V dubnu letošního roku přišla firma Wienerberger s novinkou – keramobetonovým stropem Porotherm bez nadbetonávky. Od té doby uteklo sotva pět měsíců a objevily se již první realizace. Na jedné z nich si můžeme ukázat jednu z výhod nového stropu – možnost jednoduchého vykonzolování balkónu nebo podesty schodiště i při použití dlouhých, a tedy vyšších trámů.
Na našem příkladu se jedná o stavbu dvojdomku s keramobetonovým zastropením. Na základě vnitřní dispozice s maximálním světlým rozpětím místností 5,8 m navrhl projektant tloušťku stropu 250 mm. Ovšem při zpracovávání kladecího plánu se ukázalo, že pro jednoduché řešení balkónů prostým vykonzolováním nosníků je nutné použít keramobetonové trámy POT 775 (modré osy nosníků v půdoryse – obr. 2). Takto dlouhé trámy však mají kvůli zajištění stability zejména při dopravě a montáži vyšší prostorovou příhradovinu – celková výška trámu je 230 mm (ve výrobním sortimentu firmy Wienerberger tato výška platí pro trámy od délky 650 cm – porovnání viz obr. 1). U klasických keramobetonových stropů s nadbetonávkou je nutné pokládat celoplošně betonářské sítě, ale při výšce trámu 230 mm a celkové tloušťce stropu 250 mm nelze ve zbývajících 2 cm tyto betonářské sítě včetně napojení uložit a zároveň dodržet předepsané krytí výztuže.
Jednoduché řešení představovalo použití keramobetonového stropu bez celoplošné nadbetonávky. U těchto stropů odpadá celoplošné kladení sítí, a tak je možné uvedenou kombinaci vložek a vyšších trámů bez problémů použít a dodržet v daném případě požadovanou výšku stropu 25 cm (obr. 3 – stav před vybetonováním a po něm). Potřebné přivyztužení při horním okraji pomocí příložek je bezproblémové a dokonce se dá říci, že je jednodušší než u varianty stropu s celoplošnou nadbetonávkou. Pro fixaci příložek se používají 300 mm dlouhé pruty, které se přímo položí na keramické vložky, a vytvoří tak „podporu“ pro ukotvení příložek (obr. 4 – modře příložka TP1, červeně pruty pro fixaci – uložení příložek). Tvar vložek je navržen tak, že při použití těchto vzpěr je dodržena i ideální poloha (krytí) příložek R 12. Stejné příložky se použijí i při kotvení trámů po obvodě či nad vnitřními stěnami. V případě potřeby uložení (fixace) horních příložek při vyztužování skrytých průvlaků s větším počtem trámů vedle sebe jsou tyto podpory delší (obr. 5).
Protože je tento strop zcela „kompatibilní“ s již zavedenými stropy Porotherm s celoplošnou nadbetonávkou, bylo i zde možné použít běžné „fígle“ jako např. zavěšení vykonzolovaných konstrukcí – zde podest podél schodiště. Na obr. 6 je vidět schodišťový výřez od stavařského dispozičního zadání přes kladecí plány (rozmístění trámů a vložek) až po detailní řešení zavěšení krajních trámů. Na obr. 7 je pak řešení schodiště s připravenou výztuží pro zakotvení schodišťového ramene před betonáží a po ní.
Vyřešení dalšího podobného „problému“ s dlouhými, a tedy i vysokými trámy můžeme vidět na obr. 8. Zde je vidět řešení nepříjemné dispozice vykonzolované podesty. Pro zachování výšky stropu 250 mm navrhoval investor dobetonování této podesty klasickou dobetonávkou s vyztužením při obou površích (obr. 8a). Projektant při zpracování ještě neznal variantu stropu bez nadbetonávky, ale posléze přivítal možnost kladecí plán upravit a použít pruh stropu bez nadbetonávky. Tato optimalizace je zřejmá z obr. 8b – vložky bez nadbetonávky jsou napříč proškrtnuté. Detailní řešení napojení obou stropů je zřejmé z řezu A–A (obr. 8c). Zatímco v původní variantě byla vykonzolovaná část řešena sítí 8/100 při horním povrchu s příložkami a spodní výztuží po volném obvodě desky, v nové verzi stačilo doplnit příložky k hornímu povrchu (na obr. 8c v řezu A–A značeno číslicí 3). Došlo tak k výraznému zjednodušení realizace, sjednotil se podklad pro omítku a i finanční náklady byly nižší.
O jednoduchosti betonáže stropu bez nadbetonávky svědčí i obr. 9 a spokojené konstatování investora-zhotovitele, že „konečně nemusí při betonáži nic měřit a chodit v zašpiněných botách“. Betonáž stropu trvala 30 minut.
O tom, že strop bez nadbetonávky je zajímavé řešení „těžkého“ stropu zejména pro stavbu svépomocí svědčí i fakt, že tato konstrukce byla letos na veletrhu FOR ARCH oceněna porotou odborníků udělením ceny Grand Prix (obr. 11).
IVO PETRÁŠEK
foto autor
Ing. Ivo Petrášek (*1960)
absolvoval Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Je autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb. Je zaměstnán jako statik u firmy Wienerberger cihlářský průmysl, a. s. Je vedoucím vývoje stropní konstrukce popisované v článku.
