Pražské stavební předpisy jsou ve vztahu ke stavební zákonu zmatečné a zavádí mnohdy nesmyslná pravidla, která neodpovídají mimo jiné požadavkům na bezpečnost bydlení. Předpisy, podle kterých se řídí výstavba v Praze, nebyly prodiskutovány s odborníky a radnicemi, dodnes není jasné, kdo je jejich autorem. Na tiskové konferenci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) to dnes řekl Ladislav Bukovský.
Stavební přepisy po mnoha peripetiích vejdou v účinnost 1. srpna. V současnosti se zpracovává novela Stavebního zákona, která by měla paragraf o právu hlavního města Prahy na vlastní technické předpisy vypustit, s čímž ČKAIT souhlasí. Je tedy možné, že pokud novela Stavebního zákona projde legislativním procesem bez větších zdržení, budou nové PSP opět zneplatněny už zhruba za rok.
Podle Bukovského jsou Pražské stavební předpisy normou, která kromě jiného povede k prodloužení doby výstavby v Praze. „Předpisy budou zároveň znamenat značné komplikace pro stavbyvedoucí a projektanty z hlediska odpovědnosti za stavbu. Mohou přinést úspory developerům, ale poškodí občany, zejména ty handicapované,“ řekl Bukovský.
Bukovský víceméně zopakoval výhrady k technickým ustanovením, které se z velké části týkaly už první verze PSP.
ČKAIT dnes upozornila mimo jiné na nejasnosti týkající se pravidel na osvětlení obytných místností. Prý není zřejmé, podle čeho se bude osvětlení posuzovat. Nechápou, proč se mění rozměry oken, schodišť nebo výška bytů. „Chtěli bychom, aby v celé České republice platily stejné technické parametry,“ uvedl předseda ČKAIT Pavel Křeček.
Novelu, která prošla připomínkovým řízením městských částí, původně připravoval tehdejší primátor Tomáš Hudeček (nestraník, dříve TOP 09) a po volbách bývalý primátorčin náměstek Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). Nebyla však přijata a rada namísto ní schválila verzi, kterou údajně připravila kancelář primátorky Adriany Krnáčové (ANO). Hudeček i Stropnický dnešní verzi kritizují. Nereguluje podle nich dostatečně – podle Hudečka reklamu, podle Stropnického plány developerů. Účinnost původních stavebních předpisů vloni v lednu na 15 měsíců pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj. Následně kvůli nim podalo ústavní stížnost.
Stavební předpisy, které jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu, obecně definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Vláda v současnosti projednává novelu stavebního zákona, která možná zruší možnost Prahy tvořit vlastní předpisy. Praha má své stavební předpisy jako jediné město v zemi už více než 100 let.
mi, zpráva ČTK
Urbanisté versus technici
Odhlédneme-li od nestandardního „pokoutného“ zpracování současné verze PSP, která přinesla několik nových komplikací, například v nepraktickém odkazu na obecná normové ustanovení, přetrvává rozpor ve vnímání PSP. Ty byly autory zamýšleny jako urbanistický nástroj. Tuto roli sice ČKAIT nezpochybňuje, ale mnohem víc se soustředí na technickou část PSP. Její kritika míří mj. k rozporům v terminologii, kterou PSP zavádí a která není zcela v souladu s obecnými předpisy, a v technických parametrech, které PSP posouvají, resp. v některých kritizovaných bodech nechávají investorovi větší volnost, přičemž někdy jde o ustanovení, jež jsou v obecných předpisech zbytečně přísná nebo diskutabilní (viz podrobná tisková zpráva ČKAIT níže). Formálně správná cesta by asi měla spočívat v úpravě obecně platných předpisů, PSP by se pak věnovaly výhradně urbanistickým aspektům a nebylo by od věci, aby na této úrovni podobné předpisy fungovaly i v jiných městech a zohledňovaly místní specifika.
