V srpnu 2015 byla ve Větrovech u Tábora otevřena nová rozhledna Hýlačka. Vznikla na místě dřevěné hlásky, která shořela v lednu 2012. Nová stavba má na rozdíl od původní rozhledny subtilní kovovou konstrukci. V tomto článku představíme stavbu z pohledu autorů.
Alfou a omegou celého projektu bylo samozřejmě statické řešení, které zpracovával Ing. Hora. Architektonická, stavební i konstrukční stránka objektu jsou u takto specifické stavby „srostlé“. Spolupráci s projektanty z firmy HHStatika můžeme v tomto směru jen pochválit. Staticky nám u samotné věže pomohlo, že jsme vyšli z dlátovitého tvaru husitské hlásky původní vyhořelé Hýlačky. Statickým schématem je dvojice nosných ocelových sloupů vynášejících jak schodiště, tak vyhlídkovou plošinu, zavětrovaných šesti táhly – trojicemi ocelových lan kotvených do země na čtvercovém půdorysu.
| Informace o stavbě Autoři návrhu: Ing. arch. David Grygar, Ing. arch. Martin Kocich, Ing. arch. Pavla Kosová Generální projektant: ARCHITEKTI Grygar & spol., s. r. o. Statické řešení: HHStatika, s. r. o., Ing. Jan Hora Investor: Klub českých turistů Tábor Dodavatel: Lemonta, s. r. o. Výška rozhledny: 35,6 m Výška vyhlídkové plošiny: 25 m Počet stupňů: 136 Cena: cca 5,6 mil. (bez DPH) Na konstrukci bylo použito celkem 33 tun oceli. Termíny: – 1. ledna 2012: shořela původní dřevěná Hýlačka – červen 2012: vyhlášení architektonické soutěže – květen 2013: vybrán realizovaný návrh – červenec 2014: vydáno stavební povolení – březen až červen 2015: průběh výstavby – 1. srpna 2015: slavnostní otevření nové Hýlačky |
Architektonické řešení
Naše představa o transparentní ocelové konstrukci rozhledny byla téměř od počátku jasná. Představu bylo nutno architektonicky a urbanisticky uvést do reálného kontextu s duchem místa. Základní myšlenkou funkčního uspořádání bylo rozdělit zadání na dva objekty: rozhlednu a samostatný objekt zázemí.
Tři hlavní principy
1. Tvar rozhledny je inspirován tvarem původní husitské hlásky. Nárožní hrany, tvořené ocelovými táhly, se sbíhají tak, aby imaginárně opsaly tvar shořelé rozhledny. Toto řešení je elegantní, staticky výhodné a bez přehnané doslovnosti evokuje siluetu původní rozhledny. Odkazem na původní stavbu je ponechání obrysu základů, dobře viditelného z vyhlídkové kabiny. Nová rozhledna stojí částečně právě na tomto půdorysu. Cítili jsme také, že i z důvodů jisté „nostalgie“ musí být interiér kabiny (tj. podlaha, podhled, lavice) vytvořen z přírodního dřeva.
2. Diagonální členění pláště, v původním projektu tvořené eternitovými šablonami, je zopakováno v kosočtverečném rastru ocelové sítě tvořící obal schodiště nové rozhledny.
3. Jako vzpomínka na dramatický konec původní Hýlačky bylo na objektu zázemí navrženo použití opáleného dřeva. Tento neobvyklý a esteticky nesmírně zajímavý stavební materiál je u nás málo využíván, ale tradiční použití má například v Japonsku. Nová ocelová rozhledna se bude třpytit nad „spáleništěm“ jako fénix povstalý z popela. Zázemí bylo navrženo jako horizontální prvek v kontrastu s vertikálou věže. Takto navržená jednoduchá dřevostavba byla bohužel z ekonomických důvodů nahrazena typovým kontejnerem. Tím návrh ztratil jeden z nosných prvků, ale alespoň se povedlo kontejner sladit s ostatními konstrukcemi.
