Vila postavená ve 30. letech 20. století na okraji pražské Ořechovky za léta užívání ztratila na svém lesku, přesto její charakter a nesporné architektonické kvality nezmizely. Nové vnitřní uspořádání domu, tj. rozdělení na více samostatných bytových jednotek s vlastními vstupy, vyžadovalo nezbytné zásahy do fasády. Původní rozvržení vily totiž zahrnovalo pouze dva samostatné byty. Všechny nově vzniklé prvky vycházejí z původního tvarosloví a materiálové podstaty. Jsou zakomponovány do stávající stavební substance s pokorou a respektem. Vila si zachovává svůj původní výraz a působí jako by zde v této formě stála od nepaměti.
Jedna změna střídala druhou
Nejvýraznějším zásahem vně objektu byla změna hlavního vstupu a s tím spojené vybudování nového schodiště. Historická reminiscence původní vertikální komunikace s ladnými křivkami zábradlí ponechává domu vážnost.
Zadní část domu směrem do zahrady byla více otevřena do zeleně. V druhém nadzemním podlaží vznikl velkorysý vstup na balkon pomocí velkých prosklených dveří. Podkrovní část je doplněna o vikýř s jemnými prolisy na fasádě, které naznačují, že šlo o novodobý zásah. Ovšem i tento prvek se stává pevnou součástí stávající stavební struktury a vytváří pevný a svébytný celek.
Původní dřevěná špaletová okna a dveře byly nahrazeny replikami, které kopírovaly jejich členění a materialitu. Nově vzniklé výplně otvorů byly navrženy v obdobném duchu, aby dům jako celek působil jednotně. Původní fasáda bez výrazného zdobení či ornamentu byla obnovena včetně jemných detailů u okenních otvorů nebo římsy. Nedílnou součástí celkových úprav bylo i řešení předprostoru domu s novou garáží a revitalizace zahrady za domem. Nová garáž určená pro dva automobily je navíc rozšířena o technické a skladovací zázemí domu. Tento nově vzniklý objekt se nachází v rozšířené půdorysné stopě původní jednomístné garáže.
Typické oplocení pro střešovickou vilovou čtvrť včetně tvarosloví sloupků a dřevěné výplně bylo obnoveno i s původní nezaměnitelnou barevností. Zahrada byla terasovitě rozčleněna, aby bylo možné jednotlivé bytové jednotky v různých výškových úrovních propojit s exteriérem. Zároveň určitá diferenciace zahrady pomáhá vytvářet soukromnější prostory pro jednotlivé obyvatele vily.
Dům se otevřel
Bytové jednotky jsou přístupné samostatnými vstupy. Prostory v mírně zahloubeném podlaží mají přímý přístup na zcela soukromou část zahrady. Součástí návrhu interiéru bylo i řešení kuchyně, úložných prostor a krbu. Zpracování vnitřních prostor vily se nese ve stejném duchu a je založeno na stejných principech jako řešení exteriéru domu. Důraz na detail, řemeslné zpracování, střídmost a nadčasovost navrženého nábytku, to jsou základními atributy, které lze nalézt na sebemenším použitém prvku v interiéru. Bytová jednotka v prvním nadzemním podlaží je řešena obdobně jako prostory o patro níže, tento byt má ovšem velkorysé propojení na sdílenou zahradu za domem. Největší obytný celek se nachází v druhém nadzemním podlaží a v podkroví. Interiér tohoto bytu byl navržen kompletně dle konkrétní představy jeho obyvatel.
Technické a technologické řešení změn
Neméně podstatným úkolem při návrhu rekonstrukce vily bylo její technické a technologické řešení, aby objekt splňoval náročné požadavky na energetickou úsporu a zároveň si zachoval svůj autentický výraz. Dům je zateplen kontaktním zateplovacím systémem, konkrétně 18 cm minerální vaty, ovšem tento zásah není na první a leckdy ani na druhý pohled patrný. Tomu napomáhá i použití stříkané omítky, zejména její hrubší struktura. Kompletně vyměněny byly dveře a špaletová okna.
| Základní údaje o stavbě |
|
Jména autorů: monom – Ing. arch. Michal Bernart, Ing. arch. Igor Hobza, Ing. arch. Jan Bradáč |
Renovací prošla rovněž střecha včetně výměny keramických střešních tašek a doplnění o střešní okna, která prosvětlují podkrovní část bytu. Jako zdroj vytápění bylo použito tepelné čerpadlo s rekuperací včetně nezbytného nuceného větrání.
jiki
foto Alexandra Timpau
