V lednu letošního roku byl v pražském Veleslavíně slavnostně otevřen nový administrativní komplex AFI Vokovice. Dvě na první pohled samostatné kancelářské budovy prostorově i vizuálně komunikují a navzdory odlišným fasádám působí jako kompaktní celek, tvořící novou dominantu Evropské třídy. Nižší, ale naopak prostorově výraznější budově A dominuje šedý geometrický obklad ze sklocementových tvarovek. Vyšší budova B na první pohled zaujme zlatavými pilastry. Komplex ovšem vyniká také svými technickými parametry a energeticky šetrnými řešeními, což nedávno potvrdil zisk certifikátu LEED v nejvyšším stupni Platinum. Budovy s celkovou pronajímatelnou plochou 16 700 metrů čtverečních navrhlo studio DAM architekti pod vedením architekta Jiřího Hejdy a projekční práce zajistil Atelier Smitka.
Pojetí projektu a zasazení do krajiny
Při úvodním konceptu projektu AFI Vokovice, stejně jako u všech námi navrhovaných staveb, byl klíčový pozemek, jeho tvar a okolí. Objekt musel dotvořit území, které do té doby mělo velmi periferní charakter. Komplex budov pro investora AFI Europe přiřadil tento pozemek k městské zástavbě podél Evropské třídy. Spolu s novou stanicí metra tak na hlavní dopravní tepně spojující centrum města s mezinárodním letištěm vyrostl významný bod. I proto budovy odstupují od uliční čáry a vytvářejí místo pro kultivovaný veřejný prostor kombinující charakter náměstí (u vstupů do obou budov) s parkovými úpravami, navazujícími na okolní zeleň. Objekt je jasně viditelný při jízdě po Evropské oběma směry, zvláště pak ve směru od letiště. Nová stanice metra Veleslavín pro změnu přivedla značné množství lidí přímo do parteru budov.
Zadáním investora bylo vytvořit efektivní, moderní kancelářský komplex s přidanou hodnotou kvalitní architektury. V počátcích projektu byl vzhledem k tehdejšímu vlastnictví pozemků zásadní požadavek na etapizaci – proto jsou budovy dvě. V době výstavby již byly pozemky kompletně ve vlastnictví investora, ale původní koncept dvou budov (byť se společným suterénem, kde je umístěno technické zázemí a 285 parkovacích stání) zůstal.
Architektonické řešení stavby
Původní nutnost rozdělit návrh do dvou budov jsme využili i ve hmotovém konceptu – nižší budova A tvoří „záda“ celému areálu, vertikálně koncipovaná budova B tvoří dominantní „hlavu“. Mezi oběma budovami vzniká klidový prostor „nádvoří“ s dostatečnou rozptylovou plochou a se širokými možnostmi parkových úprav (zeleň, vzrostlé stromy, vodní prvky). Budovu B jsme „nadzvedli“ a podložili proskleným parterem s obchodními plochami s přímou vazbou na výstup z metra. Na přání investora byl veřejný prostor doplněn autorskou skleněnou fontánou od prof. Mariana Karla, který zároveň doplnil i interiér hlavní recepce monumentální skleněnou plastikou inspirovanou fasádou budovy. Podařilo se tak dosáhnout dnes ne zcela obvyklého propojení stavby s výtvarným uměním v jeden celek.
Výrazně plasticky tvarovaná fasáda nabízí díky svému zakřivenému průběhu zajímavý a proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí. Tento výraz je nezaměnitelný, jasně se odlišující od unifikovaných obvykle plochých prosklených fasád obdobných staveb. Obě budovy se ve vzájemném vztahu (i každá samostatně) stávají jasným vizuálním logem projektu. Na původních návrzích je zajímavá velká podobnost s realizací – v tomto projektu nám bylo umožněno dodržet původní koncept bez zásadních kompromisů.
