Téma – Revize norem požární bezpečnosti staveb

Revize norem požární bezpečnosti staveb a požadavky na zateplované stavby

V letech 2008 až 2009 probíhá rozsáhlá revize návrhových norem
požární bezpečnosti staveb. Nově jsou formulovány zejména požadavky
na požární charakteristiky zateplovacích systémů, jejich úroveň
i způsob zkoušení. Mění se i způsob určování druhu
konstrukčních částí a definice nehořlavých hmot. Obsahem
článku jsou ty změny norem, které se bezprostředně dotýkají
regenerace panelové výstavby.

Vliv stavebních výrobků na rozvoj požáru je stanoven třídami
reakce na oheň s označením A1, A2, B, C, D, E, F podle ČSN
EN 13501-1
; dolními indexy se z velké skupiny stavebních
výrobků vyčleňují stavební výrobky, které se klasifikují podle
zvláštních pravidel, případně i zkoušejí podle jiných
zkušebních norem, a to podlahové krytiny indexem
fl a tepelné izolace potrubí indexem
L. Klasifikace kabelů podle reakce na
oheň je určena třídami s označením A, B1, B2, C, D, E, F
s dolním indexem ca.
Stavební hmoty či výrobky, u nichž jsou v normách
a v jiných technických podkladech dosud stanoveny
požadavky stupněm hořlavosti podle dříve platné ČSN 73
0862
nebo indexem šíření plamene podlahových krytin podle
ČSN 73 0863 musí vykazovat třídy reakce na oheň nejméně
podle tabulek 1 a 2.
 
Tabulka 1: Nahrazení požadovaných stupňů hořlavosti třídami
reakce na oheň
Stupeň hořlavosti
Třída reakce na oheň
A
A1
A2
B
B
C1
C
C2
D
C3
E
F
 
Tabulka 2: Nahrazení požadovaných indexů šíření plamene
podlahových krytin třídami reakce na oheň
Index šíření plamene is
v mm.min–1
Třída reakce na oheň
0
A1fl
A2fl
> 0 ≤ 75
Bfl
> 75 ≤ 100
Cfl
> 100
Dfl
Efl
Ffl
 
Třídou reakce na oheň A1 nebo A2 lze zajistit požadovaný
stupeň hořlavosti A.
Pokud jsou v normách řady ČSN 73 08xx dosud
nezměněné rámcové požadavky na „nehořlavé hmoty“, považují se za
odpovídající výrobky třídy reakce na oheň A1 a třídy A2;
výrobky ostatních tříd reakce na oheň se považují za „hořlavé
hmoty“. Toto označení se netýká třídění konstrukčních částí.
V revidovaných normách již nebude uplatněn požadavek na
celistvost, homogenitu a obsah hmotnostně nejvýše 5 %
organických látek pro výrobky třídy reakce na oheň A2.
Požadavky na rychlosti šíření plamene po povrchu vnitřních
i vnějších stěn a podhledů uvedené v normách řady
ČSN 73 08xx se i nadále hodnotí indexem šíření
plamene podle ČSN 73 0863 (popř. ČSN 73 0822) bez
časového omezení.
Další požadavky na povrchové úpravy konstrukcí uvedené
v normách řady ČSN 73 08xx (např. členění do skupin
U1, U2) zůstávají v platnosti bez dalších změn.
Pokud v normách řady ČSN 73 08xx není jmenovitě
uveden požadavek doplňkového hodnocení podle vývoje kouře s1, s2,
s3 (viz čl. 8.4 ČSN EN 13501-1:2007) či podle plamenně
hořících kapek/částic d0, d1, d2 (viz čl. 8.5 ČSN
13501-1:2007
), nebere se při posuzování požadavků podle čl.
3.1.1 ČSN 73 0810 k těmto doplňkovým požadavkům
zřetel.
Konstrukce dodatečných vnějších tepelných izolací
u stávajících objektů s požární výškou nad 12 m se
budou nadále navrhovat podle dosavadních zásad uvedených
v článku 3.1.3 ČSN 73 0810:2005. Za vyhovující
budou považovány konstrukce splňující požadavky pod body 1 až
3:
1. Konstrukce mající třídu reakce na oheň B, jde-li
o konstrukce s výškovou polohou do
hp ≤ 22,5 m (aniž by
výška upravované obvodové stěny přesáhla úroveň stropní konstrukce
podlaží odpovídající této výšce), přičemž výrobek tepelněizolační
části musí odpovídat alespoň třídě reakce na oheň E a musí být
kontaktně spojený se zateplovanou stěnou;
2. Konstrukce mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2
v případech nekontaktního spojení s dutinami, které
umožňují svislé proudění plynů, nebo jsou-li tyto konstrukce ve
výškové poloze hp > 22,5
m;
3. Povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene
is = 0
mm.min–1.
 
