Články, Dřevěné a montované konstrukce, Zajímavá stavba

Rozhledna na Pekelném kopci

Stavba věže na výrazném místě v krajině má bezpochyby možnost stát se určitým symbolem. Má-li tento symbol být dostatečně reprezentativní, jeho návrh musí vycházet z charakteru dané lokality i regionu, výsledná forma stavby musí být jednoduchá a přitom výrazná. Zároveň však musí být přiměřená a racionální.

Místo stavby – jeden ze tří vrcholů Pekelného kopce u Třebíče – má jedinečnou atmosféru. Vrchol je bez souvislého vzrostlého porostu, pouze s několika stromy, často s výraznou figurou. Jeho jižní hranu vymezuje suťový svah z ostrohranných balvanů, který přechází v nízký listnatý porost. Východní hranu vymezuje smrkový les ve vzdálenosti asi 50 m od místa stavby.

Region má bohatou kulturní tradici – jeho stavební hodnoty reprezentuje především románská bazilika sv. Prokopa a historická židovská čtvrť. S Pekelným kopcem jsou spojeny rovněž svatoprokopská symbolika a pověst. Pro baziliku sv. Prokopa je charakteristické použití jasného geometrického (románského) řádu, s řadou motivů s centrálním charakterem (rozety, klenební pole), jejichž výrazný účinek se uplatňuje nejen v plošné podobě, ale zejména ve třírozměrné konstrukci. Řada těchto motivů a konstrukcí je tvořena otáčením základního detailu (prvku) kolem středu celku. Formální bohatost těchto detailů a konstrukcí je vytvořena vícenásobným opakováním, rotací. Principy opakování (rotace) základního prvku jsou častým principem různých symbolů (Davidova hvězda), moderní i tradiční architektury.

Konstrukci rozhledny tvoří vzájemně otočené a posunuté kubické objemy. Násobení této formy vytváří výjimečnou strukturu stavby.Vnitřní vřeteno hlavního schodiště je ocelové, jednotlivé stupně tvoří dřevěné kleštiny (podstupnice).

Návrh stavby
Koncept rozhledny vychází z charakteru lokality i výše popsaných tradičních (a tedy ověřených) principů. Základní geometrii tvoří dva vzájemně otočené pravoúhlé rámy čtvercového půdorysu. Pravidelná geometrická forma i ortogonální osnova zajišťují racionální (tedy jednoduchou a levnou) realizaci stavby, vzájemné otočení a násobení jednoduché základní formy však vytváří výjimečnou strukturu. 

PůdorysyPůdorysyPůdorysy

Motiv dvou pootočených čtverců je využitý i ve třírozměrné podobě stavby – základní konstrukci a zároveň i podobu rozhledny tvoří vzájemně otočené a posunuté kubické objemy. Jednotlivé kubické objemy tvoří čtvercové půdorysné rámy a svislé diagonály z masivních dřevěných prvků, které doplňují subtilní ocelové sloupky. Takto vytvořená konstrukce má prostorovou tuhost a odolnost proti zatížení větrem, je racionální, založená na jednoduchém řádu. Jednotlivé prvky lze snadno prefabrikovat. 

Z hlavní konstrukce jsou vyvěšeny vnitřní části – hlavní schodiště, přestupní podesta i vyhlídka. Hlavní schodiště tvoří jádro stavby. Vnitřní vřeteno je ocelové, jednotlivé stupně tvoří dřevěné kleštiny (podstupnice), kotvené do středového vřetene a zavěšené na vnějším obvodu. Stupnice i proklady podstupnic jsou dřevěné, vzájemná provázanost prvků definuje vnitřní šroubovici stavby. Hlavní schodiště ukončuje mezipodesta pod vrcholem věže. Bezpečnostní zábradlí hlavního schodiště a mezipodesty tvoří svislé závěsy hlavní konstrukce, které jsou doplněny nerezovou pletenou sítí.

Základní geometrii stavby tvoří dva vzájemně otočené pravo­úhlé rámy čtvercového půdorysuPravidelná geometrická forma i ortogonální osnova zajistily poměrně jednoduchou realizaci stavby

Pro přístup na nejvyšší vyhlídku vede z mezipodesty úsporné vřetenové střední schodiště, které svým malým rozměrem poskytuje dostatek prostoru pro obvodovou vyhlídku ve vrcholu stavby. Nejvyšší vyhlídka byla navržena jako ocelový kruhový prstenec, zavěšený (společně s hlavním schodištěm) z nejvyššího ocelového rámu hlavní konstrukce.

Pavel Jura