Legislativa

Vady projektové dokumentace a odpovědnost projektanta – 1. část

V poslední době se stále častěji setkávám s tím, že příčinou problémů na stavbě jsou vady projektové dokumentace (PD). V následujícím textu se pokusím shrnout, jakých pochybení se může projektant dopustit, jak je vnímá občanský zákoník a jaké následky z toho můžou plynout.

Podle mých zkušeností spočívají vady PD zejména v těchto okolnostech:
● Projektová dokumentace je zpracována tak, že by podle ní stavbu vůbec nešlo dokončit (například pro zásadní statické vady projektu).
● Stavbu podle projektu sice dokončit jde, ale v určité době po jejím dokončení se u ní v důsledku chyby PD vyskytnou vady (např. zatékání, praskání stěn).
● Dílo podle projektu půjde dokončit, žádné vady se na něm nevyskytnou, avšak v projektu chyběla (z konstrukčního hlediska třeba i celkem nepodstatná) součást, kterou investor očekává (např. projektant opomenul zařadit do projektu podlahovou krytinu).
● PD obsahuje vnitřní rozpor – např. určitá část stavby je obsažena ve výkresové části PD, ale není již součástí výkazu výměr, který zpracoval stejný projektant. Z toho důvodu není taková chybějící část stavby oceněna v rámci nabídkového rozpočtu díla a není zahrnuta ani do výše ceny díla. To pak vede ke sporu mezi zhotovitelem a objednatelem stavby o tom, zda má být tato chybějící část také součástí díla, resp. o tom, kdo bude hradit náklady na její provedení.

Výše uvedené nedostatky projektu mnohdy způsobí vznik sporů o cenu tzv. víceprací, tj. prací, které mají být provedeny nad rámec díla původně definovaného ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby.

Specifika projektové dokumentace jakožto díla
PD je dílo s nehmotným výsledkem, na něž se vztahují ustanovení § 2631–2635 občanského zákoníku (dále jen OZ). Nejčastější uspořádání na stavbě vypadá tak, že objednatel (investor) si nechá PD zpracovat u třetí osoby (projektanta) a poté investor poskytne tuto PD zhotoviteli s tím, že má podle PD provést dílo. Při tomto uspořádání se PD považuje za pokyn objednatele stavby daný zhotoviteli a tím pádem se na ni vztahují pravidla obsažená v § 2594 OZ (viz dále).

Na vadu PD se obvykle přijde až během výstavby (např. při zpracovávání realizační dokumentace stavby) nebo až po dokončení stavby. Je však jasné, že tuto vadu musel mít projekt již v době jeho předání objednateli, neboť vlastnosti projektu se po předání investorovi nemění.

Protože i PD je druhem díla, má v případě jejích vad objednatel obdobná práva, jako u jiných děl (např. stavebních), a to zejména právo na odstranění vady, na slevu nebo případně i na odstoupení od smlouvy. Problém je v tom, že pokud se na vadu PD přijde až po dokončení stavby, už tato práva objednateli příliš nepomohou. Například jestliže začnou zdi budovy za rok po dokončení stavby praskat v důsledku vad projektu, nebude mít pro objednatele (investora) smysl, aby uplatňoval u projektanta právo spočívající v odstranění vad PD, protože stavba již stojí a ani nově dodaná PD její faktické vady sama o sobě neodstraní.

Pro vady projektu je dále typické, že jimi způsobené vady stavby či škody na stavbě mohou podstatně převýšit cenu celé PD. To je další z důvodů, proč pouhé uplatnění práv z vad PD (právo na odstranění vad PD nebo právo na slevu z ceny PD) objednateli obvykle nezajistí dostatečnou náhradu jeho újmy.

Kdy je projektová dokumentace vadná
Než se začneme zabývat právními aspekty odpovědnosti projektanta, je třeba připomenout si, že projekt, resp. projektová dokumentace, je také dílem (stejně jako stavba), a proto se na jeho provedení vztahují ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o dílo (V OZ jsou pro právní vztahy mezi objednatelem PD a projektantem významná zejména ustanovení o smlouvě o dílo: § 2586–2635, a to především ustanovení § 2631–2635, která se týkají děl s nehmotným výsledkem, a pak ustanovení o licenční smlouvě, kterou projektant umožňuje objednateli, aby PD použil pro realizaci stavby – § 2358– 2389.) Pokud budeme v následujícím textu používat pojem „dílo“, je třeba rozlišovat, zda se tímto dílem rozumí PD nebo stavba, která byla na základě PD provedena.

