V Poslanecké sněmovně se v tuto chvíli projednává vládní návrh nového stavebního zákona. Tento návrh je přitom dlouhodobě terčem mnoha připomínek ze všech stran. Právě s ohledem na nejzásadnější připomínky poslanci rozhodli, že návrh zákona se bude dále projednávat ve znění komplexního pozměňovacího návrhu předloženého ze strany Hospodářského výboru.
V rámci druhého čtení, které proběhlo 1. 4. 2021, bylo načteno několik desítek dalších pozměňovacích návrhů. Zároveň bylo i navrženo zamítnutí zákona, o kterém se bude též hlasovat během třetího čtení. To by mělo proběhnout v rámci dubnové schůze Poslanecké sněmovně, kde se definitivně rozhodne o osudu nového stavebního zákona.
Hlavním cílem připravované reformy stavebního práva je přitom zrychlení procesu povolování výstavby v České republice. Dle pravidelně publikovaných informací si Česká republika ve srovnání se zbytkem Evropy nevede v tomto ohledu dobře. Často se přitom uvádí, že pomalý povolovací proces je jedním z důvodů, proč se České republice nedaří dostatečně rychle realizovat společensky významné a komplikované projekty. Laická veřejnost si od zrychlení povolovacího procesu mimo jiné slibuje zvýšení počtu dostupných bytů, což by mělo v ideálním případě přispět ke snížení jejich ceny.
Nyní je tak vhodný čas si připomenout, které připravované změny mají za cíl zajistit zrychlení povolování výstavby:
1. Změna organizace stavebních úřadů
Současné zákonné úpravě je často vytýkáno, že nedostatečně zajišťuje politickou nezávislost úředníků stavebních úřadů na politickém vedení příslušné obce nebo kraje. Jednotliví úředníci jsou totiž mimo jiné placeni příslušnými obcemi a kraji a často sídlí v budovách společně se zástupci obcí a krajů. Tito úředníci však v mnoha případech rozhodují o povolení projektů, o které žádají buď přímo příslušné obce, nebo kraje, nebo na jejichž případném povolení či nepovolení mají příslušné obce nebo kraje vlastní zájem. Dle odpůrců současného nastavení pak v těchto případech mohou zástupci samospráv ovlivňovat rozhodování jednotlivých stavebních úředníků, a není tak zajištěna jejich nezávislost. Tento argument pak někteří účastníci použili za účelem zpochybnění zákonnosti příslušných povolení a zdržení celého povolovacího procesu.
S tímto problémem se snažil vypořádat již původní vládní návrh nového stavebního zákona. Ten počítal s tím, že namísto stávající soustavy stavebních úřadů bude zavedena nová soustava, tzv. hybridní soustava. Ta by se opírala na jedné straně o nově zřizovaný Nejvyšší stavební úřad, coby vrcholný úřad podřízený přímo státu, jehož činnost by spočívala zejména v koordinaci níže postavených úřadů. Vedle něj by však i nadále existovala soustava regionálních úřadů, a sice obecních a krajských stavebních úřadů, které by svojí činností navázaly na dosavadní strukturu. Proti tomuto návrhu se však vzedmula vlna kritiky, která mimo jiné poukazovala na velkou organizační a finanční náročnost tohoto řešení a oslabení postavení obcí a krajů.
Takto navržený koncept změnil právě schválený komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru, který zavádí model tzv. čistě státní stavební správy, kdy by všechny stavební úřady byly podřízeny přímo státu bez jakékoliv vazby na regionální samosprávu. Tím by mělo být dosaženo úplné politické nezávislosti úředníků stavebních úřadů, neboť úředníci by již na žádném stupni nebyli placeni z rozpočtů obcí nebo krajů, ale přímo ze státního rozpočtu. Navržená soustava by byla třístupňová a byla by tvořena Nejvyšším stavebním úřadem, Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem, který by v některých případech rozhodoval v prvním stupni a v jiných plnil funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím nižšího stupně, a Krajským stavebním úřadem, coby nejnižším článkem soustavy s rozhodovací pravomocí.
2. Jedno integrované povolení k výstavbě
Jednou z klíčových cest, která by měla dle předkladatelů vést ke zrychlení povolovacího procesu, by mělo být nahrazení dosavadního systému, kdy stavebník musí postupně žádat u rozličných úřadů o vydání celé řady dílčích stanovisek, vyjádření, zvláštních povolení a pak ještě o územní rozhodnutí a stavební povolení. Tento systém je náročný pro stavebníka nejen z hlediska časového, ale i z hlediska administrativního a finančního. Tyto problémy by se měly napříště omezit. Nově se totiž má ve většině případů zavést systém jeden úřad – jedno rozhodnutí.
