Trvale udržitelné stavění – střešní nadstavby

Příčný řez studií střešní nadstavby – varianta s dřevěnou konstrukcí

Sídliště stárnou a zanedbaná údržba staví rekonstrukci a regeneraci panelových domů do popředí zájmů společnosti. Regenerace sídlištních celků je kontinuální proces, jehož cílem je koncepční přeměna našich sídlišť v příjemné, estetické, účelně uspořádané, kvalitní a ekologické místo pro život obyvatel.

Na danou problematiku můžeme nahlížet ze dvou hledisek:

● Regenerace obytných souborů jako celku, tzn. vzhledu včetně technických parametrů jednotlivých budov a vytvoření estetických, funkčních veřejných prostorů včetně potřebné infrastruktury. S dlouhodobým cílem vytvořit příjemné soběstačné městské části, ne jen noclehárny pro co nejvíce obyvatel.

● Modernizace, rekonstrukce a přestavby stávajícího bytového fondu. Kdy je v prvé řadě zapotřebí zvyšovat užitnou kvalitu bytů. Interiéry jako takové, povrchové úpravy stěn, stropů a podlah, častá umakartová hygienická bytová jádra a vnitřní rozvody inženýrských sítí jsou dávno za hranicí vlastní životnosti.

TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ – TRVALE UDRŽITELNÉ STAVĚNÍ

Trvale udržitelné stavění, udržitelná výstavba, představuje příspěvek stavebního průmyslu k dosažení udržitelného stavu rozvoje v oblasti environmentální, ekonomické a sociálně kulturní. Uplatňování principů trvale udržitelného rozvoje je v ČR zakotveno v zákoně o životním prostředí č. 17/1992 Sb., zároveň jsou základní principy a cíle udržitelné výstavby sumarizovány v Agendě 21 pro udržitelnou výstavbu, vydané CIB Report Publication 237 v červnu 1999.

Udržitelná výstavba je v rámci nového pojetí stavebního procesu v globálním kontextu formulována do tří pilířů udržitelnosti:

● kvalita životního prostředí (vnitřního i vnějšího),

● ekonomická efektivita a omezení,

● sociální a kulturní souvislosti.

Stavění je a stále bude i v budoucnu ovlivněno faktory vyplývajícími z obecného požadavku nutnosti zajištění trvale udržitelného rozvoje. Hovoříme tedy o udržitelné výstavbě, o udržitelném stavění. Zásadní přístup k trvale udržitelnému rozvoji a k trvale udržitelnému stavění klade důraz na zavádění nových principů nejen do výstavby nových budov, ale stejný důraz je nutný i při obnově stávajících bytových fondů a územních souborů. Z pohledu strategie trvale udržitelného urbanistického rozvoje měst je rekonstrukce budov a revitalizace sídel důležitým aspektem.

Jedním z hlavních úkolů trvale udržitelné výstavby je ochrana a zachování volného prostoru a struktury stávajících sídlišť. Lepší využití dostupného prostoru uvnitř měst vede:

● k omezení živelného růstu měst a zamezení fragmentace venkovské krajiny,

● k sanaci demolicemi narušených ploch, zahrnující nové technologie čištění půdy,

● k adaptaci a regeneraci stávajícího prostředí.

 Rovněž snaha o prodloužení životnosti budov je prostředkem k zachování volného prostoru a zastavení růstu potřeby další půdy pro novou výstavbu. Hovoříme o trvale udržitelném hospodaření s budovami, které s sebou přináší požadavek růstu renovační a modernizační aktivity, kdy dochází k prodloužení provozní životnosti existujících budov.

Tato činnost bude klást důraz na:

● nové technologie pro rekonstrukce, přístavby a nástavby budov,

● nové nástroje, např. systémy pro rozhodování,

● nové metody pro posuzování stavu budov.

Z hlediska stavebních materiálů preferujeme prvky s dlouhou trvanlivostí a provozní životností, takové, které se dají případně znovu použít nebo recyklovat. U prvků, které jsou obtížně znovu použitelné, požadujeme, aby byly snadno biologicky rozložitelné.

STŘEŠNÍ NADSTAVBY

Příčný řez studií střešní nadstavby – varianta s ocelovou konstrukcí

Střešní nadstavby jsou jedním z řešení, jak vyřešit nárůst bytů bez zbytečného a často nemožného zahušťování stávající zástavby našich sídlišť. Jsou vhodným prostředkem, jak doplnit chybějící kategorie bytů. Na dnešních sídlištích chybí zejména malé tzv. startovací byty nebo naopak velké, luxusní byty.

Městská sídliště s plochým střešním pláštěm, z 60.–80. let minulého století, umístěná v okrajových částech velkých měst, jsou vesměs velmi hodnotná. Z hlediska přírodního, morfologického, jde často o lokality s jižními svahy, s nádhernými výhledy na město nebo naopak na přírodní scenérie.

