Nabídka variant stropních a podlahových konstrukcí je velice široká. V tomto krátkém článku budu hovořit zejména o skládaných keramobetonových stropních konstrukcích Porotherm MIAKO v souvislosti s jejich užitím v rezidenční výstavbě, a to především RD. Kombinace stropní konstrukce a podlahové konstrukce není náhodná. Zaměřím se zde především na správnost provedení stropních a podlahových konstrukcí, z hlediska dodržení rovinnosti. Tato problematika není až tak často zmiňována, přesto může působit komplikace při kontrole nebo užívání díla. Dále bych zde chtěl upozornit na řešení akustiky a vlivu podlahové konstrukce a jejich provádění.
Rovinnost stropní konstrukce s návazností na skladby podlahy
Základním předpokladem pro provedení kvalitní konstrukce podlahy je správně provedená stropní konstrukce, která kromě mnoha jiných vlastností musí splnit i požadavky na rovinnost povrchu. Při samotném návrhu stropní konstrukce se uvažuje s určitou deformací konstrukce od mezní 1/250 až po běžně uvažovanou 1/350, v případě provádění křehkých podlahových konstrukcí nebo příček lze uvažovat s aktivním průhybem 1/500. S ohledem na další skladby konstrukcí podlahy je potřeba správně dimenzovat konstrukci tak, aby vyhověla rovinnosti povrchu stropní konstrukce. Při běžně uvažovaném průhybu 1/350 u běžného rozponu stropu např. o 4500 mm již nesplníte požadavek na rovinnost pro předepsané odchylky dle ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení u většiny předepsaných tl. potěru, deformace tak může činit až 13 mm. Pro potěry v tl. od 40 do 50 mm je maximální přípustná odchylka 10 mm. Je tedy nutné uvažovat již v projektu s řešením tohoto problému. Jsou v podstatě dvě možná řešení. Navrhnout dostatečně tuhé řešení stropu, s minimální deformací. To ale může stropní konstrukci prodražit. Nebo je možné provést nadvýšení stropní konstrukce při realizaci, které by se mělo vrátit po odstranění podpůrných konstrukcí a tvořit v ideálním stavu rovinu.
Jak se to řeší u stropních konstrukcí Porotherm MIAKO a MIKAO BNK? Řešení je potřeba navrhovat s ohledem na možné využití a konstrukci stropu. Ze zkušeností s těmito stropy budeme hovořit o metodě předpětí před provedením betonáže. Stropní konstrukce MIAKO s přibetonováním v tl. 60 mm a vloženou kari sítí uvažujeme s předpětím 1/300 a 1/400.
Kdy zvolit předpětí 1/300 (na 6 m rozponu 20 mm)? V případech, kdy se dá očekávat větší zatížení v obytných místnostech. Ve všech běžných případech je ale vhodné uvažovat s nadvýšením 1/400 (na 6 m rozpon 15 mm). Důvodem, proč se nadvýšení snižuje, je menší dotvarování po odstojkování stropu z důvodu vyšší tuhosti konstrukce. Dříve se používala běžně 1/300. Se zavedením norem EC, které přineslo větší tloušťky nadbetonování a vkládání celoplošně kari sítí, začalo docházet k menšímu dotvarování. Stropní konstrukce se tak nevrátila do roviny a zůstala v určitém předpětí.
Zásadní věcí u stropních konstrukcí s nadvýšením je správně provedená betonáž, která se neprovádí v rovině (vodorovné), ale tak, aby byla v celém průřezu stejná tloušťka betonu, tedy 60 mm. V opačném případě a v extrému se může stát, že bude tloušťka betonu uprostřed rozponu i o 25 mm nižší. To je špatně jak z hlediska statiky, tak samotné deformace stropní konstrukce. Pokud půjdeme do důsledku, za vliv na stabilitu konstrukce se považuje případ, kdy betonový povrch vykazuje deformaci povrchu na 2m lati větší než 15 mm a lokální (0,2m lati) větší než 6 mm. Obdobně i vychýlení desky, které vykazuje odchylku, vetší než +/- (10+l/500) může mít vliv na stabilitu konstrukce a je nutné hlídat správné provádění.
Z tohoto hlediska jsou velice výhodné a nesrovnatelně jednodušší stropní konstrukce bez nabetonování Porotherm MIKAO BNK, které se betonují na výšku keramických vložek a nehrozí zde nedodržení rovnoměrné tloušťky betonové vrstvy. V tomto případě je naopak nutné uvažovat s tím, že zde není vyztužení celoplošnou kari sítí a je proto potřeba volit vzepětí 1/300 pro dosažení optimální roviny stropní konstrukce a následných podlahových vrstev.
