Legislativa

Stavba svépomocí z pohledu odborníků ČKAIT

ČKAIT připravila setkání odborníků nad problémem stavby svépomocí, aby pomohla přiblížit problém staveb svépomocí, které jsou v posledních letech masivně inzerovány v médiích, především na internetu.

Údajné úspory jsou kromě vlastní práce zejména docíleny volbou nepříliš vhodných či zcela nevhodných výrobků a úsporami v technologických postupech. Výsledkem jsou např. vadně provedená zdiva, tepelné mosty v pláštích domu, vadné umístění elektroinstalací ad. Z odborného hlediska je naprosto nemožné laikem realizovat stavbu pasivního nebo téměř nulového domu.


Ing. Ladislav Bukovský uvádí hlavní důvody, proč nestavět svépomocí, a zdůrazňuje nejčastější problémy: Nefunkční izolace proti podzemní vodě nebo vlhkosti, pronikání vody do chráněných konstrukcí, kondenzace vodních par ve střechách a ve stěnách, tepelné mosty a následný rozvoj plísní v interiérech, výplně otvorů nevhodné do vytápěných místností (i od velmi renomovaných výrobců!), ne zcela funkční či problémově fungující systémy vytápění, zbytečné ztráty energie, nesplnění základních konstrukčních a bezpečnostních požadavků zejména na schodiště, zábradlí, podlahy, v některých případech i na elektroinstalace a kanalizace, nesplnění požadavků na obvyklou minimální trvanlivost staveb a jejich částí a další.

Z důvodů bezpečnosti při provádění a užívání stavby stavební zákon v § 160 odst. 1 stanoví, že stavby smí provádět stavební podnikatel, který zabezpečí odborné vedení realizace stavby. Pouze v případech ve stavebním zákoně uvedených připouští možnost realizace stavby svépomocí.

Jde o stavby, které z důvodů jejich stavebně technické nenáročnosti nevyžadují k realizaci ani ohlášení stavebnímu úřadu, ani stavební povolení (§ 103). Dále se jedná o stavby, k jejichž realizaci postačí ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104).

Stavebník může tyto stavby sám pro sebe realizovat svépomocí. Stavebním zákonem není „svépomoc“ nijak definována. Význam lze dovodit z toho, že se obecně ukládá, že stavby provádí stavební podnikatel. Tedy, že na základě smlouvy o dílo uzavřenou mezi stavebníkem a stavebním podnikatelem se stavební podnikatel zavazuje a odpovídá stavebníkovi za včasné a řádné provedení stavby.

Jestliže zákon připouští provádění stavby svépomocí, ponechává na vůli stavebníka, jakým způsobem zabezpečí realizaci stavby. Pro jednotlivé práce na stavbě není ani vyžadována určitá kvalifikace. Bezpečnost při užívání a funkčnost stavby musí však být stejně jako u jiných staveb ověřena a vyhodnocena zkouškou a měřením podle zvláštních předpisů, jestliže tyto zvláštní předpisy zkoušky a měření předepisují.

Další povinností stavebníka je zabezpečit stavební dozor a stavebnímu úřadu sdělit, která osoba bude stavební dozor vykonávat. Stavební dozor může vykonávat každá osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického, anebo střední odborné vzdělání a tři roky praxe, počítáno po ukončení vzdělání. Jedná-li se však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, musí stavebník (vlastník stavby) zajistit odborné vedení realizace stavby stavbyvedoucím. Stavbou pro bydlení je podle § 2 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bytový nebo rodinný dům.

Pokud zákon používá pojem „stavbyvedoucí“, rozumí tím osobu, která získala autorizaci, a to v našem případě autorizaci v oboru pozemní stavby. O ohlášené stavbě musí stavebník vést jednoduchý záznam o stavbě, a to od jejího zahájení až do dokončení. Jednoduchý záznam o ohlášené stavbě se vede pro každou svépomocnou stavbu, bez ohledu, kdo stavbu provádí a bez ohledu na to, zda postačí odborný dozor nad prováděním stavby, nebo je zákonem vyžadováno odborné vedení realizace stavby stavbyvedoucím. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA