Články, Informace výrobců, Poruchy, Střechy

Rekonstrukce střechy lipenské Mariny aneb Jak nepodcenit klimatické vlivy

Před zhruba 10 lety byl na břehu lipenského jezera vybudován komplex s příznačným názvem Marina. Holandský investor zde kladl důraz na poněkud netradiční vzhled. Cílem návrhu bylo především zaujmout, a to bez ohledu na to, v jakých klimatických poměrech se střecha bude nacházet. S počasím na Šumavě však, jak mnozí poměrů znalí vědí, není radno žertovat.

Působivě rozvlněné střechy objektů a navržená technická řešení střešních skladeb od samotného počátku nevěstily nic dobrého. Pro podobné návrhy pak ve většině případů platí, že co bylo navíc investováno do vzhledu, se musí ušetřit na technickém provedení střechy, aby se celkové náklady nevymykaly z běžných standardů. Jenže úspora na jakostních a prověřených materiálech a patřičné úrovni řemeslného zpracování je pak jakousi časovanou náloží uvnitř hrdě se tvářící architektonické avantgardy. Střecha ve tvaru romantické lipenské vlny, vypínající se na obou okrajích do vlny příbojové, postupně přerostla v zničující tsunami.

Příčiny jsou zřejmé: komplikovaný tvar přecházející místy do protispádu, špatné větrání prostoru pod krytinou (nedostatečná provětrávací mezera), nevhodná pojistná hydroizolace a naprosto nevhodná krytina pro takto tvarovanou střechu – dřevěný šindel, navíc nekvalitní, řezaný z prken.

Nedostatečná odvětrávací mezeraKomplikovaný tvar střechy, v některých místech s protispádem

Je módou současnosti hluboce se zabývat tím, co se stalo a proč, a při té příležitosti vše halit do vědeckého hávu vlastní důležitosti, který se stává zaručeným zdrojem finančních příjmů. Nápravná řešení jsou nezřídka praxí nepodložené teoretické experimenty, které investora i zhotovitele mohou přivést do značně nepříjemných situací. Samotný „ateliérový vědec“, který svým spasitelským projekčním návrhem s absencí kulatého razítka brilantně přenáší odpovědnost svého návrhu na zhotovitele, odchází z případného následného sporu vždy jako vítěz. Tak hovoří zákon. Proto pozor na projekční návrhy bez kulatého razítka. Nezřídka jsou plné diletantství.

Nové, správně dimenzované větrání, v hřebeni řešeno liniověDešti odolné podstřeší neboli střecha pod střechou

Rekonstrukce, říjen 2015
Při rekonstrukci lipenské Mariny v říjnu loňského roku byla vyměněna střešní krytina – dřevěný šindel nahradily šablony z plastové břidlice (Tachovské břidla), střecha získala nové bednění s dostatečnou odvětrávací mezerou a byla doplněna skladba střešního pláště tak, aby byla spolehlivě zajištěna jeho funkčnost. Vzhledem k tvaru střechy a tím pádem komplikovanému větrání určitých jejích partií byla správně navržena takzvaná střecha pod střechou. To znamená, že tam, kde krytina plní spíše pohledovou funkci, než aby odváděla vodu, zajišťuje vodotěsnost systém vodotěsného podstřeší DELTA-FOXX, ověřený dvacetiletou praxí na různých stavbách po celé Evropě. Ten je přesně podle Pravidel pro navrhování a provádění střech položen na dřevěném bednění. Spoje jednotlivých pásů fólie DELTA-FOXX jsou homogenně spojeny. To je základní a zásadní požadavek pro třídu těsnosti 2 (dle Pravidel pro navrhování a provádění střech).

Kontralatě jsou podtěsněny těsnicí páskou DELTA-SB 60. V místech tvarově komplikovaných detailů, např. v místech prostupů odvětrávacího potrubí, je vodotěsnost detailů zajištěna systémovou těsnicí páskou DELTA-FLEXX BAND. Vše provedeno v plném souladu podle německých směrnic pro „dešti odolné podstřeší“ i „dočasné zastřešení“. „Dešti odolné podstřeší“ je střecha pod střechou. Dočasné zastřešení je možné provádět pouze k tomu určenými fóliemi, které musí splňovat velmi přísné technické limity Německého cechu pokrývačů (ZVDH), a to včetně systémových lepicích a těsnicích doplňků. Takové fólie jsou klasifikovány jako UDB-A (Unterdeckbahn). V tomto ohledu jsou navíc zkoušeny nezávislým technickým institutem v Berlíně na odolnost systému vůči větrem hnanému dešti. Pokud vyhoví, jsou označeny UDB-A, čímž zaručeně splňují kvalitativní směrnice Německého cechu pokrývačů (ZVDH).

Kontralatě jsou průřezu 60×30 mm a vždy dvě na sobě. Důvodem je nutnost kontralatě tvarovat v místech průhybů střechy. Profil 60×60 mm z jednoho kusu by byl tvarově nepřizpůsobivý.

Podkladní pás DELTA-PVGZajištění vodotěsnosti detailů – DELTA-FLEXX BAND

Následuje druhé bednění, na kterém je položena robustní pojistná hydroizolace DELTA-PVG. Jelikož bude kotvením krytiny do bednění perforována, změní se z „pojistné hydroizolace“ na tzv. podkladní pás. Úkolem podkladního pásu je i přes perforace vzniklé kotvením krytiny maximálně chránit dřevěné bednění a odvádět případnou vodu vniknuvší pod krytinu k okapové hraně. DELTA-PVG (EVA) se vyznačuje skvělou mechanickou odolností a navíc schopností snižovat na minimum případné průsaky vlhkosti kolem kotvicích prvků. Z tohoto důvodu je hojně využívána i pod břidlici, vláknocementové šablony i některé šablony kovové. Při pokládce nové střešní krytiny bylo provedeno i liniové větrání v úrovni hřebene.
Rekonstrukci provedla firma Střechy PTS, s. r. o., Velešín.

Objekt s novou střechou z plechových šablon

Co pro nás z tohoto příkladu vyplývá?
Navrhujme střechy tak, aby byly proveditelné a vzhledem k umístění stavby dlouhodobě funkční. K tomu používejme praxí ověřené materiály a vyžadujme k nim zásadní a nejdůležitější dokument, kterým je Prohlášení o vlastnostech – dokument, který vypovídá o tom, že fólie je určena pro zabudování do konstrukcí. Bez tohoto dokumentu je šíření výrobku nelegální a neexistuje záruka, že materiál je pro dané použití vhodný. Vybírejme zručné a zkušené zhotovitele a nesnažme se podhodnocovat jejich práci. Pravděpodobnost úspěchu se pak bude blížit hodnotě 100 procent.

Karel Bulín,
Dörken, s. r. o.