Organické tvary půdorysů umožňují překvapivě velmi variabilní kancelářské využití. Z jednotlivých komunikačních jader, která zároveň obsahují potřebný servis jako toalety, kuchyňky, úklidové komory či archivy, se vždy vstupuje do středu nejširší části objektu. V nejužší části se půdorys zúží na klasický trojtrakt se středovou komunikací.
Tato dispozice umožňuje jak pronájem celých pater – s recepcí umístěnou u libovolného jádra –,
tak rozdělení patra na jednotky již od velikosti 200–300 m². Plynulá křivka fasády umožňuje umístění plnohodnotných pracovních míst po celém svém obvodu. Fasáda je modulována podle rozvržení pracovních míst (okno 1,35 m + pilíř 1,35 m). V modulu pilířů (2,70 m) lze stavět příčky, a tak je umožněno jakékoliv využití – od buňkových přes kombi až po halové kanceláře – přesně dle potřeb nájemce.
Stavební a konstrukční řešení
Veškeré fáze návrhu, od urbanistického tvarování hmoty stavby až po finální řešení konstrukčních detailů, byly řešeny s vizí vzniku svébytné moderní ekologicky šetrné administrativní budovy, která je zároveň maximálně vstřícná ke svým uživatelům – tzn. maximum „jednoduchých řešení“ bez závislosti na složitých technologiích (možnost přirozeného větrání, pasivní stínění meziokenními pilíři, vnější stínění oken, jednoduše čitelný libovolně dělitelný půdorys atd.).
Zakřivený půdorysný tvar budovy příznivě snižuje i celkovou plochu fasády – organický tvar je nejvhodnější z hlediska tepelných ztrát a zisků a zároveň umožňuje použitím jednoduché modulace libovolné členění i maximální ekonomizaci výstavby použitím jednoho jediného modulu po celém obvodu stavby. Opakování stále stejného detailu umožňuje jeho dokonalé vyřešení a využití prefabrikace, aniž by toto mělo vliv na kvalitu a sílu celkového architektonického výrazu.
Kancelářské budovy mají velmi přesně dané požadavky na provoz, modulaci fasády, osvětlení a efektivitu. Organické tvarování kancelářské budovy jsme si vyzkoušeli již v projektu Main Point Karlin a velmi se osvědčilo. Dobře fungující vyzkoušené principy pak v dalších budovách rozvíjíme a stále zdokonalujeme.
Nosnou konstrukci obou budov tvoří železobetonový monolit. Skládá se vždy z nosných vertikálních jader a nosných pilířů nebo sloupů integrovaných do fasády. Podél celé zaoblené fasády tak vzniká pruh půdorysně široký cca 7 metrů zcela bez sloupů, který umožňuje naprosto flexibilní uspořádání interiéru kanceláří. Statiku větší budovy A poněkud komplikuje střídání oken a plných pilířů v jednotlivých patrech (dobře viditelné je především na fotografiích ze stavby). Výsledná síla architektonického výrazu však nakonec přesvědčila investora, aby toto řešení zachoval a nepodlehl zjednodušujícím návrhům.
Založení objektu je uvažováno jako plošné, doplněné v místech většího zatížení a menší únosnosti zeminy tlakovými pilotami a tahovými pilotami v místech menšího přitížení podzemních podlaží. Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonový monolitický skelet se třemi či čtyřmi podzemními podlažími a dvěma nadzemními částmi s šesti nadzemními a osmi nadzemními podlažími. Obvodové a základové konstrukce spodní stavby jsou navrženy ze železobetonu s obsahem krystalických vsypů, které zajišťují ochranu spodní stavby proti zemní vlhkosti a podzemní vodě. Spodní stavba je dilatována mezi nadzemními částmi z důvodu rozdílného sedání. Vodorovné stropní konstrukce nadzemních podlaží jsou podepřeny soustavou stěn komunikačních jader, obvodových pilířů a sloupů. Vnitřní sloupy jsou doplněny podstropními hlavicemi. Stabilita objektu je zajištěna soustavou stěn rozmístěných v půdorysu kolem schodišťových jader. Konstrukce střechy je navržena jako křížem armovaná deska doplněná ztužujícími žebry pod stropní desku. Střešní konstrukce byla navržena na přenesení zatížení ze skladby zelené střechy s intenzivní zelení – s proměnnou výškou substrátu.
