Poruchy

Velké téma: Opatření proti vlhkosti a vodě v interiéru

Vlhkost v interiéru je vždy strašákem. Je to téma, ve kterém panuje mnoho nejasností, neznalostí a protichůdných názorů, které často vedou k podceňování problémů s prováděním opatření.

Jaké je zatížení vlhkostí a vodou v interiéru? Zásadně jde o netlakovou vodu. Za tlakovou vodu považujeme případy havárií vodovodního potrubí.

V úvodu je třeba uvést, že tento text se nebude zabývat bazény, je to jiné, samostatné téma.

Proč je tak důležitá hydroizolace v koupelně a v dalších vlhkých prostorách

Hydroizolace, někdy označované jako kompozitní těsnění, chrání obklady z keramiky a přírodního kamene a podklady citlivé na vlhkost, jako jsou sádrokarton, sádrové omítky, zdivo (zejména z plynosilikátů), dřevěné podklady (dřevostavby), ale i potěry a betony apod. Správné provedení hydroizolací zaručuje funkčnost nejen celé budovy, ale především jejích částí, např. koupelen, sprch, velkokuchyní, ale i balkonů a teras.

Jak to vypadá, když není hydroizolace nebo je porušená, ukazuje obrázek číslo 2.

Princip vnikání vlhkosti; proč je potřeba stavební konstrukci chránit před vlhkostíObr. 2: Opadávající omítka je neklamným signálem poruchy hydroizolace v koupelně

Obr. 3: Příklad poruchy vzniklé proříznutím hydroizolace při výměně těsnicího silikonuObr. 4: Toto je již katastrofa. Nesprávně provedené hydroizolace včetně nekompatibility použitých materiálů

Základní klasifikace namáhání vlhkostí v interiéru

Nejdříve je nutné si vymezit, jaké zatížení vlhkostí máme ve vnitřních prostorách. K tomu nám pomůže tabulka č. 1, která obsahuje srovnání s německou normou DIN 18534 Abdichtung von Innenräumen.

Tabulka č. 1 – Odolnosti hydroizolace proti vodě (platí pouze pro hydroizolace tekuté dle ČSN EN 14891)

Klasifikace pro připravovanou ČSN 73 3451-3 Místo použití Klasifikace dle DIN 18534 Zkušební tlak
A1 velmi nízké namáhání vodou
Povrchy obložené keramickými obkladovými prvky, které nebudou vystaveny vlhkosti ani tekoucí vodě s výjimkou pro účely čištění.
Podlahy a stěny v pokojích bez přímého přístupu k vodě a bez mokré užitkové funkce, jsou to například obývací pokoje, jídelny, ložnice a podhledy, dekorační/ zvukověizolační stěny, chodby, kanceláře, některé stěny vystavené např. lehkému odstříknutí vodou. W0-I

A2 nízké namáhání vodou
Povrchy obložené keramickými obkladovými prvky, které jsou vystaveny krátkodobě vlhkosti, tekoucí vodě, které jsou namočené nebo nasycené vlhkostí vzhledem ke konstrukci systému nebo času expozice. Je-li hydroizolace žádoucí, musí být jasně specifikována.

Podlahy v koupelnách, kuchyních, WC a vstupy do domu, kde expozice vody je omezena a/nebo se voda snadno odstraní; některé stěny vystavené např. odstříknutí vodou, stěny v koupelnách. W1-I 0,2 m výška vodního sloupce, tj. 0,02 bar
A3 mírné namáhání vodou
Povrchy obložené keramickými obkladovými prvky, které jsou obšasně namáhané vodou a jsou namočené, nebo pravidelně vystaveny vlhkosti, případne tekoucí vodě. Hydroizolace je zde nutná a musí být jasně specifikována.
Sprchy; podlahy a jiné vodorovné plochy, kde se voda snadno odstraňuje a expozice netrvá déle než 3 hodiny během 24 hodin. Dále stěny a podlahy za vanou/sprchovou mísou. Podlahové plochy na WC bez podlahové vpusti, zádveří. W2-I 0,2 m výška vodního sloupce, tj. 0,02 bar
A4 vysoké namáhání vodou
Povrchy obložené keramickými obkladovými prvky, které jsou dlouhodobě namáhané vodou, jsou vystaveny neustálé vysoké vlhkosti nebo silné expozici vodou, a to zejména v uzavřených prostorách. Nebo dlouhodobě namáhané vodou, povrchy jsou často vystavené teplé vodě nebo páře, s teplotou, která se rovná nebo je vyšší než 51 °C.
Jde též o povrchy s trvalým pusobením oplachové, nebo postřikem vody a/nebo se zvýšenými chemickými účinky (hydroizolace je zde nutná a musí být jasně specifikována).
Plochy stěn s odtokem do podlahové plochy např. stěny v koupelnách ve sprchových koutech, sprchy s vestavěnými částmi v úrovni podlahy. Sauny/parní lázně, parní sprchové stěny, masážní boxy, stropy a podlahy. Podlahové plochy na veřejných WC, WC s podlahovou vpustí v hromadných šatnách, prádelnách, ochozy u bazénu, bazény, okolí tepelných zařízení a kotlů a některé podlahy a stěny ve velkých kuchyňských provozech, myčky vozidel, průmyslové provozy, průmyslové prádelny, laboratoře, chemická a potravinářská výroba, chladírenské provozy. W3-I 0,2 m výška vodního sloupce, tj. 0,02 bar.
Zde muže být ješte požadavek na paropropustnost a chemickou odolnost.

Poznámka: Proč v tabulce nejsou uvedeny terasy, balkony a lodžie? Odpověď je velmi prostá, protože jsou zahrnuty v normě na střechy CČSN 73 1901 Navrhování střech.

Srovnání s DIN 18534 je nezbytné, protože na našem trhu je mnoho výrobků, které jsou deklarovány podle této normy, protože u nás taková norma neexistuje.

Aby to nebylo jednoduché, musíme uvést, že pro vnitřní prostory používáme následující typy hydroizolací:
▪ Tekuté (kapalné) dle ČSN EN 14891 – ed. 2 (72 2430) – Vodotěsné výrobky nanášené v tekutém stavu, používané pod lepené keramické obklady – Požadavky, metody zkoušení, posuzování shody, klasifikace a označování.
▪ Fóliové – mj. manžety, límce kolem vstupů, ale i celoplošné lepení fólie.
▪ Deskové – jedná se o vodoodolné desky, např. konstrukční desky výrobců WEDI, Murexin, Botament, Jackoboard a dalších, kteří nabízí různé tvarové prvky.

Jaká je minimální tloušťka suché vrstvy tekuté hydroizolace, nám ukazuje tabulka číslo 2.

Tabulka č. 2 – Minimální tlouštky suché vrstvy hydroizolace

Druh hydroizolace Minimální tlouštka suché vrstvy (dmin)
Disperzní vodotěsný výrobek nanášený v tekutém stavu (DM) 1,0 mm
Vodotěsný výrobek z cementu nanášený v tekutém stavu modifikovaný polymerem (CM) 2,0 mm
Vodotěsný výrobek z reaktivní pryskyřice nanášený v tekutém stavu (RM) 1,0 mm

Příčinou problémů může být, že někteří výrobci uvádí menší tloušťku suchého filmu hydroizolace. Hodnoty, kterou uvádí, je zpravidla dosaženo v ideálních podmínkách, kdy podklad je rovný a bez trhlin, a jsou dodrženy jak pracovní postup nanášení vrstvy, tak i teplotní podmínky. Toho v praxi nelze dosáhnout.

Následuje otázka, jak velká jsou pole (zóny), kde dochází k namáhání vlhkostí a kde je nutné použít hydroizolaci. Názorně to ukazuje obrázek číslo 9. 

Jakou výšku hydroizolace na stěně volit

Ustálená výška je 2 metry. Tato výška je často nedostatečná, protože potřebujeme, aby hydroizolace byla minimálně 300 mm nad hlavovou sprchou. Vzhledem k výšce sprchujících se osob je vhodné aplikovat hydroizolaci až ke stropu. V případě umístění hlavové sprchy na stropě je hydroizolace na stropě nutná také.

Obr. 5: Příklad použití fóliové hydroizolace při obkládání obkladu na starý obkladObr. 6: Ukázka sortimentu těsnicích manžet pro potrubí a odpady

Obr. 7: Ukázka speciálních prvků k utěsnění sprchové vaničkyObr. 8: Příklad použití deskové hydroizolace – voděodolné konstrukční desky – při stavbě příčky ve sprše

Výška vytažení hydroizolace nad podlahou

U běžných prostor postačuje 100 mm, což nám spolehlivě zakryje těsnicí pásku. ČSN 73 4108 Šatny a hygienická zařízení v čl. 14.15 vyžaduje výšku min. 200 mm.

Slabé místo při realizaci

Je překvapivé, jak často se můžeme setkat s neodborně provedenými obklady koupelen, které nejenže nerespektují pravidla správné praxe, ale ani základní fyzikální zákony. Nelze se ale divit. Příslušná norma neexistuje, odborné rady lze získat jen na firemních školeních jednotlivých výrobců.

Obvodové spáry

Častým problematickým místem jsou obvodové spáry, hlavně jejich provedení. Při realizaci je častou příčinou sporů především šířka spáry. Investor nebo architekt většinou požadují její minimální šíři. A právě tady narážíme na podstatu problému, který spočívá:

a) ve stavební fyzice, každý materiál má svoji roztažnost, u staveb dochází k pohybu konstrukce.
b) ve skutečnosti, že do tenké spáry nelze vpravit pružný tmel. Pružný tmel je pak pouze na povrchu a svoji funkci plní po krátkou dobu. Pokud máme v spáře těsnicí provazec, ten nám plní funkci těsnění při selhání pružné spáry.