Při posuzování, zda má PD vady, je třeba vyjít z ustanovení § 2615 OZ, podle nějž má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Proto je důležité, jak je projekt definován ve smlouvě o dílo uzavřené mezi investorem (objednatelem) a projektantem – tj. co se od projektanta očekává a do jaké míry musí být jeho projekt kompletní.

Kromě toho je třeba při posuzování vadnosti díla (a tedy i PD) vyjít i z parametrů stanovených v § 1914, odst. 1 OZ, podle něhož jsou z hlediska kvality (resp. vadnosti) důležité nejen vlastnosti vymíněné objednatelem (zpravidla ve smlouvě o dílo), ale i vlastnosti obvyklé. Vlastnosti obvyklé jsou především vlastnosti potřebné k tomu, aby dílo mohlo být užíváno obvyklým způsobem, v souladu se svou funkcí. Při posuzování toho, zda má dílo vady, je třeba přihlédnout i k tomu, jaké parametry obvykle mají obdobné výrobky (obdobná díla) vytvářené v daném odvětví, i když třeba tyto parametry nejsou výslovně požadovány závazným právním předpisem. Dílo musí být zároveň v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Z právního hlediska se za vadu díla považují také nedodělky, tj. chybějící části díla.

Pokud tyto obecné požadavky na kvalitu díla aplikujeme na projektovou dokumentaci, musíme dospět k závěru, že PD je vadná ve všech konkrétních situacích zmíněných v úvodu tohoto článku. Vadou PD jsou mimo jiné i případy, kdy:
– existuje rozpor mezi výkresovou a textovou částí PD (určitá část stavby chybí ve výkazu výměr);
– PD není v souladu s obecně závazným právním předpisem – např. v PD chybí určitá část, která v ní má být obsažena na základě vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb nebo vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (v případě veřejné zakázky na stavební práce či jiného obecně závazného právního předpisu).

Různé druhy odpovědnosti projektanta
Při posuzování vad PD je třeba rozlišovat mezi následujícími typy odpovědnosti projektanta:
a) Odpovědnost projektanta za vady samotného projektu
Příklad: V projektu byla navržena špatná skladba hydroizolace budovy. Jedná se o vadu projektu.

b) Odpovědnost projektanta za vady stavebního díla způsobené vadami projektu
Příklad: V důsledku výše uvedené vady projektu (tj. špatně navržené skladby hydroizolace) do budovy zatéká. Toto zatékání je vadou stavebního díla, za niž ovšem projektant může odpovídat také (mnohdy společně se zhotovitelem díla).

c) Odpovědnost projektanta za škodu způsobenou na stavbě a jejím vybavení vadami projektu
Příklad: V důsledku popsané vady projektu (tj. špatně navržené skladby hydroizolace) a zatékání do budovy, které bylo způsobeno touto vadou projektu, došlo na budově k dalším škodám, a to k poškození podlah, omítek a nábytku. Tyto další škody na budově (tj. poškození podlah a omítek) jsou škodou, za kterou může projektant odpovídat rovněž, neboť jejich prvotní příčina spočívá ve vadách PD.

Odpovědnost projektanta za vady samotné projektové dokumentace
Stejně jako u stavebního díla platí, že projektant odpovídá za vady, které má jeho dílo (tj. PD) při předání
(viz § 2617 OZ), a to i v případě, že se tyto vady projevily až později (viz § 2100 ve spojení s § 2615, odst. 2 OZ). Typickou je právě druhá situace, kdy se na vadu projektu, která nepochybně existovala už v okamžiku jeho předání objednateli, přijde až během výstavby (často to bývá při zpracovávání realizační dokumentace stavby) či teprve po dokončení stavby.

Protože PD je dílem, má objednatel v důsledku vad PD práva vyplývající z vad díla. Na základě § 2106, resp. § 2107 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ, má objednatel v případě vad díla právo:
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, nebo
b) na odstranění vady opravou věci, nebo
c) na přiměřenou slevu z ceny díla, nebo
d) odstoupit od smlouvy (je-li vada díla podstatným porušením smlouvy).

U vad stavby i vad PD práva uvedená pod písm. a) a b) v podstatě splývají a lze je souhrnně označit za právo na odstranění vady. Jak jsme však již uvedli, tato práva investorovi v praxi mnoho nepomohou: po dokončení stavby (která je vadná) již nemá pro objednatele smysl odstraňovat vady PD, které vadu stavby způsobily, a sleva z ceny PD obvykle nepokryje náklady na odstranění vady stavby. Odstoupení od smlouvy o dílo uzavřené s projektantem by investorovi také nepřineslo žádný efekt. Investor si v popsané situaci neklade otázku, jak odstranit vadu PD, ale jak odstranit vadu stavby či jak reparovat škody na stavbě, k nimž došlo v důsledku vad PD.

