Články, Zajímavá stavba

Podzemní komplex na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi

Doprava je v historických centrech měst jedním ze základních problémů, s nímž je třeba se v souvislosti s rozvojem těchto městských částí zabývat. Specifická je takzvaná klidová doprava, tedy otázka parkování. Zajímavým způsobem bylo parkování vyřešeno v historické části Mladé Boleslavi.

Centrem historické části Mladé Boleslavi je Staroměstské náměstí, které v posledních desetiletích viditelně ztrácelo svoji funkci, stejně jako postupně mizel význam celého Starého města. V roce 2008 proto byla vypsána architektonická soutěž na obnovu náměstí, jejíž první etapa, zahrnující úpravy jižní části náměstí, byla před několika lety dokončena. Tuto část náměstí autoři řešili jako volnou pěší plochu, využitelnou pro kulturní a veřejné akce. V době mimo tyto aktivity funguje téměř celá jižní část náměstí jako velkoplošná, počítačem řízená fontána s vodními a světelnými efekty, vodními hrátkami a interaktivními prvky. 

Centrem historické části Mladé Boleslavi je Staroměstské náměstíParkovací dům by pod touto plochou hledal málokdo

Na finální podobě se podílela řada umělcůCelý vstupní prostor včetně kupole je částečně zapuštěn do terénu, takže z pěti metrů vysokého objektu vystupuje nad úroveň terénu pouze jeden metr konstrukce

Představitelům města i týmu projektantů však bylo stále více jasno, že k přilákání návštěvníků do historické části města je nezbytné zajistit odpovídající parkovací možnosti. To však bylo v rozporu s původní myšlenkou obnovy náměstí, která z této oblasti klidovou dopravu vylučovala. Po poměrně dlouhém rozvažování bylo nakonec rozhodnuto vyřešit problém v rámci druhé etapy úpravy prostoru – téměř stovka parkovacích míst vznikla v jeho severovýchodní části, kde byl v místě původní budovy hejtmanství, vybombardované za 2. světové války, neupravený náletový parčík. 

Základní údaje o stavbě

Název stavby: Podzemní komplex v severní části Staroměstského náměstí v Mladé Boleslavi

Investor: Statutární město Mladá Boleslav

Autoři, projekt:
Hlaváček – architekti, s.r.o. – doc. Ing. arch. Michal Hlaváček,
Ing. arch. Karel Musil, spolupráce Ing. arch. Zdeněk Holek,
Ing. Ditta Johanovská, Ing. arch. Lenka Tanzerová,
Ing. arch. Tomáš Skřivan, Ing. arch. Veronika Trachtová,
Ing. arch. Petr Job, Ing. Karel Hanzlík, MgA.,
Mgr. Veronika Psotková

Hlavní inženýr projektu: Ing. arch. Zdeněk Holek

Dodavatel stavby:
BAK Trutnov, a.s. – podzemní parkovací dům; CGM Czech, a.s – centrum volnočasových aktivit., stavbyvedoucí Martin Pražák

Obestavěný prostor: 9340 m³

Zastavěná plocha: 2043 m²

Užitková plocha parkingu: 2829 m²

Počet parkovacích míst: 85

Doba výstavby: 2011–2014

Celkové náklady výstavby parkingu: 40 mil. Kč

Parkovací dům
Parkovací dům byl navržen jako podzemní železobetonová konstrukce s posunutím o polovinu výšky patra mezi východní a západní částí objektu. Původně autoři projektu chtěli nezbytnou nadzemní část objektu v co největší míře maskovat, ve výsledném řešení ale ­vznikl výrazný a reprezentativní vstupní prostor (v němž je malé městské informační centrum) jednoznačně poutá zájem návštěvníků a mimo to umožňuje i konání menších společenských či kulturních akcí. 

Řez podzemním parkovacím domem

S ohledem na požadavky územního plánu a stanovisko NPÚ architektonické řešení nakonec využilo částečně prosklené kupole ve tvaru rotačního ovaloidu, zakomponované do terénuParkovací část objektu se navenek projevuje pouze částečně prosklenou kupolí nad vstupním prostorem, osázenou rozchodníky (s automatickým zavlažovacím systémem), obousměrnou vjezdovou rampou a prosklenou stěnou do vstupního prostoru

S ohledem na požadavky územního plánu a stanovisko NPÚ architektonické řešení nakonec využilo částečně prosklené kupole ve tvaru rotačního ovaloidu, zakomponované do terénu. Kupoli pokrývá extenzivní zeleň, fixovaná v plastovém roštu. Původně se předpokládalo, že kupole bude celoprosklená, ale tato varianta byla považována za vizuálně příliš agresivní a navíc energeticky náročnou (s ohledem na nutnost chlazení v letních měsících). Také nákladově se prosklení kupole jevilo jako nepřijatelné – výsledkem je tedy částečné prosklení v kombinaci s přiznanou železobetonovou konstrukcí.

