ měkčené PVC s atestem proti prorůstání kořínků. Jako ochranná vrstva je použita 2x geotextilie 300 g/m². Hydroakumulační, drenážní a vegetační vrstva je složena z desek ISOVER Flora (50 + 50 mm skládaných na vazbu). Obsyp po obvodu a v prostupech je proveden hrubým spongilitem a je oddělen obrubníkem z plastového recyklátu krytým hliníkovou U-lištou.
Odtoky jsou kryty kontrolními nástavbami z polymerbetonu a litinovou mříží. Vegetační vrstva byla osázena rozchodníkovým kobercem na tlející podložce, do kterého byly vysazeny modřence a následně dosety kostřavy a hadinec obecný. Tato výsadba modřence a hadince byla oceněna odbornou porotou jakožto unikátní inovativní řešení.
Střecha nemusí být nikdy díky aplikaci hydrofilní minerální vlny dodatečně zalévána. Na jaře bývá prováděna pouze standardní údržba, která spočívá ve vyčištění odtokových šachet a doplnění hnojiva s postupným uvolňováním živin pro lepší kondici rostlin.
Hydrofilní minerální vlna
Více informací o hydrofilní minerální vlně, která částečně nahrazuje střešní substrát, a tím vylehčuje vegetační souvrství při zachování všech požadovaných vlastností, najdete v publikaci Vegetační střechy ISOVER. Tuto nejucelenější a nejrozsáhlejší příručku k tématu si můžete stáhnout na www.isover.cz nebo si napsat o její tištěnou verzi na info@isover.cz.
Význam zelených střech
Zelené střechy rodinných domům dodávají příjemný vzhled, který ocení nejen majitel, ale i kolemjdoucí a sousedé. Zlepšují kvalitu prostředí, ochlazují stavbu a její okolí, a tím narušují jev tzv. městských tepelných ostrovů, kdy se povrch budov a komunikací ohřeje na vysokou teplotu. Na rozdíl od rostlin nedokážou betonové, asfaltové a zejména tmavé plochy sluneční záření upotřebit jinak než tepelnou energii absorbovat. Města se tak stávají akumulátory tepelné energie. Rozdíl teploty města a volné krajiny pak činí pět až deset stupňů Celsia. Teplota zelené střechy je naopak v letních měsících až o 40 °C nižší než u klasické ploché střechy.
Zavlažování
Nové systémy zelených střech řeší jejich největší slabinu – zavlažování. Mohou se na nich vybudovat i jezírka jako obdoba vodních ploch v terénu. Střechy s přírodním porostem se budují od nepaměti. Jak se však moderní města rozrůstají, zažívá tento koncept svoji renesanci. K postupnému využití potenciálu zelených střech přispívají především nové materiály. Příkladem je zapojení minerální vlny či dalších vhodných materiálů.
Zelená kontra hnědá
Odborníci vidí v zelených střechách budoucnost měst. Materiály, které nyní vyvíjíme, vyvažují nedostatky dosavadních způsobů, a posouvají tak celý koncept zelených střech na novou úroveň. Hlavní výhodou nového způsobu zakládání zelených střech je především překonání problémů s údržbou, které od instalace často odrazují. Inovativní materiál ze speciální minerální vlny dokáže zadržet velké množství vody, a díky tomu vegetace vystačí s méně častým zavlažováním. To pomáhá řešit častý problém, kdy zelená střecha je opravdu zelená jen do letních veder a následně se stává střechou hnědou.
Na retenci stejného množství vody je potřeba mnohem tenčí a lehčí vrstva substrátu, což snižuje nároky na statiku a činí celý systém ekonomičtějším. K „ozelenění“ střešních ploch se přitom využívá extenzivní, nebo inzenzivní systém. Extenzivní systém je vhodný pro většinu plochých i šikmých střech. Má malou tloušťku přibližně do 15 centimetrů a jeho výhodou je nízká hmotnost, snadná instalace a nenáročná údržba. Zatímco extenzivní způsob umožní osázení střechy suchomilnými rozchodníky, netřesky a bylinami, intenzivní způsob umožňuje mít na střeše i vyšší byliny nebo dokonce stromy. Co se týká údržby i využití, lze intenzivní systém přirovnat k běžné zahradě.
Zelené střechy jsou nejen esteticky atraktivní, ale zejména nesou zajímavé funkční výhody. Mezi ně patří zamezení přehřívání budov v letních měsících, čímž výrazně snižují spotřebu energie na chlazení. Zelená střecha mívá totiž v létě i o 40 °C nižší teplotu než běžná střecha. Střechy, které používají jako substrát hydrofilní minerální vlnu, navíc fungují jako efektivní dodatečná tepelněochranná vrstva i v zimě. Kromě toho přispívají k výraznému snížení odvádění srážkové vody. Rostliny produkují kyslík a zadržují vlhkost, čímž snižují efekt zvaný Urban Heat Island, kdy se v městských zástavbách akumuluje příliš mnoho tepla. Z těchto důvodů zelené střechy přinášejí i body do certifikačních systémů šetrných budov, jakými jsou LEED nebo BREEAM.
Jezírko na střeše?
