Zajímavá stavba

Vize PERLA 2020 vrací továrně život

Textilní závod Perla v Ústí nad Orlicí skončil v konkurzu. Situace Perly byla celou dobu pozorně sledována představiteli města. Významnou roli sehrával i fakt, že tříhektarový areál Perly se nachází doslova v samém centru města. Výrobou opuštěný prostor je strategickým územím, které bude zásadně ovlivňovat podobu města v následujících letech.

Ústí nad Orlicí bylo více jak sto let spojováno s textilní výrobou. V 70. letech minulého století slučoval textilní podnik Perla 15 závodů a zaměstnával více jak šest tisíc zaměstnanců. Perla byla značkou, jistotou, byla výkladní skříní města, díky které získalo Ústí přízvisko „východočeský Manchester“. Textilní výroba na sebe vázala nejen strojírenskou výrobu, ale také výzkum, školství a vývoj. V Ústí nad Orlicí se vyvinul prototyp bezvřetenového předení a byla zde zahájena textilní výroba v první rotorové přádelně na světě. Bez Perly si mnozí neuměli představit budoucnost města a o to citelněji byl přijímán její pád. Opuštěný areál zkrachovalé textilky, který se nachází v samém centru, odkoupilo v roce 2010 město Ústí nad Orlicí s cílem zajistit revitalizaci tohoto území. Své záměry definovalo v prohlášení Vize PERLA 2020.

Stávající podoba administrativní budovy

Základní údaje o stavbě

Název: Revitalizace území Perla v Ústí nad Orlicí

Investor: Město Ústí nad Orlicí a Pardubický kraj

Vítězný návrh urbanisticko-architektonické soutěže: MS plan s.r.o. Praha, doc. Ing. arch. Michal Šourek 

Zpracovatel projektové dokumentace:

– Veřejná technická infrastruktura: M Projekt CZ s.r.o. Ústí nad Orlicí  

– Dům dětí a mládeže: Bursík Holding a.s. Praha

– Střední škola uměleckoprůmyslová: SVIŽN s.r.o. Praha

Koordinační autorský dohled: MS plan s.r.o. Praha, doc. Ing. arch. Michal Šourek, Ing. arch. Milan Ševčík

Hlavní koordinátor: Petr Hájek, starosta města

Časová osa:

– Přípravná činnost, hledání a definování nové náplně území: 2011–2013

– Urbanisticko-architektonická soutěž o návrh: 09/2013 – 02/2014

– Vypracování regulačního plánu: 09/2014 – 04/2016

– Vypracování investičních záměrů: 2015

– Projektová dokumentace v rozsahu pro územní řízení: 2016

– Projektová dokumentace v rozsahu pro stavební povolení: 2017

– Projektová dokumentace v rozsahu provedení stavby: 09/2017–03/2018 

– Demoliční práce: 09/2017–02/2018

– Předpokládaná stavební realizace: 09/2018–2022

Předpokládané investiční náklady na revitalizaci celého území: okolo 350 mil. Kč

Mrtvá historie
Ve druhé polovině 13. století, za vlády Přemysla Otakara II., se stará slovanská osada Oustí začala rozrůstat a stala se základem vzniku jednoho z nejznámějších měst východních Čech. Dnes je Ústí nad Orlicí, ležící v podhůří Orlických hor na soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky, pátým největším městem Pardubického kraje. Většina jeho obyvatel se v minulosti živila zemědělstvím a domácím tkalcovstvím. Tato činnost zde vedla až k pozdějšímu rozmachu továrenského textilního průmyslu a strojírenské výroby v letech 1843–1845, a to především díky stavbě železnice na trati Olomouc – Praha. Město začalo být známé tovární výrobou, v níž převládalo hlavně bavlnářství. V roce 1874 byla dokončena trať do polského Kladska a stavba další nádražní budovy. Právě železnice napomohla tomu, že po zániku tradiční cechovní výroby se ve městě začal rozvíjet textilní průmysl.

Poválečné období budování socialismu se výrazně podepsalo na dnešní podobě města. Jeho původní charakter s typickou domkářskou zástavbou ústeckých tkalců na Podměstí byl z důvodu rostoucího počtu obyvatel města poznamenán novou zástavbou. V druhé polovině minulého století přibylo k tradiční textilní výrobě textilní strojírenství a bavlnářský výzkum. Ve městě je nejen odborné učiliště, ale také renomovaná střední textilní škola. Ústí nad Orlicí získalo oprávněné přízvisko „východočeský Manchester“.

