iMaterialy

portál časopisů Materiály pro stavbu a Stavitel pro odborníky ve stavebnictví

Odebírat newsletter

iMaterialy


Partneři rubriky

tbg-metrostav-pls-300dpi 92282



iMaterialy > Stavební chemie > Praktické ukázky vlivu konstrukčních detailů ocelových konstrukcí na chování nátěrových povlaků – 4. část

Stavební chemie

Praktické ukázky vlivu konstrukčních detailů ocelových konstrukcí na chování nátěrových povlaků – 4. část

Praktické ukázky vlivu konstrukčních detailů ocelových konstrukcí na chování nátěrových povlaků – 4. část

4. 1. 2013

Tímto textem pokračuji v tématu započatém v minulém roce. Rozvedu požadavky Přílohy C (informativní) normy ČSN EN ISO 12944-3 Minimální rozměry těsných vzdáleností mezi povrchy v části týkající se nejnižší přípustné vzdálenosti mezi konstrukcí a přilehlou plochou.

Nejprve zopakování základního požadavku normy. Příloha C na obrázku C.1 uvádí, že: „Pro umožnění přípravy povrchu, jeho natírání a údržbu, musí být pracovník schopen dosáhnout povrch pracovními pomůckami. Je tudíž důležité, aby byla zajištěna přístupnost.“ Pro nejnižší přípustné vzdálenosti mezi konstrukcí a přilehlou plochou platí obrázek C.2 Přílohy C (informativní) normy ČSN EN ISO 12944-3.
Pro nejnižší přípustné vzdálenosti mezi konstrukcí a přilehlou plochou platí údaje, uvedené na obr. 1 a 2, včetně doplňujících vysvětlivek a poznámek.
Obr. 1: Nejnižší přípustná vzdálenost mezi konstrukcí a přilehlou plochouObr. 2: Křivka 2
Vysvětlivky pro obrázek C.2 přílohy C normy ČSN EN ISO 12944-3
a
– nejmenší povolená vzdálenost mezi dvěma částmi konstrukcí nebo mezi konstrukcí a hraniční plochou (mm)
h – maximální výška konstrukce, kterou je pracovník schopen dosáhnout (mm)
Nejnižší přípustná vzdálenost a mezi konstrukcí a přilehlou plochou je dána křivkou 1 (viz obr. 2).
Poznámky:
1 – Jestliže má pracovník dosáhnout vzdálenost vyšší než 1000 mm, pak rozměr a z křivky 2 musí být nejméně 800 mm.
2 – Jestliže nemůže projektant výše uvedená doporučení splnit, musí být přijata speciální opatření.
 
Na obr. 3 ukazuji ocelový most nad železniční tratí, žlutými šipkami jsou vyznačena místa, na která se požadavek přílohy C (obrázek C.2) vztahuje. Je nutné si uvědomit, že vyznačená místa jsou významná obtížnou přístupností, přitom se v těchto místech snadno udržují a hromadí nečistoty a vlhkost, je nutné u nich očekávat delší dobu ovlhčení než v okolním terénu a pomalejší vysychání srážkové i kondenzované vlhkosti. Bude zde intenzivnější koroze a obtížnější podmínky pro kontrolu i údržbu protikorozní ochrany.
Na obr. 4 ukazuji detail sacího potrubí u stěny na dně plavební komory, usazeniny ukazují, že účinkem víření vody od lodních vrtulí jsou pravidelně zviřovány a rozptylovány po celé ploše, včetně stísněných prostor za sacím potrubím. Konstruktér zde přijal speciální opatření volbou korozi, abrazi a kavitaci odolnější oceli.
Obr. 3: Ocelový most nad železniční tratíObr. 4: Dno plavební komory, detail sacího potrubí u stěny
 
Obr. 5 ukazuje situaci mezi stěnou a nosnou ocelovou konstrukcí na chladicí věži ve velkém průmyslovém areálu. Okolní prostředí se vyznačuje vysokou solností ovzduší a spadem prachů a častým a dlouhodobým ovlhčením povrchů. Projektant situaci podcenil, protikorozní ochrana navržená údajně na životnost více jak 15 roků podle ISO 12944-5 zhavarovala již po 3 letech. Náprava takových případů je velmi náročná a nákladná.
Obr. 5: Agresivní usazeniny a koroze ve stísněné prostoře mezi stěnou a konstrukcí
 