Lokalita
Rozhledna se nachází na plochém kopci Hýlačka asi 3 km jihozápadně od Tábora v příměstské části Větrovy. Okolní zástavbu tvoří převážně rodinné domy, nejbližší jsou asi 40 m daleko. V nejbližším okolí se nacházejí plochy zeleně a vzrostlých stromů. Územím prochází asfaltová komunikace. Ve vzdálenosti zhruba 16 m na jihozápad se nacházejí inženýrské objekty vodárny a ocelové telekomunikační věže.
Orientace nové rozhledny na pozemku je volena tak, aby hlavní pohledová osa z vyhlídkové plošiny směřovala k centru Tábora – stejně jako u původní Hýlačky. Objekt zázemí je mimo půdorys rozhledny na okraji pozemku a společně s rozhlednou, umístěnou těsně u hranice lesa, vytváří na pozemku centrální „náměstíčko“, přirozený cíl přicházejících návštěvníků a místo odpočinku, čekání na pomalejší kamarády, vypuštění batolat z kočárků a zaparkování kol a před výstupem na rozhlednu.
Popis stavby
Vyhlídková věž je ocelová stavba celkové výšky 35,6 m. Vyhlídková kabina má podlahu ve výšce 25,0 m nad okolním terénem. Má oválný půdorys s maximálními rozměry 8,65×4,30 m. Nosnou konstrukci zde tvoří soustava ocelových nosníků podlahy kabiny. Zastřešení kabiny je provedeno rovněž soustavou ocelových nosníků. Přístup z úrovně terénu do vyhlídkové kabiny je po ocelovém schodišti s přímými rameny a půlkruhovými podestami. Schodiště je neseno dvěma ocelovými sloupy umístěnými mezi rameny schodiště, které tvoří hlavní svislou nosnou konstrukci celé věže. Stabilitu zajišťují šikmá ocelová táhla kotvená do kotevních bloků na úrovni terénu a k hlavnímu nosnému rámu v úrovni vyhlídkové plošiny. Kotevní bloky jsou uchyceny do společných železobetonových základů celé věže. Založení hlavních nosných ocelových sloupů je plošné na železobetonové základové desce, v místě pod kotevními bloky táhel je základová konstrukce doplněna hlubinným založením mikropilotami.
Původně navrhovaný samostatný objekt dřevostavby zázemí o nepravidelném trojúhelníkovém tvaru a zastavěné ploše 71 m² byl nahrazen typovým, plně vybaveným sanitárním kontejnerem o rozměru 6055×2435 mm (vnitřní výška 2500 mm, venkovní výška objektu 2850 mm). Obsahuje kompletně zařízené toalety i pro zdravotně postižené a místnosti zázemí pro obsluhu rozhledny.
Konstrukční a materiálové řešení
Základy
Vyhlídková věž je založena plošně. Pod dvojicí hlavních nosných sloupů je umístěna základová deska z monolitického železobetonu o půdorysných rozměrech 7,15×2,8 m, mocnost základové desky je 0,7 m s tím, že úroveň základové spáry je v hloubce 1400 mm pod okolním upraveným terénem. Ze základové desky vybíhají čtyři železobetonové základové pasy šířky 1 m a výšky 0,7 m. Spodní úroveň základového pasu lícuje se spodní úrovní základové desky, tzn. je v hloubce 1,4 m pod počátkem lokálního výškového souřadného systému. Na konci všech čtyř trámů jsou provedeny patky pro kotevní body táhel rozhledny. Kotevní body jsou provedeny jako železobetonové desky tvaru čtverce o vnějším rozměru 2,5×2,5 m a tloušťce 0,7 m, se spodní hranou ve stejné úrovni jako je založení sloupů věže.
Každá patka je doplněna dvojicí mikropilot průměru vrtu 140 mm osazených trubkou 89/10. Délka mikropilot byla navržena 4000 mm s tím, že kořen bude délky 3000 mm. Mikropiloty jsou v patce propojeny ocelovými převázkami profilu 2xUPN260, k němuž bude kotven plech pro kotvení táhel. V rámci osazení ocelových převázek UPN byla možná rektifikace, a to jak ve vodorovném, tak ve svislém směru.
Veškeré prostupy inženýrských sítí základovými pasy a základovou desku byly ošetřeny tak, aby umožňovaly posuny způsobené vlivem sedání.
