Představitelé ČKAIT na tiskové konferenci prezentovali své výhrady k Pražským stavebním předpisům. Zatímco ustanovení týkajících se urbanismu města hodnotí ČKAIT pozitivně, výhrady má vůči částem, které se zabývají technickými parametry staveb. Podle komory nebyl tým tvůrců Pražských stavebních předpisů ochoten důsledně zapracovat její připomínky a kritika se snesla rovněž na malé zastoupení techniků v týmu připravujícím novelu PSP.
Pražské stavební předpisy jsou provádějícím předpisem ke stavebnímu zákonu, stanovují pro hlavní město Prahu „obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby“. Na celostátní úrovni je problematika upravena vyhláškami Ministerstva pro místní rozvoj. Znění PSP schválila Rada hlavního města Prahy 15. 7. 2014 a předpisy nabyly účinnosti 1. října 2014. Před komunálními volbami se celé téma silně zpolitizovalo, a to i vlivem masivní kampaně lobby provozovatelů reklamních nosičů. PSP totiž mimo jiné omezují velkoplošnou reklamu ve městě.
Dne 16. 1. 2015 pak platnost PSP pozastavilo ministerstvo pro místní rozvoj. Důvodem byly jednak chybějící notifikace ze strany Evropské komise (její nutnost však autoři PSP zpochybňují) a jednak rozpory některých technických ustanovení s jinými předpisy. Viz zde.
Rada hlavního města Prahy 19. 2. 2015 rozhodla, že budou ihned zahájeny práce na dvou novelách Pražských stavebních předpisů. Technická novela, jejíž návrh se projednává od 20. února do 6. března 2015 (viz zde) vypořádá výtky, kvůli kterým Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nařízení pozastavilo. Aby se co nejrychleji navrátilo přehledné právní prostředí pro výstavbu, bude využito možnosti zkrátit lhůtu k projednávání s odbory MHMP a městskými částmi na 15 dní. Novela by tak mohla být účinná od dubna 2015. Představitelé ČKAIT oznámili, že komora své připomínky k PSP zpracuje a zašle.
Současně byly zahájeny práce na věcné novele PSP, jejíž návrh má být dokončen v průběhu dubna, což je termín, který ČKAIT považuje vzhledem ke komplikovanosti problematiky za nedostatečný pro důkladné zpracování.
Výtky vůči PSP zpracoval Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha, a najdete je v plném znění tiskové zprávy ČKAIT níže. Návrh technické novely PSP řadu těchto rozporů odstraňuje. V některých bodech se však přístupy urbanistů a techniků míjejí, příkladem jsou požadavky na počty parkovacích míst. Zatímco PSP požadují dostatek parkovacích míst v okrajových částech města, kde má individuální doprava opodstatnění, a v centru města spíše komplikují řidičům život, aby je tak přiměly k používání hromadné dopravy, ČKAIT vnímá zmírnění požadavků na počet parkovacích míst v centru jako riziko přeplnění ulic a zhoršení životního prosředí.
Autoři PSP kladou důraz na tvorbu města a prostoru i za cenu zmírnění některých přísných normových požadavků (viz diskutovaná problematika oslunění). Ty v některých případech výstavbu klasického města s řadovou zástavbou nebo rozvoj v památkové rezervaci takřka znemožňují. ČKAIT normové požadavky považuje za nepodstupitelné, respektive připouští řešení konkrétních odůvoděných případů udělením výjimky. Plošné zmírnění požadavků ČKAIT pokládá za hrozbu a obává se toho, že všichni developeři ihned sníží standard objektů a dostanou se pod hranici zdravotní nezávadnosti prostředí či bezpečnosti.
K možnosti, že kvalitní stavby budou investoři a developeři stavět dobrovolně, bude to jejich zájem a bude to pro ně i ekonomicky výhodné, jsou podle všeho představitelé ČKAIT pesimističní a normy chápou jako nástroj k udržení tlaku na kvalitu výstavby a spíše podporují jejich přísnější ustanovení.
