Legislativa

Odpady podle certifikací LEEDv4 a WELL

Certifikace LEED se zabývá odpadovým hospodářstvím budoucího provozu budovy v rámci povinného předpokladu Storage and Collection of Recyclables a dále pak během výstavby odpadovým hospodářstvím a recyklací stavebního a demoličního odpadu, uvedeného v Katalogu odpadů pod číslem 17, v LEED kreditu nazvaném Construction and Demolition Waste Management.

V rámci poslední aktualizace LEEDv4 byly zpřísněny požadavky celé certifikace LEED, a tudíž i požadavky na odpadové hospodářství. Nově přibyly požadavky certifikace WELL, pokud je tato na projektu také cílena. Pojďme se podívat, co to znamená v praxi a jaké jsou cesty ke splnění kreditů.

Nakládání s odpady při budoucím provozu:

Povinný předpoklad Storage and Collection of Recyclables (MRp1) zůstal téměř beze změny. Požadavkem je zajistit dostatečný počet a objem kontejnerů na pět druhů tříděných odpadů z provozu budovy, a sice papír, kartón (samostatně), plasty, sklo a kovy. A to i v případě, že se výskyt některého z těchto odpadů nepředpokládá. Smyslem je, dát uživatelům budovy možnost takto třídit. Četnost odvozů je možné nastavit dle potřeby budovy. Nově je třeba zajistit v rámci LEEDv4 třídění dvou ze tří druhů nebezpečných odpadů, tedy elektroodpad, baterie a zářivky s obsahem rtuti. WELL navíc požaduje třídění pesticidů či materiálů, které by tyto nebezpečné látky mohly obsahovat. Dokladuje se plánkem odpadové místnosti s rozmístěním příslušných kontejnerů. Směsný odpad, bioodpad a další neuvedené LEED ani WELL neřeší. V České republice lze kontejnery na elektroodpad a baterie vyžádat zdarma od specializovaných společností, které na výzvu nebo v dohodnutém intervalu odvezou obsah plného kontejneru.

LEEDv4WELL

Nakládání s odpady při výstavbě:

Stavební a demoliční odpad činí v České republice přibližně polovinu veškerého vyprodukovaného odpadu. Zhruba padesát procent tohoto odpadu tvoří hlušina / výkopová zemina, která se do kalkulace kreditu LEED nezapočítává. Nicméně stále zbývá velký objem stavebního a demoličního odpadu, který je třeba dle požadavků LEED roztřídit, předat k opětovnému využití a celý tento proces zdokumentovat.

V rámci již zažité certifikace LEEDv3 2009 byly odpady z výstavby volitelným, celkem dobře dosažitelným kreditem. Ve verzi LEEDv3 2009 bylo za 50 % recyklovaných a doložených odpadů 1 bod, za 75 % 2 body a za 95 % 3 body za tzv. Exemplary bod.

Ať už byl na stavbě generální dodavatel nebo výstavba probíhala formou tak zvaného Construction managementu, kdy je na stavbě více dodavatelů, bylo možné dosáhnout kreditů se zapojením různých, i menších, zpracovatelů odpadu. odpady se třídily jak na stavbě, tak i mimo stavbu (LEED nazývá odvoz stavebních sutí a jiných směsných odpadů k dalšímu dotřídění Commingled Waste). Tato forma zpracování odpadů z výstavby je vhodná zejména tam, kde je malý prostor kolem budovy pro zařízení staveniště nebo v lokalitách, kde v blízkosti stavby není sběrný dvůr nebo zpracovatelé odpadu nemají zájem o konkrétní odpady z důvodu kapacit či nedostatku zpětného využití u koncových zpracovatelů.

V současné době již není možné zaregistrovat budovu pod certifikací LEEDv3 2009. Běžící projekty v této verzi musí dokončit certifikaci do června 2022. To znamená, že projekty se mohou registrovat pouze v nové verzi certifikace LEEDv4, a to pro všechny typy certifikací: Core and Shell, New Construction, Existing Buildings, Commercial Interiors atd. Stále častěji se tedy budou dodavatelé setkávat na stavbách s novou verzí certifikace LEEDv4. A navíc také s certifikací WELL, která navazuje na certifikace LEED a BREEAM požadavky na kvalitní a příjemné prostředí pro uživatele.

Cílem certifikace je minimalizovat objem odpadů, které míří na skládky a přednostně odpady třídit a znovu využívat, přičemž spalovna by měla být až poslední možné řešení. V první řadě by měli všichni dodavatelé omezit obalové materiály a snažit se o co nejmenší objem odpadu z výstavby. LEED nepovoluje započítat například stavební suť pro rekultivační vrstvy skládek. Takový odpad se zahrnuje mezi skládkování, to znamená do kalkulace je třeba jej zahrnout jako nevytříděný. Stejně tak odpad odvezený do spalovny. Výjimkou může být případ, kdy v okolí stavby není jiná možnost využití odpadu než spalovna, ovšem za předpokladu, že spalovna či jiné zařízení, které využívá odpad jako palivo, splňuje nařízení European Commission Waste Framework Directive 2008/98/EC a European Commission Waste Incineration Directive 2000/76/EC a další nařízení na dodržení emisí pro jednotlivé druhy spalovacích zařízení.

