Po stavbách chodím více než čtyřicet let, nejprve jako projektant, pak investiční technik na velkých průmyslových stavbách a nakonec jako státní úředník při výkonu státního požárního dozoru. Proto vím, že je stavební dozor jednou z důležitých osob, které rozhodují o kvalitě a bezpečnosti prováděné stavby. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu prošel od svého vydání mnoha novelami. Málokdo četl původní nebo měněnou verzi celou, a tak na stavbách v reálu postupuje většina účastníků podle zažitých zvyklostí, které se zákonem vždycky nekorespondují.
Hned na začátku zákona lze nalézt definici stavby. Není to konstrukce spojená se zemí nebo inženýrskými sítěmi, ale stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií. Je úplně jedno, z čeho jsou, k čemu budou sloužit a na jak dlouho, patří sem i stavby pro reklamu nebo výrobky plnící funkci stavby. Jejich velikost a způsob užívání rozhoduje jen o tom, v jakém řízení je stavební úřad povede a jestli vůbec do dozoru státu patří. Spojení se základy je důležité jen pro katastrální zákon nebo občanský zákoník, podle kterých se řeší majetek a vlastnictví. V základních pojmech jsou řešeny také změny dokončené stavby. Za změnu se považuje i stavební úprava, kde je odchylně řešeno zateplení pláště stavby. Zateplení je stavební úprava, která může ovlivnit požární bezpečnost stavby. Proto musí projít ohlašovacím režimem na stavebním úřadu, pokud je zateplována stavba podléhající ohlášení nebo stavebním povolením. Zateplení je vždy z hlediska požární bezpečnosti systém celé konstrukce, která byla takto zkoušena s vydáním prohlášení vlastností. Nelze proto měnit způsob připevnění do stěny, druh izolace, spárování ani povrchovou úpravu, jinak doklad o prohlášení vlastností neplatí. Po novele lze užívat stavbu jen na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Do té doby musí být provedeny a vyhodnoceny všechny požadované zkoušky a měření s kladným výsledkem.
V praxi je běžné, že dochází během realizace ke změnám proti ověřené projektové dokumentaci. O změnách musí vždy rozhodnout projektant a příslušný stavební úřad. Změny musí být v dokumentaci popsány a porovnány s původním řešením s vyznačením do výkresů. Změny také musí být odsouhlaseny dotčenými orgány, které se k původní dokumentaci vyjadřovaly. Jen nepodstatné odchylky, kdy se nemění půdorys ani výška stavby, vzhled ani způsob užívání, nejsou posuzovány vlivy na životní prostředí, změna nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o kulturní památku, je možné se souhlasem stavebního úřadu projednat až při kolaudačním rozhodnutí.
Pokud dochází výstavbou k rozdělování pozemku nebo bude stavba zapsána do katastru nemovitostí, musí být doložen geometrický plán. Jsou také obce, které mají obecně závaznou vyhláškou vydány technické mapy obce. Těm je nutné ohlásit a doložit změny, které se obsahu jejich technické mapy obce týkají.
Při realizaci stavby provádí stavební úřad kontrolní prohlídky podle plánu a podmínek stavebního povolení. U ocelových konstrukcí jsou povinné ještě kontroly spolehlivosti konstrukcí z hlediska jejich budoucího využití. Na kontrolní prohlídce stavební úřad sleduje, jestli je stavba prováděna podle ověřené projektové dokumentace, zda je správně veden stavební deník, nejsou ohroženy život nebo zdraví osob, životní prostředí, přípustná míra obtěžování okolí a mnoho dalších povinností. Je dobré vědět, že se na výzvu stavebního úřadu musí kontrolní prohlídky zúčastnit kromě projektanta i stavbyvedoucí a stavební dozor, jinak se vystavuje sankci až do 50 000 Kč. Pokud nemůže z vážných důvodů přijít, musí se stavebním úřadem prokazatelně komunikovat.
Stavbyvedoucí a stavební dozor na stavbách po mnoho desetiletí vykonávají práce, které jsou ze zákona uloženy jiným osobám. Z toho však mohou vzniknout problémy, které vyvrcholí soudním rozhodnutím o náhradě vzniklých škod nebo dokonce trestním stíháním s následným odsouzením. Proto je důležité o zákonných povinnostech a pověřeních vědět a nezákonné příkazy umět odmítnout.
