Poruchy, Střechy

Černé brýle znalců a izolace staveb – 2. část

S příručkou Poruchy střech Waltera Holzapfela, znalce třicet let působícího v Německu, školitele znalců, člena zkušební komise pro znalce aj., se můžeme pokusit o test, který by porovnal charakter poruch u nás a v Německu, a s využitím této nové (spíše datem vydání než obsahem) příručky z mnoha oblastí střech najít poruchy odpovídající těm, které se vyskytují v posledních desetiletích u nás.
Nebylo ovšem možné vybrat příliš složité případy vyžadující mnoho místa, podrobnější popisy a vysvětlení. Spíše takové, kde i jen samotné fotografie mohly ukázat hlavní podobnosti. Vybrané případy z různých oblastí jsou ilustrovány vždy obrázkem z knihy Walthera Holzapfela (dále jen WH) a fotografií vybranou z mnoha našich posudků.
 
8. Vady stěrek a nátěrů
WH uvádí několik případů (obr. 22, 23). Ten podrobněji popsaný se však týká vícevrstvé stěrkové plochy, kterou je obtížné porovnávat, protože se jednalo o využívanou plochu opatřenou navíc plastem s pískem. Vznikly praskliny a vyboulení.
U nás bychom našli nespočet případů narušených nátěrů všech možných složení. Uvádím proto jen velmi názorné porušení akrylátové stěrky, kde se ukázalo po vyříznutí povlaku, že praskliny v nátěru přesně kopírovaly praskliny vzniklé nejdřív v cementovém potěru pod plastem (obr. 24). Také jiné látky praskají, jako například polyuretanové nátěry na parkovišti již po dvou letech. Praskliny jsou přetřené bílým nátěrem (obr. 25).
 
Obr. 22Obr. 23
 Obr. 24Obr. 25
9. Modifikované pásy a skleněné vložky
U této závady je nutné se trochu zastavit. WH tvrdí: „Asfaltové střešní pásy nebo svařované pásy s nosnou mřížkou ze skleněných vláken nejsou pod stojatou vodou trvanlivé a rychle degradují vlivem kapilárního nasákání vody. Svařované modifikované asfaltové pásy degradují postupně, ale nezadržitelně směrem od krycí vrstvy. Pod vodou se ještě urychluje oddělování krycí vrstvy. Když voda pronikne pod krycí vrstvu vrchního pásu, pod ním uložený asfaltový pás vyztužený mřížkou ze skleněných vláken rychle degraduje.“ Ukazuje pak fotografii rozvrstveného a povrchově popraskaného SBS pásu (obr. 26, 27).
U nás známe několik případů rozvrstvení pásu se skleněnou vložkou poměrně složitými vlivy vlhka a horka (obr. 28). SBS pásy však v žádném případě zobrazeným způsobem nepraskají. Zde se nedají zkušenosti porovnávat, závažné závěry uvedené WH s našimi zkušenostmi nesouhlasí.
Obr. 26Obr. 27Obr. 28
 
10. PU pěna jako tepelná a vodotěsná izolace
Příklady ukazují, že přesto, že technologie i stroje přišly k nám většinou z Německa, ani tam se technologie PUR neobešla bez vážných závad. I když se většinou, jak uvádí i WH, někde zanedbala pravidla provádění (obr. 29). Potvrzuje se, že samotná technologie obsahuje nadměrně rizikových prvků. I u nás se vrstvy oddělují od podkladu a navzájem, rozpadají se a praskají. WH uvádí dilatační trhliny dlouhé několik metrů. Fotografie z našich střech (obr. 30, 31) ukazují vážné poruchy.
Obr. 29Obr. 30Obr. 31
 
11. Kapiláry spojů a netěsné spoje
V souvislosti s příkladem WH (obr. 32, 33) chci jen upozornit na nebezpečí vznikající netěsností křížových a T-spojů, kde u pásů, které se v přesahu při napojování netaví (samolepicí pásy, plasty), se jemné až kapilární kanálky utěsňují velmi obtížně (obr. 34, 35), ale mohou propouštět dost vody.
Poznámka: S pojmem „kapilarita“ zachází autor na více místech příručky velmi nepřesně. Pro kapilární vzlínání (nesprávně pronikání) musí být kontaktní povrchy hydrofilní, to asfalty nejsou. Pohyb v libovolné kapiláře končí u její hrany a kapalina nevytéká, může se jen na konci odpařovat. Již jsem uvedl, že každá netěsně spojená plocha není kapilára a může se tak nebo podobně chovat jen zcela výjimečně.
Obr. 32, 33
Obr. 34Obr. 35
 
12. Termoizolace nasáklé vodou
WH uvádí případ, kdy v sondě ve vícevrstvé, již opravované krytině (obr. 36) byl nalezen pěnový polystyren nasáklý vodou tak, že byl „těžký jako kámen“. To zřejmě trochu přehnal, protože maximální hmotnost může zde být 1000 kg/m3, je však zřejmé, že poruchy, které jsem již častěji popisoval, se nevyskytují jen na našich střechách, kde jsou nasáklé někdy i polyuretanové desky na téměř 100 % obj. (obr. 37 z roku 2010 – terasa stará 10 let).
Obr. 36aObr. 36bObr. 37
 
13. Terasy
Nemůžeme opomenout terasy, které bývají nejporuchovější konstrukcí bytových domů. WH uvedl mimo jiné problémy s prahy vstupních dveří (obr. 38) a napojováním hydroizolace na jejich rámy (obr. 39). Náš případ ukazuje výměnu dveří při rekonstrukci terasy, kde bylo účelné zvednout práh o asi 30 cm (obr. 40, 41 po výměně).
Obr. 38Obr. 39
Obr. 40Obr. 41
 
Voda někdy nemusí pronikat přes práh, ale i pod dlažbou pod prahem, viz obrázek terasy s dlažbou (obr. 42). Častější příčinou vad teras, reklamovaných velmi často, však bývají vpusti, prostupy a různá napojení (obr. 43).
Obr. 42Obr. 43
 
ZÁVĚR
 
Ani WH není v otázce omezení poruch velkým optimistou. V závěru píše: „Když si stavebník vyžádá nabídku od izolatéra, dostane obvykle takovou, v níž se spojuje co nejvýhodnější řešení s materiály nejnižší kvality. Pokud se stavebník obrátí na další dva izolatéry, návrh prvního kolegy z technického hlediska jistě ještě okleští…“ V tomto ohledu jsem raději neporovnával.
Uvedené vybrané případy ukazují, že ani v Německu, s vyššími platy, dostupnějšími technologiemi a propracovanějšími předpisy, se poruchy nevyhýbají žádným prvkům hydroizolačních konstrukcí ve střechách a zřejmě i jinde. Jejich projevy odpovídají našim zkušenostem a někdy jsou téměř totožné. Naše pouze kvalitativní porovnání, možná v některých případech ovlivněné nepřesnými nebo i nesprávnými údaji obsaženými v příručce, zatím nepřináší příliš důvodů k tomu, abychom si přebarvili údajné černé brýle více na růžovo.
ZÁVIŠ BOZDĚCH
foto archiv autora a z knihy Waltera Holzapfela Poruchy střech
 
Ing. Záviš Bozděch (*1929)
absolvoval VŠCHT Praha. Od roku 1962 pracoval ve výrobě a výzkumu asfaltových materiálů (JCP Štúrovo, VVÚ pozemního stavitelství Praha, VÚPS Praha). Od roku 1978 působí v oboru hydroizolačních konstrukcí staveb a posuzování hydroizolačních materiálů.