Hydroizolační materiál musí být řádně připevněn k podkladu. U syntetických fólií je to pomocí mechanického kotvení, které zajišťuje, že jak plocha, tak konstrukční detaily zůstanou na místě a nebudou odneseny větrem. Mechanické kotvení je velmi důležitým prvkem prakticky u všech stavebních konstrukcí. Když jednotlivé konstrukce nejsou správně a dostatečně kotveny/spojeny dohromady, může nastat destrukce v důsledku silového působení větru. Toto silové působení, zejména jeho dynamická část, je schopno urvat vše, co není dostatečně přikotveno, a od určité síly větru proti jeho účinkům není obrany.
Mechanické kotvení ve střešních pláštích, tak jak je vnímáme, je spojeno s kotevním plánem a rozmístěním kotev v ploše střechy. Nicméně mechanického kotvení je ve střeše daleko více. Jedná se o mechanické kotvení všech fóliových plechů, které musí být stabilně připevněny k podkladu, tak aby vytvořily pevný a stabilní podklad pro fólie.
Všechny konstrukční prvky, vpusti, různé typy prostupů, záchytný systém, musí být také stabilně přikotveny k podkladu. Všechny tyto prvky musí být dostatečně stabilní z hlediska statického zatížení, ale také odolné proti korozi. Tj. pro mechanické kotvení jsou jedním z významných kritérií cykly Kestrnicha, které by se měly pohybovat kolem čísla 15. To je pro současnou dobu obvyklé. Stejné parametry by měly splňovat i další kovové prvky, které se zabudovávají do střešního pláště. Zejména pak poplastované plechy a jejich mechanické kotvení, resp. kovové části konstrukčních prvků, např. vpustí. V případě, že dojde k předčasné korozi těchto prvků, je ohrožena stabilita celého systému.
Pozn.: U mechanického kotvení funguje efekt dalšího párání/trhání. Tj. v případě, že se část utrhne, dochází k efektu párání, kdy střecha/ hydroizolace kolabuje. Vždy je tedy nutné hledat místo, které je nejslabší, tam vzniká základní místo vzniku poruch.
Mechanické kotvení v ploše
Zde je možné vysledovat několik základní vad:
– nedostatečná kvalita mechanického kotvení (nedostatečná pevnost, resp. nedostatečná odolnost proti korozi, a to včetně záměny za fasádní kotvy);
– nepřesné umístění mechanického kotvení;
U mechanického kotvení hydroizolačních materiálů je nutné respektovat „pravidla hry“. Co se týče množství a rozmístění kotev, je vždy nutné zpracovávat kotevní plán. Od boku (bez výpočtu) dimenzovat mechanické kotvení není zrovna optimální.
– Mechanické kotvení musí mít odpovídající mechanické vlastnosti a současně odpovídající korozní odolnost.
– Mechanické kotvení musí být řádně umístěné, a to jak v ploše (kotevní plán), tak i vzhledem k přesahu.
V případě, že nejsou dodržena předcházející pravidla, hydroizolační materiál uletí. Velmi důležité je umístění mechanického kotvení do přesahu syntetické fólie a jak hluboko se utáhne. Viz obr. 8. Vždy je nutné zajistit, aby hydroizolace byla ve správné poloze, protože jinak nesplňuje požadované technické parametry. Uvedený detail je příkladem toho, jak to nemá být provedené – jednak z hlediska mechanického kotvení, jednak z hlediska provedení celého detailu. Vzdálenost naznačená modrou dvojšipkou by měla být min. 150 mm… Současně je na tomto detailu ještě asi dvacet dalších chyb, ale ty patří do jiné kapitoly.
Mechanické kotvení obecně je nesmírně důležitým prvkem stavebních konstrukcí, protože zajišťuje jejich spolupůsobení a zajišťuje, že všechno řádně drží pohromadě a střecha vydrží veškeré namáhání, které je možné očekávat, zejména silné větry. Neplatí to jen pro vlastní plochu, ale i pro všechny další mechanicky kotvené konstrukce. Zejména všechny lemující konstrukce je potřeba mít velmi kvalitně připevněny k podkladu. Komplikuje se to dilatačními parametry, protože i tento prvek namáhání je nutné respektovat.
Autor: Ing. Marek Novotný, Ph.D., (*1957)
– absolvent SvF ČVUT (1981), resp. VUT v Brně – soudní postgraduál, resp. STU v Bratislavě – Ph. D. V současné době je odborným asistentem FA ČVUT a spolumajitelem firmy A. W. A. L., s. r. o. Je soudním znalcem v oboru stavební izolace a stavební fyzika. Základní náplní jeho práce je expertní, konzultační a projektová činnost v oblasti stavebních izolací.
Foto: Josef Krupka a Josef Frodl
Související články:
Patologie vodotěsných izolací a izolačních systémů 2: Degradace vlastního hydroizolačního fóliového materiálu
Patologie vodotěsných izolací a izolačních systémů – úvod
Jak na kvalitu střech a skryté vady – 1. část: Cesty ke kvalitě a možné nástroje
Vliv vlhkosti na účinnost tepelné izolace pro kontaktní zateplovací systémy
