Informace výrobců, Inženýrské sítě

Vsakování dešťové vody v českých podmínkách

Voda je nezbytně nutná k životu a je jí na zeměkouli celkem dost, příroda se dokonce stará o její nezbytný koloběh. Jenže díky jejím vrtochům není voda vždy a všude v dostatečném množství a kvalitě a to je pro lidi, floru i faunu nemilé. Další problémy s vodou nově přináší také mnohokrát diskutovaná činnost lidí.

Letošní počasí nám problémy suchem i přívalovými srážkami dosti tvrdě připomenulo, a není vyloučeno, že může být ještě hůř. Začínají si to uvědomovat i vlády vyspělých zemí, Českou republiku nevyjímaje. Proto byl například spuštěn dotační program Dešťovka, s cílem motivovat lidi k zachycování a používání dešťové vody.

Předpisy pro hospodaření s dešťovou vodou se v naší republice pomalu tvoří již několik let. Srážkovou vodu je dle příslušné vyhlášky (Vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 20) nutno přednostně vsáknout na vlastním pozemku. Podle četných informací v literatuře je však jen část povrchu České republiky vhodná ke vsakování. Zbytek je buď pokryt hlínami a jílovitými zeminami, do nichž lze vsakovat jen obtížně nebo vůbec, nebo leží vrstvy, vhodné pro vsakování, až ve velkých hloubkách.

Vsakování dešťové vody v českých podmínkách

Návrh vsakovacího zařízení
Pro vsakování u nás platí ČSN 75 9010. Poněkud se liší od předpisů používaných jinde v Evropě, protože bere v úvahu složitější vsakovací poměry naší republiky. Není již zcela „nová“ – byla vydána v roce 2012 – ale stále nepronikla do povědomí lidí.

Při návrhu vsaku je potřeba znát velikost plochy, z níž má být voda vsakována. Je to lehce měřitelné, stejně jako sklon plochy. Dále záleží na druhu povrchu, na který voda dopadá, a který ovlivňuje rychlost odtoku do vsakovacího zařízení. Rovněž délku trvání srážek a jejich intenzitu pro dané místo lze pro vybrané lokality v ČR snadno zjistit v normě. Je však nutno připomenout, že norma sice vychází z dlouhodobých hydrologických dat, ale že jsou to data statistická, na které skutečné přírodní srážky občas neráčí brát přílišný ohled.

Interval možného „přetečení“ se volí podle důležitosti objektu. Většinou se počítá s jedním možným (dovoleným) selháním během 5 nebo 10 let. Je samozřejmě možné stanovit delší intervaly selhání, tj. vyšší bezpečnost. Zařízení je pak rozměrnější, tedy i o dost dražší, u specifických objektů se přesto vyplatí. U zastavěných pozemků nemusí být pro umístění vsakovacího zařízení dostatečný prostor – pak může být řešením povolení regulovaného odtoku, je-li ovšem kam odtok pustit.

Z plochy pozemku a srážkových hodnot lze vypočítat objem zařízení, které je schopno vodu zachytit. Ta se pak dostává do země v závislosti na jejích parametrech, v tomto případě je to rychlost vsakování, charakterizovaná koeficientem vsaku kv [m/s]. Podle druhu zeminy jsou hodnoty kv v řádu 10² pro písčité zeminy až 10–9 pro jíly.

Na úspěšnost návrhu velikosti a aktivní plochy vsakovacího zařízení (vsakovací galerie) má kv naprosto rozhodující vliv. Aby se nestalo, že na pozemek spadne další srážka ještě před vyprázdněním galerie, nesmí dle ČSN doba zdržení překročit 72 hodin. Je to důležité také z důvodu možného zahnívání vody při dlouhém zdržení.

ČSN 75 9010 upozorňuje na odlišnost hodnoty kv od řady hodnot stanovených dříve. Ukládá zjišťovat vsakovací poměry přímo na místě, není však návodem typu „kterak si sám a rychle stanovit koeficient vsaku“. Proto se správný návrh vsakování neobejde bez kvalifikovaného hydrogeologa. Zvláště v případě nemožnosti vsakovat (bod 1. vyhl. 206) má posudek odborníka u úředníků větší váhu, protože nelze úředně vymáhat nemožné (nicméně i to se stává).

Srovnání velikosti vsakovacích zařízení v různých zeminách
Přiložený graf udává závislost velkosti vsakovací galerie na parametrech zeminy. Výpočet byl proveden programem firmy Pipelife, vycházejícím z ČSN 75 9010, pro malou plochu (mají být vsakovány srážky z pozemku rodinného domku 250 m²) a pro plochu 1000 m², s použitím srážkových dat pro Prahu. Nebyl povolen řízený odtok a nebyla omezena šířka a délka vsakovacího zařízení, další parametry jsou pro všechny případy shodné.

