Vinice, kam až oko dohlédne, lehce zvlněná krajina, která vybízí k lenošení se stéblem trávy mezi zuby. Do idylického panoramatu nedávno přibyla další vlnka. Nikoliv z hlíny, ale z betonu… Budova Vinařství Lahofer slouží jako výrobna, prostor pro návštěvníky i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou návrhu byl motiv vinných řádků, jenž se přenáší do interiérů v podobě konstrukčního systému. Při stavbě bylo použito osm různých druhů betonu. O zajištění dodávek transportbetonu se pro tuto stavbu postarala betonárna Znojmo společnosti TBG BETONMIX a.s., člena skupiny Českomoravský beton.
„Do stávajícího objektu jsme se kapacitně nevešli, navíc trendem je vinařství otevřít veřejnosti. I my jsme chtěli mít prostor, kde bychom mohli pořádat degustace pro větší skupiny lidí,“ vysvětluje marketingový a obchodní ředitel Vinařství LAHOFER Daniel Smola.
Modul o šířce vinného řádku
Autoři ze studia Chybík+Krištof architekti měli už od začátku od investora velkou důvěru, ta je pro vznik výrazné architektury nezbytná. Práce na studiích trvaly několik měsíců, v té době připravili asi deset různých variant. Nejprve se zabývali konceptem půdorysů, pak připravili hmotové 3D pohledy a fyzický model. Jedním z návrhů byly tři krabice, které dům rozdělovaly na menší hmoty, dalším kruh se dvorem uvnitř, třetím jakási rampa, po které se lidé dostali na střechu.
„Poslední návrh vycházel z touhy vsadit dům do vinohradu, tedy zapojení konstrukce do modulu daného šířkou vinného řádku 2,75 m. Nakonec jsme z každé varianty vzali to nejhodnotnější. Betonová vlna je tak kombinací dvora, který jsme měli uvnitř kruhu, a šikmé varianty, po které se může chodit,“ uvádí Ondřej Chybík.
Jeho kolega Michal Krištof dodává: „Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem, proto jsme stavbu rozdělili do tří hmot tak, abychom její objem odlehčili. Část pro návštěvníky jsme pojali jako archetypální klenutý prostor. Plochá střecha se u pobytového amfiteátru proměňuje ve zborcenou plochu, nad vinným sklepem je stropní deska koncipovaná jako prostorová skořepina. Převýšený interiér návštěvnické části svou formou odkazuje na tradiční vinné sklepy – konstrukční systém klenutého prostoru tvoří železobetonová žebra. Jejich modul prochází celým domem. Prezentační místnost je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde přes prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Interiér se otevírá k jihu do klesajícího svahu, z každého pole je výhled mezi řádky vinice. Uplatnili jsme tu především dřevo, beton a sklo.“
| O projektu: |
|
Klient: Vinařství Lahofer |
Prostorové a dispoziční řešení
Největší část areálu pokrývá výrobna vína, která spojuje návštěvnickou a administrativní budovu střešním amfiteátrem. Dvě výrobní haly s rozdílnou světlou výškou odpovídají výrobním procesům, jež se odehrávají uvnitř. Nižší hala v sobě zahrnuje provozy a zázemí výroby i zaměstnanců s přirozeným vnitřním prostředím a osvětlením pásovými okny pod střechou. V druhé hale se nacházejí provozy s požadavkem na nižší teplotu – lisovna, sklep a sklady lahvovaného vína. Vzájemným natočením a průnikem hmot vznikla dvojice funkčně i opticky oddělených dvorů. Na jedné straně provozní dvůr, kde se soustřeďují výrobní a logistické procesy, na druhé prostor pro návštěvníky. Ten má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího až na střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. Všechny části sjednocuje výrazný přesah střech a dřevěný obklad fasády.
Pohledově nejexponovanější jsou ale návštěvnická a administrativní část objektu s velkoryse prosklenou fasádou orientovanou k jihu. Kanceláře jsou řazeny za sebou, oddělují je skleněné příčky s možností uzavření roletami, aby byl stále čitelný motiv klenby. Na severní straně tohoto křídla se samostatným vstupem z provozního dvora jsou umístěny pomocné místnosti.
