Technologie

Kontaktní zateplování budov z pohledu defektoskopické praxe – 4. část: Stále stejné problémy na stavbách

V této části bude proveden pokus upozornit na problémové postupy, které jsou dosud opakovaně zjišťovány na stavbách. Mohou mít vliv na tvarovou a statickou stabilitu ETICS. Riziko vzniku poruch roste průběžně ve vazbě na zvyšující se tloušťku tepelněizolační vrstvy ETICS především u těžších izolantů z minerální vlny. Možnosti prevence vzniku problémových stavů při využití níže uvedených informací je třeba vyhodnocovat individuálně.

Staticky účinná plocha lepeného spoje

Zásadní význam kvality a funkce lepeného spoje mezi izolantem a podkladním zdivem byl vysvětlen v předcházejících částech. Národní norma pro provádění ETICS (ČSN 73 2901) stejně jako montážní návody výrobců ETICS pracují s pojmem „procento plochy fasádní desky, spojené s podkladem lepicí hmotou“. V praxi se standardně nanáší lepicí hmota jednostranně, a to na rub fasádní desky. Vizuální kontrola procenta plošného pokrytí rubu izolační desky lepidlem je při montáži ETICS snadná. Dosud však není technicky doceněn fakt, že nosná plocha lepeného spoje má přímou vazbu na plochu otisku nanesené lepicí hmoty na povrchu podkladu. Kontrolu kontaktní plochy lepidla s nosným podkladem je proto třeba nepodcenit a průběžně ji provádět při montáži ETICS. Na stavbě se tak obvykle děje odtržením nahodile vybrané právě nalepené desky. Při hodnocení zjištěného stavu je třeba požadovat, aby v otisku lepidla na podkladu zůstal zachován souvislý otisk obvodového rámečku a aby byly zřetelné otisky všech lepicích bodů v ploše desky, především těch, do kterých mají být následně umístěny mechanické kotvy. Tento požadavek v praxi poměrně často není splněn, především v případech, kdy se lepí ETICS na méně rovné podklady – viz obr. 1.

Obr. 1: Nesouvislý otisk obvodového rámečku lepidla na podkladu je při kontrole lepení nutno považovat za znak vadného plnění. Rozmístění lepicích bodů v ploše desky musí odpovídat předem určenému plánu rozmístění kotev

Otázky kolem potřeby penetrace podkladu před lepením izolantu

Ztráta funkce lepeného spoje vytváří predispozici pro vznik závažných poruch ETICS. Pro lepení fasádních desek k nosnému podkladu se obvykle používá zušlechtěná tenkovrstvá cementová malta se zrnitostí plniva do 1 mm. Ani v dobách minulých, kdy se podíl polymerních prášků v receptuře cementového lepidla pro ETICS pohyboval v rozmezí 3–5 % hmotnostních, neměly tyto lepicí hmoty po rozmíchání s vodou významnější penetrační schopnost do sprašujícího povrchu podkladu. Dnes jsme na stavbách s podílem polymerních prášků v lepidlech v lepších případech na polovině. To znamená, že pokud je podklad povrchově sprašující, bude přídržnost cementového lepidla k tomuto podkladu minimální. Z uvedeného důvodu je proto třeba tyto podklady před lepením izolantu zpevnit účinným penetračním přípravkem. Dosud poměrně časté tvrzení výrobce lepidla o tom, že jeho cementové lepidlo nevyžaduje díky své kvalitě penetraci podkladu, je nutno odmítnout, pokud nejsou přesně uvedeny podmínky, kdy výrok platí. Obvykle lze penetraci bez rizika vynechat pouze na nově provedených soudržných a čistých podkladech. Popsaný stav má pravděpodobně historickou souvislost s tím, že v předpisech pro ETICS včetně ETAG 004 dosud není systémová penetrace podkladu pro lepení zahrnuta do ověřované sestavy komponentů ETICS. Potřeba přesné specifikace vhodného penetračního přípravku pro přípravu podkladu pro lepení i způsobu jeho použití (případné ředění vodou apod.) ze strany výrobce ETICS je tedy zásadní. Při hledání nouzového řešení je třeba vyloučit makromolekulární disperze s nedostatečnou odolností vůči alkalické hydrolýze (např. čistě polyvinylacetátové disperze). Typický případ projevů problémového podkladu a následné celoplošné separace lepidla na konkrétní stavbě jsou vidět na obr. 2 a 3. Takovéto případy jsou i na nových stavbách zjišťovány dodnes.