Palác Dunaj prochází v současné době kompletní rekonstrukcí. Objekt byl na rohu Národní a Voršilské ulice na Novém Městě v Praze postaven v roce 1930. Budovu ve stylu konstruktivismu navrhl pro pražské zastoupení rakouské pojišťovny Donau německý architekt Adolf Foehr, žák Jana Kotěry

Původní kredit Construction and Demolition Waste management (MRc2) je nyní rozdělen na povinný předpoklad, tedy Construction and Demolition Waste management Planning a vlastní kredit. Povinný předpoklad (Prerequisite) znamená, že bez splnění požadavků nelze úspěšně dokončit certifikaci. Změnou pro celou certifikaci LEEDv4 je, že kredity nejsou označeny ani číslovány. orientace v příručce a mezi kredity je tedy poněkud komplikovanější. my jsme si odpady interně nazvali mrp2 (povinný předpoklad) a MRc5 – kredit.

Požadavkem povinného předpokladu (mrp2) je vytvořit plán řešení odpadů během výstavby, tzv. Waste management Plan. Takový plán existoval již ve verzi LEEDv3. Nyní je však třeba v plánu podrobně uvést, jak bude s jednotlivými typy odpadu naloženo po vytřídění, komu budou například ze sběrného dvora předány k dalšímu zpracování. Požadavek se týká zejména tzv. Commingled waste, tedy stavebních sutí a směsných odpadů, pokud u nich počítáme po odvezení ze stavby s dotříděním a alespoň s částečnou recyklací. V plánu je třeba uvést a popsat zpracování minimálně pěti druhů odpadů, předpokládané množství jednotlivých typů odpadu a plánovaný způsob využití, zpracovatele a předpokládaný podíl skládkování či předání do spalovny. Popsáno musí být i nakládání s nebezpečnými odpady.

Na závěr stavby je třeba, aby dodavatel vypracovat Waste management report, to znamená zprávu, jak byly na stavbě odpady řešeny, jaké objemy jednotlivých odpadů byly skutečně vytříděny, komu byly předány ke zpracování.

Požadavkem kreditu MRc5 je doložit vytřídění požadovaného procenta odpadu – 50 % a minimálně tří druhů za 1 bod, nebo 75 % a minimálně čtyř druhů odpadu za 2 body. Jelikož Waste management Plan musí uvádět minimálně 5 druhů odpadu, dokladuje se 5 druhů, což však nebývá problém. Výši cíleného procenta stanoví na začátku projektu konzultant LEED po dohodě s investorem. Jelikož se jedná o americký certifikační systém, musí být všechny dokumenty v anglickém překladu.

Jednou z možností, jak využít odpad zejména z demolic, je darování proti potvrzení příjemce nebo využití na stavbě – může být i na jiné stavbě. Dodavatel musí doložit potvrzení příjemce či prohlášení, ve kterém uvede druh odpadu, množství v tunách a způsob využití – například na terénní úpravy. Je však samozřejmě nutné zohlednit českou legislativu, a jak jsem uvedla výše, využití neupraveného stavebně demoličního odpadu na skládkování nelze zahrnout mezi třídění v rámci certifikace LEED.

Obvykle narážíme na neochotu zpracovatelů odpadů poskytnout konkrétní informace pro vytvoření dokumentu Waste management Plan, a sice o způsobu, jakým nakládají s jednotlivými druhy odpadu, komu a v jakém objemu je předávají, poskytnout například Výroční zprávu společnosti, ze které by tyto informace byly zřejmé. Z počátku to vypadalo na neřešitelný problém, který by velice zkomplikoval celou certifikaci.

Nakonec se ukázalo, že řešení existuje – za předpokladu součinnosti všech zúčastněných a zejména dodavatele a zpracovatele odpadu.

Především je třeba řešit způsob nakládání s odpady s investorem a s dodavatelem před zahájením prací, aby měl dodavatel čas projednat požadavky certifikace se zpracovateli a najít takového, který bude ochoten spolupracovat.

Foto: Iveta LamaczováFoto: Iveta LamaczováFoto: Iveta Lamaczová

Jednodušší možností je svěřit zpracování odpadu jednomu dodavateli, který zajistí na vlastní zodpovědnost veškeré odvozy, třídění a příslušné doklady od zpracovatelů odpadu po celou dobu projektu. V tom případě je na dohodě investora a generálního dodavatele, zda zvolí tzv. Commingled waste, tj. odvoz směsi stavebního odpadu kromě nebezpečného, který se roztřídí mimo stavbu až ve sběrném dvoře, nebo jestli bude zajištěno třídění na stavbě. V rámci výstavby není problém najít pět druhů odpadu. Je třeba jen řádně popsat celý proces včetně uvedení koncových zpracovatelů. Podstatně náročnější je to v případě Construction managementu, kdy požadavky na třídění a dokumentaci odpadů řeší zhotovitelé jednotlivých obchodních skupin a jeden nespolupracující subdodavatel může ohrozit celou certifikaci.

