Články, Stavitel, Zajímavá stavba

Obchodní centrum Šantovka v Olomouci

V České republice je vysoká koncentrace obchodních center a stále vznikají nová. Jejich architektonická ani stavební kvalita obvykle nedosahuje vysoké úrovně, občas se ale objeví výjimka. V soutěži Stavba roku 2014 se prezentovala dvě, jejichž kvality přesáhly obvyklý standard: Jednalo se o Nákupní a společenské centrum Pivovar Děčín, které vzniklo rekonstrukcí a dostavbou objektu bývalého pivovaru, a Obchodní centrum Šantovka v Olomouci.

Polyfunkční obchodně zábavní centrum Šantovka je situováno na ostrově mezi  Mlýnským potokem a slepým ramenem původního mlýnského náhonu. Jeho  architektonická koncepce vychází ze snahy podřídit hmotové řešení areálu stavbám v blízkém okolí a v centru města Olomouce. Výsledkem je pečlivě komponovaný systém menších, navzájem propojených bloků, jež se otevírají do veřejného prostoru a proporčně navazují na okolní zástavbu. Obchodní centrum s ní koresponduje výškou i měřítkem. Kombinací ozeleněných fasád, zelených střech a zelenými plochami ve svém okolí se nenásilně včleňuje do stávající zástavby a do městské zeleně. 

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ

Název stavby: Obchodní centrum Šantovka 
Místo: Polská 1, Olomouc 
Investor: Galerie Šantovka s.r.o., Dandreet a.s., SMC Development a.s.
Autor: Robert Bishop
Architektonický ateliér: BENOY, Velká Británie
Projektant: Atelier 8000, s.r.o., České Budějovice, vedoucí projektant Ing. Martin Krupauer 
Dodavatel stavby: Metrostav, a.s., stavbyvedoucí Ing. Jan Šlais
Zastavěná plocha: 31 000 m²
Obestavěný prostor: 648 000 m³ 
Náklady: 3 000 mil. Kč bez DPH
Realizace: 02/2012–10/2013

Obchodně zábavní centrum se nachází na ostrově mezi Mlýnským potokem a slepým ramenem původního mlýnského náhonuNákupní pasáž

K důležitým rysům projektu patří i vytvoření živých a atraktivních fasád v místech hlavního pohybu lidí, revitalizace přírodních ploch včetně obnovení přístupu k řece a vznik nových městských veřejných prostorů.

Různé funkce budovy
V obchodním centru s prodejní plochou 46 000 čtverečních metrů jsou desítky obchodů, restaurace, kavárny, multikino, osmnáctidráhový bowling, dále také divadlo a rozsáhlé venkovní dětské hřiště. Objekt má tři nadzemní podlaží a jedno podlaží podzemní, ve kterém je část řešena jako dvoupodlažní parking. Parkovací stání jsou i na střeše – tato část parkingu je s vnějším komunikačním systémem propojena pomocí rampy.

Navzájem propojené bloky se otevírají do veřejného prostoru a proporčně navazují na okolní zástavbuArchitektonické řešení vychází ze snahy podřídit hmoty areálu stavbám v blízkém okolí a v centru města Olomouce

Hlavní vstup je z nově vytvořeného prostoru ve východní části pozemku, kam vede i nová tramvajová trať včetně zastávky. Další vstup je z parkového předprostoru na severní straně budovy, k bezprostřednímu spojení nákupního centra s okolím slouží lávka, vedoucí z Kateřinské ulice do druhého podlaží budovy.

Konstrukční řešení
Stavba je založena na hlubinných velkoprofilových pilotách, které podpírají základovou desku. Celá podzemní část objektu je izolována proti podzemní vodě, radonu (jde o vysoké radonové riziko) a proti bludných proudům. 

Ke spojení nákupního centra s okolím slouží lávka z Kateřinské ulice do druhého podlaží budovyKe spojení nákupního centra s okolím slouží lávka z Kateřinské ulice do druhého podlaží budovy

Železobetonové nosné konstrukce jsou monolitické, případně poloprefabrikované; jedná se o skeletovou konstrukci se systémem ztužujících jader. Stropní konstrukce jsou deskové, kombinované s průvlaky a trámy. Část nosných konstrukcí byla realizována z ocelových prvků (světlíky, prvky fasádních systémů, nosné konstrukce v atriích).

Situace

Princip hlavního veřejného prostoru v řezu, možný přístup k řece

Obvodové pláště tvoří kombinace kontaktních, případně provětrávaných skládaných či sendvičových systémů a celoprosklených fasád. V části jižní a západní fasády jsou ocelové rošty s květníky a pnoucí zelení.

