Města z iniciativy CityDeal opět bijí na poplach a upozorňují na konkrétní témata, která je potřeba řešit.
„Nepřicházíme ve snaze ani záměr zablokovat, ani jej destruovat, ale ve snaze konstruktivně se podílet na jeho vylepšení, aby naplňoval nejen programové prohlášení Vlády ČR, ale také všeobecné očekávání, či naději v něj. Věříme, že pro Vládu by mohlo být důležitým signálem to, jak rozdílné skupiny se ve prospěch této věci spojily. Odložení projednání návrhu o několik týdnů a práce na něm může přinést vysoce kvalitní výsledek, který ve finále pomůže všem obcím,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Jedním z cílů CityDeal je přijmout pro Českou republiku takový zákon, který se řídí trendy 21. století. Inspirace má vycházet z územního plánování v západní Evropě, kde mají města větší pravomoci a schvalovací procesy jsou mnohem rychlejší.
Městské stavební předpisy
Jednou z reálných hrozeb aktuálního návrhu je nemožnost statutárních měst pořizovat pro své potřeby městské stavební předpisy. „Každé město je jiné a má svá specifika a charakter. Stejně jako nemůže být stejný režim správy Národního parku Podyjí a KRNAP, nemůže být Liberec plánován zcela dle stejných principů jako Ostrava nebo Praha,“ říká ředitel MAPPA Ostrava Ondřej Vysloužil.
Možnost mít své stavební předpisy může do českých měst přinést kvalitní stavby, vytvořit příjemná místa pro život a podtrhnout jejich charakter. Praha své stavební předpisy od roku 2016 má a jednoznačně vidíme změnu k lepšímu. Navrhovaný zákon je však plánuje zrušit, u dalších statutárních měst s nimi nepočítá.
Legenda územních plánů
Dalším tématem, který je pro města závažný, je tzv. jednotný standard územně plánovací dokumentace. Jde v podstatě o požadavek na jednotnou legendu územních plánů pro všechny obce. „Pro obce by požadavek ministerstva na jednotný standard znamenal neúnosnou byrokratickou zátěž, spočívající především v nutnosti přepracovat všechny stávající územní plány,“ říká Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna.
Jednotná standardizace je krokem zpátky v územním plánování, velmi rychle zapříčiní zastavení změn územních plánů, které jsou pro rozvoj měst nezbytné, a to na řadu měsíců až let. Ve svém důsledku při aplikaci pak bude znamenat nepřehlednost, nesrozumitelnost a nefunkčnost územních plánů, tedy přesný opak toho, co je opakovaným požadavkem vlád a jejich snah o zjednodušování a zrychlování formou digitalizace.
Konec jednoduchého procesu při pořizování změny územního plánu
Samostatným tématem je pak pořizování změny územního plánu. Ve velkých městech je zcela běžné pořizování změny okolo 10 let, v Praze zastaralý platný plán podléhá v průměru jedné změně za den. Praha však před dvěma lety zavedla zákonnou praxi zrychleného procesu pořizování změny. Díky těmto novým pravidlům lze například nově zprocesovat prioritní změnu ve zkráceném režimu za méně než 2 roky. „Šetříme tím státu čas i peníze. V Praze například došlo k urychlení z několika měsíců na několik týdnů. Proces se tak zkrátil o 72,5 %,“ přibližuje téma Boháč.
Město jako dotčený orgán
„Současná podoba stavebního zákona dává městu postavení pouze účastníka územního a stavebního řízení. Má tak tedy pro stavebníka stejné postavení jako jakýkoliv soused jeho parcely. V praxi se tak město často dostává do situace, kdy svému vlastnímu rozvoji pouze přihlíží a nemá na něj jakýkoliv vliv. Nejde o snahu kohokoliv omezovat, ale o možnost nastavení pravidel tak, aby město mohlo svůj rozvoj plánovat a koordinovat jednotlivé záměry, aby bylo tvořeno kvalitní prostředí pro život svých obyvatel,“ říká ředitel KAM KV° Karel Adamec.
Jde o čas
„Pokud bychom výše uvedené požadavky do návrhu stavebního zákona přidali, dočkali bychom se rychlejší a kvalitnější výstavby bytů, školek, ale i uličních stromořadí. I proto v rámci kampaně zjednodušeně poukazujeme na to, v čem je problém a hlavně, že se týká všech. Navrhované řešení je prostě polovičaté a ekonomiku celého Česka může velmi rychle zadusit. Řešení přitom existuje a je relativně snadné,“ uzavírá Boháč.
Více na www.lepsistavebnizakon.cz
Tisková zpráva