Možná ještě o krok dál posouvá tento přístup architekt Josef Smola, podle kterého by PSP měly tlačit na výstavbu energeticky efektivních budov a městských celků. Ve své prezentaci vytkl Pražským stavebním předpisům v tomto směru nedostatečnou ambicióznost a opomíjení tohoto tématu a jako příklad uvedl rozvoj bruselského regionu, kde město program udržitelného a energeticky efektivního stavění rozvíjí již deset let a po překonání počáteční nedůvěry veřejnosti se tento přístup začíná vyplácet i ekonomicky.
Princip, že městská vyhláška nesmí zmírňovat požadavky obecně platného předpisu (což se v případě PSP v některých bodech stalo), vede k úvahám o samotném smyslu PSP, čehož se dotkl i předseda ČKAIT Ing. Pavel Křeček. Je otázkou, zda se v případech, kdy obecná normová a zákonná ustanovení narážejí na pochopitelné limity (např. v případě historických měst), nezamyslet nad obecnějším řešením jednotným na celorepublikové úrovni, které by mohlo pomoci i jiným městům, než je Praha. Zda stavebně-technické parametry neřešit obecně i s přihlédnutím k typologii staveb a místním vyhláškám ponechat opravdu jen urbanistická témata. Výhodou by bylo i čitelnější a přehlednější prostředí pro projektanty, kterým by odpadl problém se studiem místních specifik. K takovému řešení se ale neschyluje a budeme tedy nejspíš sledovat spor dvou přístupů – urbanistů zdůrazňujících městotvornou funkci PSP a techniků důsledně lpících na rigidní aplikaci norem. A doufejme, že půjde jen o tento odborný spor dvou přístupů k stanovování pravidel pro město a ve prospěch města bez politických tlaků motivovaných ekonomickými zájmy, jaké předvedla lobby provozovatelů billboardů.
Ondřej Mika
Tisková zpráva ČKAIT, Praha, 24. 2. 2015
Pražské stavební předpisy, a co dál z pohledu odborníků ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen ČKAIT) připravila setkání novinářů a odborníků nad problémem tzv. pražských stavebních předpisů (nařízení č. 11/2014 Sb. hlavního města Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, resp. tzv. technická novela – text nařízení jako příloha č. 8 k usnesení Rady HMP č. 259 ze dne 17. 2. 2015) dne 24. 2. 2015 v sídle ČKAIT, aby pomohla vyřešit problém zejména technických požadavků na stavby v Praze, které se dostaly do slepé uličky nekorektním přístupem autorů v politickém kontextu. Došlo k tomu, že bez smysluplného důvodu byly postaveny zcela novým způsobem, zcela nekompatibilní s technickými požadavky na stavby platnými ve zbytku České republiky, a to i po jejich opravě.
Ing. Ladislav Bukovský uvádí hlavní negativní dopady předpisů i po jejich úpravě, schválené v únoru 2015:
● Nařízení řeší některé urbanistické vztahy, zavádí nejednoznačné regulativy, určující prostorové limity staveb. Zavádí nová pravidla pro odstupy staveb od hranice pozemku, zavádí nejednoznačné výškové regulativy, nejednoznačnost požadavků vytváří podmínky pro možné korupční jednání stavebníků i dalších osob.
● Byla zavedena nejednoznačná pravidla pro vymezování veřejných prostranství a jejich kvalitativní standard. Podrobně se věnuje například uličním stromořadím nebo částečné regulaci reklamy, vše bez specifikace, zda se jedná o centrum a periferii.
● Direktivně požaduje budování zahuštěného města, bez ohledu na potřeby obyvatel a lokality.
Oproti vyhlášce č. 268/2009 Sb., která stanoví obecné technické požadavky v České republice, byly bez důvodu zrušeny či významně pozměny definice, které jsou z hlediska plnění základních požadavků na stavby závažné; jedná se např. o definice stavby se shromažďovacím prostorem, stavba pro obchod, výrobu a skladování, odlišná definice havarijní jímky atd.; došlo k bezdůvodnému snížení některých požadavků na bezpečnost a minimální kvalitativní standard staveb.
