Články, Střechy, Technologie

Správná montáž kovové střechy, která má záruku až 50 let

Přednosti ocelových střech jsou známé a v Česku nejsou nijak nové, i když se poslední dobou dostávají více do popředí. Může za to inspirace skandinávskou architekturou, rostoucí podíl lehkých konstrukcí domů ze dřeva a sendvičových panelů a nakonec jejich dlouhá životnost, podložená u některých výrobců zárukami v řádu desítek let. Klíčová pro funkčnost a životnost střechy je správná montáž.
V minulosti měl zájemce o kovovou střechu zpravidla na výběr jen z pozinkovaného plechu nebo mědi. Měděné střechy přetrvaly dodnes a stále jsou vzhledem ke své ceně spíše raritou. Pozinkovaný plech pak nahradil titanzinek a moderní ocelové krytiny s ochrannými vrstvami na bázi polyesterů a polyuretanů s velmi vysokou životností. Oproti titanzinku mají tu výhodu, že chemicky nereagují s okolními materiály a mají nižší tepelnou roztažnost. Například společnost Ruukki na své střešní krytiny s povrchovou úpravou Pural Matt poskytuje technickou záruku 50 let, ale i tak platí, že pro dlouhou životnost je nezbytná správná montáž.
Krytina Ruukki Classic, Filipova Huť. Tak to má vypadat.
 
1. Přípravné práce a úprava krovů
Před montáží ocelové střechy je potřeba zkontrolovat rovnost a vyrovnání střešní konstrukce a případné nedostatky opravit. Teprve potom je možné natáhnout hydroizolační fólii a přistoupit k montáži latí a kontralatí. Ty slouží jako podklad pro krytinu a vytvářejí provětrávanou mezeru, která umožňuje střeše dýchat, eliminuje vlhkost v podstřešním prostoru a vyrovnává teplotu ve střešním plášti. Brání tím natávání sněhu a tvorbě ledových bariér na okapových hranách střech. Po montáži bednění a latí následuje montáž okapového systému. Teprve potom můžeme přistoupit k montáži vlastní ocelové krytiny. Při zakládání prvních kusů je potřeba dbát na to, aby byl spodek krytiny rovnoběžný s osou žlabu, jinak bude krytina tzv. zubovat.
Špatně založená krytina na latích
 
2. Kotvení krytiny
Ocelové krytiny se kotví do střešní konstrukce pomocí šroubů s podložkou z materiálu EPDM (syntetická pryž). Při kotvení je nutné dbát na to, aby byl šroub kolmo ke střešní rovině, jinak hrozí, že podložka dostatečně neutěsní otvor pro šroub. V takovém místě pak může docházet k zatékání a korozi střechy.
Špatně umístěný šroub
 
3. Řezání a stříhání ocelových krytin
I přes přesné zaměření a rozkreslení střechy je většinou potřeba provést dělení ocelové krytiny. K němu se používají ideálně prostřihovací nůžky, tzv. nibbler, ruční nůžky nebo ruční kotoučová pila s možností regulace otáček a s kotoučkem na dělení kovů. Pro dělení ocelových krytin rozhodně nepoužívejte ruční úhlovou rotační brusku – flexu. Při jejím použití dochází k prohřívání materiálu a odletu okují, které nenávratně poškozují povrchovou úpravu.
Flexou plechové krytiny nedělíme
 
4. Pokrývání
Při instalaci krytiny je nutné mít absolutně čistou obuv nebo používat ochranné návleky. Každé škrábnutí povrchu, způsobené například kamínkem v podrážce, může krytinu znehodnotit a dát volné pole působnosti korozi.
 
5. Dostatečný počet a optimální navržení sněhových zábran podle lokality stavby
Sněhové zábrany už dnes nejsou doménou jen horských oblastí, přestože je stávající normy nepředepisují plošně. Sněhové bariéry by měly být v ideálním případě systémovou součástí celé střechy a být součástí dodávky a montáže celého střešního systému.
Špatně navržené sněhové zábrany
 

podle podkladů společnosti Ruukki