Na nosnou konstrukci přímo navazuje řešení fasády. Zde jsme i s ohledem na energetickou bilanci hledali řešení, které obsahuje cca 50 % skla a 50 % plné stěny, jež nedovolí přehřívání budovy a v interiéru plní tepelněakumulační funkci. Hlavní fasáda u velké budovy A je složena z jednotlivých oken na šířku modulu 1,35 m (pro kanceláře optimální) střídajících se s plnými pilíři. Ty jsou řešeny jako odvětrávaná fasáda, přičemž tepelná izolace je zde kapotována výrazně plasticky tvarovanými dílci ze sklocementu. Tento materiál máme na fasádách budov ve velké oblibě – technologie výroby stříkáním do forem umožňuje vyrobit téměř jakékoliv 3D dílce bez jakýchkoliv spár na hranách. V projektu AFI Vokovice jsme použili zatím největší rozměry těchto dílců a dosáhli jsme téměř technologicky možného maxima vzhledem k váze a manipulovatelnosti. Díky tomu však budova vypadá jako stavba poskládaná jednoduchým způsobem z velkých betonových „kostek“. Jejich rozměry jsou přes celou výšku patra a dvou stropních desek, na šířku jde opět o kancelářský modul 1,35 metrů.
Menší budova B je obalena o poznání jednodušší rastrovou fasádou, která je však doplněna vertikálními prvky ze zlatě lakovaného plechu. Ty působí jako jakýsi „otisk“ sousední budovy A a zároveň velmi podporují vertikalitu této budovy, která je přitom pouze o dvě podlaží vyšší než budova A. Veškerá okna jsou doplněna v modulu 2,70 m otevíravými štěrbinami, čímž bylo jednoduše dosaženo možnosti přirozeného větrání v libovolné části jakkoliv členěného půdorysu.
Energetická koncepce a řešení
Již od úvodní studie byla zvolena z hlediska tepelných zisků i ztrát příznivější poloprosklená fasáda, kde se francouzská okna střídají s masivními meziokenními pilíři. Její výrazná plasticita poskytuje sama o sobě přirozené stínění prosklených ploch, a snižuje tak požadavky na kapacitu chlazení. Samozřejmostí je doplnění oken o vnější stínění s automatickým řízením (s prioritou manuálního ovládání pro maximální uživatelský komfort). Zavírání venkovních rolet se děje v sekcích v návaznosti na oslunění jednotlivých částí obvodového pláště
Vnitřní komfort je dále posílen osazením tichých stropních indukčních jednotek minimalizujících rychlost proudění upravovaného vzduchu a rozdíly teplot vzduchu v jednotlivých částech místnosti. Oproti stále obvyklým fan-coilům však odpadá elektrorozvod k ventilátorům, nutnost odvodu kondenzátu a celý systém je komfortnější – tišší a s menší rychlostí proudění vzduchu. Podstropní umístění jednotek je ideální z hlediska přirozeného proudění vzduchu, jelikož ochlazený vzduch svojí vlastní vahou klesá dolů a na pracovníky odnikud „nefouká“.
JIŘÍ HEJDA, DANIEL SMITKA
foto archiv autorů, Tomáš Malý (13–18)
|
Budova AFI Vokovice |
Ing. arch. Jiří Hejda (*1970)
absolvoval Fakultu architektury ČVUT v roce 1995. Je společníkem v ateliéru DAM architekti.
Ing. arch. Daniel Smitka, Ph.D., (*1967)
absolvoval Fakultu stavební a poté Fakultu architektury ČVUT a stáže ve Francii a Rakousku. Působil jako pedagog na FA
a FSv ČVUT a North Carolina State University. V roce 2014 založil firmu Atelier Smitka, s. r. o., která komplexně zajišťuje projekční práce u rozsáhlých investorských záměrů.
