Střechy, Technologie

Trh zelených střech v Česku

Během posledních několika let zažívají zelené střechy v České republice nebývalý rozvoj. V polovině devadesátých let budovaly zelené střechy především průkopnické zahradnické firmy a projektovali je architekti zejména se zahraniční zkušeností. Zvýšené povědomí o zelených střechách mezi laickou a odbornou veřejností se začalo formovat po přelomu tisíciletí a provázela ho často skepse způsobená nedostatkem kvalitních informací a spolehlivých řešení. S přibývajícími zdařilými realizacemi rostla po zelených střechách poptávka a s ní rostly i kapacity a schopnosti realizačních firem stejně jako odbornost lokálních výrobců materiálů.

Přelomovým bodem pro obor zelených střech bylo založení odborné Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně v roce 2013. Sekce sdružila nejaktivnější realizační firmy, výrobce materiálů i angažované odborníky, kteří společným úsilím vytvořili dokument Vegetační souvrství zelených střech – Standardy pro navrhování, provádění a údržbu publikovaný v roce 2016 a aktualizovaný v roce 2019. Standardy nastavily v České republice spolehlivá pravidla kvality a udržitelnosti, o která se opírají i národní dotace a komunální dotační programy některých měst.

Od roku 2015 organizuje Sekce každoročně soutěž Zelená střecha roku, odborná i laická veřejnost se tak mohla seznámit s mnoha desítkami zdařilých realizací. Dokazují, že v České republice je řada osvícených investorů, kteří na svých objektech chtějí zelené střechy, schopných projektantů, kteří je umí navrhnout, a kvalitních firem, které umí zelené střechy vybudovat.

BB Centrum v Praze 4 – Michli, kde jsou všechny budovy pokryty zelenými střechamiObr. 1: Dodavatelský (hodnotový) řetězec subjektů v oboru zelených střech v České republice. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Sekce rovněž od svého založení každoročně zjišťuje plochu nově vzniklých zelených střech a monitoruje klíčové ukazatele rozvoje zelených střech v ČR. Sekce je od svého vzniku členem evropské organizace European Federation of Green Roof and Living Wall Associations a v roce 2019 začala pracovat na společném projektu evropské zprávy o vývoji trhu zelených střech a fasád (Green Market Report). Průzkum měl dvě části, první se věnuje veřejné správě a druhá část je zaměřena na firmy. Následuje stručný přehled výsledků druhé části, do které se zapojilo 69 firem.

Graf 1: Služby, které firmy v oboru ozeleňování budov nabízejí. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.infoGraf 2: Produkty a materiály, které firmy v oboru ozeleňování budov nabízejí. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Dodavatelé

Vzhledem k poměrně krátké historii moderních zelených střech v ČR jsou realizační firmy v oboru nejčastěji drobní podnikatelé a malé a střední firmy. Mezi výrobci materiálů pro zelené střechy je zastoupena celá škála velikostí firem: drobní specializovaní podnikatelé, malé a středně velké firmy i nadnárodní dodavatelé ze zahraničí. Postupně v oboru přibývá specializovaných firem, které se soustředí výhradně na segment ozeleňování budov.

Odborné realizační firmy jsou zpravidla nejprve firmy zahradnické, které zelené střechy začaly rea­lizovat jako rozšíření svého portfolia. Obdobně tomu je i mezi lokálními výrobci materiálů pro zelené střechy, kteří jsou postupnou úpravou svých stávajících produktů a vývojem produktů nových schopni čím dál více poskytovat kvalitní a dlouhodobě funkční řešení.

Graf 3: Nárůst firem v oboru ozeleňování budov je patrný na datech o vstupu firem na trh. V 90. letech vstoupilo na trh 16 respondentů, 2001–2010 to bylo 19 respondentů a za poslední období 2011-2019 to bylo celkem 27 firem. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.infoGraf 4: Překážky, na které firmy v oboru narážejí, a jejich četnost. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Nabídka: firmy a jejich produkty a služby

Obrázek 1 poskytuje přehled o subjektech zapojených do odvětví zelených střech na straně nabídky. Ne vždy je do procesu vzniku zelené střechy zapojen celý řetězec a někdy subjekty působí na více než jedné rovině. Stejně jako na další odvětví, i na obor zelených střech jsou navázána přidružená odvětví související například s dopravou (nákladní nebo svislou – jeřábové práce), IT infrastrukturou (projekční software, CRM systémy…), poradenstvím a dalšími
službami.

