Legislativní rada vlády vrátila MMR stavební zákon k dopracování

Legislativní rada vlády vrátila nový stavební zákon ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) k dopracování. Zejména jde o některé instituty, procesní a jiné úpravy. Rada to oznámila na svých webových stránkách. MMR chce zákon radě předložit znovu začátkem srpna. ČTK dne 30. června 2020 sdělilo, že harmonogram schvalování by to ohrozit nemělo. V září by měl jít do Sněmovny, platit by měl od jara 2021. Zákon má výrazně urychlit a zjednodušit povolování staveb. Účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023.

„Legislativní rada vlády se rozhodla projednávání návrhu zákona přerušit za účelem dopracování jejich úpravy, zejména některých institutů a procesních i jiných úprav, které zároveň nebylo možno dořešit či konkrétně naformulovat přímo při projednávání,“ uvedla rada.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ČTK sdělila, že je s průběhem projednávání stavebního zákona velmi spokojena. „Se stanoviskem a doporučeními legislativní rady vlády souhlasíme, jedná se totiž především o zpřesnění nové úpravy či návrhy na dořešení některých nejasností, za které radě děkujeme. Během projednávání se neobjevil žádný bod, kde bychom byli s radou v kategorickém rozporu a nedokázali bychom najít konsenzus,“ uvedla Dostálová.

Podle ní ministerstvo přerušení projednávání zákona očekávalo. Dále uvedla, že legislativní rada v poslední době postupovala stejně u všech základních úprav podobného typu a nedoporučila je vládě projednat hned v prvním kole. „Velmi pozitivně vnímáme, že se máme s legislativní radou nad novým stavebním zákonem sejít už 6. a 7. srpna, což vnímáme jako silný signál důvěry, že se nám podaří nedostatky zákona rychle odstranit a není třeba žádné rozsáhlé přepracování,“ doplnila ministryně.

Dostálová už dříve uvedla, že není možné, aby investoři čekali na prosazení svých projektů pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 a více let. „Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět či nikoliv. Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází, a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ doplnila Dostálová.

Podle ní je problémem současné stavební legislativy především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v Česku existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. "To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko. Celý proces bude navíc digitalizovaný,“ sdělila Dostálová.

Neintegrovaní podle ní zůstanou jen částečně památkáři, a to u kulturních a národních památek a památkových rezervací. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ dodala Dostálová.

Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby, a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Stávající verze návrhu nemá podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého téměř nic společného s věcným záměrem a návrhem předloženým na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.

zpráva ČTK