Články, Stavitel, Zajímavá stavba

Výzkumné centrum z průmyslového mlýna

V tomto roce zahájí provoz vědecko-technické výzkumné centrum v Kralupech nad Vltavou, jehož budova vznikla konverzí průmyslového mlýna. Vysoká škola chemicko-technologická se tu zaměří na stavební chemii, biochemii a materiály, počítá také s oborem stavebního inženýrství.

Jak říká Milan Pospíšil, prorektor pro strategie a rozvoj VŠCHT Praha (viz Stavitel 12/2014), škola potřebovala další pracoviště zaměřené na přenos výsledků vědy a výzkumu do praxe. Při rozhodování o lokalitě se její zástupci rozhodli pro brownfield s vysokým potenciálem rozvoje.  Na jeho rozsáhlé ploše se kromě mlýna nacházely také bývalý pivovar a balírny. Všechny průmyslové budovy se v průběhu času doplňovaly utilitární zástavbou, takže vznikla směsice torz a přílepků. 

Objem a proporce původního mlýna zůstaly zachovány, odstranily se přístavby a staticky nevyhovující komín. Výraz domu sjednotila předsazená provětrávaná skleněná fasáda.

Město na tuto lokalitu v blízkosti centra už dříve zadalo urbanisticko-architektonickou koncepci. Její autoři vybrali nejhodnotnější stavby, mezi nimi chtějí vytvořit pěší zónu s náměstím a další veřejné prostory. Podmínkou revitalizace je kromě toho i očištění horizontu městského centra, který tvoří zejména při pohledu od řeky typickou siluetu Kralup. Postupem doby horizont narušily komíny a průmyslové stavby. Výška revitalizovaných budov je proto omezena a ze střechy mlýna se musely odstranit nástavby. 

Základní údaje o stavbě

Název: VTP Technopark Kralupy nad Vltavou

Investor: Vysoká škola chemicko-technologická Praha

Architekt:  SIAL architekti a inženýři, spol. s r.o.,
hlavní inženýr projektu Ing. arch. Jaromír Syrovátko

Projektová dokumentace: Ing. Klára Machalická,
Ing. Tomáš Mikšovský

Dodavatel: Syner s.r.o.

Odborný technický dozor: APe CZ s.r.o. – Ing. Aleš Pařízek Ph.D., Ing. arch. Petr Šichtanc

K vytápění slouží plynová kogenerační jednotka a plynové kotle. Na střeše se nacházejí elektrovoltaické panely. Objekt je vybaven vysokorychlostní počítačovou sítí
a záložním zdrojem elektrické energie.

Projekt a dispozice Technoparku 
Prostor mezi školou a mlýnem se uvolnil odstraněním garáže, takže vznikl průchod se žulovou dlažbou. Čistý a jednotný objem budovy neměl působit jako bariéra při vstupu do středu města, uzavřená forma je odezvou na její funkční a dispoziční uspořádání. Hlavní objem a proporce původní stavby tedy zůstaly zachovány, odstranily se ale veškeré přístavby a staticky nevyhovující komín. Výraz domu sjednotila předsazená provětrávaná skleněná fasáda, nový provoz si vyžádal také úpravu polohy hlavního vstupu. Ze dvora na jižní straně vznikl veřejně přístupný prostor a venkovní parking.

Vnitřní prostor nabízel po vybourání dřevěných konstrukcí flexibilní možnosti řešení, jediným omezením byla poloha oken a příčných nosných zdí. V 1. NP je vstupní hala s recepcí, výtahy a hlavním schodištěm. V zrcadle hlavního schodiště je jako připomínka původního provozu osazena zrekonstruovaná dřevěná šupna, shoz na pytle s moukou. Dále se tu nachází provoz zpracování laboratorních vzorků a surovin a také provozní centrum s energoblokem se zdroji elektrické energie, TUV, vytápění a chlazení. 2. a 3. NP slouží pro laboratoře, provozní místnosti a učebny, 4. a 5. NP je určeno pro společenské, vzdělávací a konferenční akce. Je tu víceúčelový sál, foyer a šatny, ale také další učebny a laboratoře a v 5. NP kanceláře vedení Technoparku.

