Česká rada pro šetrné budovy a aliance Šance pro budovy představily návrhy, jak usnadnit využívání technologií pro úspory spotřeby vody a jak přimět stavebníky, aby je začali lépe využívat.
Dalším využitím dešťové a šedé vody lze ušetřt až 40 procent pitné vody, kterou v budovách splachujeme. Iniciativa navrhuje tři postupné kroky, jak k širšímu využití dešťové a šedé vody v budovách dospět. Nejprve je třeba odstranit administrativní bariéry, které současná legislativa obsahuje, poté vytvořit ekonomickou motivaci a nakonec výhledově zavést i určitou zákonnou povinnost pro nové stavby.
Bariéry, které brání stavebníkům užívat v budovách šedou a dešťovou vodu
Především chybí definice užitkové vody v legislativě. „Není jasné, co lze považovat za užitkovou vodou a pro jaké účely ji lze využít. Jedná se o dešťovou vodu nebo šedou vodu ze sprch a umyvadel. Tu lze po určitých hygienických úpravách používat na splachování záchodů, na závlahu nebo na praní,“ vysvětluje ředitel Šance pro budovy Petr Holub.
Aliance navrhuje do zákona o ochraně veřejného zdraví a příslušné vyhlášky uvést definici užitkové vody a parametry, které musí splňovat. Chce také stanovit účely, pro které může být využita.
Ekonomická motivace
Projekty na úsporu energie nebo zvyšování kvality pracovního prostředí se ekonomicky vyplatí. Ale u systému šetrného hospodaření s vodou není úspora tak výrazná a projekt má větší přínos pro svoje okolí než pro vlastníka budovy. „Řešením je odstranění výjimky ze zpoplatnění odtoku dešťové vody do kanalizace z obytných budov v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Šance pro budovy proto navrhuje, aby v případech, kde je úspora vody potřebná, například ve městech, byla výjimka pro rezidenční budovy zrušena. Zároveň ti, kteří využívají nástroje na zadržování vody, aby měli platit menší stočné,“ uvádí dále Petr Holub.
Aliance také navrhuje podpořit investice do těchto řešení pro všechny typy budov. Programy lze financovat z národních prostředků (např. programu Nová Zelená úsporám pro obytné budovy) nebo evropských fondů (z OPŽP pro veřejné budovy, z budoucího programu OP Konkurenceschopnost pro podnikatelské budovy.
Do budoucna lze zvažovat další opatření pro zajištění šetrného hospodaření s vodou, a to například zkrácení odpisové doby u podnikatelů, vč. developerů nebo zvýhodněnou sazbou daně z nemovitosti, pokud má budova systém šetrného hospodaření s vodou nebo zelenou střechu určitých parametrů. V rezidenčních i komerčních budovách jde na splachování 30 až 40 % vody. Toto množství je možné pomocí dešťové a šedé vody uspořit.
Zavedení povinnosti pro stavebníky v určitých případech
Podle návrhu by stavebníci měli mít v budoucnu povinnost dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov. Primárně je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či právě využití jako užitkové vody v budově. Až pokud se prokáže, že to nelze, můžebýt povolen její regulovaný odtok z pozemku. To je návrh do nového stavebního zákona. Dále Šance pro budovy navrhuje, aby obce měly explicitně stanovenou možnost, že si mohou ve svých regulačních plánech stanovit pravidla pro hospodaření s vodou v budovách na svém území, včetně možné povinnosti vegetačních střech či fasád pro některé typy budov, zejména novostaveb.
„Když se odstraněním bariér, ekonomickou motivací a místními pravidly přispěje k rozšíření nové technologie, lze do budoucna zavést plošnou povinnost, např. nutnou instalaci zelené střechy pro novostavby v urbanizovaném prostředí nebo na zemědělské půdě od určité plochy střechy, nebo alespoň zajistit připravenost staveb správným dimenzováním její statické únosnosti,“ podotýká Petr Holub.
Legislativní a ekonomická opatření je také vhodné doplnit informační kampaní o problémech změn klimatu a změně klimatu vodního cyklu a možných řešeních pro jednotlivé typy budov.
Vzhledem k tomu, že problematiku hospodaření s vodou má v gesci několik ministerstev (ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo životního prostředí), nejedná se o jednorázovou iniciativu, ale spíše o proces zavádění uvedených principů do vznikající legislativy, případně o vylepšení a upřesnění při novelizaci stávajících předpisů. Jedním z nich je například nově vznikající Stavební zákon. Návrhy jsou v souladu se Studií hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích, kterou předložilo MŽP Vládě ČR a ta ji v říjnu 2019 vzala na vědomí.
