V současné době odbornou veřejností kromě přípravy rekodifikace stavebního práva, která jistě přinese mnoho změn v umisťování a povolování staveb, hýbou i dvě aktivity pod taktovkou ministerstva průmyslu a obchodu. Jednou z nich je koncepce zavedení BIM a druhou příprava nového zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb. Jak tato zdánlivě různá témata spolu souvisejí, popisuje následující článek.
Building Information Management
Building Information Management (zkráceně BIM) je jedním ze základních kamenů nástupu digitalizace do oboru stavebnictví, a to nejen v České republice, ale celosvětově. Pojem BIM a jeho faktický obsah každý vnímá trochu jinak a tento obsah se průběžně stále více naplňuje. Při největším zjednodušení komplexní problematiky lze říct, že BIM je virtuální dvojče budoucí nebo existující budovy, které se jednak vizualizuje ve 3D, ale především nese potřebné parametry, které stavba během celého životního cyklu nashromáždí, a to databázově uspořádané. Díky BIM má tedy stavebnictví obrovský potenciál růstu a vyšší efektivity během přípravy stavby, její realizace a konečně i během provozu budovy.
Nosnou myšlenou jsou tedy informace, které je potřeba zaznamenat a spravovat. A právě zde je ten propojovací můstek na připravovaný nový zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb.
Zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb
Když vstoupilo v platnost nařízení 305/2011 Evropské unie a začínalo nabíhat během roku 2013 do plné praxe, začala se ukazovat první bílá místa, která by bylo vhodné zacelit. Jedno takové souvisí s faktem, že nařízení umožňuje členským státům stanovit seznam vlastností stavebních výrobků, které je nezbytné určit pro potřeby splnění podmínek navrhování a provádění v dané zemi. Navíc je možné definovat případně i minimální třídy a úrovně jednotlivých parametrů. Tento seznam k nařízení však u nás na rozdíl od některých členských států nevznikl a po přípravách už od roku 2014 se začal připravovat nový zákon, který stavební výrobky zcela vyjme ze zákona č. 22/1997 Sb. a popíše jejich uvedení na trh samostatně. Navíc právě ve vazbě na výše popsaný fakt i určí odpovědnosti a povinnosti projektantů a zhotovitelů, jak dané vlastnosti mají určit do projektové dokumentace či vybrat do konkrétní stavby.
Ve firmě Metrostav jsme si vytvořili vlastní podklady na vybrané výrobky, který napomáhají lépe pochopit propojení mezi vlastnostmi (parametry) z pohledu výrobkových norem, kterými se řídí výrobci, a z pohledu navrhování a provádění, které potřebují projektanti a zhotovitelé. Využíváme je už sedm let např. pro určování požadavků na okna a balkónové dveře, lehké obvodové pláště, podlahové stěrky apod. Samotná potřeba vytvořit tento dokument krásně ilustrovala skutečnost, že dva světy – svět výrobců a svět projektantů – si mnohdy nerozumějí a každá skupina pracuje s úplně jinými parametry a informacemi. Dokument se snažil co nejjednodušší formou přiblížit složitý svět uvádění výrobků na trh a jejich parametrizaci projektantům. Praxe však velmi často ukazovala, že jsme (až na světlé výjimky) museli postup projektantům vysvětlit a často požadavky vyplnit za ně. Ochota podepsat se pod parametry, kterým nerozumím a které neznám, byla často ze strany projektantů velmi malá.
A tento nedostatek právě má za cíl řešit nový zákon, který v prvním návrhu obsahuje § 36 Návrh a použití stavebních výrobků do staveb v České republice. Návrh obsahuje několik odstavců které řeší
– seznam vlastností stavebních výrobků nezbytných pro jejich návrh a použití do staveb formou vyhlášky;
– povinnost navrhovat a použít výrobky označované CE a dle národního postupu, které pro určené použití mají deklarované všechny vlastnosti dle vyhlášky a splňují požadavky ČSN;
– jak se postupuje, pokud pro daný výrobek vyhláška vlastnosti nestanovuje: stanoví je projektant v příslušné dokumentaci. Pokud se dokumentace v dané podrobnosti nezpracovává, určí je zhotovitel;
– možnost zpřístupnit na internetu doplňující informace k návrhu a použití stavebních výrobků, zejména konkrétní úrovně, třídy, mezní hodnoty a popis vlastností stavebních výrobků.
Co lze z návrhu ustanovení vyčíst? Zaprvé fakt, že díra v podobě chybějícího seznamu vlastností stavebních výrobků bude zacelena, tj. právním předpisem ČR bude seznam vlastností stavebních výrobků, které jsou nezbytné pro projektanty a zhotovitele, ustanoven. Nemělo by tedy možné pro dané účely zajistit na trhu výrobek, který potřebné vlastnosti nemá deklarované. To samozřejmě může některé výrobce ohrozit, pokud nemají vše potřebné odzkoušeno, ale většiny poctivých výrobců se to nedotkne. Oproti tomu projektanti budou mít novou, nebo lépe řečeno přesněji popsanou povinnost definovat všechny potřebné vlastnosti v projektové dokumentaci. Jak ty, co ve vyhlášce budou definovány, tak i ty, které vyhláška nebude znát. To může zpočátku znamenat nárůst pracnosti a větší složitost, ale to by v budoucnu měla odstranit internetová databáze, kterou ministerstvo zřídí. Ta bude definovat nejen konkrétní úrovně, třídy, mezní hodnoty a popis vlastností, ale bude také říkat, kam se který parametr má propsat do IFC. A zde je hledané propojení na BIM, protože IFC je základní kámen fungování BIM mezi účastníky projektu. IFC je výměnný formát, se kterým pracují všechny softwary v oblasti BIM.