Že by se některá rozumná ustanovení PSP měla zavést všeobecně, uznává například i Ing. Jiří Šála, který je rovněž zastáncem jednotných celorepublikových technických pravidel pro stavby. PSP podle něho nejsou potřeba – je špatně, pokud jsou v rozporu s obecnými požadavky na stavby a je zbytečné, aby PSP požadavky, s nimiž nejsou v rozporu. jen opakovaly. Avšak všeobecná úprava je na dlouhé lokte a při její přípravě rozhodně chybí „drajv“ a elán, s nímž se do přípravy PSP pustil tým z IPR. I proto se asi PSP „netrpělivě“ snaží některé nevyhovující předpisy vylepšit ihned a dalo by se říct, že obecné předpisy předbíhají. S touto „revoltou“ se poměrně pochopitelně střetává postoj konzervativní ČKAIT, která lpí na striktní regulaci, přísných standardech a nalinkovaných pravidlech a která navíc vnímá jakékoli uvolnění požadavků jako hrozbu – podanou ruku zlým developerům, jejichž jediným cílem je náklady stlačit až na dřeň.
Ondřej Mika
Tisková zpráva ČKAIT
Opět pražské stavební předpisy, a co dál z pohledu odborníků ČKAIT v roce 2016
ČKAIT připravila setkání novinářů a odborníků v sídle ČKAIT nad problémem nařízení č. 10/2016 hlavního města Prahy (tzv. Pražských stavebních předpisů), kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze platných s účinností od 1. 8. 2016, aby pomohla vyřešit problém zejména technických požadavků na stavby v Praze. Nařízení bylo schváleno bez možnosti uplatnit připomínky. ČKAIT upozorňovala na nedostatky návrhu předpisu 7. 10. 2015, pražští politici na naše odborné připomínky nereagovali.
Schválené nařízení č. 10/2016 převážně kopíruje nedostatky původního nařízení č. 11/2014, jehož účinnost byla pozastavena Ministerstvem pro místní rozvoj ČR z důvodu chybějící notifikace, dále z důvodů nedostatečného zajištění ochrany zdraví a životního prostředí a bezpečnosti při užívání staveb.
Ing. Ladislav Bukovský uvádí hlavní negativní dopady předpisů, i po jejich úpravě, schválené v květnu 2016:
● Nařízení řeší pojmy územního plánování a územního řešení, které by měly být součástí územního plánu, zavádí nejednoznačné regulativy určující prostorové limity staveb. Používá nejednoznačné požadavky pojmů „zpravidla“, „obvykle“ či „přiměřeně“. Zavádí nejednoznačné výškové regulativy, nejednoznačnost požadavků vytváří podmínky pro možné korupční jednání stavebníků i dalších osob.
● Byla zavedena nejednoznačná pravidla pro vymezování veřejných prostranství a jejich kvalitativní standard. Direktivně požaduje budování zahuštěného města bez ohledu na potřeby obyvatel a lokality.
● Oproti vyhlášce č. 268/2009 Sb., která stanoví obecné technické požadavky v České republice, byly bez důvodu zrušeny či významně pozměněny definice, které jsou z hlediska plnění základních požadavků na stavby závažné. Jedná se např. o definice stavby pro obchod, výrobu a skladování, odlišná definice havarijní jímky atd.; došlo k bezdůvodnému snížení některých požadavků na bezpečnost a minimální kvalitativní standard staveb.
● Byly významně omezeny požadavky na vlastnosti stavebních konstrukcí, s výjimkou těch, které byly výslovně dodatečně požadovány Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
● Byly zrušeny požadavky pro vybrané druhy staveb – na stavby pro obchod, výrobu a skladování, ubytování, školská a tělovýchovná zařízení, servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot.
● Paragraf 85 odst. 2 legalizuje použití dokumentace zpracované podle nařízení č. 11/2014, jehož účinnost byla MMR ČR pozastavena z důvodu vadnosti a i z důvodu, že předpis nebyl notifikován, tedy jej lze zpochybnit.
