Ikonický komplex Paláce Špork, který se nachází v centru Prahy mezi ulicemi Hybernská a V Celnici, byl nedávno zcela přestavěn developerskou společností SEBRE podnikatele Petra Němce, která barokní a klasicistní palác vydražila od Českých drah za 190 miliónů korun. Pod změnami je podepsán architekt Stanislav Fiala. Samotnou rekonstrukci provedla firma Hinton, a. s. Palác Špork má ve svých zdech příběh několika stovek let.
Jeho levá část – původní barokní Swéerts-Sporckův palác – prošla po roce 1783 klasicistní přestavbou, kterou vedl architekt Stavovského divadla Antonín Haffenecker. Pravou jednopatrovou klasicistní budovu přistavěl roku 1790 architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi. Ve dvacátých letech minulého století pak architekti Bohumír Kozák a Karl Jaray přidali dvě dvoupodlažní budovy ve dvoře za palácem směrem do ulice V Celnici. V roce 1926 byl klasicistní palác na straně Hybernské ulice zbořen a na jeho místě postavil renomovaný architekt Josef Gočár novou budovu, na které zachoval původní klasicistní fasádu. Po znárodnění v roce 1948 byl celý komplex vystaven necitlivým úpravám a celkově zanedbán.
| Rekonstrukce Šporkovského paláce |
| Zhotovitel: HINTON, a. s. Projektový manažer: Ing. Ondřej Bielak Vedoucí projektu: Rostislav Cichoň Investor: Šporkovský palác, a. s. (SEBRE, a. s.) Architekt: Ing. arch. Stanislav Fiala, Fiala + Němec, s. r. o. |
Vzpomínky architekta
Rekonstrukce byla svěřena architektovi Stanislavovi Fialovi, držiteli mnoha ocenění, který byl dvakrát nominovaný na prestižní cenu Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe. Tři jeho realizace byly dokonce zařazeny do prestižního přehledu světové architektury Phaidon Atlas of Contemporary World. „Nechtěli jsme původní věci obrousit a udělat z nich krásné, nové, naleštěné věci, chceme to nechat s patinou,“ říká Fiala.
„Novým projektem jsme se vrátili k podstatě paláce – zachovali jsme gočárovskou kvalitu a představujeme ji, rozvinuli jsme objekt i jeho okolí citlivými a smysluplnými úpravami. Původní prvky jsme očistili, vše nové jsme směřovali k maximální jednoduchosti a současnosti tak, aby vzniklo příjemné napětí mezi historickým a aktuálním. Kromě jiného došlo ke zrestaurování hodnotné tapety, umělého mramoru, dobové dlažby a prvorepublikového kování. Odkryli jsme betonové stropy a sloupy, přidali velkorysé skleněné dělicí plochy a průhledy. Prostor však zůstal variabilní tak, aby umožňoval otevřenou dispozici i případné dělení podle individuálních potřeb,“ dodává Fiala.
Odstranění nánosů
Nejsložitější byla rekonstrukce hlavní bankovní haly, ve které vznikla restaurace. Sklobetonová klenba haly byla zakryta vrstvou asfaltové lepenky. „Sklobetony jsou technicky trochu problém, protože po letech začnou praskat a zatéká jimi. Socialističtí hospodáři si s tím nevěděli rady, tak to zaasfaltovali,“ vysvětluje Fiala. Asfaltová vrstva se musela odkrýt. „Dávat tam novodobé sklobetony mi není úplně sympatické,“ dodává Fiala. Architekt navrhl použít namísto luxferů čisté sklo a zachovat jen sklobetonové oblouky. „Je to inspirace z Metropolitního muzea umění v New Yorku,“ doplňuje Jan Fidler.
| Komplex dvou budov |
| Swéerts-Sporckův palác (také Swéerts-Šporkovského palác) je komplex skládající se ze dvou budov v pražském Novém Městě: – Levá budova (Hybernská č. o. 3) je barokní dvoupatrový palác z let 1694–1699 od Jeana Baptiste Matheye, po roce 1783 přestavěný Antonínem Haffeneckerem ve stylu klasicismu. Sochařskou výzdobu včetně dvou portálů s antickými božstvy vytvořil Ignác František Platzer. Budovu vlastní Univerzita Karlova v Praze a slouží Filozofické fakultě UK, především Ústavu translatologie. – Pravá budova (Hybernská č. o. 5) je jednopatrová klasicistní přistavěná roku 1790 architektem Ignácem Janem Nepomukem Palliardim. Dekorace ve štuku a kamennou plastiku vytvořil opět Platzer. Moderní přístavba v zadní frontě z let 1923–1925 byla určena pro Anglo-československou banku a byla realizována dle návrhu Josefa Gočára v ustupujícím art déco a konstruktivismu. Pravou budovu paláce přilehlou k Lidovému domu vlastnily do roku 2011 České dráhy, které ho po několika letech pokusů v dražbě prodaly jen za 190 miliónů Kč. |
Budiž světlo
Cílem rekonstrukce bylo modernizovat komplex, dodat mu více přirozeného světla, transparentnost a očistit a zachovat prvky prvotřídního Gočárova designu. Obě dvorní křídla dostala dvě patra moderní nástavby a propojila se tak ve střešních podlažích s Gočárovou budovou.
| Technické parametry |
|
– dva vstupy do objektu přes reprezentativní recepce, |
Podle slov předsedy představenstva Sebre Jana Fidlera nejde investorovi o rychlou přestavbu a následný prodej nebo pronájem, jak je tomu u podobných projektů zvykem, ale o dlouhodobý záměr. „Naše strategie je si budovy nechat, neprodávat je,“ dodává Jan Fidler. Náklady na přestavbu přesáhly čtvrt miliardy korun. Rekonstrukcí vzniklo 9450 metrů čtverečních pronajímatelných ploch. Největší část, přes 5000 m², je určena pro administrativu.
Právě v této podstatné části objektu nyní sídlí firma Dentons. „Nová kancelář vytváří soudobou atmosféru a příjemný prostor pro setkání s našimi klienty. Moderně řešený interiér ladí s naší firemní kulturou vyznávající inovace a transparentnost,“ uvedl Ladislav Štorek, vedoucí partner Dentons pro Českou republiku. „Naše nové, větší prostory budou také lépe vyhovovat rostoucím potřebám firmy. Jen za poslední rok stoupl počet našich právníků a dalších profesionálů o téměř třetinu.“ V pražské kanceláři Dentons v současné době působí 75 právníků a dalších profesionálů, včetně 16 partnerů, a její právníci působí na českém trhu již více než 25 let.
jik