Obr. 2: Sprašující povrch podkladu je možno orientačně identifikovat stěrem rukou. Na takovémto podkladu bude bez zpevnění penetrací přídržnost cementového lepidla nedostatečnáObr. 3: Celoplošná separace lepeného spoje od sprašujícího podkladu, zjištěná sondou na stavbě, která vykazovala typické projevy svislého posunu celého souvrství ETICS

Vzájemná poloha plastové kotvy a lepicí hmoty pod deskou

V technických předpisech ani v normách pro ETICS dosud není dostatečně vyjádřen požadavek na to, aby plastová kotva byla vždy umístěna do fasádní desky v místě, kde je pod deskou tuhá podložka z lepicí hmoty. Pokud tento požadavek při montáži ETICS není naplněn, dojde vlivem střídavých silových účinků větru (sání = tah, nápor = tlak) k postupnému uvolnění rozpěrné části plastové kotvy z nosného podkladu, protože bez tuhé podložky pod deskou je kotva významně namáhána v rozpěrné zóně i tlakem. Tím postupně dojde k úplné ztrátě fixační funkce kotvy. Typický případ nesprávného umístění kotvy je znázorněn na obr. 4.

Správný postup je tedy tento: Nejprve vybrat vhodný typ kotvy. Nejlepším podkladem pro tento výběr je výtažná zkouška na stavbě. Poté určit výpočtem nutný počet kotev zvoleného typu podle zatížení větrem pro daný objekt. Následně se navrhne rozmístění kotev v ploše desky. Obecná schémata pro rozmístění kotev v desce jsou v příloze C ČSN 73 2902: 2011. Pozor: v praxi zažitá kotevní schémata pro určitý počet kotev na 1 m2 byla navržena pro desky plošného rozměru 500×1000 mm. Pro formát desek 600×1000 mm nebo formát jiný je nutno kotevní schéma přepočítat. V návaznosti na to je možno navrhnout pro zvolené kotevní schéma odpovídající způsob nanášení lepidla na rub desek. Nedodržení požadavku na situování všech plastových kotev do lepicích bodů nebo rámečku je nutno považovat za závažnou chybu montáže ETICS. Rizikovost popsaného stavu potvrzují výsledky dosud provedených prohlídek zbytků ETICS stržených účinky větru – viz obr. 5.

Obr. 4: Typický případ nesprávného umístění plastové kotvy mimo lepicí bodyObr. 5: Část ETICS strženého větrem v Brně. Plastové kotvy jsou umístěny mimo nahodile rozmístěné lepicí body. Podobný stav byl zjištěn na zbytcích strženého zateplení na několika dalších stavbách poškozených větrem

Zápustná montáž talířové kotvy pro ETICS ve dvouvrstvých deskách z MW

V určité fázi vývoje komponentů pro ETICS se na trh dostala dvouvrstvá fasádní deska z minerální vlny s převážně podélnou orientací vlákna s deklarovanou kvalitou TR 10. Z technického hlediska šlo nepochybně o zajímavý nápad, který by mohl pomoci překlenout stávající období nejistoty při spolehlivém upevňování izolantů z MW – podélné vlákno v tloušťkách kolem 200 mm. V době uvedení na trh byla výrobcem této desky striktně předepsána povrchová montáž talířových kotev se šroubovacím aktivačním trnem a s přídavným talířem o průměru minimálně 90 mm. Tento způsob mechanického upevnění v kombinaci s kvalitou dvouvrstvých desek dosud představuje asi nejodolnější variantu mechanicky upevněného ETICS proti účinkům svisle působících zatížení. Jenomže cena byla vysoká a s rostoucí tloušťkou izolantu přibývalo „tečkovaných“ fasád. V roce 2011 byly požadavky výrobce dvouvrstvých desek na montáž redukovány na požadavek povrchové montáže jakékoli kotvy s kovovým trnem s talířem o průměru 60 mm. Během dalších let byla výrobcem desek i oficiálně připuštěna zápustná montáž kotev s talířem o průměru 60 mm, dokonce i zápustná montáž kotev se spirálním talířkem. Doporučení zápustné montáže bez vhodných přídavných talířů, které mechanicky fixují i vrchní tuhou vrstvu desky, lze u dvouvrstvých desek bez nadsázky označit za pokyn nebezpečný.

Největší riziko poruch vzniká paradoxně při použití kvalitních kotev Ejotherm STR U, u nichž při zápustné montáži dochází ke vtlačení proříznuté tuhé vrstvy izolantu do měkčí spodní vrstvy izolační desky (viz obr. 6–8). Je nutno znovu upozornit na to, že výhradní kompetence a zodpovědnost za určení druhu a způsobu montáže mechanických kotev jakož i za určení všech dalších technologických kroků při montáži je na straně výrobce ETICS. Právo na úpravy aplikačních pokynů výrobce ETICS nemá ani projektant v případě, že chce použít pro deklaraci kvality provedeného díla doklady vydané výrobcem ETICS (prohlášení o vlastnostech, prohlášení o shodě apod.).