Nařízení je zmatečné ve vztahu ke stavebnímu zákonu a jeho prováděcím předpisům. Nerespektuje pojmy definované stavebním zákonem, který provádí, a pojmy prováděcích předpisů stavebního zákona, které jsou vzájemně konzistentní. S některými pojmy a definicemi stavebního zákona přitom pracují další právní předpisy (např. rodinný dům), daňové, finanční, energetické aj. Nařízení zavádí zbytečné pojmy, jako např. individuální bydlení, odlišné definice podkroví a podkrovního podlaží.
Nařízení by mělo zachovat stejný přístup k technickým normám a používání odkazů na „normové hodnoty“ jako další stavební předpisy (vyhlášky č. 268/2009 Sb., 398/2009 Sb., 23/2008 Sb. a 104/1997 Sb.); současný sjednocený odkaz na vybrané normové hodnoty v § 84 je zmatečný a nedostatečný, vychází z určených norem nebo jejich částí oznámených ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, tyto však dosud nebyly publikovány.
Nepřesné převzetí vybraných dílčích ustanovení českých technických norem vytržených z kontextu celého znění normy (jak věcných a technických, tak i terminologických ustanovení) do nařízení zakládá mnohé zásadní problémy – např. jsou uvedeny pouze autory zřejmě náhodně vybrané požadavky, nikoliv však postupy, jak tyto požadavky ověřit či změřit, nebyly vybrány požadavky zřejmě omezující ekonomickou efektivitu některých developerských projektů.
Za zásadní považujeme, aby byl přístup k technickým normám a odkazy na normové hodnoty řešeny shodně ve všech prováděcích předpisech stavebního zákona.
Po podrobném rozboru lze konstatovat, že nařízení č. 10/2016 ve znění schváleném Radou hl. m. Prahy dne 27. 5. 2016 omezuje i požadavky na bezpečnost a kvalitativní vlastnosti staveb, zejména:
● § 45 odst. 1 požaduje při navrhování bytů proslunění minimálně 80 % navrhovaných bytů, tedy u 20 % bytů je přípustné ignorovat požadavky na přístup přímého slunečního záření do bytů. To znamená významné snížení přístupu denního světla do bytů, a to jak v centru, kde by to bylo v některých případech ještě pochopitelné, ale i na periferii, kde není k tomuto omezení jakýkoliv důvod (kromě ekonomiky developerských projektů).
● § 45 odst. 7 bezdůvodný požadavek na součet ploch okenních otvorů, vycházejících ze skladebných rozměrů oken. Řádné denní osvětlení lze zajistit i menšími okny (záleží na velikosti místnosti, tloušťce stěny, podílu neprůsvitných konstrukcí v okně, vnějším stínění aj.). Samotná velikost okna osvětlení negarantuje, ani k tomu není nezbytnou podmínkou. Požadavek je zbytečný.
● § 17 odst. 6 – nepřípustné umístění svodidel s výjimkou rychlostních komunikací – tedy např. v Holečkově ulici, v serpentinách mohou padat auta ze svahu, nebo bude nutno tato svodidla odstranit?
● § 17 odst. 7 – nepřípustné umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území, proč toto omezení na periferii? To se mají odstranit protihlukové stěny a valy u bytových domů např. u Evropské v Praze 6?
● § 44 odst. 1 – snížení světlé výšky obytných místností až na 2,4 m v kombinaci s omezeným požadavkem na větrání vytváří riziko rozvoje plísní a významně zhoršuje kvalitu staveb a hygienické podmínky ve stavbách.
● § 44 odst. 3 – užívá neznámý a nedefinovaný termín podkrovní podlaží, chybí však zcela požadavek na výšku podkrovních místností.
● Zcela chybí technické požadavky na výplně otvorů a lehké obvodové pláště.
● § 46 odst. 1) – požadavek na větrání obytných a pobytových místností je nedostatečný, menší než ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.