Co rozhodně nepatří do obvodové spáry, je pevná spárovací hmota, např. cementová.

Schematické znázornění provedení vodorovné obvodové spáry s použitím PE těsnicího provazce ukazuje obrázek číslo 9, minimální hodnoty šířky vodorovné obvodové spáry tabulka č. 3.

Obr. 9: Příklad zón s třídami namáhání konstrukcí s keramickými obkladovými prvky v interiéru vodou a vlhkostíObr. 9: Příklad zón s třídami namáhání konstrukcí s keramickými obkladovými prvky v interiéru vodou a vlhkostíLegenda k obrázkům 9

Tabulka 3 – Minimální hodnoty šírky vodorovné – obvodové spáry

Rozsah aplikace Umístení, velikost pole, délka stranya) Minimální šírky spáry mm
Obklady stěn v interiérech Velikost pole max. 40 m2 s poměrem stran max. 1 : 2 3-5
Obklady stěn v exteriérech Velikost pole max. 40 m2 s poměrem stran max. 1 : 3 8
Podlahy v interiérech U velkých odskoků v půdorysu plochy, při změně tloušťky potěru: Velikost pole max. 40 m2 s poměrem stran max. 1 : 3 5
Podlahy v interiérech s podlahovým vytápěním Podle velkosti samostatně regulovaného topného úseku s poměrem stran 1 : 1,5, max. 1 : 2 5
Podlahy v exteriérech U napojení stěn, sloupů a podpěr: Velikost pole 9 až12 m2 s poměrem stran max. 1 : 3 8
a) U střídání podkladu a/nebo z jiných stavebně-fyzikálních nároků je nutné plánovat provedení dalších spár.

Použití pružného PE těsnicího provazce má svá pravidla

Průměr těsnicího provazce volíme o ¼ až 1/3 větší, než je šíře spáry, tak jak ukazuje obrázek číslo 10.

Ukončení hydroizolace v prostoru dveří

Další neznalostí je ukončení hydroizolace při přechodu do jiné místnosti k zamezení kapilárního vzlínání vlhkosti. Podle podmínek jsou možná různá opatření. Jsou zobrazena na obrázku číslo 11. Nejběžnější je varianta a). Varianty b) a c) jsou určeny pro průmyslová řešení.

Problematika ochrany před vlhkostí a vodou v interiéru je velmi široká. Tento článek je třeba brát jako úvod do problematiky. Navíc výrobci přináší na trh mnoho nových materiálů a technologií, a tak je nezbytné se soustavně vzdělávat.

Obr. 10: Schematické znázornění provedení vodorovné obvodové spáry s použitím PE těsnicího provazceObr. 11: Schematické znázornění PE těsnicího provazce d – hloubka středu provazce ve spáře, b – šířka spáry, t – hloubka pružného tmelu ve spářeObr. 12: Schematické znázornění příkladů ukončení hydroizolace u dveří 1 – Obvodová/okrajová izolační páska; 2 – Dlaždice; 3 – Lepidlo; 4 – Hydroizolace; 5 – Dveřní křídlo; 6 – Kovový profil (až k hornímu okraji vyšší plochy); 7 – Profilová lišta (šikmá); 8 – Dlaždice položená do spádu; 9 – Potěr; 10 – Tepelná a zvuková izolace

Provádění hydroizolačních opatření závisí samozřejmě i na dobré komunikaci mezi obkladačem a instalatérem/topenářem, případně elektrikářem. I tak lze zabránit zbytečným poruchám hydroizolací a jejich opravám.

K popsané problematice vydal Cech obkladačů ČR společně s Cechem topenářů a instalatérů ČR technický pokyn č. 03/2021 „Hydroizolace pod keramickým obkladem, mozaikou nebo kamenem v interiéru – rozhraní mezi obkladačem a instalatérem“. Objednat si ho lze na stránkách www.cech-obkladacu.cz /technicke-pokyny-pro-obkladace.

EDUARD JUSTA
Foto: archiv autora

PhDr. Eduard Justa (*1949)
– studoval po střední průmyslové škole keramické strojní inženýrství, absolvoval Univerzitu Karlovu, Filozofickou fakultu, kde složil rigorózní zkoušku v r. 1986. Pracoval v Čsl. keramických závodech, Stavivech, ale i ve státní správě a vykonává průběžně poradenskou a znaleckou činnost v oblasti stavební keramiky a obkládání. Je předsedou technické komise Cechu obkladačů ČR, manažerem pro techniku Institutu pro správné praxe a členem představenstva a technické komise EUF (Evropské federace obkladačských svazů – The European Union of National Tile Installer Associations).