Vodorovné konstrukce
Podlahová rovina vyhlídkové plošiny je tvořena soustavou ocelových prutů. Profily prutů jsou válcované. Hlavní nosné sloupy věže umístěné mezi rameny točitého schodiště jsou v úrovni pochozí plošiny propojeny ocelovým profilem HEB300, přecházejícím nad sloupy v profil HEB450. Kolmo na tuto spojnici sloupů jsou k hlavním sloupům vetknuty příčníky HEB450. Rovnoběžně se spojnicí sloupů jsou mezi hlavní příčníky vloženy doplňkové profily UPN260. Oválný tvar plošiny je vytvořen ohýbanými profily UPN260, které propojují konce prvků HEB, vyčnívající z centra věže. Na rastr z ocelových prutů je uložena dřevěná pochozí vrstva tloušťky 40 mm z dubových hoblovaných fošen šířky 160 mm, kotvená do hlavních ocelových prvků pomocí navařených ocelových ploten a vrutů.
V úrovni pochozí podesty se nachází rám věže, který přenáší zatížení od kotevních táhel do hlavních příčníků. Rám tvoří profily HEB300 pnuté mezi hlavními příčníky.
Na jednom z hlavních příčníků jsou uloženy schodnice nejvyššího ramene schodiště. Dále je na tomto rámu uložen obvodový prstenec z profilů UPN260, který půdorysně odpovídá obvodu schodiště. Prstenec je zatížen reakcemi z lan sítě, které tvoří tubus kolem výstupní trasy na plošinu.
Zastřešení vyhlídkové kabiny je tvořeno systémem ocelových prvků zavěšených na ocelových tyčích. V každém úchytném bodu se nachází dvojice tyčí profilu 20 mm. Tyče jsou uchyceny do nejvyšší části nosných sloupů. Hlavní složka síly od střešní konstrukce je proto do sloupů vnášena v nejvyšším místě sloupů a ne v úrovni vodorovné konstrukce, jako je tomu u konstrukce podlahy. Použité ocelové profily střechy jsou HEA160 a UPN160.
Podhled stropu tvoří dřevěné hoblované desky tl. 20 mm a šířky 160 mm, materiálově a směrově ložené stejně jako podlaha. Pro výrobu podhledu byl použito dřevo z modřínu, který bylo nutné na místě stavby pokácet. Spoje dřevěných prvků (krov, podlaha, podhled) a ocelových vynášecích rámů jsou provedeny pomocí ocelové pásoviny navařené na hlavní konstrukci. Se dřevem je spojena vruty.
Svislé konstrukce
Hlavními svislými nosnými konstrukcemi věže jsou dva ocelové sloupy. Sloupy se nacházejí mezi rameny schodiště po dvou stranách půdorysného oválu. Sloupy mají kruhový průřez, který se s výškou zmenšuje. Ve spodní části je sloup tvořen trubkou 400,6×30 mm z oceli S355, nad ní jsou umístěny segmenty stejného vnějšího profilu 400,6×20 mm, v části vyhlídkové kabiny pak 324×16 mm a v části nad střechou kabiny 219×20 mm.
Prostorové ztužení
Z důvodu zajištění stability vysokých nosných ocelových sloupů je konstrukce doplněna celkem šesti trojicemi táhel zajišťujícími stabilitu. Táhla zajišťují odolnost konstrukce vůči vodorovným zatížením, zejména od větru. Rozmístění ocelových táhel je všesměrně po obvodu konstrukce, aby bylo docíleno ztužení ve všech směrech. Ztužující táhla jsou v horní části přichycena k hlavnímu nosnému rámu umístěnému ve výškové úrovni pochozí plošiny. Odtud vedou šikmo dolů a jsou uchycena v koncích železobetonových základových kotevních prvků. Namáhání ocelových táhel je výlučně tahové.
