Nová směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou

V roce 2012 byla založena Česká hydroizolační společnost (ČHIS) jako odborná společnost Českého svazu stavebních inženýrů. Jako hlavní úkol si ČHIS před sebe při založení vytyčila rozvoj hydroizolační techniky. Motivací k založení společnosti byla vysoká poruchovost hydroizolačních konstrukcí a snaha stav zlepšit. Česká hydroizolační společnost vydává vlastní směrnice a odborná stanoviska. Všechny dokončené a společností schválené odborné dokumenty společnost veřejně sdílí na webových stránkách www.hydroizolacnispolecnost.cz. 
Prvním počinem ČHIS bylo v roce 2013 vydání Směrnice ČHIS 01 Hydroizolační technika a ochrana staveb i konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti.

Směrnice podporuje návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody prováděný poučeným projektantem – specialistou. Umožňuje předkládat objednateli stavby kvalitní podklady pro rozhodování o volbě vhodného vztahu mezi finanční náročností hydroizolace a výsledným efektem. Zavedením stupnic a tříd pro popsání požadavků, míry spolehlivosti a účinnosti hydroizolačních konstrukcí směrnice usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými účastníky výstavby.

Směrnice obsahuje také postup pro navrhování hydroizolační koncepce. Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou a dalších okrajových podmínkách s co nejvyšší spolehlivostí. Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy (včetně střech) a jejího osazení do terénu (výška, natočení vůči svahu, orientace střešních rovin apod.), navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na správné návrhy a rozhodnutí architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí s potřebnou spolehlivostí a hydroizolačních opatření. 

Pro stanovení požadované doby funkce ochrany stavby před nežádoucím působením vody, resp. životnosti, převzala Směrnice ČHIS 01 z normy ČSN EN 1990:2002 Eurokód – Zásady navrhování konstrukcí třídění staveb a konstrukcí podle návrhové životnosti (tab. 1) a z dokumentu Pokyn EOTA 002:1999 přiřazení životnosti dílčích konstrukcí k jednotlivým třídám návrhové životnosti podle toho, jak snadná nebo obtížná bude v průběhu užívání stavby obnova nebo výměna těchto konstrukcí (tab. 2).

Tabulka 1: Volba předpokládané životnosti hydroizolačních konstrukcí podle životnosti stavby a jejích částí – ve směrnici tabulka č. 15

Tabulka 2: Zařazení staveb do kategorií předpokládané životnosti – ve směrnici tabulka č. 16

* Konstrukce nebo části konstrukcí, které mohou být demontovány za účelem jejich opětovného použití, nemají být pokládány za dočasné. 

Hodnocení spolehlivosti funkce jednotlivých hydroizolačních konstrukcí zahrnuje jakousi počáteční spolehlivost a dále případnou opravitelnost v průběhu užívání. Počáteční spolehlivost závisí především na materiálové bázi a technologii provádění, citlivosti technologie na klimatické podmínky, trvanlivosti materiálu, mechanické odolnosti, u některých materiálových bází na tvrdosti či měkkosti podkladu, na druhu a odolnosti ochranných vrstev, na poloze při realizaci (např. svislé povlaky se obvykle realizují hůře než vodorovné) a také na tom, jak efektivně lze kontrolovat těsnost výsledné hydroizolační konstrukce. Aby se využila opravitelnost hydroizolační konstrukce, musí toho být použitý materiál i po letech expozice prostředím stavby a parcely schopen, musí být šance nalézt poruchu a porušené místo (nebo úsek hydroizolační konstrukce) musí být pro opravu přístupné. Na přístupnost mají vliv objektivní skutečnosti – povlaková hydroizolace 3. suterénu na straně ulice, po které jezdí tramvaj, bude určitě zcela nepřístupná, stejně jako povlaková hydroizolace zavěšená na upraveném povrchu záporové stěny, naopak volně přístupný bude hydroizolační povlak na ploché střeše bez technologických zařízení. Tento povlak se však stane nepřístupným, pokud bude majitel nebo uživatel stavby požadovat, aby na stavbě po zprovoznění již nikdy neprobíhaly žádné stavební práce. Tento požadavek je třeba zaznamenat již při zahájení projekčních prací, aby se zvolila správná spolehlivost hydroizolačních konstrukcí. Není bez zajímavosti, že suterénní konstrukce řešená jako bílá vana (vodonepropustná betonová konstrukce), pokud není zakryta dalšími konstrukcemi a pokud objednatel uvede, že umožní budoucí opravy, je zcela volně přístupnou hydroizolační konstrukcí pro budoucí opravy injektováním, zvláště pokud jsou její spáry pro injektování technicky připraveny. Přístupnost hydroizolační konstrukce pro opravy je možno zajistit také zprostředkovaně. Například dvojitý sektorovaný povlak, byť za masivní stěnou 3. suterénu, lze dodatečně utěsňovat injektováním jeho sektorů hadicemi vyústěnými do chráněného interiéru.