Už se mám jako výrobce o BIM zajímat?
Předchozí odstavce popisují jak legislativní vývoj běží dopředu, ale jistě si pokládáte otázku, zda se o to už teď, v roce 2018, mám zajímat? Odpovídám jednoznačně ano. Další otázka, která všechny napadne, je, zda je už vše připraveno a odkdy vše začne platit. Zde už je odpověď trochu složitější. Koncepce zavedení BIM v ČR [2] stanovuje datum pro všechny zahajované veřejné nadlimitní zakázky 1. 1. 2022. Soukromé zakázky však BIM už několik let využívají a navíc se předpokládá několik pilotních projektů veřejných zakázek před zmíněným termínem. Takže v zadávání zakázek už využití BIM běží a má značně rostoucí tendenci.
A nový zákon o stavebních výrobcích? Ten má zatím stejný plán, tj. platnost od 1. 1. 2022. Velkou neznámou však je, zda se do té doby stihnou připravit potřebné vyhlášky, které určí požadované vlastnosti. Problematičtější, i když také s velmi nadějným progresem, je vývoj na pozadí, a to na datové úrovni. Stávající formát IFC bohužel neobsahuje všechny parametry vyplývající z evropských harmonizovaných norem. Ale na úrovni CEN i ISO se již na tom pracuje. Vše začíná a částečně se schovává pod názvem Product Data Template – PDT.
Product Data Template
To základní, co by v oblasti BIM mělo každého výrobce zajímat, je právě PDT. Je to zjednodušeně řečeno šablona, která definuje, které parametry se u daného typu výrobku do BIM zapisují. Jednou, ale ne jedinou oblastí jsou právě vlastnosti výrobků dle harmonizovaných norem. Ale jak bylo popsáno, zajímá nás celý cyklus, tj. nejen parametry výrobkové, ale i parametry návrhové, parametry zabudování a parametry pro správu budovy. Produktová šablona nese i prostor pro informace geometrické a environmentální. Příprava obsahu šablon vzniká v sadě norem ISO 19650.
Standard negrafických informací 3D modelu
Jak bylo popsáno, standardizace vlastností výrobků se připravuje, ale jak je na tom parametrizace BIM modelu během projekční a realizační fáze? Existuje po světě mnoho třídníků a syntaxí, které definují, jak parametry do modelu vkládat, ale často jsou na úrovni IT kódů nebo respektují národní specifikace daného státu. Univerzální formát zatím neexistuje a jedním z úkolů je budoucí standard v ČR definovat nebo vybrat na agentuře ČAS. Jak bylo řečeno, trh tuto potřebu vykazuje již dnes a pilotní projekty taktéž, proto jsme na široké názorové platformě osob z projekčních, stavebních a rozpočtových a softwarových firem navrhli Standard negrafických informací 3D modelu (SNIM) v rámci Odborné rady pro BIM. Podrobněji se SNIM budeme věnovat v některém z příštích čísel a na připravovaných workshopech.
Potřebnost aplikačních norem
Na co by se nemělo v problematice parametrů zapomenout, a tím se trochu vracím na začátek, jsou aplikační normy, které udělají můstek mezi různými parametry výrobců a projektantů. Jednou z mála norem, která převádí vybrané parametry návrhové na výrobkové a naopak, je právě nově vydaná ČSN 74 6078, která některé z potřebným parametrů převádí při dané aplikaci na vlastnosti výrobku. Bude to v budoucnu jedna ze základních norem, ze které budou stanoveny minimální seznam vlastností a minimální třídy a úrovně.
Závěrem
Závěrem lze snad jen zopakovat: Zajímejte se o BIM, hledejte a ptejte se těch zkušených, kteří vám v záplavě nových informací pomohou se dobře zorientovat, a nelekejte se, že se vše ještě trochu mění a ještě chvíli se měnit bude. Možná tím něco ztratíte, ale jistě získáte vklad do budoucna a budete v té správné vlně plavat dříve než ostatní.
JAN KLEČKA
Literatura a zdroje:
1) 1. návrh zákona o stavebných výrobcích a jejich použití do staveb, MPO, září 2018.
2) Koncepce zavádění metody BIM v České republice, MPO [online], září 2017. Dostupné z https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/koncepce-zavadeni-metody-bim-v-cr-schvalena-vladou–232136.
3) Podklad pro určení požadavků na vlastnosti poptávaných oken, Metrostav, a. s., 2018.
4) ČSN 74 6078 – Okna a vnější dveře – Třídy a úrovně vlastností podle vhodnosti použití.
5) Standard negrafických informací 3D modelu; http://www.czbim.org/standartizace-negrafickych-informaci-3d-modelu.html.
6) Odborná rada pro BIM, http://www.czbim.org.
Ing. Jan Klečka (*1979)
absolvoval FSv ČVUT, obor pozemní stavby, specializace stavební fyzika. Pracuje jako specialista na stavební fyziku na centrále firmy Metrostav, a. s. Byl členem expertního týmu MPO pro přípravu nového zákona o stavebních výrobcích, je vedoucím PS03 Odborné rady pro BIM, která vytváří SNIM, působí v Technické komisi ČKAIT, je členem TNK 152 BIM a účastnil se tvorby normy ČSN 73 1901-1.