Pro rozvoj oboru je klíčové identifikovat překážky, jejichž přehled a četnost ukazuje graf 4. Jako nejméně problematické jsou vnímány administrativní překážky jako povolení ke stavbě nebo trvání celého procesu. Překážkou pro většinu firem rovněž není nedostatek know-how a standardů, což svědčí o dobré odborné úrovni v oboru. Naopak nejvíce pociťované překážky jsou vysoká cena v porovnání s očekávanými výhodami a výhrady týkající se hydroizolace a životnosti střechy, což vypovídá o větší potřebě vysvětlovat přínosy zeleně na budovách v dlouhodobém horizontu.

Biodiverzní zelená střecha na střeše rodinného domu v Praze s proměnlivou mocností substrátu a rozmanitou vegetací, zpestřená o „hmyzí hotel“. Foto GreenvilleGraf 5: Vývoj podílu zadavatelů zelených střech 2017–2020. Projekty jsou zastoupeny z hlediska četnosti, nikoli z hlediska hodnoty. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Poptávka: zákazníci a jejich projekty

Ve zprávě k vývoji zelených střech v roce 2019 byl popsán poměr veřejných k soukromým zadavatelům jako 1:6. V roce 2020 zesílila poptávka veřejných zadavatelů, kteří tvořili 24,1 % zákazníků, zatímco 75,9 % zakázek se realizovalo pro soukromého investora. Podíl veřejného sektoru v posledním roce výrazně narostl, což je dáno rostoucím povědomím měst a státní správy o klimatické krizi a snahou jí čelit dostupnými zdroji financování z veřejných rozpočtů (např. dotační titul „Velká Dešťovka“) i snahou jít příkladem v prosazování zelených opatření. Vývoj za poslední čtyři roky z hlediska procentuálního poměru zadavatelů zelených střech shrnuje graf 5.

Zelené střechy jsou navrhovány na čím dál pestřejším spektru objektů. Nejčastějším typem jsou stavby pro bydlení s převahou rodinných domů (graf 6). Nezanedbatelnou a rostoucí kategorii poptávky tvoří školy, kde se zelené střechy mohou stát venkovní učebnou, experimentální či odpočinkovou plochou.

Graf 6: Rozdělení projektů se zelenými střechami dle typu objektu. Projekty jsou zastoupeny z hlediska četnosti, nikoli z hlediska hodnoty. V kategorii ostatní jsou zahrnuty všechny ostatní typy objektů, které mají v celkovém souboru relativně marginální zastoupení. Jsou to budovy jako komunitní / kulturní centra, nemocnice, domovy pro seniory, tělocvičny, hotely, průmyslové haly, vinařství, hasičské zbrojnice, obchodní centra či sportovní haly. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.infoGraf 7: Každoroční přírůstek nově založených extenzivních i intenzivních zelených střech na území České republiky za období 2014–2020. Jedná se o roční přírůstky, ne celkovou plochu zelených střech na území republiky. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Plocha zelených střech v ČR

Nejsledovanějším indikátorem růstu odvětví zelených střech je roční přírůstek nově založených zelených střech, který dokumentuje vývoj v oboru. Tento ukazatel je vypočítán na základě množství dodaného extenzivního a intenzivního střešního substrátu, který je klíčovou složkou skladby funkční zelené střechy. Množství substrátu dodaného do ČR je vynásobeno průměrnou mocností extenzivní, respektive intenzivní zelené střechy, což v součtu vyjadřuje celkový přírůstek nových zelených střech. Na základě zjištěných dat je možné vypočítat, že v roce 2020 vzniklo na území České republiky přibližně 312 000 m² nových zelených střech, což představuje zvýšení přírůstku o 21,9 % oproti roku 2019. Srovnání každoročních přírůstků za sledované období ukazuje graf 7.

Graf 8: Přírůstky extenzivních a intenzivních zelených střech v posledních 4 letech. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.infoGraf 9: Poměr nově vzniklých extenzivních a intenzivních střech v posledních 4 letech. Většinu plochy zelených střech na území ČR tvoří extenzivní zelené střechy. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Přírůstky ploch střech rozdělené na extenzivní a intenzivní střechy ukazuje graf 8 a jejich podíl na celkovém množství nově vzniklých graf 9. Většina zelených střech realizovaných na území České republiky jsou zelené střechy extenzivní, což je dáno zejména nižšími náklady a nároky na konstrukci střechy. Počet i plocha intenzivních zelených střech se však také zvyšuje, protože jak dochází k zahušťování výstavby ve městech, roste potřeba ploch zeleně v zástavbě. Intenzivní zelené střechy někdy ani nejsou k rozeznání od zeleně na rostlém terénu, jelikož se často nachází na úrovni parteru například na podzemních garážích a jsou veřejně přístupné. S rostoucí cenou pozemků ve městech sílí také tendence zakládat intenzivní zelené střechy i jako pobytové plochy na vyšších patrech obytných a kancelářských budov, kde mohou ve formě soukromé zahrady představovat zvýšenou užitnou plochu pro majitele bytů nebo uživatele budovy.