Ke třem původním požadavkům by měl být doplněn ještě
následující požadavek na kvalitu provedení nadpraží a založení
zateplovacího systému: konstrukce dodatečných tepelných izolací
musí být v úrovni založení zateplovacího systému
a nadpraží okenních a jiných otvorů (dále jen oken)
zajištěny tak, aby při zkoušce podle ISO 13785-1 nedošlo
k šíření plamene po vnějším povrchu nebo po tepelné izolaci
obvodové stěny, a to přes úroveň 0,5 m od spodní hrany
zkušebního vzorku do 15. minuty zkoušky.
Za vyhovující bez zkoušky jsou považovány zateplovací systémy
založené pod terénem. Při založení zateplovacího systému nad
terénem musí být ze spodního povrchu užity výrobky třídy reakce na
oheň A1 nebo A2 tloušťky alespoň 0,8 mm a při zkoušce podle
ISO 13785-1 nesmí dojít k výše uvedenému rozšíření
hoření při výkonu hořáku 50 kW.
Za vyhovující bez zkoušky se též považují taková nadpraží
oken, u nichž bude ve vzdálenosti do 0,15 m nad stávající
plochou nadpraží užita tepelná izolace pouze z výrobků třídy
reakce na oheň A1 nebo A2 v pásu výšky 0,5 m a tento
horizontální pás bude probíhat nad všemi okny obvodové stěny nebo
minimálně do vzdálenosti 1,5 m od hrany ostění okna. Výška
pásu z nehořlavých hmot může být i menší, ale pak musí
být zkouškou podle ISO 13785-1 prokázáno, že nedojde
k rozšíření plamene nad 0,5 m při použití hořáku
s výkonem 100 kW.
U dodatečných vnějších tepelných izolací stávajících objektů
se musí prokázat, že nedojde k šíření požáru alespoň
u oken nad úrovní hp
12,0 m. Jsou-li provedeny úpravy proti šíření požáru
u jednotlivých oken, nemusí být tyto úpravy u oken
chráněných únikových cest, neboť u těchto oken není riziko
výtoku plynů z požáru. Na dodatečné zateplení objektů
s požární výškou hp
12,0 m nejsou kladeny žádné požadavky; doporučuje se však
postupovat obdobně jako u objektů vyšších. Dodatečné vnější
tepelné izolace jsou změnou (stávajících) staveb, zejména dříve
realizovaných panelových bytových objektů; nejedná se tedy
o právě dokončené objekty či objekty kolaudované po roce
2000.
 
Při určení druhu konstrukční části obvodových stěn se nebere
zřetel na vnější tepelné izolace pokud splňují následující
požadavky:
a) požární výšky objektů jsou do 12,0 m (aniž by výška
obvodové stěny s touto tepelnou izolací přesáhla úroveň
stropní konstrukce podlaží odpovídající této výšce);
b) tepelné izolace tvoří ucelený výrobek (povrchová úprava,
tepelná izolace, nosné rošty, upevňovací prvky, popř. další
specifikované součásti) třídy reakce na oheň B, přičemž výrobek
tepelněizolační části nesmí odpovídat třídě reakce na oheň F
a musí být kontaktně spojen se zateplovanou stěnou;
c) povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene
is = 0 mm.min–1;
u objektů s hořlavými konstrukčními systémy musí být
tento index do 100 mm.min–1;
d) pokud jsou podle normových ustanovení požadovány
v obvodových stěnách požární pásy (např. u stěn mezi
objekty), musí být tepelné izolace jako ucelený výrobek třídy
reakce na oheň A1, popř. A2.
 