Graf závislosti velkosti vsakovací galerie na parametrech zeminy

Program počítá pro zadané podmínky vždy galerii minimální velikosti (a ceny) s optimální vsakovací plochou. Vypočtené galerie jsou proto úzké, dlouhé a mají záměrně jen jednu vrstvu boxů. Díky velké ploše dna mají navržené galerie velkou vsakovací schopnost, nemusí být však v tomto tvaru na daném pozemku realizovatelné. Po zadání rozměrového limitu (délka, šířka a hloubka) navrhne program galerii potřebného objemu a tvaru, případně i jako dvou- nebo vícevrstvou, což je někdy spojeno se zvětšením požadovaného objemu.

Z grafu je vidět, že u dobrých vsakovacích poměrů není chyba stanovení kv příliš kritická, ve zhoršených poměrech však na přesnosti stanovení kv velmi záleží. Jde tam nejen o funkčnost vsakovacího zařízení, ale i jeho strmě rostoucí cenu, proto se náklady na hydrogeologický posudek mohou několikanásobně vrátit.

Program Pipelife dokáže navrhnout i galerii mnohem většího objemu, než vyžaduje statistický objem srážek. Účelem je získat dostatečnou vsakovací plochu „za každou cenu“, například když není povolen řízený odtok dle bodu 2. či 3. vyhlášky (program na nízké objemové využití uživatele upozorní – v příkladu je u hodnoty 1 . 10–6 objem cca 2krát větší než potřebný pro spadlou vodu. Objemové využití je tedy jen 45 % – docílila se však „použitelná“ vsakovací plocha). To v praxi ovšem může někdy znamenat tak rozměrné zařízení, že kvůli vysoké ceně stejně nebude realizováno – zde si musí rozhodnout budoucí uživatel.

Pro podobné případy, v našich zemích bohužel nikterak výjimečné, jsou velmi výhodné nízké vsakovací boxy. Příkladem je Pipelife Stormbox, který díky výšce pouhých 300 mm dává v horších podmínkách vsaku, tj. při potřebě velké vsakovací plochy, poměrně malý „balastní“ objem. Oproti vyšším, tj. i materiálově náročnějším konkurenčním vsakovacím útvarům, zaručuje systém Stormbox příznivou cenu zařízení.

pipelife-stormbox-1 81692

Znalost hodnoty kv a dobře spočítaná velikost zařízení může ušetřit značnou peněžní částku nebo velké problémy. Pro jistotu ještě jednou připomenu, že ČSN 75 9010 důrazně upozorňuje na nezáměnnost některých starších dat s koeficientem vsaku.

Při velkém zatížení vsaků (u vsaků hluboko založených nebo při zátěži nákladní dopravou, parkovištěm autobusů apod.) je nezbytná i kontrola statiky, protože by nebylo dobrou vizitkou instalační firmy ani výrobce, kdyby se boxy deformovaly, neřku-li probořily. K náročné zátěžové variantě doporučujeme sahat s opatrností a většinou až pokud není jiná možnost umístění vsaku.

Problémy s náhradami a záměnami
Většinou k nim dochází při nákupu. Oslovený obchodník má na skladě často jiný sortiment, a pokud není odborně na výši, snaží o jediné – prodat své zboží, aniž by se zajímal o skutečnou funkčnost nebo nosnost dodané alternativy.

Náhrada konkurenčního materiálu za „levnější“ nebo „náš“ je u vsakovacích galerií zdánlivě jednoduchá věc – stačí přece „jen přepočítat objem“ na jiný produkt. Výrobky různých firem ovšem nejsou stejné a některé firmy samy o sobě nabízí více druhů a provedení vsakovacích zařízení, s různými rozměry a zátěžovými parametry ve vertikálním nebo horizontálním směru. Nelze se pak divit občasnému výskytu staveb s provozními problémy nebo s mizernou statikou vsaků.

Jiné problémy vsaků
Příčin problémů může být více – v řadě případů například nebyl z různých důvodů povolen/realizován bezpečnostní odtok. Také různé „maličkosti“, jako je zapomenuté nebo nefunkční odvětrání či opomenutí údržby, mívají za následek velké majetkové škody. Srážky větší nebo četnější než normované, někdy však už i ty běžné, pak mohou přinést hodně nepříjemností a soudních sporů. A pokud voda zaplaví nejen pozemek váš, ale i vašich sousedů, mohou se z nich po velkém dešti stát vaši úhlavní nepřátelé.

Josef Jonášek