Důležitým hlediskem pro hodnocení spolehlivosti hydroizolační konstrukce je návrhové namáhání vodou (tab. 3). Každá hydroizolační konstrukce v daném konstrukčním uspořádání bude tedy hodnocena různě pro různá namáhání vodou. Povlak, pro který bude použit jeden svařený asfaltový pás na střeše se sklonem neumožňujícím tvorbu louží (NNV4) bude určitě hodnocen jako dostatečně spolehlivý, tedy bude pravděpodobné dosažení úspěchu. Stejný povlak v třetím suterénu pod hladinou podzemní vody (NNV7) bude zcela nespolehlivý.

Tabulka 3: Stanovení návrhového namáhání vodou – ve směrnici tabulka č. 2

* Velké hloubky (obvykle nad 8 m) a velký tlak vody (obvykle nad 50 kPa) vyžadují zvláštní přístup k návrhu hydroizolačních konstrukcí.

Tabulka 4: Doporučené parametry hydroizolačních konstrukcí v hydroizolačních koncepcích pro jednotlivé třídy požadavků na stav chráněného prostoru P (dle tab. 3) nebo třídy požadavků na stav ohraničujících konstrukcí K (dle tab. 4) – ve směrnici tabulka č. 9

Poznámky:
– V tabulce jsou uvedeny nejmenší požadované účinnosti hydroizolačních konstrukcí.
– Je-li uvedeno více konstrukcí, první je hlavní, druhá pojistná.

Při sestavování tabulky se mimo jiné uplatnila zásada, že v podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí. Proto je nezbytné v některých případech do hydroizolační koncepce volit více hydroizolačních konstrukcí a opatření.

Na více místech směrnice, mimo jiné i v citované tabulce pro volbu hydroizolačních konstrukcí, se doporučuje, aby konstrukce ohraničující náročné prostory nebyly v přímém kontaktu s obvodem stavby namáhaným vodou. 

V současné době se technická veřejnost se směrnicí seznamuje, mimo jiné prostřednictvím seminářů, které ČHIS pořádá pro některé krajské pobočky České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT). Objevují se první projekty vycházející z doporučení směrnice. Členové pracovní skupiny ČHIS, která návrh směrnice připravila, nyní provádějí sběr poznatků a zkušeností odborníků navrhujících, realizujících nebo užívajících hydroizolační konstrukce. Vyhodnocení získaných poznatků přispěje ke zpřesnění údajů o spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí v různých podmínkách zabudování a namáhání vodou. Autoři směrnice věří, že směrnice bude k užitku široké technické veřejnosti.

LUBOŠ KÁNĚ
foto archiv autora

Ing. Luboš Káně, Ph.D., (*1962)
absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby. Působí ve firmě DEK, a. s., Praha jako technický ředitel a ve znaleckém ústavu DEKPROJEKT. Je členem výboru České hydroizolační společnosti.