Sebevědomý dům, který dbá na své okolí
Jak se mění obchod? Kdysi to byly jednotlivé obchody v ulicích, obchodníci znali své zákazníky, věděli, jaká jsou jejich přání, vzájemně se ctili a zdravili. Rádi si o tom čteme, rádi se díváme na obrazy toho, jak to bývalo, a to i při procházkách starými jádry měst. Obchody tam sice ještě jsou, ale už to obvykle není pro běžné nakupování a obchodník zůstává v anonymitě za prodavačem a zákazník – obvykle je to náhodně procházející… Pak přišly obchodní domy, moderní vzdušné, vše pod jednou střechou a v pohodlí, s dostatkem doprovodných služeb a atrakcí, tu vyhlídková terasa, tam kavárna či restaurace, k tomu se předpokládalo, že také s výjimečným zbožím. I to všední tam bylo, pravda, někde stranou, ale bylo.
Někde se tomu blížily plnosortimentní samoobsluhy, tam už ale chyběly služby, chyběl komfort a jakákoli nadstavba a časem chybělo i zboží. Když však byly zrovna tyhle obchodní pavilony doplněné obnovenými malými krámky, a to i tam, kde se s nimi vůbec nepočítalo – na sídlištích v kočárkárnách – zdálo se, že obchod se zase stane onou dřívější společenskou událostí, že se srovná vztah zákazníka a prodavače, který kdesi cestou hodně utrpěl.
Jenomže čas se nikdy nevrací. Obchod se znovu proměnil. Stal se sice společenskou záležitostí, ale poněkud jinak. Do módy přišly nákupní galerie. Kombinace jednotlivých obchodů a obchodního domu – vše pod jednou střechou, ale přece v oddělených obchodech. Pro architekturu ta první doba nebyla pěkná – jednoduché montované krabice, uvnitř však iluze čehosi výjimečného, mimořádného. Iluze, která se ani nesnažila vypadat trvanlivě. Nákupní galerie rostly především na okrajích měst, aby se k nim dalo pohodlně dojet, dobře zaparkovat – a tam na vzhledu tak moc nezáleží. Stavba se stejně skryje za reklamu… K jádrům měst se blížily opatrně. A jen zvolna se začaly chovat jako architektonická díla.
K nim patří i olomoucká Šantovka. Vznikla na místě opuštěného průmyslového areálu. Brownfieldy jsou v poslední době populární jako téma rekonstrukcí a konverzí, ale ne každý z nich je skutečně přestavitelný a využitelný. V Olomouci se rozhodli z brownfieldu vytvořit na místě výrobního průmyslu objekt pro průmysl spotřební a zábavní. Tím, že Šantovka vznikla až tak pozdě a s místní zkušeností nákupního centra na okraji města, věděla, na co si má dát pozor. Fyzicky to je sice jedna stavba, ale pojednaná a rozčleněná jako městský okrsek s několika vstupy, s různými přístupy a příjezdy, před hlavní stavbu vystupují tři jinak tvarované pavilony, všechny části s fasádou plnohodnotně řešenou jako sebevědomý dům. Dům, který dbá na své okolí – nejen že nechal místo pro nově proloženou tramvaj, ale také pro zelené terasy, pro novou lávku, jež umožnila pohodlnější spojení s městem – tady už se nepočítá jen s těmi, kdo přijedou autem, sem se snadno dostanou i pěší. K péči o okolí patřilo i vyčištění a vlastně obnovení mlýnského náhonu – Šantovka stojí na plnohodnotném ostrově a voda ze všech stran skutečně teče.
Uvnitř je hlavní ochozová třípodlažní hala, která obchází střední jádro, z ní se chodí do samostatných obchodů, do kaváren a restaurací, tak jako snad ve všech nákupních galeriích. Sympaticky působí bohatší tvarování ochozů v patrech, s dostatkem odpočinkových nebo jen vyhlídkových míst – vyhlížet lze na ruch obchodování, ale také na ulici. Co Šantovku od ostatních objektů tohoto typu odlišuje, je jedno nečekané zařízení – v nejvyšší úrovni, se samostatným vstupem ze střešní parkovací trasy je komorní divadlo, půvabné, nápadité, jistě že je tu využit prostor spíše zbytkový – ale využit je velkoryse.
Je to nákupní galerie, která má dost předpokladů k tomu, aby u historického jádra Olomouce skutečně žila. Je pohledná – dá se na ni koukat i z venku, dá se kolem ní procházet, dá se do ní vstoupit a stále si držet kontakt s venkem. Dá se do ní chodit nejen nakupovat a najíst se, ale kromě obvyklých bowlingů a kin je tu taky ještě něco navíc. Mimo divadla i exkluzivní vyhlídka na panorama městského jádra … Tady už se o společenské nabídce dá docela jistě mluvit. 
Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.

Střešní konstrukce jsou vesměs ploché s povlakovými hydroizolacemi, část z nich tvoří střechy zelené. U teras je použita dlažba na podložkách, pojížděné střechy stejně jako parking na střeše využívají silniční železobeton. Světlíky nad pasážemi jsou opatřeny tepelně izolačním bezpečnostním pochůzným sklem. Technologická zařízení na střeše kryjí designové žaluziové konstrukce. 

Vnitřní dělicí konstrukce využívají tradiční zděnou technologii s použitím keramických prvků či prvků z lehkých betonů, případně sádrokartonových konstrukcí, které dělí i pronajímatelné prostory. V budově se vyskytují sádrokartonové podhledy v kombinaci s podhledy kovovými nebo dřevěnými s protipožární úpravou.  V chodbách a vybraných technických místnostech jsou demontovatelné minerální podhledy, ostatní technické prostory jsou bez podhledových konstrukcí. 

Vertikální komunikaci v budově zajišťuje jedenáct schodišť, sedmnáct výtahů, dvacet eskalátorů a čtyři travelátory.

FRANTIŠEK KULHÁNEK

Obchodní centrum Šantovka získalo, za vytvoření nového městského obchodního bloku se zřetelem k urbanistickým zásahům do městské struktury, titul Stavba roku 2014.