Podobné situace a detaily nejsou charakteristické pouze pro velké a náročné objekty, lze je nalézt kdekoli. Například v obytných domech (sklepní prostory za potrubními vedeními, v bytových jádrech pod vanami, za stoupačkami, pod střechami apod.), obchodních, kulturních asportovních objektech a centrech (různé strojovny a výměníky, ventilační systémy, střešní prostory apod.), malé dílny, sklady a provozovny a další. Časté problémy obvykle vycházejí z neznalosti a nepochopení problematiky, někdy i z nezájmu. Investor i projektant by měli vždy mít zájem o řádné ověření všech možných vlivů a účinků na realizované dílo jak venkovní, tak vytvářené činnostmi v objektu. Možných nežádoucích vlivů a účinků lze jmenovat desítky. Řešením by měl být vždy pověřen odborník, přičemž vždy by měl vycházet z co nejúplnějších informací a volit z více variant řešení. Někdy bude výhodnější volba správných konstrukčních materiálů, jindy systémů protikorozní ochrany. Neexistuje jediné univerzální a současně nejefektivnější řešení.
 
Do tohoto příspěvku dále zahrnuji problematiku uvedenou v Příloze D (informativní) Opatření zabraňující shromažďování vody a úsad téže normy, podle obrázku D.4 Spojení ocel – beton.
Příloha D uvádí: „Aby bylo zamezeno tvorbě úsad nebo shromažďování vody, musí být použity odvodňovací otvory, okapní lišty, okapní žlaby nebo přerušení. Musí být vzato v úvahu, že také může být voda přiváděna větrem. Je-li očekáváno použití rozmrazovacích prostředků, je využití odvodnění stavebního díla obzvláště důležité.“
Doporučení platná pro spojení ocel – beton ukazuje obr. 6.
Obr. 6: Spojení ocel – beton
 
V souvislosti s těmito požadavky považuji za nutné zmínit se o způsobu úpravy povrchu té části oceli, která je zapuštěna do betonu a zabetonována. Je zde řada způsobů, jak jsou navrhovány a uplatňovány. Jen krátce:
• Staří praktici ponechávají ocel bez ochrany s tím, že beton k povrchu neošetřené oceli dobře přilne a svojí alkalickou reakcí stabilizuje povrch oceli před účinky koroze. Platí to pro nepříliš rezavou a jinak neznečistěnou ocel (bláto, soli, mastnoty apod.), kvalitně provedené zabetonování a vyloučení účinků solných roztoků na zabetonované ocelové prvky. V opačném případě je nutné očekávat korozi oceli, v případě účinků solí i velmi intenzivní.
• Řada předpisů (např. v Německu ZTV-KOR-Stahlbauten) předepisuje oceli otryskat a natřít 1x 50 µm barvy epoxidové se zinkovým pigmentem. Je skutečností, že již krátce po zabetonování cementové mléko zinkový pigment rozpustí, ale vzniklé zinečnaté ionty reagují s kyselými složkami cementu (silikáty, seskvioxidy) za vzniku zejména hlinitokřemičitanů zinečnatých a stávají se nedílnou součástí hutného a k povrchu oceli přilnavého betonu. Zbývající organická složka z barvy nepůsobí rušivě. V případě malého zasolení může vznikat oxidochlorid zinečnatý, který nepůsobí rušivě, při silném zasolení ovšem koroze oceli nastane. Podobně bude působit i nátěr zinkový silikátový (etyl- i alkali-). Příslušně ošetřený dílec ocelobetonového mostu ukazuji na obr. 8, jde o plochy se spřahovacími trny.
• Ve světě jsou užívány i nátěry jinými materiály, například epoxidovými se železitou slídou. Železitá slída (chemicky oxid železitý hexagonální, mineralogicky spekularit) není termodynamicky stabilní a na ovzduší zvětrává, může povrchově reagovat se složkami cementu, čímž pomáhá k zakotvení betonu k povrchu oceli. Lze použít i jiné nátěry, např. epoxidové se skleněnými vločkami. To je skutečnost málo známá.
• Lze použít i úpravu povrchu oceli žárovým nástřikem některých kovů nebo keramických materiálů, to je spíše teoretická a „exotická“ možnost.
 