V úrovni přízemí bude po celém obvodu budovy pás zeleně, jako zelená stěna je také navržena fasáda 1. NP

Stavební řešení
„Stavební úpravy spočívaly v náhradě vnitřních nosných dřevěných konstrukcí konstrukcemi ze železobetonu. Zachovány zůstaly pouze obvodové zdi a několik vnitřních příčných stěn rozdělujících objekt do pěti sekcí,“ říká architekt Petr Šichtanc a dodává: „První sekce, tzv. silo, byla odstraněna a všechny původní konstrukce jsme nahradili. Svislé konstrukce ze smíšeného zdiva bylo nutno sanovat přibetonovávanými konstrukcemi, stříkaným betonem a ocelovými prvky. Opravovaly se i původní základové konstrukce.“ 

Ze statických důvodů se lokálně vyměňovalo zdivo, fasáda je zateplena kontaktním zateplovacím systémem. 

Objekt je od úrovně druhého nadzemního podlaží zabalen do pláště, který svojí průsvitností odkrývá fasádu původní budovy. Jedná se o skleněný vertikální rastr s žebrováním, který hmotu stavby změkčuje zaoblenými rohy o poloměru 800 mm. Horní hranu fasády opticky zaobluje zakončením svislých žeber. V úrovni přízemí bude po celém obvodu budovy pás zeleně, jako zelená stěna je také navržena fasáda 1. NP. Stávající obvodové stěny v této úrovni byly opatřeny kontaktním zateplovacím systémem s omítkou a podpůrnou ocelovou konstrukcí s nepravidelným rastrem lanek.   

Fasádu 2.–5. NP tvoří dvojitý obvodový plášť nesený ocelovými konzolami. Zasklený je U-profily Profilit, které byly vsazeny do rastru mezi svislá žebra nosné kompozitní konstrukce Ronn. Zasklení je předsazeno 0,6 m od obvodové stěny, zateplené kontaktním zateplovacím systémem. V prostoru mezi obvodovou zdí a vnitřní stěnou skleněné fasády jsou v úrovni pater osazeny pochozí rošty z transparentního kompozitního materiálu. 

Nad vstupním portálem a bočním vstupem je struktura zasklení odlišná, tvoří ho pouze skleněné U-profily s povrchovou úpravou Micro-Opal. Kotvené jsou na sraz tak, aby vznikl kompaktní vertikální pás opálového zabarvení. Tyto pásy odlišují místa se vstupy a zároveň vytvářejí prostor pro umístění logotypu Technoparku. Kromě toho se tak poměrně rozlehlá plocha jižní a severní fasády vertikálně člení.

Stavební úpravy spočívaly v náhradě vnitřních nosných dřevěných konstrukcí, zachovány tedy zůstaly jen obvodové zdi a několik vnitřních příčných stěn. Opravovaly se také základy, sanovaly se svislé konstrukce. Ze statických důvodů se lokálně vyměňovalo zdivo.

Další funkce dvojité fasády spočívá v její schopnosti rozptylu světla. Předsazené sklo v kombinaci s kompozitními žebry tlumí výkyvy v intenzitě přirozeného osvětlení místností (zvláště v laboratořích byly vyžadovány z hlediska intenzity osvětlení rovnovážné světelné podmínky kontinuálně v celé místnosti).

Exteriérové osvětlení budovy využívá předností LED zdrojů. Hlavní vstup do budovy nasvětlují svítidla zapuštěná do zastřešení pergoly. Nasvětlení skleněných U-profilů mezi žebry je realizováno LED pásem s měnícím se zabarvením. Umístěn je při spodním okraji profilů a světlo je orientováno vzhůru na jejich zadní stěnu a na boční stěny vertikálních žeber. Pod logotypem jsou skleněné profily osvětleny tak, aby se světlo pod logem měkce rozlilo, přičemž barevné plochy loga budou osvětleny samostatně. 

-vis-