Stavební odpad je často spojen i s demolicemi. V případě demolic se může zdát, že materiály jsou zastaralé, že jejich odběr a opětovné využití bude nemožné. Často se investor obává, že většina odpadu z demolic půjde na skládku. Navíc se v rámci certifikace WELL, na kterou některé projekty rovněž cílí, musí sledovat a reportovat přítomnost nebezpečných materiálů, jako je azbest a olovo při demolici či rekonstrukci.

V této souvislosti nás velmi pozitivně překvapil přístup zhotovitele, který v rámci probíhající rekonstrukce historické budovy Palác Dunaj v Praze přistoupil velmi zodpovědně k třídění a recyklaci odpadů.

Projekt prochází v rámci rekonstrukce také certifikací LEED a WELL. Před zahájením prací jsme s investorem a zhotovitelem, tedy společností, zajišťující demoliční práce, důkladně prošli budovu a vytipovali jsme možné druhy odpadů. Během prací se pak ukázalo, že druhů odpadů bude mnohem více, než jsme předpokládali. realizační společnost se rozhodla třídit odpad na stavbě. Přiznám se, že jsem byla zpočátku velice skeptická. Následně jsem však na stavbě zaznamenala zodpovědný přístup vedení i zaměstnanců stavební firmy k třídění a očištění jednotlivých druhů odpadu. V žádném případě se nejednalo o demolice, ale o dekonstrukci – ve stavební terminologii se jedná o cílené rozebírání stavby za účelem maximálního využití demontovaných částí a materiálů s cílem maximálního využití demontovaných materiálů. Z dřevěných trámů vytahovali hřebíky, rozebírali stropy z rákosu, očistili heraklit, samostatně skladovali rákos a jednotlivé vrstvy omítek, třídili jednotlivé druhy kovů, našli odběratele pro staré klimatizační jednotky apod. Vybudovali shoz pro suť v místě budoucího výtahu, aby zamezili prašnosti při shozu vybourané suti a během prací kropili vnitřní prostory. Jednotlivé druhy odpadu skladovali v upravených svázaných balících, které výtahem vozili a skládali pečlivě podle jednotlivých druhů do kontejneru, který tak maximálně využili. Po celou dobu byl na stavbě v rámci demolic pořádek, dokonce i v šatnách dělníků. Ulice kolem stavby byla vždy čistá. V koupelnách byla navíc v rámci současných hygienických opatření dezinfekce na ruce. Chodby a společné prostory po celý den vytíraly pracovnice úklidu, neboť zpočátku byla část budovy ještě provozována pro stávající nájemce.

Takové třídění bylo nad rámec požadavků LEED či WELL, navíc nákladné na pracovní síly. Nicméně pečlivým tříděním a uspořádaným nakládáním do kontejnerů šetřil zhotovitel náklady, protože odvážel plně využitý kontejner s jednodruhovým odpadem přímo dohodnutému příjemci. Vedení stavební firmy se osobně zapojilo do hledání možností, jak jednotlivé druhy odpadu co nejlépe využít a komu je předat. Například různé druhy kovů a části staré vzduchotechniky předali společnosti na výrobu transformátorů. Dřevo obsahující materiály předali firmě na výrobu oSB desek. Bohužel, nenašli odběratele pro staré celoplošné koberce, kterých bylo v objektu velké množství.

Z celkového přístupu bylo znát, že zhotovitel nejen plnil svoji povinnost ze smlouvy, přispět k certifikaci LEED a WELL a splnit požadavek na minimálně 75 % třídění, ale že se zajímal o to, jak bude s materiálem z demolic skutečně naloženo, že si za doložením recyklace může stát a že práce dělníků, kdy každé prkno vzali několikrát do ruky, nebyla zbytečná a odpad neskončil na skládce.

IVETA LAMACZOVÁ
Foto: archiv autorky

Článek vyšel v časopise Materiály pro stavbu 2/2021

Iveta Lamaczová (*1964)
– pracuje jako sustainability consultant ve firmě Arcadis Czech Republic, s. r. o. Specializuje se na certifikace LEED, tzv. construction credits (kredity, týkající se dodavatelů v průběhu a po dokončení výstavby) a certifikace LEED CI (Commercial Interiors). Je akreditovaným profesionálem LEED AP a WELL AP.

Palác Dunaj v Praze

Demolici, resp. dekonstrukci objektu, zajišťovala společnost Bau Grand Plus s.r.o., jednatelem společnosti je Ing. Hrajr Harutjunjan.
https://baugrandplus.cz/

Bau Grand Plus s.r.o.