Na obr. 7 je ukázáno odtokové hrdlo ocelového potrubí z komory pod reverzní vodní turbínou na přečerpávací vodní elektrárně. Je zabetonováno do stěny a podle předpisu platného v Německu je řádně těsně zatmeleno a přelakováno vícevrstvým epoxidovým nátěrovým systémem, včetně povrchu stěny. Tmavé skvrny uvnitř hrdla jsou stín, nikoli koroze. Skvrny na šikmé ploše vlevo jsou koroze na klapce vodního kanálu.
Obr. 7: Odtokové hrdlo ocelového odsávacího potrubí
 
Nerespektování požadavků přílohy D podle obrázku D.4 je velmi časté a vede k těžkým korozním ztrátám, někdy i k haváriím. Každý jistě zná, jak těžce korodují sloupky zábradlí, dopravních značek, plotů, drobná sídlištní vybavenost, stožáry veřejného osvětlení, elektrických vedení včetně VVN, zabetonované žebříky a schody atd. Na obr. 9 ukazuji sloupek zábradlí, u něhož těžká koroze způsobila úplnou destrukci materiálu. Ukotvení sloupku bylo v rozporu s požadavkem podle přílohy D normy ČSN EN ISO 12944-3, k intenzitě koroze přispělo i každoroční vydatné solení vozovky během zimní údržby komunikace a prakticky neexistence kontrol a údržby.
Obr. 8: Dílec ocelobetonového mostu s nátěrem do betonuObr. 9: Destrukce sloupku zábradlí, způsobená korozí
 
Nerespektování požadavků přílohy D podle obrázku D.4 má pravidelně za následek korozi zabetonované oceli zejména v čáře kontaktu ocel – beton. Koroze časem vytvoří mezi ocelí a betonem spáru, která se zaplní vlhkostí a korozními stimulátory, které nelze odstranit, a nebezpečí urychlované koroze až destrukce oceli vzrůstá. Občas je prováděna oprava nátěrů nad betonem, což ovšem korozi ve spáře ocel – beton neřeší. U ní je náprava velmi náročná a nákladná, a někdy, bohužel, i nemožná.
JAROSLAV SIGMUND
foto archiv autora
 
Literatura:
ČSN EN ISO 12944-3 Nátěrové hmoty – Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy – Část 3: Navrhování.
 
Ing. Jaroslav Sigmund (*1948)
vystudoval VŠCHT, od roku 1995 pracoval postupně v mostárně a v těžké mechanice Vítkovice, Frýdek-Místek a Ostrava, od roku 2009 do odchodu z aktivní činnosti v roce 2010 u Mott MacDonald Praha. Ve všech pozicích se věnoval povrchovým úpravám kovů technologiemi mechanickými, chemickými a elektrochemickými a protikorozním ochranám ocelových konstrukcí, ocelových mostů a jiných. Mimo to působil a působí v oboru povrchových úprav a protikorozních ochran i jako odborný expert, konzultant a poradce. 
 
Vstup do diskuse (0)  



≡ Menu

  • Nomenklatura |
    • Aktuality
      • Přednášky, exkurze
      • Projekty
      • Personálie
      • Knihy
      • Věda a výzkum
      • Konference, semináře
      • Soutěže
      • Veletrhy a výstavy
      • Průmysl a obchod
      • Názor
    • Informace výrobců
    • Beton
    • Dřevěné a montované konstrukce
    • Fasádní pláště
    • Inženýrské sítě
    • Podlahy
    • Snižování energetické náročnosti budov
    • Stavební chemie
    • Střechy
    • Výplně otvorů
    • Zděné konstrukce
    • Ekonomika
    • Stavební technika
    • Komerční prezentace
    • Časopis Materiály pro stavbu
    • Časopis Stavitel
    • Ročenka časopisu Stavitel
  • Ekonomika |
  • Materiály |
  • Technologie |
  • Poruchy |
  • TZB |
  • Legislativa |
  • Zajímavá stavba |
  • Kontakt |

Vyhledávání

DŮM A BYT

Letní radovánky ve vlastním bazénu

Letní radovánky ve vlastním bazénu

MŮJ DŮM

Bohatá sklizeň je nejlepší vysvědčení. Co udělat na zahradě během léta?

Bohatá sklizeň je nejlepší vysvědčení. Co udělat na zahradě během léta?

STAVBAWEB.CZ

Vila s výhledem na Hlubokou

RODINNÝ DOM

Dom so štvrtou dimenziou

Dom so štvrtou dimenziou

Stavíme z cihel

Pasivní dům

Pasivní bydlení je vynikající bydlení, ale...


system by SABRE © 2020

© Business Media One, s. r. o., 2007–2020
Mapa webu   XML Sitemap  RSS kanál  GDPR