Cílem návrhů, které připravila Šance pro budovy společně s členskými firmami jejích partnerských asociací, je odbourat bariéry a zajistit motivaci stavebníků pro využívání systémů pro využití dešťové a šedé vody a také pro aplikace vegetačních střech a fasád.
Návrhy předkladatelé rozpracovali až do paragrafového znění.
tisková zpráva, mi
PODROBNĚJŠÍ ZNĚNÍ NÁVRHŮ
Problém 1: Bariéry pro investory, kteří chtějí jít příkladem
V legislativě není jasná definice užitkové vody, její kvality a možností jejího využití. Pokud chce stavebník jít příkladem a aplikovat některý ze systémů šetrného hospodaření s vodou, musí získat vyjádření Krajské hygienické stanice, která pokaždé rozhoduje o stejné věci znova. Povolovací proces se tak prodlužuje a stavebník nemá jistotu kladného výsledku.
Řešení 1: Zavedení jasné definice užitkové vody a možností jejího využití
Řešením je zavést jasnou definici užitkové vody do zákona o ochraně veřejného zdraví a zároveň uvést možné způsoby využití (splachování, praní, úklid, závlaha), v příslušné vyhlášce pak podrobně rozvést parametry, která užitková voda po úpravě a hygienickém zabezpečení musí splňovat.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
V § 3 (Hygienické požadavky na vodu) doplnit nový odst. 7, který zní:
(7) Užitkovou vodou může být srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena.
Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu nebo vodní prvky. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.
V ostatních §§ se do výčtu druhů vody na příslušných místech doplní užitková voda (§ 5, § 83a, § 84, § 92a, § 92b).
Odůvodnění: V současné době je technologiemi na úpravu dešťové i šedé vody a jejím hygienickým zabezpečením možné dosáhnout parametrů pitné vody. Nehrozí tedy nebezpečí šíření nákazy a zároveň lze ušetřit zhruba třetinu spotřeby pitné vody.
Vyhláška č. 252/2004 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb.
Text vyhlášky se upraví následujícím způsobem:
● Do názvu se slova „na pitnou a teplou vodu“ nahradí slovy „na pitnou, teplou a užitkovou vodu“.
● V § 1 se doplní písm. d), které zní „hygienické limity fyzikálních, chemických, mikrobiologických, biologických a organoleptických ukazatelů jakosti užitkové vody /odkaz na § 3, nový odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb.“
● Vkládá se nový § 3b, který zní:
„§ 3b Ukazatele jakosti užitkové vody a jejich hygienické limity
(1) Užitková voda musí mít takové fyzikální, chemické, mikrobiologické, biologické a radiační vlastnosti, které pro daný účel využití nepředstavují ohrožení veřejného zdraví.
(2) Ukazatele jakosti užitkové vody podle § 3, odst. 7 zákona a jejich hygienické limity jsou uvedeny v Příloze č. 8.“
● Vkládá se nový § 10, který zní:
„§ 10 Kontrola užitkové vody
(1) Odběry a rozbory užitkové vody za účelem prokázání, že upravená voda na výstupu z úpravny je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem stanoveným požadavkům, provádí každé 3 měsíce po dobu 1 roku od uvedení úpravny do provozu.dodavatel úpravny a výsledek rozboru neprodleně poskytne provozovateli nebo správci budovy.
(2) Vzorky užitkové vody se odebírají na výstupu z úpravny nebo na kterémkoli místě v distribuční síti.”
● Vkládá se Příloha č. 8 s názvem „Fyzikální, chemické, mikrobiologické, biologické a radiační ukazatele užitkové vody a jejich hygienické limity“. Text Přílohy č. 8 je uveden na konci tohoto dokumentu.
Problém 2: Nízká ekonomická motivace pro projekty, které mají pozitivní vliv zejména na okolí a pro společnost
Kvalitní budovy jsou zpravidla ekonomicky přínosné i pro investora. Energeticky úsporná budova má nižší provozní náklady, kvalitní vnitřní prostředí se vrátí ve vyšší produktivitě zaměstnanců, environmentálně certifikovaná budova najde dříve a výhodněji svého nájemce. U systémů šetrného hospodaření s vodou jsou však přínosy z velké míry pro okolí a společnost. Návratnost investice je dlouhá a nefunguje tedy přirozená ekonomická motivace tyto projekty realizovat.
Řešení 2a: Úprava odtokových součinitelů pro vodu odváděnou do kanalizace
Jednou z ekonomických bariér je výjimka z úhrady stočného ze srážkové vody pro rezidenční výstavbu. Přitom v urbanizovaném prostoru je rychlý odtok srážek do kanalizace, a tedy z území pryč velký problém a obytné budovy tvoří běžně většinu plochy střech či zpevněných pozemků v daném území. Zrušení výjimky a úlevy pouze pro vlastníky, kteří zvolí šetrné řešení zpomalující odtok dešťové vody, by byla alespoň částečnou ekonomickou motivací pro jejich realizaci. Úprava se bude týkat zejména urbanizované zástavby, mimo ni (na venkově) zpravidla není srážková voda odváděna do kanalizace.
