Kampus brněnské Masarykovy univerzity v Bohunicích se stále rozrůstá. Nejnovějším přírůstkem je CEITEC – Central European Institute of Technology, tedy Středoevropský technologický institut. Toto vědecké pracoviště nadnárodního významu založilo šest nejvýznamnějších brněnských výzkumných ústavů zaměřených na oblast infrastruktury živé přírody a mezioborové technologie.
Snad i proto, že někteří zakladatelé institutu jsou z prostoru mimo univerzitu, tvůrci projektu volili volnější formu připojení institutu ke stávající struktuře budov – objekt je výjimečný svým elipsovitým půdorysem, což mělo být i zdůrazněním jeho nezávislého a samostatného postavení a vytvoření špičkových podmínek pro evropské vědecké pracovníky. Řešení je v souladu s architektonickou koncepcí areálu univerzity, kdy jsou do šachovnicové struktury typických pavilonů umístěny atypické budovy se specifickou náplní, například vstupní objekty, aula, knihovna a děkanáty.
Nová budova CEITEC doplňuje systematicky budovaný univerzitní kampus a znovu dokazuje, že high-tech architektura může mít mimořádně vysokou úroveň. Autoři projektu v tomto případě předvedli, že svoji práci mistrně ovládají. Objekt elipsovitého půdorysu, označovaný jako A 35, a především atrium této budovy jsou toho jednoznačným důkazem.
|
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ |
|
Investor: Masarykova univerzita, Brno |
Dvě odlišné stavby
Samotný institut tvoří dvě budovy, které podle zavedeného orientačního systému nesou označení A35 a A26. Zatímco pavilon A26 je typickou stavbou s pravidelným pravoúhlým půdorysem, charakteristickou pro daný kampus, objekt A35 má elipsovitý půdorys a rozlehlé zastřešené atrium, takže se tu stal ojedinělým zjevem.
Budova A26 je určena výzkumu v oblasti genomiky a proteomiky rostlinných systémů. Na její podzemní část navazuje výzkumný skleník a fytotrony – růstové komory, na střeše jsou pak umístěny stíněné pěstební plochy. Hlavní náplní budovy jsou pracovny a laboratoře navržené i vybavené tak, aby umožňovaly špičkový výzkum na vysoké technologické úrovni.
Podzemní část stavby má železobetonovou konstrukci, kde na stropní desce je osazena ocelová nosná konstrukce nadzemních podlaží, využívající spřažených stropních desek z trapézových plechů s nadbetonávkou. Všechny schodišťové konstrukce včetně venkovních únikových schodišť jsou ocelové, obvodový plášť je realizován jako systémová provětrávaná hliníková bloková konstrukce s vloženými okny.
Objekt pro specifická pracoviště a laboratoře
V budově A35 jsou dislokovány výzkumné skupiny zaměřené na strukturní biologii, molekulární medicínu a je tu i centrum neurověd. V budově je řada specifických a atypických vědeckých pracovišť, jako jsou například kryo-elektronová mikroskopie a tomografie, laboratoř RTG krystalografie, nanobiotechnologie, biomolekulární interakce, magnetická rezonance a stíněné výzkumné laboratoře.
Významnou částí objektu je zastřešené atrium, zabírající prostor tří podlaží, které má základní funkci komunikační, současně ale může zastávat i funkci společenského centra – od schůzek malých pracovních skupin až po konferenční akce pro sto účastníků. Laboratoře elektronové mikroskopie a magnetické rezonance jsou umístěny v rozšířené podzemní části objektu, aby se minimalizovaly nepříznivé vlivy okolního prostředí na provoz citlivých technických zařízení. V ostatních částech budovy jsou především pracovny a laboratoře včetně technického a hygienického zázemí.
Prosklené atrium s lávkou a schodišti
Pod střešním světlíkem atria ve tvaru rotačního sféroidu s rozměry hlavních os 61,60 a 29,00 metrů a výškou tři metry je lávka, která navazuje na hlavní komunikaci univerzitního areálu. Ocelová konstrukce lávky má rozpon 18 metrů a je obložena bílým skruženým Corianem. Nosnou konstrukci světlíku tvoří obloukové trubkové vazníky a podélné vaznice, zaskleny jsou transparentními trojskly včetně větracích okenních křídel s ovládáním prostřednictvím elektromotorů.
V interiéru atria se uplatňují prosklené plochy doplněné vloženými akustickými pásy z hliníkového tahokovu, betonové stěny jsou z pohledového betonu. Před nimi je namontována ocelová síť pro popínavou interiérovou zeleň. Výraznými prvky tu jsou i dvě dvouramenná ocelová schodiště, jejichž stupně a zábradlí jsou ze skla. Nosná konstrukce schodiště je podporována pouze v oblasti stropní desky, na straně mezipodesty je zcela bez svislých podpor.
Působivým prvkem jsou i ocelové odlitky hlavic sloupů, podporujících stropní desky v těsné blízkosti schodiště nebo odlehčení průniku kruhových výtahových šachet se stropní deskou prostřednictvím mezery v podhledu a vložením skla do úrovně pochůzné vrstvy podlahy.
Konstrukční řešení
Nosná konstrukce budovy je z monolitického železobetonu. Na základové desce z vodostavebného betonu, podporované systémem pilot, jsou umístěny svislé nosné konstrukce jak stěnového, tak i sloupového charakteru a železobetonové stropní desky. Ve vstupní hale jsou pro rozpětí okolo 13 metrů použity ocelové stropní konstrukce, což umožnilo realizovat v této části objektu nosný systém bez vnitřních podpor.
Předvěšený obvodový plášť z profilovaného hliníkového plechu s povrchovou úpravou v přírodním odstínu doplňují průběžná pásová hliníková okna. Po obvodu celého objektu je pomocná ocelová konstrukce, která slouží k zavěšení nerezové sítě, tvořící podporu pro popínavé rostliny – tento způsob ztvárnění fasády je součástí výtvarné kompozice budovy. V prostoru hlavního vchodu je systém doplněn markýzou s předpjatou membránou.
FRANTIŠEK KULHÁNEK
foto archiv soutěže Stavba roku
Objekt Středoevropského technologického institutu v Brně-Bohunicích získal za příklad high-tech architektury pro high-tech výzkum titul Stavba roku 2014.
