Kolaps vodotěsných izolací spodní stavby

Řešení problematiky nefunkční izolací spodní stavby je vždy velmi komplikované, protože prakticky není odhadnutelné, kde jsou dominantní vady hydroizolačního povlaku. Velmi problematické jsou v této oblasti fóliové izolace, které tvoří samostatný hydroizolační povlak, který nespolupůsobí s nosnými konstrukcemi. Kolem fólií pak může migrovat voda prakticky libovolně, takže identifikovat místo zatečení je vysoce problematické, spíš nemožné. V případě použití asfaltových hydroizolací, které se natavují na podklad, je lokalizace o něco lepší a je možné injektovat lokálně, a ne plošně, což bývá nutné u fóliových izolací.

Na následujících obrázcích je právě stavba, kde zkolabovaly fóliové hydroizolace a spodní stavba se stala plnoprůtočnou. Jednotlivé lokální injektáže se ukázaly jako neúčinné a následovalo honění vody z kouta do kouta, které bylo náročné a drahé. Nakonec byla provedena celá rubová injektáž objektu.

Na obr. 1 a 2 jsou základní charakteristiky kolapsu vodotěsných izolací spodní stavby. Tj. dominantní místa, podle kterých lze identifikovat, zda se jedná o lokální nebo celoplošných problém. V případě, že se k tomu přidá i zatékání základovou deskou, viz obr. 3, je vše jasné a jedinou reálnou opravou takovéhoto stavu je plošná rubová injektáž.

Také čtěte: Patologie vodotěsných izolací a izolačních systémů

V mnohých případech při kolapsu jednoho druhu vodotěsných izolací (v tomto případě vodotěsných izolací spodní stavby), dochází k vadám i u dalších konstrukcí. V tomto případě došlo k protékání vody i stropem mezi jednotlivými patry podzemního parkoviště, tj. ani vodotěsné izolace této konstrukce nebyly bezvadné a stopy jsou patrné na obr. 1.

Při rozsáhlém kolapsu vodotěsných izolací spodní stavby dochází k masivnímu zatékání stavebními konstrukcemi. Toto zatékání velmi rychle narůstá do velmi nesnesitelných rozměrů, které vyžadují radikální zásah. Řešení lokálním způsobem prakticky nikdy nevede k likvidaci tohoto problému. Tedy je nutné zpracovat projekt a systematicky odstraňovat jednotlivé poruchy. Optimální je rozparcelování ploch na menší celky a pak sanace izolačního systému v těchto celcích – sektorech.

Každé zatékání je velmi nepříjemné a to zejména do spodní stavby. V případech, kdy je možné očekávat výrazné hydrogeologické namáhání, je nutné postupovat při realizaci velmi ostražitě a volit technologie a materiály, které jsou pro danou situaci vhodné.

Text a foto: 
Ing. Marek Novotný, Ph. D., (*1957) - absolvent SvF ČVUT (1981), resp. VUT v Brně – soudní postgraduál, resp. STU v Bratislavě – Ph. D. V současné době je odborným asistentem FA ČVUT a spolumajitelem firmy A. W. A. L., s. r. o. Je soudním znalcem v oboru stavební izolace a stavební fyzika. Základní náplní jeho práce je expertní, konzultační a projektová činnost v oblasti stavebních izolací.