Roky prosperity
Počátky textilní výroby v Ústí nad Orlicí sahají až do 17. století. Zakladateli byly staré ústecké rody, které své řemeslo chránily prostřednictvím cechů. V roce 1855 Jan Hernych zakládá firmu, ve které ručně tkalcoval a faktořil až do roku 1879, kdy zakoupil dům v místě dnešní Perly a instaloval zde prvních 6 ručních stavů. Firma se rychle rozrůstala a již v roce 1888 zaměstnává 2600 dělníků a její strojový park činil 3000 mechanických stavů.

Rychlý růst firmy však nejprve zcela ochromilo těžké období první světové války, v dalších letech pak německá okupace a poválečná národní správa. V roce 1946 vznikl výnosem ministerstva průmyslu samostatný podnik Spojené české a bavlnářské závody se sídlem v Ústí nad Orlicí. Ředitelství podniku bylo umístěno v moderní budově, která byla dříve sídlem vedení firmy Jan Hernych. O dva roky později byl změněn na národní podnik UTEX, který sdružoval 13 závodů v nejbližším okolí. V roce 1958 zaznamená podnik další změny a především přebírá nový název „Perla“. V 70. letech Perla slučovala 15 závodů s více jak 6000 zaměstnanci, kteří byli hrdi na skutečnost, že právě z jejich rukou putují počesané flanely do Kanady a šejkové se díky jejich práci halí do barevných damašků. Popelíny a košile znala nejen celá Evropa, ale i svět, stejně tak pyžamoviny a šatovky. Perla byla žádanou a ceněnou značkou a pro město a jeho obyvatele představovala jistotu, stabilitu a perspektivu. 

Návrh výsledné podobyNávrh galerie PERLA

Pád do propasti
Zásadní změny ve vývoji ústeckého textilu začaly po roce 1989. V roce 1994 se Perla stala akciovou společností, kterou založil Fond národního majetku. Podnik byl solidně technicky vybaven a v této podobě vstoupil do druhé vlny kuponové privatizace. Během privatizace získaly většinu akcií Perly různé privatizační fondy, které usilovaly o ovládnutí podniku. Ostré boje mezi fondy probíhaly zejména na jaře 2001. Celková ekonomická situace podniku se postupně zhoršovala, docházelo k růstu zadlužení a propouštění zaměstnanců. Pokusy o vyřešení situace byly neúspěšné.

V průběhu let 2001 až 2009 se ve vedení firmy stihl vyměnit rekordní počet devíti generálních ředitelů a manažerů bez zkušeností z oblastí textilní výroby a prodeje. Došlo k podstatné ztrátě zákazníků. Navíc narůstaly dlužné částky za energie a postupně i za mzdy pracovníků. Pád Perly byl neodvratný. V červnu 2009 byl na Perlu na návrh věřitelů vyhlášen konkurz. Na základě tohoto výnosu byl provoz podniku definitivně ukončen 30. září 2009, kdy Perlu opustilo posledních 30 zaměstnanců. Toto datum je možno považovat za konec tradice výroby klasického textilu v Ústí nad Orlicí.

Druhá šance
Situace Perly byla celou dobu pozorně sledována představiteli města. Zejména v období posledních dvou let Perly se město aktivně zapojovalo do řešení situace. Cílem bylo zachování pracovních míst, na kterých byla závislá celá řada místních obyvatel. Svoji významnou roli sehrával také fakt, že tříhektarový areál Perly se nachází doslova v samém centru města. Výrobou opuštěný prostor je strategickým územím, které bude zásadně ovlivňovat podobu města v následujících letech.

Přirozenou reakcí města Ústí nad Orlicí na krach Perly byla snaha odkoupit areál bývalé textilky od insolvenčního správce majetku. V říjnu 2010 byla schválena a uzavřena příslušná kupní smlouva, díky které se město stalo vlastníkem prázdných objektů kdysi největšího textilního závodu v Ústí nad Orlicí. Smluvní cena činila 30 mil. Kč, ale nutno podotknout, že městské společnosti zůstala nesplacená pohledávka za vodné a stočné ve výši téměř 6,5 mil. korun. Díky odkupu celého areálu se městu podařilo zabránit postupnému rozprodávání jednotlivých budov. Zároveň zamezilo možným spekulacím, které bývalá továrna díky své poloze vyvolávala. Přístupem města dostala Perla svoji druhou šanci. 