Celý vstupní prostor včetně kupole je částečně zapuštěn do terénu, takže z pěti metrů vysokého objektu vystupuje nad úroveň terénu pouze jeden metr konstrukce. Tím byla zachována potřebná dominance budovy, která však pohledově nepůsobí nijak razantně. 

Po zahájení výstavby parkovacího domu byla v průběhu výkopových prací objevena spleť dávno zapomenutých a důmyslně propojených podzemních prostorů, vytesaných v 17. století do skalního podloží pod náměstím.  Vedení města po dohodě s NPÚ rozhodlo tyto historické sklepy zpřístupnit pro veřejnost a vytvořit v nich centrum nabízející výchovné podněty a interaktivní zábavu především pro děti a mládež. Původní projekt musel být upraven, kapacita parkování se tak zmenšila z původních 100 na současných 85 parkovacích míst. Již nyní je však tato změna projektu jednoznačně hodnocena jako přínosná.

Náměstí jako přírodní úkaz

Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi, to je tak trochu přírodní úkaz. No dobrá, já vím, že je to výsledek etap historie stavění a výsledek systematických úprav současné doby, ale stejně mne každá jeho návštěva překvapuje. Náměstí, na němž se nelze nudit, náměstí, které láká. I tehdy, když obchody jsou zavřené…

Náměstí je historicky obchodním, společenským, shromažďovacím centrem každého sídla. Místem, kam se chodilo nakupovat a kdysi rovněž pro vodu, místem, kam bylo zvykem chodit si popovídat, dovědět se novinky ze života v sídle i jinde, kam se chodilo na korzo, místem, kde sídlo mělo svou duši i svoje srdce. Pak se nám to trochu pokazilo, funkce náměstí se proměnily tak, že v jednu historickou etapu náměstí jako urbanistický útvar z nových částí sídel zmizelo a v historických jádrech zase trochu zmrzlo, chodit na náměstí přestalo být důležité, zajímavé, přitažlivé. A pak náměstí obsadila auta a pro lidi už tam nezbylo místo.

Jenomže auta a historické domy se nemají moc rády, domy na náměstích nevznikaly pro auta, ale pro lidi. Staroměstské náměstí v Mladé Boleslavi je krásné, proto bylo rozhodnuto auta nechat před jeho branami. Což se povedlo, náměstí se vrátilo do své krásy, znovu ukázalo své půvabné proporce a svůj jemně modelovaný prostor. Doplnily ho vodní hrátky a zábavné komunikující sochy a zábavná řeka, získalo na živosti, přitažlivosti a lidé to hned vycítili, pochopili a začali se vracet. Jenže auta se stále hlásila o slovo, chtěla svůj díl městského prostoru, jakoby upozorňovala na to, že náměstí má vlastně jiný tvar, než původní historický a že by místo dávno stržené budovy v jeho horním konci ráda obsadila ona…

Dostala ho. Ne však na povrchu, náměstí už se svého bezpečí a své přitažlivosti odmítlo vzdát. Autům vymezilo plochu v požadovaném koutě, ale zahnalo je pod zem. Půdorys bývalého hejtmanství naplnilo parkem, opět s plastikami, stejně tak vesele komunikujícími a ještě k tomu občas překvapujícími, jen v nenápadném a nejnižším koutě nechalo sjezd kamsi do hlubin pod náměstí. Auta dostala dvě podzemní podlaží, ale aby je ani nenapadlo, že by se třeba časem mohla na zem nějak vrátit, tak mezi park a dvě podlaží parkovišť bylo vloženo ještě patro s galerií, k němu se přičlenila malá piazzeta s amfiteátrovým posezením, s vodopádem a se sochami, tentokrát již mlčícími, ale neméně zábavnými. Galerie je zakryta kopulí, která zvolna klesá z parku, částečně je prosklená a částečně zarostlá netřesky a místy doplněná malými kopulkami světlíkovými, celé to dohromady prosvětluje vnitřní prostor a rozjasňuje náměstí – tady skutečně jen kromě nenápadného sjezdu skrytého mezi stavbou a jejím zábavným okolím nic nenasvědčuje tomu, že jde vlastně o stavbu pro auta…