Betonové konstrukce
Výrobní budova má sloupovou konstrukci, zákaznické a administrativní centrum monolitickou konstrukci ve tvaru zborcené plochy připomínající vlnu. Obě budovy jsou tak tvořeny převážně pohledovým betonem. Klenba byla realizována z betonu v surové formě. „Beton je krásný a tvárný materiál, který patří do architektury stejně jako kámen nebo dřevo. Dá se s ním kouzlit – může mít různou přesnost, strukturu, barvu i lesk,“ říká architekt Krištof, jeho kolega Chybík upřesňuje: „Chtěli jsme do prostoru vinařství dostat vážnost a hmotnost. Tyto parametry nejlépe splňoval právě beton. Ale každé betonové žebro je jiné, bylo úžasné sledovat práci tesařů. Přenést takto komplikovaný tvar z počítače na stavbu bylo mimořádně náročné. Tesaři s betonáři nakonec nalezli sofistikovanou metodu, jak každé žebro s úctyhodnou přesností vyplést výztuží, zabednit a nakonec zalít. Když se to potom odbedňovalo, byl to úžasný zážitek.“
Jedním z hlavních požadavků investora a architektů bylo použít pro pohledové betonové konstrukce co nejsvětlejší odstín materiálu bez přidaného pigmentu. „Investor, architekt a výrobce betonu si ve spolupráci s technologem z akreditované laboratoře společnosti BETOTECH, s.r.o. nadefinovali a odzkoušeli čtyři vzorky pohledového betonu z různých druhů odstínů šedi na betonové konstrukci v suterénu vinařství. Pro pohledové konstrukce na oblouky, sloupy a skořepinu pak vybrali beton z portlandského cementu CEM 42,5 R s příměsí vápence,“ upřesňuje Ing. Aleš Florián ze společnosti TBG BETONMIX a.s., člena skupiny Českomoravský beton.
| Pro vznik výrazné architektury je nezbytná důvěra |
|
Ondřej Chybík a Michal Krištof založili své studio před deseti lety, v současné době pracují na široké paletě projektů v řadě zemí světa. Za Český národní pavilon pro světovou výstavu EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Mimo jiné jsou autory projektu ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové či revitalizace brněnského autobusového nádraží Zvonařka. Za showroom firmy MY DVA v Brně získali Grand Prix cenu architektů, zařadili se také mezi finalisty České ceny za architekturu. Jak jste se k zakázce na budovu vinařství dostali? Proč jste pro vinařství zvolili betonové konstrukce? Čím byla stavba specifická? |
Koncept návštěvnické části
V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem. Pro betonové klenby zhotovil své dílo umělec Patrik Hábl. Jeho malířský koncept „Vrstvy“ vychází z barevnosti řezu půdy, která je specifická pro tuto oblast, stejně tak i pro kvalitu vína, o níž rozhodují další faktory a okolnosti, též označované francouzským termínem terroir. „Tento nápad nám vnukla samotná stavba, když jsme odkryli bednění mezi betonovými žebry, kam jsme zamýšleli umístit dřevěný podhled. Ukázala se kresba betonu, který původně nebyl navržený jako pohledový. Uvědomili jsme si krásu její struktury, do níž se propsaly minerály betonování, a zároveň nápadnou podobnost s díly Patrika Hábla, jež známe,“ vzpomíná architekt Ondřej Chybík.
Prezentační místnost je pohledově propojena s prostorem pod prohnutou střechou, kde přes prosklení zůstává patrný průběh žeber i střechy. Celý prostor se otevírá směrem na jih do klesajícího svahu, z každého pole je výhled mezi řádky vinice. Architekti v interiéru uplatnili hlavně dřevo, beton a sklo. Venkovní amfiteátr na střeše návštěvnického centra je možné využít na pořádání kulturních a společenských akcí, jako jsou vinobraní, svatby nebo letní kina.
Železobetonové monolitické konstrukce u Vinařství LAHOFER
Ing. Jan Ševčík, BRESTT STAVBY a.s.
Společnost BRESTT STAVBY a.s. zahájila realizaci železobetonových monolitických konstrukcí na stavbě vinařství Lahofer v lednu roku 2018. Novostavba byla rozdělena na tři stavební objekty SO1010 – návštěvnická a administrativní část, SO1020 – výrobní část, SO1030 – objekt ostrahy, trafostanice a oplocení. Stavební práce začaly na objektu SO1020, konkrétně základové konstrukce pro prefa prvky, jímky a římsy střechy.
Základové konstrukce: Jednalo se o základové patky pro prefa kalichy, celkem 91 kusů. Pro bednění patek bylo použito systémové rámové bednění FRAMI od firmy Česká Doka bednicí technika spol. s r.o. Po provedení prefa prahů byly provedeny monolitické dobetonávky základových prahů.
