Informace výrobců

Správná penetrace a příprava podkladu pro sádrové omítky – co nepodcenit a na co dát pozor

Jak vytvořit bezchybně fungující propojení mezi sádrovou omítkou a podkladem? Samozřejmě, že s penetrací podkladu, bude většinová odpověď. Aby ale bylo vytvořeno dokonalé, dlouhodobě funkční a spolehlivé spojení, je nutno dodržet několik níže uvedených pravidel a doporučení. Jen tak vznikne jistota pevného spoje omítky a podkladu.

Model adheze omítky ve vztahu k vlhkosti podkladu a provedené penetraci
Pevné a stabilní spojení omítky s podkladem
Pro pevný spoj je podstatné vytvoření optimální velikosti krystalu sádrové omítky propojené přes penetrační nátěr do suchého a vyzrálého podkladu (betonu, cihly nebo pórobetonu). Takto vytvořené a narostlé krystaly jsou velké a velmi dobře prorostlé do podkladní struktury. Podmínkou tvorby těchto velkých, pevných a soudržných krystalů je suchý podklad opatřený vyschlou penetrací se složením, které zabezpečuje možnost částečného, kontrolovaného průniku vlhkosti z aplikované omítky do podkladu (např. betonu). Veškeré vápenaté ionty a sírany ze sádrové omítky pronikají při krystalizaci a tuhnutí omítky do podkladu a vytváření dokonale pevné a stabilní spojení (obr. 1).
Nedostatečná přídržnost aplikované omítky k podkladu
Nežádoucí je naopak opačná situace – tvorba malého, slabého a početně nedostatečného množství krystalů. Jestliže bude podklad nevyzrálý a vlhký, otáčí se směr odparu a veškeré vápenaté ionty, draselné kationty a hydroxidy, případně sodíky, sírany neprorostou z omítky přes penetraci do podkladu v takové velikosti, síle a počtu a přídržnost aplikované omítky bude nedostatečná (obr. 2).

Obr. 1: Pevný spoj sádrové omítky s podkladem; U1 – čerstvě aplikovaná sádrová omítka; U2 – podklad – vyzrálý beton s vlhkostí pod 3 % hm. vlhkostiObr. 2: Nedokonalý spoj sádrové omítky s podkladem; U3 – mokrý nevyzrálý a nevyschlý betonový podklad; U4 – čerstvě aplikovaná sádrová omítka 

Příčiny poruch omítek v interiéru
Mezi nejčastější příčiny poruch aplikovaných omítek, stěrek a jiných povrchových úprav interiéru jednoznačně patří:
Vysoká vlhkost podkladní konstrukce
Zejména betonové stropy jsou velice kritickým podkladem, když nejsou dostatečně dotvarované a vyzrálé a vyschlé (obr. 3). Také zatečení do konstrukce při výstavbě má fatální důsledek na přídržnost aplikovaných omítek, mnohdy jsou vápenaté ionty a sanitry již přímo vysublimované na povrchu zdiva.
Nedostatečné vyschnutí základního nátěru
Pro zajištění plné funkčnosti a vlastností penetračního nátěru je nezbytné, aby nanesený nátěr zcela a dokonale proschnul před aplikací dalších vrstev. Zcela nesprávné a chybné je domnívat se, že na před hodinou natřenou penetraci lze již omítat, protože její vyschnutí a zfilmovatění polymerních částic bude nedostatečné (obr. 5). I proto jsou v technických listech k penetračním nátěrům Knauf uvedeny doporučené časy schnutí.

Obr. 3: Nevyzrálý podkladObr. 4: Průnik vlhkosti do omítky

Obr. 5: Nedostatečně vyschlá penetraceObr. 6: Degradace omítníku vlivem vlhkosti

Použití nevhodné nebo nesprávné penetrace
Penetrační nátěry lze rozdělit do dvou skupin – na filmotvorné (např. Knauf Aufbrennsperre – na bázi emulze syntetické pryskyřice s velikostí polymeru cca 0,15 μm) a nefilmotvorné (tzv. Hloubkové penetrace s velikostí polymeru cca 0,05 μm). Vždy použijte penetrační nátěr systémový a odzkoušený. Např. pod sádrové omítky musí být použity tzv. filmotvorné penetrace, aby proces spojení a přídržnosti byl dostatečný (Knauf Aufbrenn­sperreKnauf Betokontakt, obr. 10, 11).
Dlouhá doba vysychání omítky
Po aplikaci a ztuhnutí sádrových omítek je nutné zajistit v objektu dokonalé a intenzivní větrání. Zcela nedostatečné je větrání systémem mikroventilace v oknech, protože vlhkost z omítky tímto způsobem není možné rychle a dostatečně odvětrat. Velké riziko je to i pro rohové profily a pro omítníky (příliš dlouhým působením vlhkosti výrazně degradují, a hrozí tak riziko jejich koroze v omítce, obr. 6).
Průnik vlhkosti do omítky
Jakýkoli průnik vlhkosti do omítky vytvoří nežádoucí efekt (obr. 4). V zastřešených a dokončených nových nebo rekonstruovaných objektech mohou být zdrojem vlhkosti i vysychající lité potěry.
Napětí a objemové změny v konstrukci
Dotvarování konstrukcí má na provedené omítky také významný vliv. Je nutno připomenout, že spoje stěny a stropu je nutno opatřit proříznutím a vytvoření tzv. pracovní spáry. Jinak hrozí riziko spojení omítky aplikované na stropní konstrukci a omítky na stěně a vznik trhliny v místě cca 1–2 cm pod stropem (obr. 7–8).

Všechny podklady musejí splňovat následující podmínky:
● rovinnost odpovídající předpisům: ČSN 73 0205, ČSN EN 13914-2, ČSN EN 1996-2 Eurokód 6,
● podklad musí být nosný, pevný, stabilní,
● podklad musí být suchý, vyzrálý (beton min. 3 měsíce se zbytkovou vlhkostí max. 3 %), nemastný, rovnoměrně savý;
● podklad musí být prostý prachu, volných částic, výkvětů a nečistot;
● podklad musí být nezmrzlý, s minimální teplotou +5 °C, která bude zajištěna min. 24 hod. po aplikaci.

Více o sádrových omítkách najdete zde.
podle podkladů firmy Knauf Praha, s. r. o.

Obr. 7: Vytvoření pracovní spáry u stropuObr. 8: Trhliny jako následek chybějící pracovní spáryObr. 9: Nanášení sádrové omítky

Obr. 10: Penetrace KnaufObr. 11: Penetrace Knauf

Tabulka: Použitelnost sádrových omítek na vybrané podklady a vhodné prostředky pro úpravu podkladu