Proč je nutné dodržovat rovinnost stropní konstrukce pro podlahové souvrství? Je to z důvodu následné pracnosti a eliminace možných poruch a vad. Finální povrch podlahy musí vykazovat mezní odchylku rovinnosti povrchu od +/-2 mm do +/- 5 mm dle typu a účelu místnosti. Pro obytné prostory tvoří odchylku +/- 2 mm na nášlapnou vrstvu (pokud výrobce krytiny neuvádí menší hodnotu). To je důvod, proč se vyplatí mít již podkladní vrstvy, včetně stropní konstrukce ideálně rovné. V případě lehké plovoucí podlahy lze provést vyrovnávací podsyp a takto si vytvořit rovinu. U těžké plovoucí podlahy už to tak jednoduché být nemusí vzhledem k požadavkům na dovolené odchylky a možné deformace vzniklé smrštěním a rozdílnou tloušťkou vrstvy potěru. To může představovat problém zejména v konstrukci plovoucího potěru v kombinaci s kontaktní krytinou ať již dlažbou, nebo lepenou povlakovou krytinou, kde se může každá trhlina dříve nebo později propsat do nášlapné vrstvy. U potěrů lze tento problém eliminovat vloženou výztužnou sítí, vyjma potěrů na bázi síranu vápenatého. I v případě, že je plovoucí potěr uložen na rovném podkladu, je nutné přistoupit k vyztužení nebo statickému posudku potěru v případech (a s ohledem na stlačitelnost izolačních vrstev pod ním), kdy je uvažováno větší, nebo lokální zatížení potěru, či zvolení jeho menší tloušťky.
Akustika stropní a podlahové konstrukce
Zásadním parametrem pro stropní konstrukce je také akustika. Většinu lidí napadne v této souvislosti akustika v bytových domech mezi byty, která je stále častěji sledována a investory je vyžadováno její plnění. Ne každého však napadne, že se totéž musí řešit vždy i v rodinném domě nebo mezonetovém bytě, kde i zde v rámci jedné bytové jednotky platí požadavky jak na vzduchovou, tak na kročejovou neprůzvučnost dle ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky, Tabulka 5. Všechny ostatní obytné místnosti téhož bytu musí splňovat R´w = 47 dB a L´n,w = 63 dB, tedy platí i pro rodinné domy. Pro všechny místnosti bytů platí R´w = 53 dB a L´n,w = 55 dB.
Pro rodinné domy platí relativně nižší požadavky, i zde je nutné dbát na správné souvrství a jeho vlastnosti. Čistá stropní keramobetonová konstrukce v závislosti na provedení a tloušťce dosahuje Rw = 48 až 53 dB a Ln,w = 82 až 73 dB. Jsou to relativně vysoké hodnoty, ale proti kročejovému hluku samotná čistá stropní konstrukce stačit nebude. O kročejovém hluku rozhoduje nejenom samotné souvrství, ale i vhodně zvolená nášlapná vrstva. Za nejzásadnější lze považovat samotné provedení skladeb a provedení, resp. návrh instalačního vedení. Uvedu zde pár příkladů, které dokázaly potrápit nejednoho projektanta a developera.
Stejně jako u akustických stěn platí, že se nesmějí provádět zásahy do akustických stěn, stejná pravidla platí i pro skladby v podlaze, a to zejména ve vrstvách, které mají sloužit jako kročejová izolace pod lehké nebo těžké plovoucí podlahy. Často se stává, že v těchto místech dochází ke křížení sítí, nejčastěji vodovodního nebo topenářského vedení, a místa s kročejovou izolací jsou tak oslabena, nebo zcela přerušena. O možném zásahu do samotné nosné konstrukce již raději úplně pomlčím. V kombinaci se špatně provedenou separační vrstvou na této izolaci je pak dílo dokonáno prolitím a spojením betonové konstrukce stropu s potěrem, a dochází tak k úplné „akustické destrukci“ podlahy.
S potěrem a kročejovou izolací podlahy souvisí i dilatační a akustický pásek v tloušťce 10 až 20 mm, který potěr odděluje od konstrukce stěny. Zde může dílo zcela znehodnotit mezera mezi pásky a možné prolití potěru až na stěnu. U lehké plovoucí podlahy pak dotažení nosné desky ke zdivu. Velice důležité je zároveň napojení soklových lišt, které mají také velký vliv na finální výsledek. Nejmarkantnější je to zejména u dlažeb, kdy stačí drobné propojení soklu a podlahy zapomenutým cementovým lepidlem, nebo vyspárování připojovací spáry nevhodnou hmotou a opět je veškerá předchozí snaha zničena. V případech, kdy je použita dlažba, je vhodné používat dilatační rohové lišty, které tento přenos z velké části eliminují.
Z praxe mohu podotknout, že s nadvyšováním stropních konstrukcí a rovinou u keramobetonových stropních konstrukcí Porotherm nebývají problémy, možná i vzhledem k jejich rozšíření a oblíbenosti. Většina zhotovitelů zná pravidla pro nadvýšení a stropní konstrukci řádně předepnou. Velká část se jich provádí na základě kladecích plánů, které zpracovává jejich výrobce Wienerberger zdarma a uvádí požadovaná pravidla pro provedení. Ne však vždy jsou již dodržena pravidla při provádění skladeb podlahového souvrství, byť jsou v projektu správně navržena. V určitých okamžicích stavby je kontrola provádění zcela zásadní a zejména provádění a zpracování detailů kročejové izolace podlahy a správné nadvyšování stropních konstrukcí mezi ně patří.
Autor: Jan Huber, DIS. (*1983)
– absolvent VOŠ, oboru Pozemní stavebnictví a OU obor zedník. V současné době pracuje jako Product Manager společnosti Wienerberger
Související článek:
Rekonstrukce a stavební úpravy nákupního centra PALLADIUM