Táhla jsou tvořena ocelovými tyčemi z materiálu S460 profilu 36 mm na koncích kotvených pomocí spojovacích prvků DETAN M36 S460. Z transportních a výrobních důvodů je každé táhlo tvořeno třemi samostatnými tyčemi vzájemně spojenými spojkami DETAN MUFFE M36 S460. Pro část nad kabinou jsou použity ocelové tyče funkčně využité stejně jako spodní táhla. Jedná se o celkem šest dvojic tyčových závěsů vynášejících nosné konstrukce zastřešení kabiny. Tyčové závěsy jsou souosé s kotevními tyčemi profilu 20 mm z oceli S460 kotvené do nosníků a horního prvku sloupu pomocí prvků DETAN M20 S460.
Konstrukce schodiště
Hlavními podporami prvků schodiště jsou centrální ocelové sloupy, které jsou obecně hlavní svislou nosnou konstrukcí. Tvar schodišťového ramene je přímočarý, podesty jsou půlkruhové. Přibližně ve středu půlkruhů podest se nacházejí nosné sloupy. Na ně jsou šroubovým spojem přichyceny ocelové příčníky průřezu HEA220 v úrovni každé podesty. Kolmo na tyto příčníky jsou uloženy dvojice schodnic ocelového průřezu UPE220. Schodnice jsou v úrovni příčníku zalomeny do vodorovné polohy a dále pokračují a tvoří tak podestu. Po obvodě podesty tvoří oválný tvar ohýbaný profil UPE220.
Podlahový rošt podest a stupně jsou provedeny z žárově zinkovaného tahokovu, typ TH 47×13/3×5 mm, lemovaného, s výškou 50 mm. Stupně jsou lemované plochým profilem a mají montované bočnice.
Schodiště je po obvodě opatřeno ocelovou sítí s předepnutými ocelovými lanky. Ve vstupní části je síť přerušena vstupním otvorem. Vstupní otvor je tvořen svařeným rámem s příčlí JA80x120x4 a stojkami JA80x80x4.
Opláštění z nerezové sítě
Konstrukce opláštění je vytvořena z diagonální sítě nerezových 2mm lanek s nerezovými spojkami (při úhlu oka 60 °). Aby sít‘ fungovala jako staticky kompaktní celek, je nutné aby tyto svorky byly dostatečně pevně zalisovány proti proklouznutí. Sít‘ je na horním obvodu napletena na nerezovou trubku 21 mm. Tato trubka je připevněna k ocelovému nosnému rastru z ocelových profilů.
Spodní okraj sítě je rovněž napleten na nerezovou trubku 21 mm, kotvenou pomocí plochých kotev do betonového základu. Tato trubka také lemuje rámy turniketů.
Tvar sítě je podporován soustavou svislých 10mm lanek s rektifikací – vidličkami a napínáky. Opláštění je navrženo pro celoroční instalaci – je dimenzováno na zatížení větrem a sněhem dle ČSN EN. Aby nedocházelo ke kontaktu s pozinkovanou konstrukcí schodiště a tím i k poškozování jejího povrchu, jsou podél zábradlí a schodnic našroubovány distanční kulatiny z nerezi.
Výplň zábradlí na vnitřní straně je rovněž z lankové sítě, s oky 120/2 mm, kotvené po obvodu na nerezové 5mm lanko. Toto lanko je protaženo systémovými očky.
Síť kabiny je dole po obvodu podlahy a shora po obvodu podhledu napletena na nerezovou trubku 21 mm. Tato trubka je připevněna k ocelovému nosnému rastru z ocelových profilů. Tvar sítě je v obloucích podporován soustavou svislých 6mm lanek.
Střecha
Konstrukce krovu kabiny je navržena jako soustava pozednic s vrcholovou vaznicí a je uchycena na nosných ocelových profilech s dřevěným bedněním ve spádu 5 °. Na bednění je položena pojistná hydroizolace se strukturovanou dělicí vrstvou a nakašírovanou rohoží. Krytina sedlové střechy je zinková falcovaná s dvojitou stojatou drážkou. Klempířské výrobky na střeše (lemování, závětrné lišty, okapový systém s chrliči) jsou provedeny z TiZn plechu tl. 0,7 mm bez nátěru. Nad okapní hranou jsou osazeny sněhové zachytávače.