Šance pro architekty
Období let 2011–2013 věnovalo město svou pozornost přípravným činnostem, které zahrnovaly ověřování materiálů z uplynulých let, zaměřování a zmapování stávajícího stavu komplexu, přípravy podkladů, prověřování rizika ekologických zátěží a hledání nové náplně areálu. Vznikla pracovní skupina, ve které byli zástupci všech stran a hnutí zastoupených v zastupitelstvu města. Perla byla zaregistrována v Národní databázi brownfieldů agentury CzechInvest. Město začalo spolupracovat s Technickou univerzitou Liberec a ČVUT Praha. Studenti těchto škol zpracovávali projekty revitalizace území jako své studentské práce. O využití Perly se otevřeně diskutovalo s veřejností. Konaly se workshopy a diskuse s odborníky, na kterých se veřejnost seznamovala s řešením obdobných areálů v jiných městech a zároveň měla možnost podávat své vlastní podněty a náměty. 

V roce 2013 prostřednictvím svého městského architekta navázalo město úzkou spolupráci s Českou komorou architektů. Výsledkem společných diskusí bylo vyhlášení otevřené jednokolové soutěže o urbanisticko-architektonický návrh. Soutěžní podmínky jasně vymezily hranice řešeného území a definovaly požadovanou obsahovou náplň nové Perly. V požadavcích města byl kladen důraz na řešení výstavby nového domu dětí a mládeže, městské galerie, využití bývalé administrativní budovy pro obchod a služby, řešení možné bytové výstavby, řešení veřejné zeleně a návrh odpovídající parkovací kapacity pro celé území Perly.

Podmínky soutěže o návrh byly projednány a odsouhlaseny odbornou porotou, Českou komorou architektů a Zastupitelstvem města Ústí nad Orlicí. Vlastní soutěž probíhala od září 2013 do února 2014 a bylo předloženo celkem 24 soutěžních návrhů. Sedmičlenná porota ke svému hodnocení přizvala další dva odborné znalce se zaměřením na tvorbu propočtu investičních nákladů a na způsob a možnosti financování projektů. Návrhy byly prezentovány anonymně a hodnocení probíhalo ve třech fázích s postupným vyřazováním uchazečů. Finanční cenu získaly první tři návrhy v pořadí a dále byly uděleny dvě finanční odměny za pozoruhodný dílčí podnět v řešení. Vítězný návrh předložila pražská architektonická kancelář MS plan s.r.o., v čele autorského týmu stál doc. Ing. arch. Michal Šourek.

Porota o vítězném návrhu rozhodla jednomyslně a konstatovala celkové velmi citlivé urbanistické řešení, které reaguje na strukturu historického jádra města. Porota dále kladně hodnotila princip postupné výstavby a přiměřený poměr zastavěných ploch a veřejného prostoru. Tím byl vytvořen i požadovaný předpoklad dobrého ekonomického řešení a díky tomu byla ekonomická strategie projektu hodnocena velmi vysoko. Návrh vykázal potřebnou flexibilitu procesu a celkové grafické vyznění, které podpořilo čitelnost a strategii návrhu, bylo velmi kultivované a patřilo k nejlépe zpracovaným.    

V březnu 2014 uspořádalo město veřejnou prezentaci všech návrhů předložených v soutěži a za účasti tří zástupců odborné poroty probíhala živá diskuse. Veřejnosti byl popsán průběh, způsob a principy hodnocení a odborné zdůvodnění konečného výroku. Za pozitivní výstup prezentace lze jednoznačně považovat fakt, že většinový názor veřejnosti se ve svém hodnocení shodoval s výrokem poroty. 

Vítězný návrh urbanisticko-architektonické soutěže

Regulační plán a investiční záměry
V září 2014 zastupitelstvo města schválilo zadání regulačního plánu s názvem „Revitalizace území Perla v Ústí nad Orlicí“ a s vítězem urbanisticko-architektonické soutěže uzavřelo příslušnou smlouvu na jeho vypracování. Projekční práce se rozeběhly naplno, město souběžně s regulačním plánem zadalo vypracování investičních záměrů na objekt domu dětí a mládeže, městské galerie v podobě víceúčelové budovy a ateliérů a kreativních učeben střední školy uměleckoprůmyslové. Právě přemístění ateliérů této školy do areálu Perly bylo veřejností vnímáno jako určitá symbolika a odkaz na bývalou textilní historii. Předchůdcem uměleckoprůmyslové školy totiž až do roku 1993 byla Střední průmyslová škola textilní (založená již v roce 1892), která vychovávala textilní odborníky a měla přímou vazbu na bývalou textilku.

