Články, Materiály, Snižování energetické náročnosti budov, Výplně otvorů

Problematika tepelně zlepšených distančních rámečků v oknech

Od začátku bylo hlavním cílem výroby izolačních skel, aby byla hodnota součinitele prostupu tepla co nejnižší. Protože k největším ztrátám tepla docházelo prostřednictvím sálání, byly vyvinuty povlaky s nízkou emisivitou, které odrážejí sálavou složku tepla zpět do interiéru. Hodnota emisivity povlaků postupně klesala až k dnešní běžně používané emisivitě 0,03, resp. 0,01. Protože došlo k výraznému potlačení přenosu tepla sáláním, nabyla na významu složka přenášená vedením. Proto bylo zahájeno plnění dutiny izolačního skla vzácnými plyny – argonem, kryptonem, příp. xenonem. Šířka dutiny je současně navržena tak, aby nedocházelo k proudění plynu v dutině. Další požadavky na snižování hodnoty součinitele prostupu tepla přinesly rozvoj výroby izolačních trojskel a nově i izolačních skel s více než dvěma komorami.
Vlastní utěsnění okraje zůstávalo poměrně dlouho beze změn – hliníkový rám s vysoušedlem, tmelení vnitřním a vnějším tmelem. Rozdíl mezi součinitelem prostupu tepla centrální a okrajové části izolačního skla postupně narůstal. Protože tepelné ztráty okrajů skla negativně ovlivňují celkovou hodnotu součinitele prostupu tepla celého okna, byly postupně zaváděny do výroby materiály distančních rámů s výrazně nižší hodnotou součinitele tepelné vodivosti, než měl do té doby majoritní hliník. Pro distanční rámy z těchto materiálů se zažil termín „teplý rámeček“ nebo též „tepelně zlepšený distanční rámeček“. Jaké je kritérium pro označení rámečku za „tepelně zlepšený“? Kritérium je uvedeno v ČSN EN ISO 10077-1, čl. E.3:
 
∑(d.λ) ≤ 0,007 W/K,
 
kde
d … tloušťka stěny rámečku [m],
λ  … součinitel tepelné vodivosti [W.m–1.K–1].
 
Obr. 1: Příklad ověření kritéria u dutého a plného distančního rámečku pro označení rámečku za tepelně zlepšený
 
Typy tepelně zlepšených distančních rámečků
Tepelně zlepšené distanční rámečky lze podle konstrukce rozdělit do tří základních skupin:
Skupina A: Flexibilní distanční rámečky
Jde o rámečky termoplastické na bázi polyizobutylenu (např. TPS), resp. rámečky na bázi silikonové pěny, někdy zahrnující po stranách butyl (např. Superspacer Triseal). Oba uvedené typy obsahují molekulové síto v materiálu rámečku.
Skupina B: Kombinované distanční rámečky kov/plast
Do této skupiny patří duté rámečky kombinující plastický materiál (polykarbonát, polypropylen) s kovovou fólií. Jde např. o TGI, Thermix TX.N, Chromatech Ultra, Swisspacer, Swisspacer V, Nirotec EVO, Profilex warm edge.
Skupina C: Nerezové distanční rámečky
Do této skupiny patří duté kovové (nerezové) rámečky. Jde např. o Nirotec 015, Chromatech Plus, Chromatech, Arnold WEP, Allmetal GTS, Prohmat CR16.
 
Parametry pro volbu distančních rámečků
Protože každá skupina distančních rámečků má své výhody a své nevýhody, je potřeba při použití zvážit zejména následující vlastnosti:
a) možnost náhrady materiálu z pohledu ČSN EN 1279-1;
b) nároky na výrobu a kontroly;
c) index pronikání vlhkosti a rychlost unikání plynu podle EN 1279-2, 3;
d) mechanickou stabilitu a teplotní roztažnost;
e) kompatibilita s tmely;
f) přilnavost vnějšího tmelu k rámečku;
g) lineární činitel prostupu tepla.
 
Možnost náhrady materiálu s pohledu ČSN EN 1279-1
Za předpokladu, že výrobce provedl počáteční zkoušky typu u izolačních skel s hliníkovým distančním rámem, může zavést do výroby tepelně zlepšené distanční rámy skupin A a B pouze na základě opakovaných dlouhodobých zkoušek typu izolačních skel s těmito novými profily.
V případě skupiny C není opakování zkoušek typu obvykle nutné a protokoly z počátečních zkoušek typu izolačních skel s hliníkovým profilem lze použít i pro izolační skla s profilem nerezovým.
Nároky na výrobu a kontroly
V případě přechodu z výroby s hliníkovými rámečky na tepelně zlepšené je třeba:
● u skupiny A – zajistit nové strojní vybavení;
● u skupiny B – upravit, resp. doplnit, zařízení pro řezání a ohýbání profilů;
● u skupiny C – upravit zařízení pro řezání a ohýbání profilů.
 
