Informace výrobců
YTONG LAMBDA pro „obyčejné“ nízkoenergetické domy
Téma nízkoenergetických staveb (NED) je u nás sice již několik let takzvaně „v kursu“, nicméně reálná výstavba ještě stále značně pokulhává za četností odborných diskusí a článků na toto téma. Sice u nás již stojí ekologické domy ze slámy i několik kvalitních domů pasivních, „obyčejných“ nízkoenergetických a energeticky úsporných domů ale roste stále jako šafránu.
Průměrná novostavba u nás má stále daleko ke standardu domů energeticky úsporných, natož k domům nízkoenergetickým. V masovém měřítku se zatím podařilo vštípit jen informaci, že je třeba domy zateplovat.
Zkusme chvíli nezateplovat
Reálná návratnost samotného zateplení nového obvodového zdiva se pohybuje spíše v řádu desítek než jednotek let. V rozpočtu tří- až čtyřmiliónového RD sice 150 tis. korun navíc (cca 200 m2 fasády po 700 Kč/m2) není až taková položka, ale museli byste za vytápění ušetřit alespoň 10 tis. ročně, aby byla tato investice návratná do patnácti let. Pokud navíc bude uživatel v zatepleném domku s těsnými okny hlídat vlhkost a patřičně větrat, nebude dosažená úspora energie nijak překotná. Pokud větrat nebude, získá úspory na úkor kvality a hygieny vnitřního prostředí.
Samotné zateplování fasád je u nás v současnosti spíše jakýmsi řešením „pro jistotu“, vedoucím k eliminaci tepelných mostů v nekvalitních nebo nekvalitně realizovaných obvodových stěnách konvenčních novostaveb, než systematickým řešením pro nízkoenergetické stavby. Rozhodně nechci tvrdit, že zateplování nemá smysl. Jen bych rád upozornil na zajímavý fakt, že běžné NED s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění kolem 50 kWh/m2 si mohou vystačit i bez poměrně nákladného a pracného zateplení. Za oněch 150 tis. Kč lze totiž pořídit i poměrně sofistikovaný systém řízeného větrání s rekuperací tepla pro běžný RD, díky kterému je možné ušetřit podobné množství energie jako u zmíněného zateplení fasády. Navíc při současném vylepšení mikroklimatu stavby, takže investor domu pocítí výhody tohoto řešení okamžitě po nastěhování. Bez zvýšení izolačních schopností obvodového pláště ale logicky ani takové opatření k NED nepovede. V kombinaci s dodatečným zateplením stavby je však zvýšená investice již dvojnásobná (cca 10 % z rozpočtu stavby) a dosahuje ještě horší návratnosti (ani 50% úspora energií na vytápění nemůže u běžného RD reálně přesáhnout 20 tis. Kč ročně).
Jednovrstvý plášť pro NED
Určité řešení v tomto směru představuje pórobetonový přesný zdicí systém. Snadné řezání a opracování pórobetonu vede k tomu, že i složitější tvary a konstrukce stěn jsou vyzděny z homogenního tepelněizolačního materiálu a ne z nesourodé směsi malty a částí cihel jako u jiných systémů. U pórobetonové stěny nedochází ani k významnému „oslabení“ izolačních schopností tepelnými mosty na styku jednotlivých prvků. Důvodem je vysoká přesnost jednotlivých tvárnic a přesné lepení na tenkovrstvou maltu, umocňují to i velké rozměry lehkých pórobetonových prvků. Shodné vlastnosti pórobetonu ve všech směrech pomáhají také úspěšně řešit většinu klíčových detailů a potenciálních tepelných mostů (ostění, založení zdiva, sokl, atiky, atd.) bez dodatečných složitých úprav. Případné vnitřní rozvody v obvodovém zdivu opět díky snadné opracovatelnosti materiálu oslabují stěnu pouze minimálně a nevytvářejí tepelné mosty jako u některých křehkých nebo dutinových zdicích prvků.
I průměrný zedník proto z pórobetonu na reálné stavbě vyzdí bez speciálního nářadí a různých tvarovek stěny s tepelněizolačními parametry skutečně srovnatelnými s hodnotami deklarovanými výrobcem.
