Tešetice jsou součástí města Bochov, a protože kaplička Narození Panny Marie byla v 60. letech zbourána, rozhodli se nadšenci z nepotřebné obecní váhy postavit kapličku znovu.
Tešetice leží od Bochova 3,5 km východně na železniční trati Protivec – Bochov (dnes se již nevyužívá k osobní dopravě). První zmínka o nich pochází z roku 1389. Největšího rozmachu dosáhly kolem roku 1880, kdy zde bylo evidováno 53 obydlených domů s 342 obyvateli. Dnes je počet domů poloviční a žije zde mezi 30–40 stálými obyvateli. Z historicky cennějších objektů se do dnešních dnů dochovala sýpka u č. p. 14 a obytný dům č. p. 47 s mansardovou střechou. Oba objekty však nejsou v dobrém technickém stavu. Územní rozloha obce činí 6 km2, prochází jí silnice z Bochova směrem na Valov a dále do VVP Hradiště. Nedaleko od vsi protéká Ratibořský potok.
| Základní údaje o stavbě |
|
Kaple Panny Marie v Těšeticích, původní účel obecní váha |
Byla tu a je zde znova
Na návsi na západní straně stávala kaplička Narození Panny Marie se zvoničkou, původem z 1. poloviny 19. století. Další kaplička se zvoničkou, která již dávno neexistuje, stávala u Schinkova mlýna. V roce 1964 byla zbourána i kaplička na návsi společně s kašnou a pomníkem padlých v 1. světové válce, s budovatelským záměrem vybudovat na návsi odstavnou plochu pro zemědělskou techniku.
Na návsi před č. p. 44 přežila až do 21. století obecní váha. Ta se ovšem dávno nepoužívala k původnímu účelu a byla velmi zchátralá. Místní soukromý zemědělec Jiří Zoglauer, původem z Bochova, nejprve koupil bývalý statek na východní straně návsi a důkladně ho zrekonstruoval. Pak se začal věnovat údržbě a opravě drobných sakrálních objektů (křížky, niky apod.). Při pohledu na zchátralý objekt bývalé váhy ho napadlo jej zachránit a rozhodl se ho přestavět na kapličku, která vsi od onoho roku 1964 chyběla.
K realizaci stavby došlo v roce 2007 s finanční pomocí města Bochov. Bochovský občan Petr Šedivka dodal do zvoničky zvon a ještě téhož roku byla kaplička vysvěcena jako kaple Panny Marie.
Váha se nezapře
Kaple je obdélníkového půdorysu, zděná, s eternitovou valbovou střechou. Nad ní se vypíná otevřená zvonička s hranolovými sloupky a oplechovanou střechou jehlanovitého tvaru zakončenou makovicí. Do kaple se vchází dřevěnými úzkými dveřmi, nad nimi je trojúhelníkový štít a polokruhová nika se soškou Panny Marie, patronky kapličky. Jižní stěna kaple je hladká, severní obsahuje malé okénko zakončené v horní části obloukem.
Vnitřek kaple zůstal stejný jako v původním objektu obecní váhy nezměněný, tedy plochý. Podlaha je tvořena vyspárovanou kamennou dlažbou nepravidelných tvarů. V zadní stěně se nachází mělký oltářní výklenek, v horní části přecházející do oblouku.
Sakrální výzdoba je velmi skromná, zastoupená replikou historické sošky Panny Marie umístěné na oltářním stolečku a dřevěným křížem s ukřižovaným Ježíšem. Vnitřek kapličky není běžně přístupný, ale je možné si s Jiřím Zoglauerem domluvit prohlídku doplněnou výkladem o přestavbě.
Václav Svoboda, kronikář města Bochov
Obecní váha přestavěna na kapličku
Bochovsko, ostatně jako celé karlovarské Sudety, má podobný osud. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k plošnému dosídlení obyvatelstvem, které z pochopitelných důvodů nemělo k novému domovu žádný vztah. Z městeček i vesnic se stala zakrátko krajina opuštěná Bohem a zčásti i lidmi.
Ke změně dochází až po sametové revoluci. Nová generace ve spolupráci s nemnoha starousedlíky je zde už doma a snaží se nacházet zapomenuté tradice a obnovovat zapomenutou krajinu. Jde to ztěžka a o to víc stojí za zveřejňování příklady takovéto snahy. Přiznám se, že získání informace o konverzi technické památky – obecní váhy v Těšeticích na kapličku byla pro mne, od roku 1966 naturalizovaného Karlovaráka, novinkou, a rád bych se chtěl se čtenáři Stavitele o tuto informaci podělit.
Je zajímavé, jak významné místo v životě obce zaujímaly obecní váhy. Byly umísťovány vždy na ústředním místě na návsi. Důležitost takového místa vnímají i současní obyvatelé. Právě například obecní váha v Siřemi byla výchozím místem celodenní akce Kafka v Siřemi spojené s otevřením galerie Kafka (Siřem č. p. 7), v bývalé sušárně chmele, která výstavou fotografií ukazuje Kafku jako cestovatele. Siřem, jež je místní částí obce Blšany na Žatecku, bývala bohatou chmelařskou vesnicí s obdobným osudem jako Těšetice. Tehdy v této téměř stoprocentně německé vesnici žili i Židé a právě v jedné židovské usedlosti strávil Franz Kafka, v době kdy se projevilo jeho onemocnění, sedm měsíců života. I Siřem se pomalu probírá k životu. V bývalé sušárně chmele vznikla zmíněná galerie Kafka a pod galerií v bývalém chlévě vznikl Řemeslný pivovar. Pro náš seriál Industriální stopy publikovaný v časopisu Stavitel připravujeme spolu s Mgr. Davidem Herblichem samostatný článek věnovaný Siřemi, místu, kde dříme z pohledu konverzí skrytý potenciál. Například kromě chmelařských objektů v obci stojí blízko za vesnicí, budovaný tak s ohledem na ochranu před možným požárem, výstavný barokní špejchar.
Rád bych připomněl skutečnost, že právě tímto pokračováním věnovaným konverzi obecní váhy v Těšeticích zahajujeme již 5. ročník seriálu Industriální stopy v časopisu Stavitel, který začal představením konverze továrny na prýmky v Perštejně na pivovar Chalupník. V seriálu představujeme konverze celých areálů a velkých industriálních objektů konvertovaných velkým nákladem, ale i konverze drobných industriálních a mnohdy opomíjených a přehlížených objektů. Přiznám se, že mne nenapadlo, že budeme mít i po čtyřech letech o čem psát. Pevně věřím, že pokud nám čtenáři i zdraví budou přát, nebude ani ten právě zahajovaný pátý ročník tím posledním.
Svatopluk Zídek
Kolegium pro technické památky
ČKAIT & ČSSI
