Rodinné domy typu okál se zhruba před čtyřiceti lety stavěly po celé naší republice. Byly oblíbené, jejich realizace, lépe řečeno sestavení, trvala jen chvíli, často na to stačil jediný den. Tyto dřevostavby stále ještě slouží v původním provedení, tu a tam se někdo pokusí o jejich vylepšení. V tomto článku se podíváme blíž na zásadní rekonstrukci okálu, kterou dostalo na starost architektonické studio Pavlíček Hulín architekti.
Majitelům domu se dnes občas stává, že za nimi přijedou známí, kteří jejich dům nepoznají a hledají ho o ulici dál. Rekonstrukce přitom měla omezený rozpočet, takže vzhled stavby se téměř nezměnil, přibyla jen tři okna ve střeše, nová fasáda, nová je také střešní krytina. Autoři návrhu chtěli sjednotit nesourodé prvky domu, tento koncept aplikovali v exteriéru i v interiéru. Obytný prostor otevřeli až k hřebeni, prosvětlují ho nové vikýře. Vzhledem k tomu, že se jedná o dřevostavbu, obložili stěny, stropy i podlahu borovicovou překližkou. Koupelnu a kuchyň navrhli z bezúdržbových materiálů a v monochromatickém provedení.
Zdánlivě snadné řešení
Jedním z požadavků klientů bylo zateplení domu. Mimo jiné i proto, aby dosáhli na dotace z programu Nová zelená úsporám. Starý plynový kotel vyměnili za kondenzační, na střeše jsou dva nové solární panely pro ohřev teplé užitkové vody.
„V prvním podzemním podlaží mají klienti nahrávací studio, kde se nic neměnilo. V 1. NP žije jejich otec, po dobu rekonstrukce tam bydleli všichni, což bylo docela výhodné. Zabývali jsme se v podstatě jen podkrovím. Postupně jsme došli k tomu, že upravíme i bezprostřední okolí, takže vznikla terasa a zpevněné plochy v zahradě,“ uvádí architekt Jiří Pavlíček a dodává: „Fasádu jsme odstranili, na původní konstrukci jsme přidali dodatečnou parobrzdu z OSB desek a zateplení o tloušťce 18–20 cm z minerální vaty. Jedná se o běžné ETICS s omítkou. Okna v 1. NP už byla dříve vyměněna, takže jsme se shodli na tom, že celou fasádu vyřešíme v bílé barvě a také střecha bude bílá. V podkroví jsou nová okna, štítová okna jsou ve stejném rozměru jako dříve. Střechu jsme vyměnili, zůstal jen původní krov. V tomto případě jsme použili necelých 30 cm minerální izolace, jako krytinu jsme vybrali drážkový falcovaný plech. Ze stavebně konstrukčního hlediska se žádný problém neobjevil, ale samozřejmě že konstrukce zastaraly morálně a technicky, například pohledové povrchy. Proto jsme v podkroví kompletně odstrojili a nechali udělat nové rozvody TZB. Zůstala jen základní konstrukce, která je v docela dobrém stavu. Tím, že jsme dům zateplili a opatřili solárními panely, dosáhl na dotaci Nová zelená úsporám v nižší řadě, protože se nezateplovala část pod úrovní terénu ani podlaha. Kolaudace proběhla na začátku roku 2017, bydlí se tam už druhou zimu – ukázalo se, že přeplatky za vytápění jsou docela vysoké, kolem 35 tisíc korun. Klienti měli špatnou zkušenost s letními měsíci v podkroví, pro jistotu jsme tedy instalovali klimatizační jednotky. Za celé léto je však použili snad jen dvakrát nebo třikrát.“
| Konstrukce okálů |
|
Skladba obvodové stěny: z interiérové strany dřevotřísková deska, pod ní je reflexní fólie, která zčásti plnila funkci parozábrany. Následuje dřevěná sloupková konstrukce o tloušťce 9 cm, vyplněná minerální izolací a opláštěná dřevotřískovou deskou. Za touto deskou byla větraná mezera z latí, na kterých byly připevněny azbestocementové fasádní desky. Konstrukce z hlediska stavební fyziky vyhovovaly, nebyly ani problémy s kondenzací vodních par. V počátcích rekonstrukcí těchto dřevostaveb se stavební fyzikou nikdo příliš netrápil, stavebníci si na okály lepili vrstvy polystyrenu. Pro bezpečnou rekonstrukci je dobré použít fasádní systém s nízkým difuzním odporem. Dalším místem pro zateplení je střecha, která v původních okálech nebyla izolovaná vůbec. |
Interiéry
Pod hřebenem střechy byla malá půda, kterou autoři projektu ve střední části zachovali. Přestože prostor půdy byl opravdu malý, obývacímu pokoji otevření do krovu hodně pomohlo, celkově se provzdušnil. Jako povrch zvolili dýhu z borovice, vybrali překližku ve vyšší třídě kvality. Chtěli, aby působila skutečně jako dřevo, aby na něm nebyla vrstva laku. Rozhodli se tedy pro olej, ale zase hrozilo, že dřevo časem zežloutne. Proto si nechali od truhláře připravit vzorky a pak se snažili specifikovat, jakým způsobem budou postupovat. Našli toto řešení: dřevo nejdříve louhem vybělili a pak použili speciální olej, který jeho barvu tolik neovlivní. Ve výsledku je o něco světlejší, než je jeho přirozená barva. Tímto způsobem jsou ošetřeny všechny povrchy z dýhy: podlaha, vestavěné skříně i okenní rámy. Nová okna jsou dřevohliníková, ze strany interiéru mají povrch z borovice, zvenku jsou natřená na bílo.
V kuchyni a koupelně se architekti rozhodli pro barevné povrchy: kuchyně je šedá tak, aby ladila ke kovovým spotřebičům. Koupelna je červená, šatna růžová. Na podlaze je PVC, stěny jsou vymalované voděodolným nátěrem, v kuchyni za linkou je lamino stejné barvy jako skříňky, v šatně lakované MDF desky.
| Základní údaje o stavbě: |
|
Autoři: Pavlíček Hulín architekti |
Hana Vinšová
Foto: Šimon Jiráček
Související články:
Soudobá obnova původního stavení
Rekonstrukce památkově chráněné vily na Vinohradech
Rodinný dům se vrátil k tradičnímu řešení
Dřevostavba ve střeše má výhled do zahrady