Jímky: Dvě jímky byly navrženy v systému bílé vany. Pro bednění stěn jímek bylo opět použito systémové rámové bednění FRAMI. Při betonáži stěn jímek byly provedeny vzorky odstínu betonu pro výběr architekty na hlavní exponovaný objekt SO1010.
Poslední a časově nejnáročnější částí realizace na objektu SO1020 byla realizace říms střechy nad výrobní částí. Nejsložitější bylo provedení bednění, a to nejméně ze dvou důvodů. Zaprvé, podkladní plocha – upravený terén pro stavění bednění nebyl v rovině, a zadruhé, celková výška bednění nad terénem místy dosahovala více než devět metrů. Pro bednění říms bylo použito věžové bednění D2. Římsy byly propojeny výztuží s prvky pro přerušení tepelných mostů zabetonovaných v již osazených prefa panelech. Jednotlivé římsy jsou od sebe oddilatovány a propojeny mezi sebou dilatačními trny.
Jednotlivé dilatační celky měli cca 12 metrů a délka přesahu byla 2,12 metru. V průběhu realizace stavebního objektu 1020 se prováděly také zemní práce na objektu 1010.
Objekt návštěvnické a administrativní části
Založení hlavního objektu tvoří kombinovaný systém patek, pasů a základových desek v části v systému bílé vany, včetně ZTI kanálu. Celkově je objekt založen na dvanácti různých výškových úrovních, takže se jednalo o koordinační oříšek. Ve výsledku je návštěvnická část v úrovni H. H. – 0,250 a administrativní část ve dvou úrovních H. H. +0,650 a + 1,550. Pro realizaci základových konstrukcí bylo použito opět systémové rámové bednění FRAMI a FRAMAX od firmy Česká Doka bednicí technika spol. s r.o.
U svislých konstrukcí, konkrétně stěnových rámů, sloupů a stěn, architekti kladli důraz na kvalitu pohledového betonu a klenbového tvaru rámu. Celkově se jedná o 25 betonových rámů ve třech výškových úrovních. Výška rámů je 4,13 metru, 5,03 metru a v nejnižší úrovni 5,93 metru s tím, že z prvních 12 rámů je každý tvarově jiný. Obvodové rámy byly provedeny jako „sendvič“, tzn. nosný rám tloušťky 200 mm; 80 mm zateplovací systém se speciálními prvky pro přerušení tepelného mostu včetně větrových spon pro zavěšenou železobetonovou fasádu tloušťky 140 mm.
Pohledové betonové rámy
Jednoduchá nebyla ani realizace pohledových betonových rámů – v první fázi bylo třeba zpracovat návrh bednění od firmy Česká Doka bednicí technika spol. s r.o., který byl konzultován a upravován s architekty kvůli jednotlivým spojům mezi dílci a otvory pro kotevní tyče. Pro bednění rámů se používalo stěnové bednění DOKA TOP 50, kde pro tvar klenby tesaři vyrobili ve spolupráci s geodety dřevěný ramenát. Pro osu 1–12 bylo nutné zvlášť vytyčit tvar zborcené plochy stropu amfiteátru, protože každý rám byl tvarově odlišný. Realizace byla o to složitější, když výztuž, která byla navržena statikem pro jednotlivé rámy, se vždy vázala dopředu jako armokoš, a následně osazovala jeřábem do jednostranně zabedněné stěny pro dodržení požadovaného tvaru a pro zajištění navrženého krytí výztuže rámů. Samotnou betonáž bylo také třeba dobře načasovat, hlavně v letních měsících. Většinou jsme začínali s betonáží rámů v 6:00 hodin ráno. Pro pohledové rámy byl použit předem vybraný beton C30/37 XC1 S4, C30/37 XC4 XF3 S4.
Na jednotlivé rámy navazují zavěšené sloupy o jiném půdorysném rozměru (0,24 x 0,24 m) než samotný rám, který má tloušťku 0,2 metrů, v délkách 3,94 metru, 4,84 metru a 5,74 metru. To bylo také třeba promyslet při provádění bednění – zda současně při bednění rámu nebo dodatečně. Zvolili jsme postup bednění a betonáže až po provedení nosného rámu, neslo to však riziko možného poškození již zabetonovaného pohledového rámu při následném bednění.