V hustě zastavěných velkoměstech jsou plochy zeleně a vodních prvků vzácné, protože ceny pozemků se šplhají do astronomické výše. Tyto negativní dopady lze zmírnit i tak, že se na střechách vybudují malé vodní plochy a jezírka. Slouží jako vítaný estetický a uvolňující prvek vedle květinových záhonů, posezení a teras. Oblast využití není omezena pouze na intenzívní zelené střechy. Také u extenzívního ozelenění se často setkáváme s jednoduchými vodními plochami, které přispívají k rozmanitosti ztvárnění.
Na střechách se vyskytují různé formy vodních ploch, od jednoduchých napáječek pro ptáky až po biologická čisticí jezírka s vodními rostlinami. Vodní plochy na střechách mohou plnit funkce architektonického prvku ke zvýšení estetické hodnoty a ekologického přínosu, rozšíření životního prostoru pro faunu a člověka, zadržování srážkové vody, vypařování a podpoře chladicího efektu.
Jednoduché vodní plochy s výškou hladiny přibližně od pěti do dvaceti centimetrů se zakládají především na extenzívních zelených střechách pro zvýšení jejich rozmanitosti a ekologické hodnoty nebo pro umocnění estetického dojmu u pohledových střešních ploch. Přestože takové vodní plochy při dlouhodobém suchu vysychají, bývá zpravidla k dispozici voda pro hmyz i ptáky alespoň po určitou dobu a při příznivých klimatických poměrech se zde mohou některé druhy i rozmnožovat.
Zakládání a konstrukce takovýchto „minijezírek“ je vcelku jednoduchá; protože tloušťka okolního souvrství může činit třeba jen deset centimetrů, je na ochranné a separační geotextilii, která chrání kořenovzdornou hydroizolaci střechy, nutné vytvořit a zafixovat okraje budoucího jezírka. Zakřivené okraje lze vytvarovat například z ohebné drenážní hadice, přes niž se položí fólie, kterou je vyložena vnitřní plocha. Zvýšené okraje vytvořené drenážní hadicí vytvoří spolu s vodotěsnou fólií, odolnou vůči UV záření, ohraničenou vodní plochu.
Realizace obdobných prvků nezatěžuje výrazněji konstrukci střechy. Na jezírkovou fólii se pokládá ochranná geotextilie a tenká vrstva oblázků jako dno. Při malé hloubce nelze použít typické vodní rostliny, ale lze vysadit vodomilné rostliny vyskytující se na okrajích rybníků a jezer, jako například ostřice, blatouchy, žabník jitrocelový nebo mátu vodní. Jezírka se plní vodou při deštích a v déle trvajících suchých obdobích opět vysychají.
Na intenzivních zelených střechách je díky vyššímu souvrství 30–50 centimetrů možné vytvořit i hlubší jezírka. Konstrukce je v zásadě stejná – okraje a vnitřek opět vytvoříme pomocí jezírkové fólie. Obvod jezírka bývá zpravidla vytvořen například z monolitického betonu, cementotřískových nebo betonových obrubníků ve tvaru L. Jezírková fólie bývá vytažena přes okraj a tam případně zajištěna. U hlubších a větších jezírek na intenzivních zelených střechách se zřizují pobřežní a okrajové zóny, stejně jako u zahradních jezírek na terénu. Po osázení rostlinami, které jsou vhodné pro příslušné stanoviště, už není rozdílu mezi střešním a zahradním jezírkem. Ve vodě se houpou lekníny, pod nimi se prohánějí zlaté rybky a terasa v bezprostřední blízkosti láká k posezení. Na střeše je důležité chránit vodní plochu před přehříváním pomocí vhodného zastínění a také dbát na pohyb a okysličování vody.
Sedm výhod zelených střech
1. Vyrovnávájí teplotní extrémy ekologickým způsobem, například tím, že rostliny eliminují výhřev materiálů staveb.
2. Pohlcují zvuky – kromě funkce tepelné izolace poskytuje zeleň i funkci akustickou. Vzduchovou neprůzvučnost dokáže zeleň zlepšit minimálně o 6 dB. A platí to obousměrně – zeleň tlumí zvuky zvenku i ty směřující zevnitř ven. Rozdíl 10 dB je vnímán jako snížení hluku o polovinu.
3. Více čistého kyslíku – ve městě je v porovnání s lesním ekosystémem až 10× vyšší koncentrace SO2, 20× vyšší koncentrace CO2 a 30× vyšší koncentrace CO a prachu. A zeleň dokáže tohle znečištění vzduchu díky fotosyntéze výrazně redukovat. A samozřejmě platí, čím hustší vegetace, tím větší produkce kyslíku. Kvalitu vzduchu pak zeleň pozitivně ovlivňuje i díky schopnosti zvyšovat jeho vlhkost.
4. Dobře hospodaří s vodou – zeleň je schopná pohltit velké množství vody a částečně ji i spotřebovat. Zbylou vodu lze použít na úklid, zalévání či splachování toalet.
5. Prodloužení životnosti střechy – vegetace chrání izolaci střechy před klimatickými vlivy a mechanickým poškozením.
6. K tomu všemu poskytuje voňavý úkryt, barevný relaxační koutek, atraktivní místo pro práci i zábavu. Zelená střecha je působivá celoročně, v jednotlivých ročních obdobích se proměňuje a jemně tím mění vzhled celého domu.
7. Lze na ni čerpat dotaci, například díky programu Nová Zelená úsporám.
podle podkladů firmy Saint-Gobain Construction Products CZ, divize Isover