Pro investora bude proto vhodnější uplatňovat vůči projektantovi práva vyplývající z vad stavby podle § 2630 OZ nebo právo na náhradu škody způsobené vadou PD (obojí viz dále).

Co se týká lhůty pro uplatnění práv z vad projektu, je důležité ustanovení § 2629 odst. 1 OZ: „Soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

Je-li vada PD skrytou vadou (což bude obvyklé), může ji objednatel uplatnit u projektanta nejpozději do pěti let. Je sporné, kdy tato pětiletá lhůta začne plynout: může to být:
a) od převzetí projektové dokumentace objednatelem, nebo
b) od převzetí stavby objednatelem.

Přikláníme se ke druhé variantě, protože pokud by měla lhůta pro uplatnění vad začít plynout již při převzetí PD, mohlo by se snadno stát, že se na vadu PD přijde až po dokončení stavby, kdy už pětileté lhůta pro uplatnění vad uplynula. Taková situace by mohla nastat zejména u projektu pro stavební povolení, který je předáván objednateli ještě před zahájením povolovacího procesu, jenž trvá několik let, takže lhůta pro uplatnění práv z vad PD by z větší části uplynula již v době potřebné k získání stavebního povolení. Výklad, podle něhož pětiletá lhůta pro uplatnění vad PD začíná plynout již od převzetí PD objednatelem, by tak často objednateli znemožnil efektivní uplatnění práv z vad PD.

Odpovědnost projektanta za vady stavebního díla způsobené vadou projektu
Pokud je vada stavby důsledkem vady PD, má investor na základě ustanovení § 2630 OZ možnost uplatnit práva z vad stavby také vůči projektantovi. Zmíněné ustanovení zní takto:
§ 2630
1. Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

2. Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

Citované ustanovení je systémově zařazeno do pasáže občanského zákoníku označené jako vady stavby. Na základě ustanovení § 2630 OZ bude mít tedy objednatel možnost uplatňovat práva z vad stavby nejen vůči zhotoviteli, ale i vůči projektantovi – to samozřejmě jen v případě, že vadu stavby způsobila vada PD. Zákon hovoří o tom, že ten, kdo dodal projektovou dokumentaci, je zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně. Otázka však zní, k čemu vlastně bude projektant zavázán. Na základě § 2106, resp. § 2107 OZ ve spojení s § 2615 odst. 2 OZ, má objednatel v případě vad stavby právo na
a) odstranění vad stavby, nebo
b) slevu z ceny stavby a případně i
c) na odstoupení od smlouvy (je-li vada díla podstatným porušením smlouvy).

Pokud jde o odstranění vad stavby, to po projektantovi samotném nelze požadovat, neboť projektant není k provádění stavebních prací ani vybaven, ani oprávněn. Lze si však představit, že projektant by vady stavby odstranil prostřednictvím třetí osoby – např. najaté stavební společnosti –, které by za to také zaplatil.

Objednatel by také mohl uplatnit vůči projektantovi právo na přiměřenou slevu z ceny stavby, jež může představovat značnou částku, mnohdy i přesahující cenu PD. Objednatel by tedy mohl žalovat na zaplacení slevy z ceny stavby společně zhotovitele stavby a projektanta nebo kteréhokoliv z nich. V případě zhotovitele stavby bude moci objednatel započítat svou pohledávku na slevu z ceny díla proti pohledávce zhotovitele na doplacení ceny díla (často půjde již jen o pohledávku na zaplacení zádržného, jež je splatné až po uplynutí záruky za jakost) a případnou zbývající část pohledávky na slevu by mohl objednatel uplatnit vůči zhotoviteli samostatnou žalobou na zaplacení.

Naproti tomu ve vztahu mezi objednatelem (investorem) již obvykle nebude obdobný zápočet možný, neboť v době, kdy dojde k odhalení vad stavby, bývá cena PD již zcela zaplacena, takže projektant nebude mít za objednatelem žádnou pohledávku, proti které by šlo objednatelovu pohledávku na slevu započítat. Investor by tedy musel uplatnit svou pohledávku na zaplacení slevy z ceny stavby vůči projektantovi žalobou na zaplacení v plném rozsahu. Tento závěr sice může vyznít poněkud paradoxně, když si uvědomíme, že investor bude požadovat zaplacení slevy z ceny stavby u osoby, která stavbu nezhotovila, a které tedy za stavbu ani nezaplatil. Jiný výklad však není možný, neboť ustanovení § 2630 OZ se zjevně týká pouze práv z odpovědnosti za vady stavby.

Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zhotovitel zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže- li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil – touto osobou je tedy projektant, který je odlišný od zhotovitele stavby. Zmíněné pravidlo je však třeba aplikovat v kontextu ustanovení § 2594 OZ, na základě kterého je zhotovitel stavby povinen upozornit objednatele na jeho nevhodný pokyn, tj. i na nevhodnou (vadnou) projektovou dokumentaci, kterou objednatel předal zhotoviteli, jestliže se jedná o vadu PD zjistitelnou při vynaložení potřebné péče.

Zhotovitel stavby tedy bude zároveň zproštěn své odpovědnosti za vadu díla jen v případě, že postupoval v souladu s ustanovením § 2594 OZ, tj. vadu PD odhalil a upozornil na ni objednatele. Kámen úrazu obvykle spočívá v otázce, zda se jednalo o takovou vadu PD, jejíž odhalení je možné po zhotoviteli jednajícím s vynaložením řádné péče požadovat (k tomu viz dále).

Pokud projektovou dokumentaci zpracoval zhotovitel stavby (projekty typu design & build), má objednatel daleko jednodušší situaci a nemusí řešit, zda má práva z vad uplatňovat vůči zhotoviteli stavby či projektantovi, protože tyto osoby splývají v jednu. Takové uspořádání však nebývá časté.

Odpovědnost projektanta za škodu způsobenou vadou projektu
Vada projektu může způsobit i škody na samotné stavbě, jejím vybavení nebo také např. na sousední stavbě (jde o tzv. následné škody). Výše takové škody přitom znovu může snadno přesáhnout cenu celé PD. Jako příklad takové škody jsme uvedli situaci, kdy v důsledku vady projektu (špatně navržené skladby hydroizolace) došlo k zatékání do budovy a tímto zatékáním pak byla poškozena podlaha, omítky a nábytek.

V těchto případech by poškozený mohl uplatnit vůči projektantovi (kromě práva na slevu či práva na odstranění vady projektu v důsledku jeho vad) také právo na náhradu škody vzniklé na stavbě a jejím vybavení. Zmíněné situace se týká ustanovení § 1925 OZ: „Právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.“

Odpovědností projektanta za vady stavby se zabýval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1619/2007 ze dne 16. 6. 2009, které se týkalo následujícího případu:
Několik dní po dokončení a předání stavby rodinného domu začalo vlivem tlaku spodních vod docházet k opakovanému zaplavování sklepních prostor, promáčení zdiva a narušení betonové mazaniny v suterénu. Podle znaleckých posudků byla hlavní příčinou pronikání vody nedostatečná hydroizolace stavby způsobená jak chybami v projektu, tak nedbalým provedením izolace při zhotovování stavby. Nejvyšší soud pak v této věci dospěl k závěru, že také projektant může odpovídat za škody vzniklé na stavbě v důsledku vad projektu. Obecně platí, že nárok, který lze uplatnit v rámci odpovědnosti za vady díla, nelze uplatnit jako nárok na náhradu škody (viz § 1925 OZ). Škody vzniklé na budově v důsledku vady díla (ať už je tímto dílem projekt nebo například vadné provedení hydroizolace) však již k vadám díla jako takového nepatří – jedná se o škody vzniklé jako důsledek vad díla, a nikoliv o samotné vady díla. V daném případě tak stavební společnost i projektant odpovídali za újmu vzniklou poškozením zdiva, vzedmutím podlah a růstem plísní v důsledku vadné hydroizolace.

Případnou odpovědností projektanta za škodu (v tomto případě za škodu způsobenou zřícením štítové zdi sousedního domu při výstavbě obchodního centra) se zabývá také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2429/2007 ze dne 25. 11. 2009.
(Pokračování najdete od 5. 12. 2019 zde.)
JOSEF ČERNOHLÁVEK

Tento článek vyšel zároveň v časopise Bulletin Stavební právo a čerpá z knihy Právní spory ve stavebnictví autorů Josefa Černohlávka a Petra Doubravy.

Dr. Josef Černohlávek (*1970)
je advokát a rozhodce se specializací na stavební právo. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a advokátem se stal roku 1996. Od roku 1998 provozuje vlastní advokátní praxi v rámci advokátní kanceláře AK Ürge & Černohlávek (cernohlavek@ur.cer.cz).