● Byly významně omezeny požadavky na vlastnosti stavebních konstrukcí, s výjimkou tepelně-technických vlastností, které prosadilo až Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
● Byly zrušeny požadavky pro vybrané druhy staveb – na stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, výrobu a skladování, ubytování a školy.
● Nařízení je zmatečné ve vztahu ke stavebnímu zákonu a jeho prováděcím předpisům. Nerespektuje pojmy definované stavebním zákonem, který provádí, a pojmy prováděcích předpisů stavebního zákona, které jsou vzájemně konzistentní. S některými pojmy a definicemi stavebního zákona přitom pracují další právní předpisy (např. rodinný dům), daňové, finanční, energetické aj.
Nařízení by mělo zachovat stejný přístup k technickým normám a používání odkazů na „normové hodnoty“ jako další stavební předpisy (vyhlášky č. 268/2009 Sb., 398/2009 Sb., 23/2008 Sb. a 104/1997 Sb.), současný sjednocený odkaz na vybrané normové hodnoty v § 84 je zmatečný a nedostatečný.
Odkazy na normové hodnoty řeší mj. relativně operativní změny technických norem, které vyplývají z úprav normových požadavků v důsledku nových poznání a stavu techniky, a to i v návaznosti na evropské a mezinárodní normy. Některé požadavky řešené normovými hodnotami byly zcela zrušeny, např. požadavky na větrání, které by byly v Praze odlišné, ale to může vést k omezení bezpečnosti uživatelů staveb.
Převzetí vybraných dílčích ustanovení českých technických norem, vytržených z kontextu celého znění normy (jak věcných a technických, tak i terminologických ustanovení), do PSP zakládá mnohé zásadní problémy – např. jsou uvedeny pouze autory zřejmě náhodně vybrané požadavky, nikoliv však postupy, jak tyto požadavky ověřit či změřit, nebyly vybrány požadavky, zřejmě bránící některým architektům v jejich „tvůrčím rozletu“.
Za zásadní považujeme, aby byl přístup k technickým normám a odkazy na normové hodnoty řešeny shodně ve všech prováděcích předpisech stavebního zákona.
Po podrobném rozboru lze konstatovat, že pražské stavební předpisy i ve znění schváleném Radou hl. m. Prahy dne 17. 2. 2015 (technická novela) omezují i požadavky bezpečnosti a kvalitativní vlastnosti staveb, zejména:
● § 45 – Vypouštějí požadavky na proslunění bytů zcela bez náhrady. Je tedy přípustné ignorovat požadavky na přístup přímého slunečního záření do bytů. To znamená významné snížení přístupu denního světla do bytů, a to jak v centru, kde by to bylo ještě pochopitelné, ale i na periferii.
● § 17 odst. 6 – nepřípustné umístění svodidel s výjimkou rychlostních komunikací, tedy např. v Holečkově ulici, v serpentinách bude nutno tato svodidla odstranit a auta mohou padat auta ze svahu?
● § 17 odst. 7 – nepřípustné umístění protihlukových stěn a valů v zastavitelném území, proč toto omezení na periferii? To se mají odstranit protihlukové stěny a valy u bytových domů např. u Evropské v Praze 6?
● § 44 odst. 1 – snížení světlé výšky obytných místností až na 2,4 m v kombinaci s omezeným požadavkem na větrání vytváří riziko rozvoje plísní (i když jsou plísně tímto předpisem zakázané, ale příroda předpisy neposlouchá).
● § 66 – zcela chybí jakýkoliv tepelně-technický požadavek pro lehké obvodové pláště.
● § 46 odst. 1 – požadavek na větrání obytných a pobytových místností je nedostatečný, menší než ve vyhlášce č. 268/2009 Sb.
● § 46 odst. 2 – byl zrušen požadavek na větrání ubytovacích jednotek v závislosti na referenční hodnotě CO2, došlo ke zhoršení požadavků na hygienické podmínky v ubytovacích zařízeních.
● § 64 – ochrana před bleskem je definována natolik obecně, že ji bude nutno zřídit ve všech domech, i tam, kde to není nezbytné, chybí požadavky na zřízení zemniče.