S ohledem na charakter distančních rámečků (pružnost, křehkost) mohou vznikat komplikace při manipulaci s velkými rámy (zejména u skupiny B).
Při výrobě je u některých zástupců skupin A a B nutná opatrnost, aby nedošlo k poškození kovové fólie, která funguje jako bariéra proti pronikání vlhkosti a unikání plynu.
Obecně lze konstatovat, že těsnost izolačních skel s ohýbanými rámečky je vyšší než s rámečky řezanými v rozích. Proto by měla být možnost rámeček ohýbat posuzována jako významné kritérium.
V případě skupiny A je poměrně komplikované kontrolovat aktivitu vysoušedla, proto by měl být stanoven postup ověřování stavu.
V případě skupiny B je nutné kontrolovat průchodnost perforace; tam, kde je vnější tmel v kontaktu s plastem, je třeba ověřovat přilnavost a s ohledem na možnost ucpávání plnicích otvorů šponami plastu je třeba ověřovat naplnění rámu vysoušedlem.
V případě skupiny C je v případě svaru na zadní straně nutné kontrolovat, zda nejsou přítomny nežádoucí otvory podél svaru.
U skupin A a B by měl být výrobcem garantován nízký obsah těkavých látek, které by po uvolnění mohly znehodnotit izolační sklo.
Index pronikání vlhkosti a rychlost unikání plynu podle EN 1279-2, 3
Zejména v případě skupin A a B je nutné prokázat, že je bariéra v podobě kovového filmu funkční. V případě termoplastických rámečků (skupina A) bez druhotného tmelení bývá riziková odolnost vůči střídání mrazu a vlhkého tepla.
Mechanická stabilita a teplotní roztažnost
Při působení tlaku větru nebo jiných zatíženích (např. při údržbě) a při změnách teploty a tlaku dochází k deformacím tabulí izolačních skel, které se přenášejí i na distanční rámečky a tmely. Z hlediska přenosu deformace skla na utěsněný okraj je vhodnější, pokud vlastní rámeček určitou deformaci umožňuje, v některých případech však u křehkých rámečků (skupina B) hrozí poškození materiálu rámečku.
Životnost izolačních skel ovlivňuje významně také rozdíl mezi teplotní roztažností skla (α = 9.10–6 K–1) a materiálu rámečku (nerez α = 16.10–6K–1, polykarbonát α = 65.10–6 K–1, polypropylen α = 150.10–6 K–1). V případě velkého rozdílu může dojít k významné deformaci rámečku spojené s posunem po butylu s tím, že obvykle dojde ke ztrátě těsnosti izolačního skla a jeho znehodnocení. Z tohoto pohledu jsou plastové rámečky rizikovější než rámečky nerezové.
Kompatibilita s tmely
Organické materiály obsažené v rámečcích skupiny A a B mohou reagovat s těsnicími materiály, plastovými spojkami, růžky apod. Kompatibilitu materiálů by měl výrobce konzultovat s dodavateli materiálů, případně provést vlastní kontaktní zkoušky kompatibility.
Přilnavost vnějšího tmelu k rámečku
Obecně může vnější tmel vyjazovat zhoršenou přilnavost k rámečkům skupiny A a některým typům rámečků ze skupiny B (zejména pokud je vnější tmel v kontaktu s plastovým povrchem).
V případě skupiny A může být navíc komplikované zajistit provádění tahových zkoušek v souladu požadavky normy ČSN EN 1279-6.
Lineární činitel prostupu tepla
V praxi je tato vlastnost (vedle ceny) tím nejdůležitějším kritériem výběru. V tabulce jsou z tohoto pohledu porovnány dostupné tepelně zlepšené distanční rámečky.
 
Tabulka: Hodnoty lineárního činitele prostupu tepla (pro použití ve dvojskle a s plastovým rámem)
Název
Výrobce
Skupina/materiál
Lineární činitel prostupu tepla Ψ [W.m–1.K–1]
Ködimelt TPS
Kömmerling
A/PIB + vysoušedlo
0,039
TPS
Henkel/Teroson
A/PIB + vysoušedlo
0,042
Superspacer Triseal
Edgetech
A/silikonová pěna + fólie
0,033–0,035
Chromatech Ultra
Rolltech
B/polykarbonát + nerez
0,041
Swisspacer
Saint Gobain
B/polykarbonát + skleněná vlákna + hliníková fólie
0,045
Swisspacer V
Saint Gobain
B/polykarbonát + skleněná vlákna + nerezová fólie
0,034
TGI
Technoform
B/polypropylen + nerezová fólie
0,041
Thermix TX.N
Ensinger
B/polypropylen + skleněná vlákna + nerezová fólie
0,041
Nirotec EVO
Lingemann
B/biopolymer + nerez
0,043
Profilex warm edge
Nedex
B/PVC + hliníková fólie
0,039
GTS
Allmetal
C/nerez
0,049
WEP Classic
Arnold Glasswerke
C/nerez
0,052
Nirotec 015
Lingemann
C/nerez
0,050
Chromatech
Rolltech
C/nerez
0,051
Chromatech Plus
Rolltech
C/nerez
0,051
 