Truhlářské prvky
V kabině je umístěna atypická dřevěná lavice z desek MULTIPLEX a dále po obvodu tři pulty pro umístění panoramat výhledu. Pulty jsou navrstveny z dubových fošen, stejných jako na podlaze. Jsou ukončeny ocelovou nerezovou deskou a uchyceny do podlahy přes závitové tyče. V nerezové desce je rytina panoramatu s popisy hlavních bodů výhledu.
Doplňkové ocelové stavební konstrukce
Zábradlí po vnitřním i vnějším obvodu schodiště je provedeno z trubkových profilů DN 42×7 (sloupky) a 42×4 (madla). Veškeré výrobky z oceli jsou žárově zinkováné a na stavbě byly smontovány z jednotlivých dílů.
Vstup do rozhledny je řešen elektromechanickým plnoprůchodový turniketem TPP06 s funkcí Antipanik s průchodností 30 osob/min., který je doplněn o mincovní automat na předsazeném ocelovém. sloupku.
Z vymezeného schodišťového prostoru 1. NP je navržen únikový východ otvíravými dveřmi šířky 0,9 m (ocelové síťované dveře osazené v nerezové síti „oplocení“). Dveře jsou opatřeny nouzovým kováním dle ČSN EN 179.
Úpravy vnitřních a vnějších povrchů
Při sestavování dlažby parteru v místě obrysu staré vyhořelé rozhledny byl použit původní očištěný nezvětralý kámen z rozebraného soklu. Kámen byl ukládán do maltového lože na vyrovnanou betonovou desku. Do maltového lože byla rovněž ukládána dlažba 100x100x60 mm pod samotným oválným půdorysem nové rozhledny. Zbylé zadláždění terénu betonovou dlažbou 1330x430x45 mm bylo z ekonomických důvodů navrženo jako volně ložená dlažba s nepravidelně vyskládanými pásy do zatravněné plochy.
Postup výstavby a zkušenosti ze stavby
Výroba ocelové konstrukce proběhla v prostorách výrobního závodu společnosti Lemonta v Sokolově. Celá ocelová konstrukce musela být z technologických důvodů (výroba, PKO-žárové zinkování, přeprava na staveniště) již v rámci tvorby výrobní dokumentace za úzké spolupráce se statikem rozdělena na jednotlivé díly spojované pak následně pomocí šroubových pevnostních spojů. Po dokončení výroby jednotlivých dílů byla provedena v surovém stavu dílenská předmontáž a vzájemné slícování jednotlivých dílů, aby při vlastní montáži na stavbě nedošlo ke kolizím. Po vybudování základové konstrukce na stavbě byly jednotlivé díly odváženy na staveniště a za pomoci mobilního autojeřábu byla prováděna postupná montáž, tzn. nejprve sloupy v kombinaci se schodišti vč. zábradlí s provizorním zajištěním stability, následně montáž zkompletované vyhlídkové plošiny, montáž a předepnutí ocelových táhel, opláštění nerezovou sítí, montáž zkompletované střechy a dopnutí táhel, to vše za použití horolezecké techniky, tzn. v podstatě bez jakýchkoli montážních plošin nebo lešení, vyjma použití plošiny pro dopnutí táhel. Vzhledem ke konstrukčnímu provedení rozhledny Hýlačka se jednalo zcela o specifický druh montáže.
Pro nás jako autory byla tato stavba velmi zajímavou zkušeností a měli jsme možnost realizovat konstrukci zcela odlišnou od klasických rozhleden, které jsou většinou plošně založené s prostorovým příhradovým dříkem s lineárně proměnným průřezem po výšce. Zajímavou prací pro nás bylo také projektování celé řady atypických, tvarově sladěných detailů a prvků v rámci opláštění nebo interiéru rozhledny. Limitem byl omezený rozpočet na stavbu, kde jsme se v rámci úspor snažili jako architekti hledat přijatelné kompromisy. Věříme, že se podařilo maximum možného.
DAVID GRYGAR
foto Radek Přílepek (3–7) a Martin Kocich (2, 4–19)
Ing. arch. David Grygar (*1974)
absolvoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Vede ateliér ARCHITEKTI Grygar & spol., s. r. o. Specializuje se na obor architektura pozemních staveb – bytové a občanské stavby.