Vodorovné konstrukce
Zhruba polovina plochy objektu má stropní desku tloušťky 200 mm v jedné výškové úrovni, avšak od osy 12–1 začíná hlavní doména, tvar celého vinařství. Amfiteátr se skládá ze šikmé plochy přecházející přes zborcenou plochu do vodorovné plochy o dvou tloušťkách desky, 290 mm a 200 mm. Přesný tvar zborcené plochy bylo nutné vytyčit geodety a díky daným bodům zabednit zborcenou plochu stropu. Pro bednění stropní konstrukce byl použit systém DOKAFLEX 1-2-4 a věžové systémy D2 v kombinaci s dřevěnými ramenáty pro dodržení přesného tvaru zborcené plochy. I samotné vyztužení stropní konstrukce bylo atypické, nejenom pro náročnost provedení. Betonáž stropní konstrukce v amfiteátru byla rozdělena na několik pracovních úseků. Nejdříve se zabetonovala vodorovná část stropní desky společně se šikmou částí, a až následně se mohla betonovat zborcená plocha. Zborcenou plochu bylo nutné kvůli velkému výškovému převýšení zabednit jako „stěnu“ – bylo nutné zabednit i horní hranu stropní konstrukce a doplnit ji o velký počet vibračních i plnicích otvorů. Pro betonáž stropní konstrukce byl použit beton C 30/37 XC1 S3.
Pro bednění říms bylo použito věžové bednění D2 v kombinaci se stropním systémem DOKAFLEX 1-2-4. Římsy jsou propojeny výztuží s prvky pro přerušení tepelných mostů osazených a zabetonovaných ve stropní konstrukci. Jednotlivé římsy jsou od sebe oddilatovány a propojeny mezi sebou dilatačními trny. Dilatační celky mají až 11 metrů a délka přesahu dosahuje až 2,77 metrů. U římsy u zborcené plochy byl použit podobný systém bednění jako při realizaci zborcené plochy stropní konstrukce uvnitř objektu.
Střešní plášť
Po provedení izolace střešního pláště bylo nutné zrealizovat ochrannou železobetonovou mazaninu tloušťky 80 mm vyztuženou kari sítěmi, avšak bez možnosti použití jakéhokoliv kotvení (obzvláště ve zborcené ploše). S daným úkolem nebylo lehké se vypořádat, avšak díky zkušenostem našich pracovníků se daný úkol podařil provést. Betonáž ve zborcené ploše probíhala po jednotlivých pracovních záběrech, pásech šířky 0,7–1,0 metru. Betonáž ochranné mazaniny v šikmé ploše byla o něco jednodušší, avšak byla doplněna o vyztužení patek pro slunečníky.
Jako finální povrch části amfiteátru a celé části střechy byla navržena dřevěná podlaha doplněná o železobetonové trámy. 134 trámů se na stavbě betonovalo jako tzv. stavební betonové prefabrikáty. Pro osu 12–25 a pro šikmou a rovnou plochu amfiteátru jsme mohli vyrobit trámy dopředu, avšak trámy ve zborcené ploše se vyráběly až po dokončení ochranné betonové mazaniny. Nejdůležitější bylo zachovat navržený tvar amfiteátru, který tvoří 12 výškových úrovní. To znamená, že jsme museli vyrobit dřevěnou šablonu, dle které jsme přesně zabednili železobetonový trám, vyarmovali dle skutečnosti a následně zabetonovali. Jednalo se o beton C30/37 XC4 XF3. Bylo také důležité vymyslet kotevní otvory pro možnost manipulace s hotovými prvky pro následnou montáž, a přitom dodržet pohledovou kvalitu betonů. Montáž jednotlivých prvků probíhala po dostatečném vyzrání jednotlivých trámů, postupovalo se systematicky, vždy jedna celá osa pro možnost dodržení navazující výšky prvků a linii. Bylo nutné osadit všechny prvky v ose do požadované výšky, zabednit patky dle skutečnosti pod jednotlivými trámy, zabetonovat a následně přikotvit pomocí ocelových výrobků do patek.
Dělicí šikmá stěna mezi SO1010 a SO1020
Stěna byla realizována opět v systému bílé vany. V části sklípku jsou železobetonové stěny v kvalitě pohledového betonu, opět s použitím stěnového bednění Doka TOP 50 a betonu C 25/30 XC3 XF1 S4 90D.
-vis-
podle podkladů společnosti Českomoravský beton
Foto: Radek Úlehla