Chyby při použití rámečků
Tato kapitola obsahuje pouze nejčastější chyby související s použitím rámečků. Jde např. o
Nerovný řez, nedostatečné sražení na spojce
Vzniklou spárou může docházet k sypání vysoušedla do dutiny izolačního skla. Současně vzniká i prostor pro pronikání vlhkosti do dutiny a unikání plynu (obr. 2, 3).
Obr. 2: Chybné napojení profilů v rohu vede k netěsnosti dutinyObr. 3: Chybné napojení profilů na spojce vede k netěsnosti dutiny
 
Nezabutylování řezaných rohů, plnicích otvorů pro plyn
Přes tato přerušení celistvosti distančního rámu dochází k pronikání vlhkosti a unikání plynu.
Deformace povrchu, rohů
Zatímco deformace povrchu rámu představuje spíše estetickou vadu, při deformaci v rozích (např. při nesprávném ohybu) nemusí dojít k plnému kontaktu vnitřního tmelu se sklem, což vede ke vzniku netěsnosti (obr. 4).
Obr. 4: Deformace profilu v rohu může vést k netěsnosti dutiny
 
Zvlnění profilů
Zvlnění je dáno především použitým materiálem profilu. Pokud není výrazně snížena tloušťka vnějšího tmelu nebo pokud není vnitřní tmel vystaven slunečnímu záření, jde o vadu spíše estetickou.
Neprůchodná perforace
Může se vyskytnout u skupin B a C. Neprůchodná perforace omezí možnost vysoušení dutiny izolačního skla, což může vést ke kondenzaci vody v dutině (obr. 5).
Obr. 5: Neprůchodnost perforace – je zřejmý rozdíl mezi průchodností spodní a horní řady otvorů
 
Nasycení vysoušedla u rámečků skupiny A
Vlivem chybného skladování nebo v důsledku chyb při výrobě může dojít k nasycení vysoušedla. Izolační skla vyrobená z takového materiálu se pak budou rosit v dutině.
Znečištěné rámečky
Zatímco znečištění pohledového povrchu je spíše estetickou vadou, znečištění bočních stěn a zadní stěny významně snižuje přilnavost tmelů a tím může být narušeno utěsnění dutiny (obr. 6).
Obr. 6: Stopy znečištění povrchu rámečku tmelem
 
Poškozená kovová fólie
Pokud při výrobě dojde k poškození kovové fólie, která působí jako bariéra proti průniku vlhkosti a úniku plynu, je snížena životnost izolačního skla.
JIŘÍ STRÁNSKÝ
foto archiv autora
Obr. 7: Při použití nevhodných organických materiálů dochází k uvolňování těkavého obsahu a následné kondenzaci na povrchu skla („zamlžení“)
 
Literatura:
1) ČSN EN 1279-1 (2004): Sklo ve stavebnictví – Izolační skla – Část 1: Obecné údaje, tolerance rozměrů a pravidla pro popis systému.
2) ČSN EN 1279-2 (2003): Sklo ve stavebnictví – Izolační skla – Část 2: Dlouhodobá metoda zkoušení a požadavky na pronikání vlhkosti.
3) ČSN EN 1279-3 (2003): Sklo ve stavebnictví – Izolační skla – Část 3: Dlouhodobá metoda zkoušení a požadavky na rychlost unikání plynu a na tolerance koncentrace plynu.
4) ČSN EN 1279-6 (2003): Sklo ve stavebnictví – Izolační skla – Část 6: Řízení výroby v závodě a periodické zkoušky.
5) ČSN EN ISO 10077 (2007): Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 1: Všeobecně.
6) Warm-Edge Spacers. Glastech Group (1999).
7) Kompass „Warme Kante“ für Fenster. Bundesverband Flachglas (2008).
8) Summary Analysis of the Different Families of Warm Edge Spacers Acailable on the Market. Fenzi.
9) Was steckt hinter der warmen Kante. Glaswelt.
10) New Spacers Generation. German Spacer Solutions.
11) Profilex Spacers – technické specifikace.
 
Ing. Jiří Stránský (*1969)
absolvoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu v Ostravě. Pracuje jako vedoucí zkušební laboratoře ve firmě IKATES, s. r. o.