Graf 10: Odvětví zelených střech v posledních letech roste i z hlediska obratu. Odhadovaný obrat v roce 2020 činil 492 mil. Kč. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.infoGraf 11: Vnímání přínosů zelených střech v budoucnu. © Odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, www.zelenestrechy.info

Na základě velkého množství dat z průzkumu bylo možné zpětně dopočítat pravděpodobný historický vývoj v odvětví zelených střech od roku 1990 do roku 2020. Kvalifikovaný odhad nově vybudovaných zelených střech v tomto období ve třech scénářích (optimistický, pravděpodobný a pesimistický) nabízí tabulka 1. Scénáře vychází z neúplnosti časové řady dat, kterou bylo nutné doplnit aproximovanými hodnotami v několika variantách.

S rostoucí výměrou realizovaných zelených střech roste i obrat celého odvětví. V roce 2020 dosáhl obrat odvětví zelených střech hodnoty 492 mil. Kč, což je 7% nárůst oproti roku 2019. Vývoj za poslední čtyři roky ukazuje graf 10.

Budoucí vývoj v oboru zelených střech vnímá většina firem pozitivně, 83 % firem očekává růst oboru, z toho většina firem silný růst o více než 7,5 % ročně. V reakci na to firmy zvažují různé kroky k rozšíření svých kompetencí.

Zelené střechy na administrativních budovách zpříjemňují pracovní prostředíKomunitní zelená střecha na objektu DADA District v Brnětabulka

Trendy, výhledy a očekávání

Zeleň na budovách nabízí přínosy ekonomické, sociální i environmentální. Vnímání jejich důležitosti se může měnit v čase s tím, jak se problémy, na které zeleň na budovách zná odpověď, stávají palčivější. Ukazuje se, že firmy v blízké době očekávají, že environmentální důvody budou hrát největší roli, následovány sociálními přínosy zeleně. Ekonomické důvody pro realizaci zelených střech a stěn jsou vnímány jako nejslabší (viz. graf 11).

Snaha čelit fenoménu městských tepelných ostrovů povede k většímu využívání zeleně v zástavbě na úrovni parteru i na střechách. Na úrovni parteru budou běžné intenzivní zelené střechy, na vyšších střechách se budou uplatňovat extenzivní i intenzivní střechy. Zelené střechy se do budoucna mohou stát nástrojem územního nebo regulačního plánování měst a mohou být cíleně využívány k propojování městské zelené infrastruktury. Velký potenciál mají revitalizace městských brownfieldů, kde mohou být zelené střechy a fasády započítávány do koeficientů zeleně a umožnit tak stavebníkovi zastavět větší plochu pozemku při navrácení zeleně na střechy a fasády budov. Z hlediska mikroklimatu ve městech má ozeleňování stávající zástavby zásadní význam.

Silným trendem je ozeleňování pohledových ploch a snaha o zpřístupnění takových ploch pro příležitostný pobyt, což zvyšuje užitnou plochu nemovitosti. To se projevuje u všech typů střech – extenzivních (například běžecký ovál, posilovna, příležitostné posezení, aj.), polointenzivních (pobytové terasy na rodinných a bytových domech) i intenzivních (ozelenění podzemních garáží ve vnitrobloku bytových domů nebo kancelářských budov, rekreační plocha, produkční zahrady jako forma městského zemědělství). Tendence k rozšiřování užitné plochy domu na střechu s sebou nese nutnost počítat s tímto řešením z pohledu statiky, bezpečnosti i umístění technických zařízení. Vzhledem k překrytí hydroizolační vrstvy vegetačním souvrstvím roste tlak na její kvalitní provedení, které bude spolehlivě fungovat po dobu životnosti budovy.

Trendem v oboru zelených střech nadále zůstává jejich využívání jakožto opatření, která stavebníkovi u novostavby pomáhají vyhovět legislativě a zadržet srážkovou vodu na pozemku. K tomu mohou ještě více přispět systémy tzv. modrozelených střech, které dokážou zadržet kolem 90 % srážkové vody. Tu poskytují rostlinám k růstu a výparu do atmosféry. Nedávným průlomem v české legislativě bylo zavedení snížených odtokových součinitelů u zelených střech pro účely výpočtu poplatku za odváděnou srážkovou vodu. Tato úprava má potenciál zvýšit tempo renovací stávajících střech u budov, které za odváděnou srážkovou vodu musí platit. Jedná se především o kancelářské objekty, výrobní prostory, sklady, haly, školy, nemocnice a další budovy občanské vybavenosti.