Stavbyvedoucí je podle stavebního zákona povinen řídit provádění stavby podle ověřené projektové dokumentace, chránit život, zdraví, životní prostředí a bezpečnost práce, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm, včetně povinnosti zajištění vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Taky musí zajistit odstranění závad při provádění stavby a ihned oznámit stavebnímu úřadu závady, které se odstranit nepodařilo. Je povinen vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby, spolupracovat s technickým dozorem stavebníka, projektantem a koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Povinností je tedy více než dost a rozhodně mezi ně nepatří rozhodování o změně umístění stavby, dispozice nebo použitých stavebních výrobků, konstrukcí a hmot.
Stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, dodržení obecných požadavků na výstavbu, bezbariérové užívání stavby a technických předpisů. Sleduje způsob a provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí. Tím se myslí použití výrobků podle vlastností určených projektantem a sledování odpovídajících dokladů, např. prohlášení o vlastnostech od výrobce. Taky odpovídá za vedení stavebního deníku, podílí se na odstranění závad a ty neodstranitelné neprodleně oznámí stavebnímu úřadu. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis události a jejich důsledku, povahu stavby. Nezabývá se hodnocením nebo posuzováním viny nebo odpovědnosti.
Znalost povinností a odpovědnosti je velmi důležitá, protože žádný soud nebude tolerovat dodavatelsko-odběratelské zvyklosti, které vedly k neodsouhlaseným změnám, vedoucím ke ztrátě požadovaných vlastností stavby. Proto je dobré vědět, že ve všech zemích EU jsou stanoveny požadavky na stavby, které musel převzít i náš stavební zákon. Již dvacet let říká, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, ochranu proti hluku, úsporu energie a ochranu tepla. Na tyto výrobky, materiály a konstrukce musí výrobce vydat prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/20011. Od 1. 7. 2013, tedy už šest let, musí být dokladovány na formuláři podle Přílohy III. tohoto nařízení. Tam, kde není výrobková norma, pak podle nařízení vlády č. 163/2011, ve znění pozdějších předpisů.
Jak je vidět, složitost a potřebná znalost způsobu prokazování vlastností neumožňuje stavbyvedoucím a stavebním dozorům rozhodovat o jakýchkoliv změnách na stavbě bez vědomí projektanta a porušovat tak jeho autorská práva. Podle stavebního zákona jen projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace a také za správnost a bezpečnost stavby podle této dokumentace provedené.
Stavební deník je důležitý dokument, do kterého je oprávněn provádět záznamy stavbyvedoucí a stavební dozor. Obsah záznamů je uveden v příloze vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Soupis povinných údajů je velmi dlouhý, a proto by měl mít tuto přílohu každý stavení dozor při ruce. Včasný a úplný záznam může být rozhodující při rozporech, nehodách nebo uplatňování vad stavby.
Pro správný výkon stavebního dozoru je dobré znát i některá ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). V něm se říká, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Důležitý je předávací protokol, kde musí být uvedeny všechny vady, aby je bylo možné dále vymáhat. Za vadu díla, kterým se podle tohoto zákona rozumí projektová dokumentace nebo stavba, se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, tedy v prohlášení vlastností stavebních výrobků, konstrukcí a materiálů.
Častým nešvarem na stavbách je navyšování cen. Důležité je, jak byla cena díla stanovena, a pokud bylo dílo zadáno podle rozpočtu bez výhrad, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, i když se objeví potřeba dalších prací nebo rozsah a nákladnost práce. A nakonec to nejdůležitější. Stavba má vadu, pokud neodpovídá smlouvě. Za vadu odpovídají společně se zhotovitelem i dodavatel, projektant a ten, kdo prováděl dozor nad stavbou. Zprostit povinnosti z vady se může stavební dozor jen tím, že doloží splnění všech požadavků na jeho výkon podle zákona.
IVANA NOHOVÁ
Mjr. Ivana Nohová (*1951)
je absolventkou střední průmyslové školy stavební a pomaturitního studia v oboru požární ochrana. Pracovala jako projektant pozemních staveb a dvacet šest let jako vedoucí oddělení stavební prevence HZS Královéhradeckého kraje. Je členkou subkomise SC1 při TNK 27, 2. viceprezidentkou Profesní komory požární ochrany, spolupracuje s Hospodářskou komorou při tvorbě legislativy, věnuje se přednáškové a výukové činnosti.