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
V § 20, odst. 6 (Vodné a stočné) se na konci textu vypouští sousloví „a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti“.
Odůvodnění: Srážková voda odtéká do kanalizace z odvodněných zpevněných ploch stejně, ať už jsou ve vlastnictví podnikatelském, veřejném nebo soukromého majitele. Každý takový subjekt představuje pro provozovatele VaK náklady na úpravu srážkové vody (v jednotné kanalizační síti), přičemž v dosavadní úpravě za ni platí pouze někteří.
Vyhláška č. 428/2001 Sb. k zákonu č. 274/2001 Sb.
V příloze č. 16 se upravuje výčet druhů plochy pro jednotlivé odtokové součinitele:
V písm. b) (Plocha B – odtokový součinitel 0,4) se do výčtu doplňuje „půdorysná plocha vegetační střechy do mocnosti souvrství 10 cm; půdorysná plocha nevegetační střechy, ze které se zbytková srážková voda odvádí pro zpětné využití za účelem závlahy, výparu nebo povrchového vsakování“.
V písm. c) (Plocha C – odtokový součinitel 0,05) se do výčtu doplňuje „půdorysná plocha vegetační střechy o mocnosti souvrství 10 cm nebo vyšší; půdorysná plocha vegetační střechy do mocnosti souvrství 10 cm, ze které se zbytková srážková voda odvádí pro zpětné využití za účelem závlahy, výparu nebo povrchového vsakování.“
Dále se na konec přílohy doplňuje text „Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně dle ČSN EN 12056-3.“ Odůvodnění: Navržené zatřídění odpovídá např. mezinárodně uznávané německé normě FLL (2018) pro zelené střechy, kde je součinitel odtoku pro vegetační střechu se sklonem do 5 ° c = 0,5 pro výšku vegetačního souvrství od 6 do 10 cm. Součinitel c = 0,4 je tedy motivačním opatřením pro budování zelených střech, které snižuje pro povinný subjekt náklady na odvod srážkové vody ze zelené střechy a tím ho pobízí k vybudování opatření s mnohačetnými přínosy pro své okolí.
Retenční schopnost střechy závisí od mocnosti substrátu a jeho materiálu. Obecně lze říci, že mocnosti od 10 do 20 cm poskytují stanoviště mnoha druhům suchomilných travin a bylin a vzhledem k jejich zpravidla extenzivnímu rázu jsou velmi hodnotné pro přírodu z hlediska biodiverzity. U souvrství založených na minerální izolaci dosahují těchto vlastností i souvrství o menší mocnosti. Mocnosti souvrství nad 20 cm pak nabízejí možnosti intenzivního využití střechy, mají velké retenční vlastnosti, a představují tak velkou přidanou hodnotu pro člověka.
Řešení 2b: Programy finanční podpory
Dalším způsobem ekonomického zvýhodnění pro systémy šetrného hospodaření s vodou a zelené střechy je vypsání programů podpory z veřejných prostředků. Podpořeno by mělo být zavádění systémů hospodaření se srážkovou a šedou vodou a využití vegetačních střech a fasád na všech typech budov (obytné – rodinné a bytové domy, veřejné budovy, budovy pro podnikání) a pro všechny typy žadatelů (veřejné i soukromé investory) z dostupných programů v období od roku 2021 (zejména Nová Zelená úsporám, OPŽP, OPK, příp. Modernizační fond). Podpora by měla být jednoduše kombinovatelná v rámci jednoho projektu s realizací opatření na úsporu energie, instalací lokálních OZE či dalšími adaptačními opatřeními.
Lze také jednat s místními samosprávami o možnosti dofinancování podpory z celostátních programů.
Problém 3: Legislativa šetrné hospodaření s vodou a zelené střechy nevyžaduje
Po odstranění bariér při povolování a zajištění ekonomické motivace je vhodná regulace, tedy stanovení povinnosti, dalším způsobem, jak zajistit širší využití systémů šetrného hospodaření s vodou a instalaci zelených střech. Ke stanovení povinnosti je vhodné přistupovat jako ke třetímu kroku v době, kdy lze předpokládat schopnost trhu kapacitně a ekonomicky tyto požadavky naplnit. Je však možné a vhodné některé požadavky stanovit s platností bez zbytečného odkladu, avšak s odloženou účinností povinností pro jednotlivé případy, aby byla splněna podmínka předvídatelnosti regulatorního prostředí pro subjekty na stavebním trhu.