Obvodové stěny mohou být hodnoceny jako konstrukční části
druhu DP1 v těchto případech:
a) nosná část obvodové stěny zajišťující stabilitu objektu,
nebo jeho části musí být z výrobků třídy reakce na oheň A1,
popř. A2, jde-li o objekty s požární výškou do 22,5 m,
nebo s vyšší požární výškou, pokud v objektu je
instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení ve všech požárních
úsecích s požárním rizikem; za vyšší požární výšku se považuje
také druhé a další podzemní podlaží. Stejná skladba výrobků
musí být i u obvodových stěn, které nezajišťují stabilitu
objektu nebo jeho části, avšak tvoří nosnou konstrukci vlastní
obvodové stěny; rovněž z vnitřní strany obvodové stěny je
užito výrobků třída reakce na oheň A1, popř. A2;
b) požární úseky, které mají v obvodové stěně otvory
(okna apod.), umožňující výtok kouře (horkých plynů) popř. plamenů
z vnitřního požáru, mají samočinné stabilní hasicí
zařízení;
c) vnější části obvodových stěn podle bodu a) mohou být
i z výrobků třídy reakce na oheň B (třída reakce na oheň
se týká jednotlivých výrobků, tedy povrchové vrstvy,
tepelněizolační vrstvy atd.), pokud:
– stěna není v požárně nebezpečném prostoru požárního
úseku jiného objektu,
– stěna je s touto vnější povrchovou úpravou
v objektu s požární výškou
hp do 22,5 m, aniž by přesáhla
úroveň stropní konstrukce podlaží odpovídající této výšce,
– vnější povrchové úpravy (včetně tepelněizolační části) musí
být uchyceny na nosné části obvodové stěny podle bodu a); případné
provětrávací mezery v povrchových vrstvách, popř. jiné úpravy,
nesmí umožnit šíření požáru (horkých plynů apod.) mimo hranici
požárního úseku na obvodové stěně – index šíření plamene
ip = 0 mm/min,
d) v těch případech, kde není splněn bod b), nebo kde
obvodová stěna přesahuje výšku
hp podle bodu c), popř. kde
začíná stěna podle bodu c) nad terénem v úrovni založení
zateplovacího systému nebo ve stěně jsou okenní a jiné otvory,
musí být zkouškou podle ISO 13785-1 prokázáno, že
v době do 30 minut nedojde k šíření plamene po vnějším
povrchu nebo po tepelné izolaci obvodové stěny přes úroveň
0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku.
 
Středněrozměrová zkouška pro zkoušení reakce fasád na oheň
platná jako ISO norma od roku 2002 bude bezprostředně po vydání
revidované ČSN 73 0810 převzata do soustavy ČSN. Bude
využita pro zkoušení požárně citlivých detailů dodatečného
zateplení fasád v místech jejich spodního vodorovného
zakončení, jako jsou zakládací lišty nebo nadpraží.
PAVEL VANIŠ
 
Literatura
1) ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná
ustanovení.
2) ČSN 73 0862 Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot –
zrušená norma.
3) ČSN 73 0863 Stanovení indexu šíření plamene stavebních
hmot.
4) ČSN EN 13501-1 (73 0860) Požární klasifikace stavebních
výrobků a konstrukce staveb – Část 1: Klasifikace podle
výsledků zkoušek reakce na oheň.
5) ISO 13785-1 Reaction-to-fire tests for façades – Part 1:
Intermediate-scale tests (Zkoušení reakce fasád na oheň – Část 1:
Zkouška středního rozměru)
 
Ing. Pavel Vaniš, CSc., (*1946)

vystudoval VŠCHT v Praze. Je ředitelem divize požární
bezpečnosti ve společnosti CSI, a. s. Je předsedou subkomise pro
požární zkoušky TNK 27 a tajemníkem komise pro požární
zkušebnictví při Českém institutu pro akreditaci. Je také soudním
znalcem v oboru požární ochrana.