Obr. 6: Plastová kotva pro ETICS ejotherm STR U patří mezi nejlepší výrobky na trhu. Zápustná montáž se u ní provádí pomocí speciálního přípravku, který povrch izolační desky nefrézuje, ale prořezává. Talíř kotvy následně vtlačí naříznutou část desky o tloušťce cca 15 mm do spodních vrstev izolační desky. Na snímku je vidět, jak z důvodu vtlačení zátky, vyříznuté z tuhé povrchové vrstvy, dojde k zahájení procesu lokální separace vrchní tuhé vrstvy od měkčí spodní vrstvy deskyObr. 7: Plastová kotva ejotherm STR U s vyříznutou tuhou zátkou pod talířem po odstranění měkkých částí dvouvrstvé desky z MW v místě sondy. Vtlačením této tuhé zátky do měkké části desky dojde v místě každé kotvy k lokálnímu rozvrstvení desky. Se zvyšováním počtu takto montovaných kotev se tak paradoxně zvyšuje riziko celoplošné separace vrchní tuhé vrstvyObr. 8: V konečné fázi hrozí, že vrchní tuhá vrstva desek, která není mechanicky nijak upevněna, se může společně se základní vrstvou a omítkou oddělit v důsledku namáhání souvrství ETICS sáním větru a změnami teploty

Mechanické upevnění izolantu kotvami se spirálním talířem

Plastové kotvy se spirálním talířkem (obr. 9) jsou specifickým komponentem sestavy ETICS. Zvláštností těchto kotev je fakt, že jsou vyráběny v omezeném množství délek a do izolantu jsou podle použité tloušťky desek zapouštěny do různých hloubek. Z toho vyplývá fakt, popsaný již v předcházejícím odstavci, tj. že vrstva izolantu nad zapuštěným talířem není mechanicky upevněná. Tvarová a statická stabilita celého souvrství ETICS je tedy významně ovlivněna fyzikálně mechanickými vlastnostmi izolantu. Z tohoto důvodu vzniká názor, že tyto kotvy jsou vhodné pouze pro izolanty, jejichž pevnost a tuhost jsou dostatečné, a tyto vlastnosti se v době plánované životnosti díla při působení možných vlivů významně nemění. Zde se jedná především o možný vliv vlhkosti proniklé do souvrství ETICS. S ohledem na to byl vysloven názor, že tyto kotvy lze na trhu v ČR doporučit pouze pro izolant EPS. Je třeba upozornit na to, že s tímto názorem část výrobců těchto kotev nesouhlasí. I tady ale platí, že konečné slovo má nikoli výrobce kotvy, ale vždy výrobce systému ETICS. Ten má právo i povinnost oblast použitelnosti jednotlivých kotev i postupy při jejich montáži předepsat. Odchylka od postupů předepsaných výrobcem ETICS přenáší zodpovědnost za správnou funkci provedeného díla na realizační firmu. Obecně pro tento druh kotev platí ještě jedna zásada, a to, že tyto kotvy by se neměly umisťovat do spár mezi fasádními deskami. Z toho vyplývá potřeba upravit pro potřebné počty kotev se spirálním talířkem kotevní schémata a v návaznosti na to i způsob lepení desek izolantu k podkladu.

Obr. 9: Plastové kotvy se spirálním talířkem. Oblast a způsob použití těchto kotev je při nedostatku vlastních zkušeností doporučeno předem konzultovat. Opět platí zásada, že pokud se informace z různých zdrojů liší, má vždy nejvyšší váhu pokyn výrobce montovaného ETICS

Poznámka na závěr

Jako pátá část cyklu článků k problematice ETICS bylo připravováno téma „Vliv vlhkosti proniklé do kontaktně montovaného zateplovacího souvrství“. V současné době je již dostatečně popsán vliv absorbované vlhkosti na tepelnětechnické vlastnosti jednotlivých skupin izolantů. Cílem článku však byl i popis vlivu dlouhodobě působící vlhkosti na mechanické vlastnosti izolantů. Výsledky provedených zkoušek se v současné době vyhodnocují. Při interpretaci výsledků zkoušek je třeba postupovat s rozvahou. Proto byl redakci časopisu předložen návrh publikaci této části odložit s tím, že na tomto tématu se dále aktivně pracuje ve spolupráci několika zkušebních laboratoří a předních odborníků.

LADISLAV VALEŠ
Foto: archiv autora

Ing. Ladislav Valeš (*1957)
– absolvoval FSv ČVUT Praha v roce 1981. Získal praxi v oblasti realizace staveb, technologického projektování, zkušebnictví a vývoje stavebních hmot. Od roku 1994 vykonává soustavně činnost znalce v oboru stavebnictví se specializací na vady a poruch staveb. Od roku 2000 se specializuje na vady a poruchy vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS).

Předchozí díly seriálu:
3. část: Možnosti využití nosné funkce lepeného spoje mezi izolantem a nosným podkladem u mechanicky upevněných ETICS
2. část: Materiálová skladba ETICS a požární bezpečnost zateplené budovy
1. část: Otevřené otázky kolem tvarové stability ETICS