YTONG LAMBDA
Tyto hodnoty navíc podstatně vylepšuje letošní novinka v sortimentu společnosti Xella – YTONG LAMBDA, vhodná také pro nízkoenergetické jednoplášťové stavby. Jde o novou třídu bílého pórobetonu P2-350, který se již úspěšně uplatnil na německém trhu. Obvodové izolační tvárnice si zachovávají většinu klíčových parametrů jako přesné rychlé zdění, garantovanou pevnost v tlaku min. 2 MPa (stejně jako u stávajícího materiálu P2-400), nehořlavost a vysokou požární odolnost, srovnatelné akustické parametry a schopnost přirozeně regulovat vlhkostní mikroklima v interiéru stavby. Novinkou je snížená objemová hmotnost materiálu ze 400 na 350 kg/m3 při zachování stejné únosnosti zdiva. Díky tomu dosahují stěny z tvárnic YTONG LAMBDA jedinečné izolační schopnosti (λ = 0,085 W/mK), která se blíží spíše parametrům tepelných izolací, než vlastnostem nosných zdicích prvků. Již při tloušťce 375 mm dosahují obvodové stěny z tvárnic YTONG LAMBDA bez omítek součinitele prostupu tepla U = 0,26 W/m2K při vlhkosti 4,5 %, což je srovnatelné s hodnotou doporučené v normě ČSN 730 540 pro nízkoenergetické stavby (U = 0,25 W/m 2K). Při tloušťce 50 cm (vyrábí se pouze na zakázku) dokonce stěny překročí doporučené hodnoty přibližně o 30 %, a jsou tedy vhodné i pro realizace těch nejúspornějších staveb bez dodatečného zateplení. S realizací za konvenční ceny, s jistotou dosažení deklarovaných parametrů běžnými řemeslníky a v bezkonkurenčním čase.
Narozdíl od jiných zděných konstrukcí se nejedná o hypotetické hodnoty dosažitelné pouze za cenu zvýšené pracnosti nebo složitější logistiky na stavbě jako v případě systémů s vysokým počtem různých tvarovek a zdicích prvků. Při kombinaci se srovnatelnými konstrukcemi i pro jiné obvodové části stavby a s již zmíněnou řízenou výměnou vzduchu umožňuje YTONG LAMBDA dosažení skutečně kvalitních nízkoenergetických a energeticky úsporných domů v masovém měřítku. Jeho použití v konvenčních stavbách bez komplexního nízkoenergetického řešení povede ke stejným výsledkům jako dodatečné zateplení fasád. Ovšem logicky s výrazně nižšími celkovými náklady, které nepřekročí investice do běžných jednoplášťových stěn.
Úspory energie u konkrétních staveb
Pro konkrétní ilustraci energetických úspor při použití obvodového zdiva YTONG LAMBDA jsem na příkladu dvou velmi odlišných domů vyčíslil roční energetické ztráty způsobené pouze prostupem obvodovými stěnami pro různé druhy zdicích materiálů. Tabulka nezohledňuje ztráty infiltrací a větráním ani tepelné zisky staveb.
Prvním příkladem je jedna z prvních domácích realizací z tvárnic YTONG LAMBDA (stěna 500 mm) v nízkoenergetickém standardu (Uokna = 0,95 W/m 2K; Ustřecha = 0,13–0,16 W/m 2K; Upodlahy = 0,22 W/m 2K) – jednopodlažní RD Bungalov v Černé Hoře (obr. 1). Druhým je právě dokončovaný NED (RD Kompakt – reálně nosné stěny z vápenopískových bloků s kontaktním a z části s provětrávaným zateplovacím systémem tl. 20 cm, obr. 2) s výraznými pasivními solárními prvky.
Z tabulky a přiložených grafů je zřejmé, že tepelné ztráty obvodovými stěnami nepředstavují ani u běžných (normových) staveb více než 50 % celkových ztrát. Při použití izolačních tvárnic YTONG LAMBDA je reálné jejich snížení až na jednu pětinu celkových ztrát prostupem. Grafy zobrazují, že i toto snížení se v roční bilanci projeví citelnou úsporou spotřebované energie.
Cenový rozdíl mezi kvalitní jednovrstvou stěnou z pórobetonu a vícevrstvou zateplenou konstrukcí je možné využít na další snížení ztrát například okny, na systematické eliminace tepelných mostů nebo na již zmíněné snížení ztrát větráním za pomoci rekuperace tepla. Právě při kombinaci s řízeným větráním tepla vyjde podobné řešení investičně srovnatelné s konvenčním zatepleným domem. Představuje ale přínos nejen v oblasti energetické bilance domu, ale také v kvalitě mikroklimatu stavby.
podle podkladů společnosti Xella
| Vstup do diskuse (0) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