Předpisy neobsahují specifické požadavky pro stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, ubytovací zařízení, pro skladování, garáže, servisy a opravny motorových vozidel, stavby školských a tělovýchovných zařízení.
● Předpisy neobsahují dostatečné požadavky na konstrukce a jejich funkční detaily.
● Chybí požadavek na výšku podlahy obytných místností nad terénem v okolí domu a na výšku podlahy nad hladinou podzemní vody. Nerespektování této zásady je podle dlouholetých zkušeností jednou z hlavních příčin pronikání vlhkosti do chráněných konstrukcí podlah v takových bytech.
Předpisy dále omezují požadavky na parkování v domech a na pozemcích staveb, a to i na periferii, požadavky na parkování vycházejí z účelově vymyšlené a nekorektně specifikované hrubé podlažní plochy, která není v korelaci s počtem uživatel ani s počtem např. bytových jednotek, tedy není v jednoznačné korelaci s nezbytnými parkovacími prostory. Požadavek však přináší významné úspory developerům.
Předpisy nereflektují komplexní požadavky na úspory energie a energetickou efektivitu staveb, zejména u staveb financovaných z městského a státního rozpočtu.
Předpisy v současné pozastavené podobě vytvářejí bariéry v podnikání, přinášejí značné komplikace projektantům a stavbyvedoucím v důsledku nekompatibility se stavebními a dalšími právními předpisy.
Došlo k bezdůvodnému snížení či k úplnému zrušení některých požadavků na konstrukce, na bezpečnost a kvalitní standard. Nový občanský zákoník staví z hlediska odpovědnosti výše odborníka než zákazníka jako spotřebitele (a spotřebitelem, v právním významu tohoto slova, je stavebník, resp. vlastník rodinného domu nebo bytové jednotky).
Autoři předpisů zdůvodňují dokonalé zpracování pražských stavebních předpisů a pořádají se svými příznivci, převážně ze stran architektů a osob jim blízkých, nátlakové akce pro zachování „dokonalých“ předpisů. Jakékoliv výhrady jsou odmítány se zdůvodněním, že jsou důsledkem omezení velkoplošné reklamy. Jakékoliv připomínky ze strany odborné veřejnosti zatím nebyly autory a ani dřívějšími politiky akceptovány. Je však zřejmé, že stavební předpisy upřednostňují zájmy některých skupin oproti zájmům občanů Prahy.
Navrhujeme:
● Rozdělit stávající PSP na následující:
– předpis o obecných požadavcích na využívání území v hlavním městě Praze,
– předpis o technických požadavcích na stavby v hlavním městě Praze,
– předpis k řešení plakátovacích ploch, umísťování plakátů a reklamních ploch.
● Respektovat v Praze základní požadavky na stavby platné v ČR, v předpisech řešit nezbytné výjimky v návaznosti na umístění stavby v centru či na sídlišti či periferii Prahy.
● Stanovit podmínky pro úspory tepla a energie z hlediska udržitelnosti města – vytvoření nároků a předpokladů pro vznik Smart City, chytrého města, s komplexním a optimalizovaným přístupem k urbánnímu i architektonicky řešenému prostoru, inženýrské i stavební infrastruktuře, která preferuje optimalizaci v oblasti stavebně konstrukční, včetně maximálního využití místně dostupných obnovitelných zdrojů energie.
● Řešit požadavky na sociální bydlení a dočasné sociální ubytování, kde asi nebude možno či nutno splnit všechny obecné požadavky.
● Prodloužit lhůtu pro připomínkování technické novely.
● Vyřešit nepřípustné odchylky oproti požadavkům územního plánování v jiných částech ČR.
Dáváme ke zvážení, pokud nebudou pražské stavební předpisy kompatibilní s předpisy celostátními, zda není lépe zrušit ve stavebním zákoně možnost, aby město Praha vydávalo vlastní stavební předpisy.
Nové pražské stavební předpisy doporučujeme vydat současně s novelou Stavebního zákona, která se připravuje na příští rok.
Ing. Ladislav Bukovský,
předseda Oblastní kanceláře ČKAIT Praha, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby a zkoušení a diagnostiku staveb, znalec v oborech stavebnictví, projektování a technické obory různé