Městský park na podzemních garážích, Vlněna Office Park, BrnoZelená střešní učebna na základní škole, Ostopovice

Poptávka po druhově pestrých porostech a ekologických přínosech zeleně roste s tím, jak roste povědomí o dopadech lidské činnosti na přírodu a krajinu. Rostoucí povědomí o rapidním úbytku biodiverzity povede k většímu uplatnění druhově pestrých rostlinných směsí, které přírodě poskytují větší přínosy než monokulturní vegetace. V kontextu strategického směřování Evropské unie bude hrát větší roli ochrana a obnova životního prostředí a se zpožděním lze předpokládat, že se evropská úprava problematiky promítne i do českého prostředí. Ekologizace výstavby se více projeví i mimo přírodní stavitelství v podobě cirkulární ekonomiky a udržitelných materiálů pro výstavbu. Dá se očekávat, že tento růst přitáhne více pozornosti i k zeleným střechám.

S rostoucím tlakem na energetickou účinnost budov a využívání obnovitelných zdrojů energie poroste poptávka po kombinaci zelené střechy a fotovoltaiky. Takzvané biosolární střechy umožňují vegetaci růst i pod fotovoltaickým panelem s vyvýšenou nosnou konstrukcí. Biosolární střechy se také vyznačují větší druhovou pestrostí vegetace i drobných živočichů. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že do budoucna lze předpokládat větší rozšíření těchto systémů i u nás.
Zahušťující se výstavba často neumožňuje využít zeleň v přirozených podmínkách. Prostor, kam se zeleň může rozšířit, představují fasády domů, na kterých budou stále častěji vznikat zelené stěny založené formou popínavých rostlin i pomocí speciálních systémů pro vertikální zahrady.

Závěrem

Zeleň na budovách nabízí mnohačetné výhody, kterých technická opatření těžko dosahují. Zelené střechy a fasády dokážou:
– Hospodařit se srážkovou vodou a přitom regulovat teplotu v blízkém okolí.
– Zbavovat ovzduší prachu i hluku.
– Chránit stavební konstrukci pod sebou.
– Regulovat v konstrukci teplotní extrémy.
– Poskytovat životní prostředí pro rostliny, hmyz, ptáky a další živočichy.
– Zlepšovat lidem životní prostředí.
– Zlepšovat lidské zdraví fyzické i psychické.

Vývoj v oblasti zeleně na budovách dosáhl za posledních několik let v ČR velkého pokroku. Podařilo se rozšířit povědomí o přínosech, nastavit kvalitativní parametry pro zelené střechy, prostřednictvím dobrých příkladů vyvrátit zažité mýty, získat pro zelené střechy podporu veřejného sektoru a vzbudit zájem u dalších oborů. Nadále bude důležité klást důraz na kvalitní provedení, aby nedocházelo k chybám a zelené střechy byly skutečně dlouhodobými a funkčními ostrůvky zeleně ve městech. To se neobejde bez soustavného vzdělávání nastupující i produktivní generace tak, aby kvalitní zeleň na budovách měl kdo navrhovat, realizovat i udržovat. Také proto připravuje Sekce Zelené střechy program Certifikovaný realizátor zelených střech. Jeho cílem bude ověřovat odborné kvality právnických a fyzických osob, které se profesně zabývají realizací vegetačního souvrství zelených střech.

Jana Šimečková
s přispěním Pavla Dostala
Grafy: Zelené střechy v ČR – zpráva o trhu (www.zelenestrechy.info)
Foto: Archiv Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně

Ing. Jana Šimečková (*1960)
Absolvovala obor sadovnictví-krajinářství na tehdejší Vysoké škole zemědělské v Lednici, později bakalářský obor management na PEF MU a žurnalistika na FSS Brno. Od roku 2004 pracuje jako ředitelka profesního sdružení Svaz zakládání a údržby zeleně a redaktorka časopisu Inspirace.

Ing. Pavel Dostal (*1991)
absolvoval VŠE, obor Mezinárodní politika a diplomacie. Je jednatelem společnosti GreenVille service s.r.o. zabývající se realizacemi zelených střech. V roce 2020 byl zvolen předsedou Rady Sekce Zelené střechy při SZÚZ, působí také jako vicepresident mezinárodní organizace European Federation of Green Roof & Living Wall Associations (EFB).

Související články:
Stanislav Fiala: Zeleň v architektuře nelze nemít rád. To by bylo jako nemít rád život
Vegetační extenzivní střecha s certifikací BROOF (t3)
Zelené střechy od projektu k realizaci
Fenomén zelených střech: Přírodě vrátíme dluh a ještě si zajistíme komfortní bydlení