Tři bytové domy na Zlíchově stojí na pozemku s výhledem na údolí Vltavy a Vyšehrad. Projekt byl realizován v obtížném terénu ve svahu na vápencovém podloží, kromě toho bylo třeba hornickým způsobem přeložit kanalizaci v hloubce více než osm metrů.
Autoři projektu z ateliéru ABV objekty na pozemku uspořádali a tvarovali tak, aby mezi nimi ponechali průhledy a navázali na charakter vilové zástavby. „Lichoběžníkové, do svahu se zužující půdorysy staveb umožňují širší průhledy z ulice a zároveň i výhledy z bytů na Prahu. V dálkových pohledech skupinu domů prostupuje zeleň svahů, takže působí rozvolněnějším dojmem,“ říká architekt Petr Benda.
Nad niveletu ulice domy vystupují jen o jedno plné a jedno ustoupené podlaží, jejich spodní části ale sestupují o tři podlaží níže po svahu. Na terén navazují terasami a zídkami z gabionů, architekturu dotváří zasklené lodžie. Střechy byly řešeny jako pobytové terasy částečně s extenzivní zelení.
| Základní údaje o stavbě |
|
Místo: Praha 5-Zlíchov Investor: CTR group a.s. Návrh a projekt: Architektonický atelier ABV; autoři – Ing. arch. Petr Benda, Ing. arch. Eva Letovská, Ing. arch. Jan Viktorin; stavební část Ing. Jakub Kašpar; statika Ing. Jan Margold Dodavatel: Ridera Stavební a.s., Divize Praha, stavbyvedoucí Ing. Milan Trsek Finanční objem stavby: 91 mil. Kč bez DPH |
Zakládání a konstrukce
Pozemek má značný sklon směrem k jihu, v západní části dosahující 60 %. Nad povrch místy vystupují vápencové skály, kromě toho stavba zasahuje do ochranného pásma Českých drah. Dle inženýrsko-geologického průzkumu skalní podloží tvoří horniny barrandienského paleozoika, na parcele vystupují dvorecko-prokopské vápence a mladší zlíchovské vápence. Obojí jsou zvrásněné, velmi strmě ukloněné. Nad skalním podložím je kvartérní pokryv, zastoupený deluviálními a proluviálními sedimenty a navážkami. Svahové hlíny jsou většinou písčité a písčitojílovité, s kolísavým podílem úlomků vápence. Přeplavené svahové hlíny jsou písčité, místy přecházejí až do hlinitých písků. V prostoru prvních dvou objektů skalní podklad v dolní části svahu vystupoval až na povrch, výše jej překrývaly hlíny o mocnosti 2,4 m. V místě třetího objektu byla situace odlišná: skalní podklad je zde 7,7–8,5 m pod úrovní terénu a mocnost kvartérních sedimentů narůstá. Základové poměry na staveništi byly hodnoceny jako složité.
Nejprve byly přeloženy inženýrské sítě paženými výkopy. Skalní horniny se rozpojovaly mimo jiné pomocí rozpínavých (trhacích) cementů. Ty se aplikovaly do vrtů, jejichž maximální hloubka sahala k základové spáře, aby nedošlo k poškození horniny pod ní. Domy pak byly založeny na základové desce o tloušťce 250 mm z vodostavebního betonu. Pod nosnými stěnami je deska zesílena na tloušťku 400 mm, na východním a západním okraji ji podporují betonové pasy o šířce 800 mm, na jižním okraji o šířce 600 mm. Součástí projektu byl také drenážní systém pro odvedení vody při havárii trubních sítí.
Z konstrukčního hlediska se jedná o železobetonové monolitické stěnové skelety s vyzdívkou keramickým zdivem. Fasádní plášť domů tvoří kombinace hliníkových prosklených fasád a kontaktního zateplovacího systému. Zábradlí jsou z ocelové rámové konstrukce s prosklenými výplněmi. Zasklené lodžie a rámy oken jsou z hliníkových profilů s výplní trojskla. Čela lodžií jsou obložena lakovaným hliníkovým plechem. Všechny prosklené plochy stíní venkovní hliníkové žaluzie.
Nízkoenergetické stavby
V každém domě je většinou jen jeden byt na podlaží s výjimkou 2. PP, kde je i obytná část mezonetového bytu, přesahujícího do 3. PP. V 1. PP je navíc malý ateliérový prostor a domovní vybavenost. Některé byty mají saunu, v jiných byla sauna integrovaná do zimní zahrady.
Domy jsou nízkoenergetické, veškeré technologie a zabezpečovací techniku ovládá inteligentní systém řízení domácnosti. Otopnou plochu v jednotlivých místnostech tvoří systém elektrického podlahového vytápění (pevně připojené dvoužilové topné kabely s ochranným opletením, typ deviflex™ DTIP – 10 W/m a 18 W/m, max. povrchová teplota kabelu 65 °C). V koupelnách jsou elektrická koupelnová tělesa a přímotopné žebříky, ve společných prostorech nástěnné elektrické přímotopné konvektory.
Ve všech bytech je také decentrální rovnotlaké větrání s nuceným přívodem upraveného venkovního vzduchu, s odvodem spotřebovaného vzduchu a rekuperací tepla (nástěnné rekuperační jednotky jsou v koupelnách či technických místnostech). Ve všech bytech je rovněž chladicí zařízení typu multisplit. V obývacích pokojích jsou ploché podstropní klimajednotky s horizontálním výdechem upraveného vzduchu, v ložnicích nástěnné klimajednotky nad dveřmi. Byty mají venkovní chladicí jednotky na terase, v některých případech jsou venkovní chladicí jednotky umístěné na střeše.
-vis-