Záměr umístit v areálu Perly střední školu, dům dětí a mládeže, městskou galerii, využít bývalou administrativní budovu pro obchod a služby a zároveň zde vytvořit prostor pro bydlení, veřejnou zeleň a centrální parkování, se postupně během roku 2015 vyvíjel a v rámci diskuse s veřejností proměňoval a upřesňoval. Zvažovala se zejména finanční náročnost celého projektu, reálný časový horizont, budoucí provozní náklady a celkový přínos pro město. Diskuse a specifikace záměrů se stala základem pro definování prohlášení „Vize PERLA 2020“.

Také regulační plán byl průběžně v roce 2015 připomínkován a v dubnu 2016 byl zastupitelstvem města projednán a vydán. Jedná se o strategický dokument, který v území vymezuje komunikační koridory, uliční čáry, určuje přípustnou výšku budov, zpřesňuje účel a využití budoucí zástavby a určuje plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. Součástí regulačního plánu je hluková studie, protože dodržení hlukových limitů se ukázalo jako nejvíce limitující faktor v rámci navrženého dopravního řešení.

Záměr budoucí podoby nové Perly byl předložen zastupitelstvu města k posouzení a k připomínkování. Pro zastupitele se nejednalo o nový materiál, řada z nich se na vizi města podílela a stála u samého začátku, kdy se hledalo možné využití.  

Naplňování vize
Vize PERLA 2020 ve svém obsahu zahrnuje základní investiční záměry, které by měly být v horizontu následujících pěti let realizovány. Jedná se o výstavbu základní technické infrastruktury, novostavbu domu dětí a mládeže, novostavbu ateliérů uměleckoprůmyslové školy, realizaci centrálního parkoviště, rekonstrukci bývalé administrativní budovy a přestavbu bývalé kotelny a rozvodny. Zároveň vymezuje plochy, které budou nabídnuty k prodeji za účelem privátní investice.

Základní technická infrastruktura zahrnuje výstavbu splaškové a dešťové kanalizace, vodovodu, rozvodů elektrické energie, veřejného osvětlení a plynu, vybudování nových komunikací s napojením na stávající silnice, řešení veřejných ploch včetně veřejné zeleně. Předpokládané investiční náklady: 25 mil. Kč.

Dům dětí a mládeže je dvoupodlažní novostavba s dominantní venkovní lezeckou stěnou a obytnou plochou střechou. Základem objektu jsou dvě patra kluboven a zázemí, skrz něž prostupuje tubus tělocvičny. Také všechny vnitřní úrovně DDM propojuje vertikální prvek lezecké stěny. Základní prostorový koncept budovy je založen na otevřenosti s tím, že tělocvična je ústředním prostorem budovy. Fasády jsou prolomeny okenními otvory v nepravidelných pozicích tak, aby spolu s barevností rámu podpořily hravost objektu. Předpokládané investiční náklady: 55 mil. Kč.

Objekt střední školy uměleckoprůmyslové vytváří škole nové zázemí. V budově jsou navrženy ateliéry a kreativní prostory pro výuku uměleckých oborů. Návrh představuje novou kreativní školu, jež by měla konkurovat nejlepším uměleckým školám. Obvodové konstrukce budou zděné, okenní a dveřní rámy hliníkové. Vstupy do budovy jsou akcentovány kortenovým pruhem. Fasáda bude částečně obložena klinkery, částečně bude provětrávána a tvořena pásy kortenu, mědi a titanzinku, popř. systémovými obklady totožné barvy. Předpokládané investiční náklady: 110 mil. Kč.

Centrální parkoviště je umístěno v severovýchodní části areálu v návaznosti na stávající nákupní středisko. Parkovací plocha pro cca 90 osobních automobilů je navržena jako otevřená úrovňová, ale v budoucnosti se uvažuje o výstavbě dvoupodlažního parkovacího domu. Předpokládané investiční náklady: 10 mil. Kč.

Rekonstrukcí bývalé administrativní budovy vznikne samostatně pronajímatelná plocha, která je navázána na dvě centrální schodiště. V rámci přestavby jsou navrženy průchody a loubí, které zpřístupňují a kultivují vnitroblok a přilehlé ulice a zároveň poskytují komfort kryté nákupní pasáže. V ulici 17. listopadu loubí vystupuje před objekt a obohacuje veřejný prostor a stává se akcentem nároží. V přízemí budovy jsou navrženy prostorné výlohy a záměr jednoznačně uvažuje o umístění obchodů a služeb. Parter budovy je navržen tak, aby umožnil využití pro bydlení, v současné době se zpracovává studie pro vestavbu loftových bytů. Předpokládané investiční náklady: 90 mil. Kč.