Při kutání podzemních parkovišť se došlo také k zapomenutým starým sklepům a vznikl požadavek, nebo možná zpočátku jen takové nesmělé přání, že by bylo prima s těmi sklepy něco udělat, nějak je využít. Povedlo se. Sklepy kdysi zřejmě různých domů, stojících tu ještě před hejtmanstvím, byly propojeny a otevřeny. Aby si auta pod zemí nic moc nevymýšlela, tak se do jejich sousedství v podzemí dostali lidé, aby si tu hráli, aby se bavili. Možná to napřed měly být jen děti, ale proč by na ně dospělí měli čekat nahoře v galerii, když hrát a bavit se tu mohou taky. Dobře, skvěle, nápaditě. Poučit se, překvapovat se i bát se…

Je to hodně inspirativní řešení. Zatím stále ještě většina našich měst nechává svá krásná historická náměstí k dispozici automobilům. Nechává je zaplňovat rozlehlé i malé plochy dlažby a dává najevo, že člověk už vlastně nemá důvod sem chodit. Může tu jen zastavit a odložit své vozidlo. Přitom původní účel náměstí byl zcela jiný, příjemnější, přitažlivější. Mladá Boleslav své Staroměstské náměstí skvěle zhodnotila, učinila z něj prostor, kam je radost přijít, kde se lze skutečně radovat, a také si hrát a bavit se, a auta byla odsunuta tam, kde nepřekáží, nevadí, jsou přitom chráněna a v bezpečí.

Je to vlastně kryté parkoviště. Parkoviště pro potěšení, na němž ani není poznat, že to vůbec nebyla tak jednoduchá stavba, jak to na první pohled vypadá – co se tu vlastně stavělo? No, stojí za to se podívat.

Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.

V kontaktu se středověkem
Samotná konstrukce parkovacího domu vychází z ideálního modulového systému 7,50 x 7,50 plus 4,75 x 7,50 metru, vytvářející obdélníkový půdorys s rozměrem 41,50 x 34,10 metru, v západním rohu atypicky uskočen v důsledku kontaktu se středověkým sklepením, který má o polovinu výšky vzájemně posunuty dvě podzemní a jedno nadzemní podlaží, spojují polorampy, schodiště a výtah. V prostoru parkovacího domu je umístěna také strojovna vzduchotechniky a rozvaděče silnoproudu a slaboproudu. Ve vstupní hale je pak situováno mimo jiné plně automatizované veřejné WC, použitelné i pro osoby se sníženou schopností pohybu a vstupní prostor do sklepení včetně kanceláře pro osobu, zajišťující jeho provoz. Zajímavostí této části budovy je socha Bedřicha Smetany s klavírem.

Nadzemní část objektu tvoří zelená střecha s intenzivní parkovou zelení, amfiteátr s pódiem, vodopád, bazének se sousoším Ctirada a Šárky (připomíná pobyt Bedřicha Smetany v Mladé Boleslavi), prvky pro volnočasové aktivity a interaktivní vodní prvky. Můžeme jmenovat například vodní kaskádu – stavebnicový flexibilní vodní systém z masivního dubového dřeva a nerez oceli s přívodem vody pomocí dvou manuálních vodních pump, mořský příboj – platformu z nerezové oceli umožňující houpání, skákání a točení se zvukovým efektem nebo taneční zvonkohru, umožňující vytváření jasných tónů pohybem nebo tancem na měděných destičkách.

Parkovací část objektu se navenek projevuje pouze částečně prosklenou kupolí nad vstupním prostorem, osázenou rozchodníky (s automatickým zavlažovacím systémem), obousměrnou vjezdovou rampou a prosklenou stěnou do vstupního prostoru. Železobetonové stěny jsou obloženy pískovcem, který byl nalezen během archeologických vykopávek v místě stavby.

Historické sklepní prostory jsou vybaveny komunikačním a světelným systémem, krytým uměleckými prvky, které korespondují s plastikami, umístěnými v jižní části náměstí. Pro návštěvníky sklepení je připravena videoprojekce, laserová prolézačka, lezecká stěna, nerezová klouzačka, chrlič kouře reagující na nášlapné dlaždice, periskop umožňující pohled do nepřístupných částí sklepení a řada dalších zajímavých atrakcí.

Doc. Ing. František Kulhánek, CSc.

Podzemní komplex v severní části Staroměstského náměstí v Mladé Boleslavi získal titul Stavba roku 2015 jako stavba, v níž se nápaditě propojuje současná potřeba parkovišť s potřebou odpočinkových ploch, a to při neotřelém využití historického podzemí.