Řešení 3a: Požadavky na řešení odtoku srážkové vody u novostaveb
Paragrafové znění návrhu nového stavebního zákona (ve verzi k 25. 11. 2019, do meziresortního připomínkového řízení) částečně přebírá ustanovení § 5, odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a taktéž § 20, odst. 5, písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. ke stávajícímu stavebnímu zákonu, kterou nahradí. Vzhledem k jeho předpokládanému přijetí v roce 2020 se naše návrhy vztahují k novému stavebnímu zákonu. Pokud by jeho přijetí bylo odloženo, adekvátně lze návrhy zapracovat do stávajícího zákona.
Nový stavební zákon
Navržený text dobře pracuje s potřebnou hierarchií nakládání se srážkovými vodami. Přesto je vhodné znění dále zpřesnit. Změny jsou vepsány do návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona ve verzi k 25. 11. 2019 (do meziresortního připomínkového řízení). Tučný text je nově navrhován.
§ 74 Srážkové vody
(1) Každá stavba a stavební pozemek musí mít vyřešeno hospodaření se srážkovými vodami
a) přednostně jejich výparem nebo vsakováním na povrchu terénu nebo do vegetace na konstrukcích stavby, pokud to charakter stavby, hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožní a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky, nebo
b) jejich akumulací a následným využitím jako užitkové vody, nebo jejich vsakováním pod povrchem, nebo
c) jejich odváděním do vod povrchových, pokud jejich vsakování, výpar ani akumulace s následným využitím není možná, nebo
d) jejich regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.
(2) Minimální retence pro regulované odvádění srážkových vod musí být taková, aby nedocházelo k většímu odtoku než 10 l/s z hektaru plochy pozemku při třicetiminutovém dešti desetiletém, nestanoví-li správce toku jinak.
(3) Vsakování nebo odvádění srážkových vod musí být řešeno na stavebním pozemku nebo v rámci společně řešeného celku, případně v rámci území, pro něž je řešeno společně územním plánem obce.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
Související změna § 5, odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je následující:
(3) Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, akumulací nebo čištěním odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit využití, výpar, vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
Řešení 3b: Možnost pro obce stanovit si požadavky v regulačních plánech
Obce by měly mít explicitně stanovenou možnost, aby si ve svých regulačních plánech stanovily pravidla pro hospodaření s vodou v budovách na svém území, včetně možné povinnosti instalace vegetačních střech či fasád pro některé typy budov, zejména novostaveb. Doporučení pro obce, jak si tato pravidla stanovit, je třeba dále rozpracovat. Zmocnění k podobnému postupu dává návrh návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona ve verzi k 25. 11. 2019 (do meziresortního připomínkového řízení), a to zejména ve svém § 36 (Regulační plán) a příloze č. 5, která specifikuje obsah regulačních plánů. V průběhu legislativního procesu je třeba ohlídat, že ustanovení toto umožňující, zůstane zachováno ve schválené verzi zákona.
Řešení 3c: Do budoucna celoplošná povinnost pro určité typy novostaveb a renovací na využití dešťové či šedé vody a/nebo umístění zelených střech
Do budoucna lze uvažovat o stanovení celostátních pravidel pro hospodaření s vodou v budovách při povolování novostaveb, případně změn dokončené budovy, kdy se zasahuje do příslušných systémů. Pro některé typy budov lze také stanovit povinnost instalace vegetačních střech či fasád a/nebo fotovoltaických panelů či solárně-termických kolektorů. Je důležité zachovat předvídatelnost podmínek podnikatelského prostředí a případnou povinnost stanovit s odloženou účinností alespoň dvou let Veřejná správa by přitom měla jít příkladem a tuto povinnost plnit s předstihem před jejím zavedením pro soukromé investory. Doporučení, jak tato pravidla stanovit, je třeba dále rozpracovat.
Další možná opatření
Do budoucna lze zvažovat další opatření pro zajištění šetrného hospodaření s vodou, a to například zkrácení odpisové doby u podnikatelů, vč. developerů, nebo zvýhodněnou sazbu daně z nemovitosti, pokud budova má systém šetrného hospodaření s vodou nebo zelenou střechu určitých parametrů. Opatření ekonomického a legislativního charakteru je také vhodné doplnit informační kampaní o problémech změn klimatu a změně vodního cyklu a možných řešeních pro jednotlivé typy budov.
Navrhovaná Příloha č. 8 vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Fyzikální, chemické, mikrobiologické, biologické a organoleptické ukazatele užitkové vody a jejich hygienické limity jsou uvedeny v této tabulce.