Městská galerie jako vzdělávací centrum vznikne z bývalé kotelny a strojovny. Prostor je určen pro výstavní činnost, vzdělávací akce, besedy a workshopy. Zároveň poskytne reprezentativní prostory pro zasedání zastupitelstva města, které v současné době v Ústí nad Orlicí chybí. Samotný objekt je ponechán v původním tvarovém uspořádání a je vlastně jediný z celého areálu Perly, který si zachoval původní industriální styl. Základem objektu budou dva multifunkční sály, které jsou samostatně přístupné zvenčí. V obou sálech jsou navrženy celoobvodové ochozy, které zajišťují technickou přizpůsobivost sálu. Foyer, zázemí pro zaměstnance, návštěvníky a účinkující budou umístěny v suterénu. Všechny úrovně propojuje vertikální prvek – tubus se schodištěm a výtahem. Prostorový koncept budovy je založen na otevřenosti. Sály budou ponechány prostorově volné. Fasáda a okenní výplně odkazují na původní industriální styl. Předpokládané investiční náklady: 50 mil. Kč.

Odhadované investiční náklady představují téměř 350 mil. korun, ale město předpokládá využití dotací, dlouhodobého úvěru a spolufinancování z rozpočtu Pardubického kraje, který je zřizovatelem střední školy uměleckoprůmyslové, a proto bude investorem stavby školních ateliérů.

Značka patřící k městu

Ing. Svatopluk ZídekUrčitá konkrétní firemní značka měla přímou souvislost se jménem města, ve kterém sídlila, a většinou objekty takovéto firny dodávaly struktuře i architektuře města i zásadní výraz. Přitom se to nemuselo týkat takových gigantů jako například Škoda v Plzni, Baťa ve Zlíně, Poldi v Kladně nebo Vítkovických železáren v Ostravě. 

Jednalo se i o menší firmy jako například Papírny Štětí, Cukrovar v Praze-Čakovicích,  Tosta Aš, Krajka Aš, Eska Cheb, Favorit Rokycany, porcelánka Pirkenhammer v Březové, porcelánka Haas & Czjzek Horní Slavkov, Textilana Liberec, Krajka Kraslice. Když se s takto zcela namátkou sestaveným seznamem proberete, zjistíte, že o mnoha továrních areálech těchto značek, mnohdy ani o značkách, již není ani vidu, ani slechu. Ze svých sídelních měst se zcela vytratily a vytratila se i historická souvislost s průmyslovou výrobou.

Obdobně k sobě patřily pojmy textilka Perla a město Ústí nad Orlicí. Přístup vedení města Ústí nad Orlicí, na rozdíl od mnoha postindustriálních měst, k řešení problematiky využití industriálního úhoru a uchování historické paměti místa je příkladný.

Ing. Svatopluk Zídek Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI

Vše začalo demolicí
V současné době probíhá v areálu Perly demolice všech výrobních hal, které se ukázaly jako nevhodné pro možnou rekonverzi. Vše staré a nepotřebné se musí odstranit, aby se uvolnil prostor pro nové a očekávané. Demolice byla zahájena v září 2017 a potrvá až do jara následujícího roku. Souběžně s demolicí probíhá další fáze projektové přípravy. Nyní jsou dokončeny dokumentace pro vydání stavebního povolení na výstavbu veřejné technické infrastruktury, domu dětí a mládeže a uměleckoprůmyslové školy. Zároveň byly zahájeny práce na prováděcích dokumentacích. Město Ústí nad Orlicí předpokládá zahájení vlastní výstavby již v tomto roce. Nejprve budou realizovány rozvody technické infrastruktury a založeny koridory dopravního napojení areálu. Zároveň bude vybudováno centrální parkoviště, které ve městě citelně schází. Na konci léta 2018 bude zahájena výstavba domu dětí a mládeže. Tyto stavby bude realizovat město z vlastního rozpočtu s využitím dlouhodobého úvěru. V roce 2019 by měla být zahájena výstavba střední školy, rekonstrukce administrativní budovy je plánována na konec roku 2020, a to souběžně s rekonstrukcí bývalé kotelny a strojovny.

Ústí nad Orlicí má před sebou ještě hodně práce. Přestože již město ušlo velký kus cesty, stojí vlastně na začátku. Hledání směru, definování vize a vypracovaná projektová příprava je ovšem stěžejní a nejdůležitější součástí této cesty. Zároveň dosavadní otevřená diskuse s veřejností a nalezení široké podpory usnadní v následujících letech vlastní realizaci. Vize PERLA 2020 je sice smělá, ale začíná se postupně naplňovat. Díky tomu v Ústí nad Orlicí Perla žije!

Petr Hájek
starosta města