Informace výrobců

Zelená zeleným městům s pomocí kaskádových zahrad

Téma zeleně v dnešní době rezonuje společností. Ať už se bavíme o domech, kancelářích nebo o tom nejpalčivějším tématu, a tím je zazeleňování měst. Jak to celé funguje? Zeleň je hezká, ale není to celé příliš náročné na údržbu? To jsou časté otázky nás všech a my jsme se rozhodli vyzpovídat Benjamina Raicha ze společnosti Němec s.r.o., průkopníka kaskádových vertikálních zahrad v ČR.

Benjamin Raich (zdroj: Němec)

Kromě estetického vnímání mají vertikální zahrady řadu dalších výhod. Zvyšují biodiverzitu ve městech, zachycují sluneční záření, izolují a zabraňují přehřívání měst. V kombinaci s retenční nádrží na střeše zachycují a využívají dešťovou vodu. Zároveň snižují akustickou ozvěnu a hluk vně budovy. V interiéru zase vyrovnávají relativní vlhkost vzduchu, která je v administrativních budovách nízká. Při správné skladbě rostlin může vertikální stěna zbavovat místnosti nečistot jako je benzen, formaldehyd a malých prachových částic.

Jak vidíte osud vertikálních zahrad v budoucnu?

Rádi bychom viděli města víc zelené, ať už formou zelených střech, stěn, parků či zelených smart laviček. V posledních letech zažíváme během léta tropické počasí a rozpálené město není ideálním místem pro život. Pokud bychom dokázali dostat do měst víc stínu ve formě zeleně, všem by se nám žilo líp. Překážku vidím v tom, že zelené místo je z pohledu developera „nevyužité“ místo a zatím je nic legislativně netlačí k tomu tyto zelené prvky implementovat. Dobrá zpráva je, že sama společnost, obzvláště mladí lidé, začínají zeleň v developerských projektech vyžadovat. Změna legislativy by určitě pomohla. Jednoduše řečeno – v každém novém developerské projektu se musí vystavět určité % zeleně ve formě zelených střech, stěn či parků. V rámci spolku Czech Green Building Council se o to pokoušíme a snad se nám to v budoucnosti podaří prosadit.

Kdybychom měli neomezené možnosti, tak bychom si přáli, aby Česká republika byla jako Singapur. Třeba panelové domy bych opláštil do rostlin a z každé střechy udělal komunitní zahradu. Voda z retenčních nádob by zahrady zavlažovala. Každý panelový dům by měl svou vlastní čističku vody a použitou vodu by vracel zpět do oběhu formou uzavřeného okruhu. Čidla by sama vyhodnotila okamžik, kdy voda už není pitná a sekundárním potrubím by se použila na závlahu rostlin či splachování toalety. Jsem trochu zelení posedlý, já vím :).

Vertikální zahrada - Kooperativa (zdroj: Němec)Vertikální zahrada - Kooperativa (zdroj: Němec)Vertikální zahrada - KKCG (zdroj: Němec)

A na závěr zpátky trošku do reality – co potřebuji vědět jako zákazník, když po vertikální stěně toužím?

Klienti by si měli uvědomit, že díky vertikální zahradě získají kus přírody ve svém domově. A k tomu se váží i jisté povinnosti. Žádný systém, kromě umělých rostlin, není bezúdržbový. Vertikální zahrady pravidelnou údržbu potřebují. Bez toho to nejde. Co se týče nákladů – náš systém vertikálních zahrad spotřebuje denně cca. 0,2l/m2 vody v interiéru a 1l/m2 v exteriéru. Je to zanedbatelné množství oproti tomu, co se spotřebujete sanitou. Světla, které vertikální zahrada v interiéru potřebuje, mají spotřebu okolo 28w a používá se jedno světlo na každý běžný metr zahrady. Co se nákladů za servis týče, záleží na vzdálenosti, náročnosti, časového intervalu a velikosti. Obecně se dá počítat částka mezi 210Kč – 380 Kč/m2/měsíc včetně dopravy. Rostliny jsou vždy hrazeny zvlášť.

Kaskádová zahrada - Skanska (zdroj: Němec)Kaskádová zahrada - Skanska (zdroj: Němec)Zelená fasáda (zdroj: Němec)

podle podkladů společnosti NĚMEC