Za minulého režimu, kdy se panelová sídliště zabydlovala, stěhovaly se do nich různorodé skupiny obyvatelstva. Nejsou zde soustředěny pouze sociálně slabší společenské vrstvy, kterým tolik nezáleží na okolním životním prostředí. Naopak, v důsledku privatizace bytového fondu je vidět snaha nejen udržet dosud slušnou úroveň sídlištních celků, ale i zlepšit prostředí, v kterém žije třicet až čtyřicet procent obyvatel měst.

Zahájený proces regenerace panelových domů přímo vybízí k vybudování střešních nadstaveb jako vhodného řešení, které je součástí komplexní rekonstrukce objektů.

Výhody střešních nadstaveb

Bez nároků na nové pozemky můžeme vytvořit nové bytové jednotky, ve skladbě kategorií, které nejcitelněji chybí v dané lokalitě.

● Dochází ke zlepšení architektonického výrazu rekonstruovaného objektu, nebo lépe celého obytného souboru.

● Výrazně se zlepšují tepelně-technické parametry obvodového pláště, hlavně zastřešení. Neboť předepsaný normový tepelný odpor obvodových konstrukcí z doby výstavby většiny panelových domů zdaleka nedosahuje úrovně dnešních normových hodnot a doporučení.

● Odstraní se časté problémy se zatékáním plochou střechou, které by si tak jako tak vyžádaly rekonstrukci technicky překonané zastaralé skladby střešního pláště (konkrétně nejčastěji hydroizolační vrstvy a tepelněizolační vrstvy).

● Důležitým bodem je i ekonomické hledisko, které úzce souvisí se zlepšenými tepelně technickými parametry objektu a výraznými úsporami energií určených k vytápění.

● Také z pohledu strategie trvale udržitelného stavění a trvale udržitelného urbanistického rozvoje měst jsou střešní nadstavby jako součást rekonstrukcí panelových budov a sídlištních sídel důležitým aspektem.

Konstrukční řešení

Kvalitní návrh konstrukčního řešení střešní nadstavby představuje komplex technických požadavků, od průzkumu stávajícího objektu přes statické posouzení, studii, vlastní konstrukční návrh řešení, architektonické hledisko, vhodnost použité technologie, ekonomické vyhodnocení až po začlenění do širších vztahů dané lokality.

Nesmíme zapomínat například na nutnost vybudování nového schodišťového ramene a na to, že všechny stavební úpravy se ve většině případů realizují „za provozu domu“ a mají tak svůj sociálně politický rozměr.

Příklad z praxe

Uvedeným příkladem je studie, která navrhuje jedno z možných řešení, střešní nadstavbu na čtyřpodlažní obytný dům typu T-06B. Navrhuje mansardový tvar střechy na doporučení hlavního architekta města, jako nejlépe prostorově využitelný. Jednotlivé materiálové varianty poskytují různé výhody a nevýhody, jako různou hmotnost a tuhost konstrukce, rychlost montáže a potřebu zvedacích zařízení, ekonomické ukazatele apod.

ZÁVĚR

Střešní nadstavby na panelových domech jsou významným prvkem při regeneraci a rekonstrukci sídlištních celků. Toto environmentální řešení přispívá k ochraně a zachování volného prostoru stávajících sídlišť a k zastavení překotného růstu potřeby záboru další půdy pro novou výstavbu.

Problematika střešních nadstaveb by si zasloužila zvláštní pozornost.

MARCELA HALÍŘOVÁ, MARIE HUŠKOVÁ, HANA ŠEVČÍKOVÁ

foto archiv autorek

Literatura:

1) Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu. Cib Report Publication 237, české vydání, Praha 2001.

Ing. Marcela Halířová

absolvovala VUT v Brně, Fakultu stavební. Od roku 1985–1991 pracovala jako projektantka ve Stavoprojektu Ostrava. V dalších letech se zabývala projekční a inženýrskou činností (hlavně suchá výstavba) v soukromých firmách. Od roku 1997 je autorizovanou inženýrkou v oboru pozemní stavby. Od roku 2001 pracuje na VŠB TUO jako odborný asistent.

Ing. Marie Hušková

absolvovala ČVUT v Praze, Fakultu stavební. Od roku 1980 pracovala jako projektant v Báňských projektech Ostrava. Autorizaci v oboru pozemní stavby získala roku 2000. Od roku 2001 pracuje na VŠB TU Ostrava jako odborný asistent.

Ing. Hana Ševčíková

absolvovala v roce 1983 VUT Brno, Fakultu stavební. Od roku 1983 pracovala jako projektant v Pozemních stavbách Ostrava. Od roku 2001 pracuje na VŠB TUO jako odborný asistent.