Stavebník by tak na začátku podal pouze jednu žádost a pak by bylo na příslušném stavební úřadu, aby koordinoval spolupráci s dalšími zainteresovanými úřady a získal jejich stanoviska. Na konci procesu by pak stavebník obdržel pouze jedno povolení, které by ho opravňovalo k zahájení výstavby. Tento systém by měl vést ke snížení administrativního zatížení stavebníka. Navíc dle současného systému je možné napadat zákonnost prakticky každého dílčího povolení, a odkládat tak i získání dalšího povolení v řetězci, což vede ke zdržení procesu. Dle nového systému by však bylo možné nechat prověřit až zákonnost tohoto jediného rozhodnutí. To by mělo vést ke zrychlení celého povolovacího procesu a omezení možnosti obstrukčního jednání ze strany některých účastníků řízení.
3. Další vybrané změny povolovacího řízení
Návrh zákona obsahuje i další dílčí mechanismy, jejichž cílem je přispět k celkovému urychlení procesu vydávání povolení k výstavbě. Jedním z takových mechanismů má být i stanovení závazné lhůty k vydání povolení. Ta by u jednoduchých staveb činila nejvýše 30 dnů, u ostatních staveb nejvýše 60 dnů a v případě projektů, které vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, 120 dnů ode dne zahájení řízení. Tuto lhůtu však má být možné prodloužit, a to o 30 dnů ve složitých případech a o 60 dnů v řízeních s velkým počtem účastníků. Původní vládní návrh zákona přitom šel ještě dál. Podle něho totiž mělo platit, že pokud by úřad nevydal povolení včas, automaticky by namísto něj řízení dokončil nadřízený úřad, který by odstranil vady postupu původního úřadu a vydal příslušné rozhodnutí. Tento mechanismus však byl odstraněn v rámci pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru.
Návrh zákona však i nadále počítá se zavedením nového mechanismu, tzv. zrychleného řízení. Toto řízení by se uplatnilo především u jednodušších staveb. Jeho podstatou je, že pokud stavebník o takové zrychlené řízení požádá a splní všechny stanovené podmínky, tak mu stavební úřad vydá povolení k výstavbě jako jeho první oficiální úkon ve věci. Mezi tyto podmínky patří zejména získání souhlasů všech účastníků řízení (tj. především sousedů), čímž se zajistí, že všichni účastníci se s projektem stavebníka seznámili a nemají k jeho realizaci žádné připomínky.
Zrychlení by se měl dočkat proces následného prověřování zákonnosti vydaných povolení nadřízenými úřady. Dosavadní úprava vedla k tomu, že nadřízené úřady vadná povolení vracela k dodatečnému vyřízení zpět podřízeným úřadům, od kterých se pak daná věc znovu vracela nadřízeným úřadům k finálnímu potvrzení. Tento administrativní „ping-pong“ by se měl napříště omezit. Pokud totiž nadřízený úřad zjistí vadu povolení, sám ho opraví a vydá, čímž se věc ukončí.
Nově se také zavádí mechanismus automatického vydávání souhlasných stanovisek. Ten se uplatní v situaci, kdy je některý další úřad, jehož stanovisko potřebuje stavební úřad pro případné vydání povolení k výstavbě, požádán o takové stanovisko. Pokud se tento další úřad nevyjádří ve stanovené lhůtě, má se za to, že s projektem bezpodmínečně souhlasí.
4. Zrychlení soudního přezkumu zákonnosti povolení
Změny se dotknou i soudní přezkumu povolení, který by měl celkově zrychlit, a měla by se omezit možnost jeho zneužívání. Navrhuje se tak, že se zkrátí lhůty, ve kterých je možné podat žalobu proti povolení k výstavbě, a to na 1 měsíc oproti současným 2 měsícům. Rovněž již nebude možné vznášet v rámci žaloby takové námitky, které žalobce mohl uplatnit již v odvolacím řízení před příslušným úřadem, ale neučinil tak. Návrh zákona se také snaží zabránit úmyslnému zneužívání soudního systému tím, že umožňuje uložit pokutu až 50.000 Kč tomu, kdo pouze zjevně zneužívá svého práva na soudní přezkum. Pokud navíc soudy během svého prověřování zjistí, že napadené povolení je skutečně chybné a všechny související skutečnosti jsou jasné, tak již nově nemusí věc posílat nazpět příslušným úřadům k jejich rozhodnutí, ale tyto soudy rovnou mohou chybu opravit a takto opravené povolení rovnou samy vydat.
Výše uvedený přehled je jen stručným nástinem novinek, které nový stavební zákon přinese. Nový stavební zákon má totiž dle předkladatelů přestavovat zásadní reformu celého stavebního práva a všech souvisejících oblastí. Všichni, kteří se pravidelně pohybují v oblasti výstavby nebo jen čas od času potřebují něco postavit, by tak měli zpozornit. Nový stavební zákon by přitom měl dle předkladatelů nabýt účinnost již 1. července 2023. Nyní je tak vhodný čas se začít na novou úpravu připravovat.
Filip Spina, advokátní kancelář Dentons
Související články:
Nový stavební zákon nemůže přinést zrychlení povolování staveb. Města bijí na poplach
Rekodifikace českého stavebního práva
Nový stavební zákon znamená ekonomickou katastrofu, ignoruje potřeby velkých měst
Legislativní rada vlády vrátila MMR stavební zákon k dopracování