● § 56 schodiště obsahuje požadavky značně odchylné od požadavků vyhlášky č. 268/52009 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V čl. 6 přílohy 1 např. připouští ve stavbách individuálního bydlení a pro rekreaci šířku schodišťového stupně v odůvodněných případech snížené až na 0,18 m, z čehož vyplývá přípustná výška stupně 23,5 cm; v těchto stavbách a bytech může být schodiště široké 0,75 m, a to ještě omezené madlem či zábradlím o 0,1 m, tedy zůstane průchozí šířka 0,65 m.
● § 64 ochrana před bleskem je definována natolik obecně, že ji bude nutno zřídit ve všech domech, i tam, kde to není nezbytné, chybí požadavky na výpočet řízení rizika a na zřízení základového zemniče.
● Předpisy neobsahují specifické požadavky pro stavby pro obchod, ubytovací zařízení, pro skladování, garáže, opravny motorových vozidel, servisy, stavby školských a tělovýchovných zařízení.
● Předpisy neobsahují dostatečné požadavky na konstrukce a jejich funkční detaily.
● Chybí požadavek na výšku podlahy obytných místností nad terénem v okolí domu a na výšku podlahy nad hladinou podzemní vody, a to ani odkazem na určené nomy. Nerespektování této zásady je dle dlouholetých zkušeností jednou z hlavních příčin pronikání vlhkosti do chráněných konstrukcí podlah v takových bytech.
Předpisy dále omezují požadavky na parkování v domech a na pozemcích staveb, a to i na periferii, požadavky na parkování vychází z účelově vymyšlené a nekorektně specifikované hrubé podlažní plochy, která není v korelaci s počtem uživatelů ani s počtem např. bytových jednotek, tedy není v jednoznačné korelaci s nezbytnými parkovacími prostory. Požadavek však přináší významné úspory developerům.
Předpisy nereflektují komplexní požadavky na úspory energie a energetickou náročnost staveb, a to zejména u staveb financovaných z městského a státního rozpočtu.
Schválené nařízení č. 10/2016 vytváří bariéry v podnikání, přinese značné komplikace projektantům a stavbyvedoucím v důsledku nekompatibility se stavebními a dalšími právními předpisy, zejména z hlediska jejich odpovědnosti za stavby. Mnohá ustanovení, omezující zejména bezpečnostní a kvalitativní standardy, mohou přinést velké úspory developerům, poškodí však občany jako spotřebitele a uživatele staveb, zejména osoby hendikepované.
Došlo k bezdůvodnému snížení či k úplnému zrušení některých požadavků na konstrukce, na bezpečnost a kvalitní standard. Nový občanský zákoník staví z hlediska odpovědnosti výše odborníka než zákazníka jako spotřebitele (a spotřebitelem, v právním významu tohoto slova, je stavebník, resp. vlastník rodinného domu nebo bytové jednotky).
Vzhledem ke skutečnosti, že odpovědné osoby v administrativě a ve vedení města Prahy nejsou schopny zajistit smysluplný technický předpis pro stavby, doporučujeme našim členům, autorizovaným osobám, které zodpovídají za návrhy a provedení staveb:
I v Praze je nutno respektovat základní technické požadavky na stavby platné v celé ČR, jako požadavky ochrany veřejného zájmu s ohledem na odpovědnost profesionálů podle občanského zákoníku. Nezbytné úlevy přípustné podle nařízení č. 10/2016 užívat v návaznosti na umístění stavby v památkové zóně či na sídlišti či periferii Prahy; to neplatí pro minimální standard požadavků na bezpečnost a zdravé životní podmínky ve stavbách.
Musíme zdůraznit, že naše připomínky jsou vyvolány i skutečností, že Magistrát hl. m. Prahy zcela opominul připomínky odborníků i připomínky městských částí Prahy a dalších zainteresovaných erudovaných osob.
Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha, předseda technické komise ČKAIT, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a zkoušení a diagnostiku staveb, znalec v oborech stavebnictví, projektování a technické obory různé
