Podkladní beton versus základová deska

V posledních několika letech se setkávám s tím, že je v projektové dokumentaci, ale často i pracovníky na stavbách podkladní beton pod skladbou podlahy označován nesprávně jako základová deska. Co je to podkladní beton pod skladbou podlahy, co je to základová deska a jaký je účel těchto částí stavby?

Podkladní beton pod skladbou podlahy je první funkční vrstvou podlahy na upraveném terénu. Vytváří zpevněný rovný podklad, na který se pak v dalších krocích provádějí další vrstvy podlah. Dále se na tuto vrstvu zakládají např. i příčkové konstrukce v nejnižším podlaží. Tento zpevněný podklad může být, ale nemusí být vyztužený. Dnes je jakási móda do tohoto podkladního betonu ukládat kari sítě. V dřívějších dobách tomu tak vůbec nebylo. Mnohdy se místo betonového potěru použil například uválcovaný štěrkový podsyp. Záleželo samozřejmě na typu podlahy (montovaná, monolitická aj.) a uvažovaném užitném zatížení. Podkladní beton samozřejmě vyztužený být může, ale v drtivé většině případů je to zbytečné, zvláště pokud se klade na dostatečně zhutněný štěrkový podsyp. Tloušťka podkladního betonu se zpravidla pohybuje od 100 do 150 mm.

Základová deska je druh plošné základové konstrukce, tedy primárně nosné konstrukce, která se používá například v případě, kdy není k dispozici dostatečně únosné podloží. Základová deska má plošných charakter, tj. půdorysné rozměry převládají nad tloušťkou. Tloušťka základové desky začíná cca na 300 mm a může dosahovat třeba i 1,5 m.

Rozdíl mezi podkladním betonem a základovou deskou, jak bylo zmíněno výše, je tedy nejen v tloušťce této konstrukce, míře vyztužení, ale zejména ve funkci, jakou ve stavbě plní. V dnešní době, zejména v segmentu rodinných domů, se pak často lze setkat s podkladním betonem, který je zcela zbytečně masivní a zcela zbytečně vyztužený. Výsledkem jsou pak zbytečně vysoké finanční náklady pro investora a také časové ztráty.

Celý tento miničláněk píšu z jediného důvodu, a to je, že dle mého názoru by především odborná stavební veřejnost (projektanty počínaje a ideálně zhotovitelem konče) měla používat správnou terminologii, když už mezi laickou veřejností dostatečné povědomí chybí. Tím se ovšem dostáváme k jednomu z mnoha nešvarů dneška a tím je nedostatečně kvalitní a nedostatečně podrobná projektová dokumentace, nicméně tento problém se na stránkách tohoto časopisu probíral dříve již mnohokrát…

VOJTĚCH ŠTRBA

Literatura:
1) DOSEDĚL A. a kol. Čítanka výkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1994.

Ing. Vojtěch Štrba (*1978)
absolvoval Stavební fakultu VUT v Brně a je autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. Do roku 2012 pracoval jako statik v několika projekčních kancelářích. Od roku 2012 provozuje vlastní projekční kancelář.